Rozcestník >> Esoterika a záhady >> Cestou tajemna s panem LUNY

To sice nevylučuje, ale účinnost křesťanství spočívá ve víře, a věřící, který by ho bral relativně, jenom jako jednu z možných cest, by nedokázal v sobě vzbudit víru, jaká je potřeba. Nehledě na to, že křesťanská cesta tu budhistickou vysloveně popírá.
Budhismus je náboženské učení.
Tomu štěpení v důsledku vědeckého poznání moc nerozumim, na co narážíš.

Tak těch abrahámovských náboženství je více a tedy cest k bohu a jeho jedinečnosti, také.
Tak do nedávna ještě nikdo nepředpokládal, že by bůh mohl tvořit i na jiných planetách. Nedávno jsem četl jedno číslo Katolického týdeníku a nestačil se divit. Takže vědecké poznání a pravděpodobnost rovnající se jistotě, že ve vesmíru je život a že člověk není jedinou inteligentní bytostí ve vesmíru, musí zákonitě proměnit základy víry, aby se dokázala adaptovat na nové podmínky, jinak se uzavře pro úzký okruh věřících a nebo postupem času zanikne. Což si nikdo z věřících, z pochopitelných důvodů, nepřeje. Pak se pátrá a pátrá a píše a píše a nakonec, je to tam. Bůh mohl tvořit i na jiných planetách, ale Kristus je jedinečný pro Zemi (tedy zatím).
Až naklonujeme člověka a možná se to už stalo, pak se zase bude muset překonat pojem duše a zrození a odchod.

Abrahámovských je více, ale vždycky je otázka, jestli všechny vedou k tomu bohu. Věřící některého z nich zpravidla řeknou, že ne.

Jo aha takhle, no to jo. Ale nemyslím si, že by taková skutečnost měla nějaký dopad na víru. Je jenom třeba přeinterpretovat některé věci, které se berou tak nějak automaticky. Taková věc se ostatně už přihodila několikrát v minulosti, např. když byl Bůh fyzicky umisťován na nebe, nad oblaka, protože to tak z biblických veršů prostě "vycházelo". Vědecké poznání pak tuto představu zneplatnilo a na víru či její základy to přitom nemělo žádný vliv. Boha bylo jen nutno umístit jinam. A možná existence života ve vesmíru je to samé. Je jenom třeba si uvědomit, že Bible je psána pro člověka a "na člověka".

To je pravda, přesto je zaštiťuje jeden bůh. Neměl by si vybrat on? Které náboženství je to pravé a kteří synové a dcery, jsou dět,mi svého otce? Však v minulosti (starý zákon) trestal vzpupnost a neposlušnost.
K té druhé části - je možné boha umís´tovat jinam?

A jak ho k tomu chceš přimět?

Nerozumím. Kam jinam? Jinam než nad ty oblaka?

Tak měl by jim k tomu dát manuál nebo prováděcí vyhlášku
Ano, pořád s ním šíbují někam. Už je i v jiné dimenzi, protože tam za níkm věda nemůže.

No on ale nad těmi oblaky opravdu není. Odsaď už máme spolehlivé zprávy, co všechno tam je.
Ono je vůbec omyl umisťovat ho do fyzického světa, když ten přece na počátku teprve stvořil.

Někde je, ale s poznáním dostal jinou dimenzi, možná se to tak brát nedá, třeba stvořil vše kolem sebe.

Tak tomu nerozumím...

Poroč by musel být mimo tuto dimenzi? Mohl tvořit přímo tady.

To jako že by existoval prostor bez jakékoli hmoty? Teoreticky to vlastně možné je, ale naráží to na současné poznatky vědy, podle nichž prostor neexistoval věčně, nýbrž vznikl při Velkém třesku.
Dále se lze ptát, kde se ten prostor vzal? Stvořil ho Bůh? Akt Božího tvoření je ale svázán se vznikem hmotného světa.
Jinak ale Bůh jakožto duch, tj. nehmotný objekt by neměl třírozměrný prostor ke svému bytí potřebovat.

