Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes budeme ještě pokračovat v našem malém seriálu o tom, jak se Rusko
vrací ke svým historickým tradičním hodnotám, neboť se ukazuje, že toto
hnutí, které bychom mohli nazvat například návrat ke kořenům, má v Rusku
mnoho stoupenců. Konkrétně se zaměříme na jev, který byl v Evropě
všeobecně rozšířen naposledy v sedmnáctém století, tedy tomu, že
armáda plenila nejen území nepřítele, ale i vlastní území, pakliže byla
dislokována v bojovém postavení mimo svou posádku.
Ukazuje se, že jednotky bránící Kurskou oblast se chovají stejně, jako
ty nasazené na území Ukrajiny, tedy že bez nejmenších okolků rabují
obchody, čerpací stanice a lékárny, ale i soukromé domy. Například v
městečku Koreněvo (podle wikipedie mělo toto městečko v roce 2021
přibližně pět a půl tisíce obyvatel), kam nikdy ukrajinská armáda
nepostoupila, podepsalo stížnost na chování vojáků celkem 120 osob. Mnohem
více je ale anonymních stížností na sociálních sítích, neboť
stěžující se obávají, že budou trestáni podle paragrafu o diskreditaci
ruské armády.
Připomeňme, že z Kurské oblasti bylo do současnosti evakuováno přes
sto tisíc obyvatel (přesná čísla se neshodují ani v oficiálních
ruských médiích), a mnoho dalších se evakuovat odmítá právě z
obavy o svůj majetek. Přičemž orgány místní policie odmítají
ohlášené případy rabování vyšetřovat, důvodem je podle nich nemožnost
stanovení konkrétního viníka. Stejně se k rabování staví regionální
administrativa, podle gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova k rabování
v tomto regionu nikdy nedošlo. Například RIA Novosti se snaží svalit vinu
za rabování na ukrajinské vojáky, kteří se podle ní převlékli do
ruských uniforem a takto rabovali ruská města a vesnice.
Již od konce Třicetileté války se snažily evropské státy zabránit
tomu, aby se armády tábořící na vlastním území dopouštěly rabování,
a to jak tvrdšími kázeňskými tresty, tak i zlepšením zásobování
jednotek. Zdá se však, že ruská armáda se nyní k těmto raně novověkým
tradicím vrátila, a to jak pro nevalnou kvalitu vlastního zásobování
(vojáci jsou v některých případech nuceni rabovat, aby si zajistili
potravu), tak i z důvodu úpadku disciplíny. Týká se to zejména
čečenských jednotek z praporu Achmat,
které se neštítí toho, okrádat i jiné jednotky ruské armády, například
vojáky 810. brigády, kterým byla rozkradena pomoc od dobrovolníků. Jeden z
nich si na videu, zveřejněném v síti Telegram, stěžuje, že rušička
dronů, na kterou přispívali dobrovolníci, a která měla dorazit k jejich
jednotce, je nyní instalována na jednom z automobilů praporu Achmat
Důsledky takového chování vlastních vojsk jsou pro místní ekonomiku
katastrofální, a nelze předpokládat, že vy se situace měla v budoucnu
zlepšit, neboť vládnoucí kruhy jí nevěnují pozornost, a v ruských
médiích jsou tyto případy marginalizovány.