Na kuponovou privatizaci přišel Tříska s Ježkem a se svým objevem šli za Klausem. Ten je oba vyhodil, byl si vědom toho, že jde o ekonomický nesmysl. Jenže po chvíli se to Klausovi rozleželo v hlavě a došel mu politický a nikoliv ekonomický dopad kuponové privatizace. A právě z tohoto důvodu dal kuponové privatizaci zelenou.
Kuponové privatizaci a dalším transformačním krokům u nás chyběla řádná oponentura. nejen z ekonomického, ale taky sociologického, historického a filosofického hlediska. Na to vše u nás chyběli odborníci, jací jsou třebas k disposici už nyní. Tak třebas Klaus prosazoval, aby banky si založily privatizační fondy a s nimi ovládaly akciové společnosti. Jako je to v USA a nikoliv v Evropě, třebas v Německu. Klaus zcela ignoroval kulturní faktory, přemýšlel tak jako komunisté, kteří měli rovnítko mezi kapitalismem v Kolumbii a v Rakousku. Po čase nápady Klause narazily na realitu a bylo třeba bankovní legislativu potichoučku změnit.....