Vidíte, to jsou věci, které mě trápí taky a nejen to. Říkám si, kde vzal předlohu pro tvoření? i malíř, když maluje, je ovlivněn okolím, svými myšlenkami a podobně.
Pak moje otázka můsí zákonitě znít takto, je stvořitel konečný? neexistuje nad ním ještě něco, co ho utvářelo? Rodiče, učitel atd. atd.

Tak řeč je přece o Bohu, o dokonalé bytosti. Nelze ji srovnávat s člověkem - ta inspirace tomu malíři přece proudí od Boha. Řád světa může být klidně vyjádřením jeho podstaty.

Když už jsme u toho malíře já bych to s tím Bohem viděl takto:
tak jako je malíř obsažen ve svém obrazu, poněvadž obraz je jeho vyjádřením, ovšem sám malíř stojí (nachází se) vně obrazu, stejně tak je Bůh ve světě obsažen, ale "stojí" mimo něj.

V Bibli není napsáno že Bůh by měl být bytost.

Je. Bůh tam vystupuje jako bytost. Ale to už jsme přece probrali

Bytosti v Bibli jsou ale nikdy ne jako Bůh.

Bůh v Bibli vystupuje jako bytost. Jako nehmotná bytost, jako duch.

To je Tvoje tvrzení ale Bůh v Bibli bytostí nazván není.

Božemůj kroky! Jednak tam Bůh jako bytost vystupuje, jednak je tam nazván duchem. Duch je nehmotná bytost.

V Bibli se nikde nepíše že Duch je nehmotná bytost.

Tam se nepíše ani, že člověk nebo zvíře je bytost. Některé věci není třeba psát, protože jsou samozřejmé nebo samosebou vyplynou ze souvislostí.

'bytost'
Celkový počet nalezených veršů: 36
Zj (17); Ez (15); Ž (3); 1S (1);
https://www.obohu.cz/bible/index.php?hledat=bytost&k=Ko&styl=CSP&kap=2&kde=1

A co z toho má plynout?

No ty si budeš asi trucovat svoje :-).

Co z toho má plynout? Dokážeš odpovědět?

No a četl jsi to ?
Je tam bytostí nazván Bůh ?
A psal jsi že v Bibli není bytostí nazván člověk ani zvíře, tak asi by jsi to taky mohl tam najít že ani v tomto nemáš pravdu.

Kde je tam bytostí nazván člověk nebo zvíře?

Mně se to nechce znovu všechno číst, to ty s tím máš problém, pochytil jsi asi někde u Svědků že Bůh je bytost a co ja jako s tím ?

Tam to nikde v těch verších není. To by podle tvé logiky znamenalo, že Bible nepovažuje člověka ani zvíře za bytost.

Bytosti jsou většinou pohádkové, klidně si na ně věř :-).

Vidíš ja čekám na prince na bílém koni ) který mě osvobodí třeba

Ja věřím na rusalky a víly :-).
Určitě tancují někde na paloučcích při svitu luny jako mámivé líbívé přízraky :-)

Já jen na to co držím v ruce )

Jestli chceš mohu ti něco ze sebe nechat si osahat

já bych o jednom věděla...pro sebe...akorát, že mě nechce....

Jan 8
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu:
Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

Už je na cestě, ale někde se zakecal...

Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci jež je předmětem náboženské úcty a kultu. Bohové přesahují svou mocí jiné bytosti, včetně člověka a často je jim připisováno stvoření světa a jiné výjimečné činy.

Wikipedie

No jenom že Bůh je Duch a je v nás ale ja o žádné bytosti v sobě tedy nevim :-)

Ty pleteš jedno s druhým dohromady...

No tak mohu Ti to naservírovat po lopatkách podrobněji když Ti to takto stručně hlava nebere :-)

V pohádkách. Bytostmi jsou všichni tvorové. A jak vidíš, Bible nespecifikuje, co všechno je bytost. Čili nelze tvrdit, že když v ní není výslovně napsáno, že Bůh je bytost, tak že Boha jako bytost nepojímá.

Jak může být Bůh bytost když je ne de všemi, prostřednictvím všech a ve všech nás ?

je snad ve třech podobách, ne?

No jo možná někde na mariánském sloupu v Olomouci:-)

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, amen. To jsou ty tři podoby

Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý

No a takto to v Bibli napsaný není.

Víš co je sranda, že odpovídám zpožděně,jsem po práci a hrozně si připadám když odpovídám že jsem opožděný a to co jsi dala jsem napsal ,aniž bych to četl.

No to se takto říká někde v kostele ale v Bibli je to tak že se má křtít ve jméno Otce I Syna i Ducha Svatého což toho jména je potom mnoho osob, ne jenom tři :-).

Já vůbec nechápu, proč se hrabeš v Bibli, když tomu vpodstatě vůbec nerozumíš...

Tak od hrabání se v Bibli je nerozum to jo.

Přesně tak.

To vy nerozumíte co je v Bibli, ty ji máš někde zaprášenou na poličce a ni nevíš že ji máš doma a sodomková jak to má z Biblí ?

že jsem nečetla Bobli neznamená, že o náboženství nic nevím

Bibli

mám pocit, že nás akorát provokuješ a děláš si z nás šoufky...

jo..ještě je to Beránek Boží

Otec ,syn i duch svatý

Ty Otče ve mne - ja v nich - oni v nás.. (Jan 17/21-23)

A co jako?

Tak že země je kulatá a když je Bůh i v protinožcích tak je to porád bytost ?

jo

No a když člověk, muž a žena je obraz a podobenství Boha tak Bůh je porád ještě bytost ?

Kroky, Bůh je prostě podle Bible bytost, smiř se s tím.

V Bibli se o Bohu že by měl být "bytost" nic takového nepíše, smiř se s tím. :-)

Stejně jako o člověku nebo zvířatech. Tudíž to nic neznamená. Smiř se s tím.

Tak že Bůh je něco mezi člověkem a zvířetem ?
Podle Tebe ?

Poslyš, tohle nemá cenu...

Že Bůh není bytost ?
A že je v Bibli bytostí nazván kde kdo i kde co, ale Bůh ne?
Nehodláš si z toho vyvodit vůbec nijaký závěr?
Tak když chceš diskutovat o Bohu jako o bytosti tak budeš muset jít nazpátek ke svědkům o tom diskutovat:-)
Ty ti dají za pravdu, ja ne :-).

z výsledků vyhledávání fráze "bytost" (celkem 32 veršů - 2 stran)
http://biblenet.cz/app/bible/search?phrase=bytost&search=Hledat

Nebo Absolutno či universum,všimni si tolik forem , každý mu říká jinak. Mařenka mu říká Boženka a mohl bych pokračovat.Vse je ohraničené egem . Když člověk začal vše slovy pojmenovávat, utvářelo se mu ego, duše člověka,bez člověka je duši bez ega . Osvícení přináší duši Nirvanu, ráj .

A Boženka mu říká Mařenka jj těch názvů, ale i pojetí je hodně.
Jenom nevím, jestli egem míníš psychickou instanci "já" (vědomé já), tak jak je to slovo používáno v psychologii, nebo jím míníš nafouklé, nabubřelé "já", tak jak se to slovo používá v lidové mluvě, kdy se na ego odkazuje jako na stav nafoukanosti (pýchy).
Jinak vznik vědomého já je svázán se vznikem vědomí sebe sama.
Osvícení vrací psychiku do jejího přirozeného stavu, který byl narušen v důsledku vzniku vědomí sebe sama. Je vskutku návratem ztraceného ráje.

Lukáš 9
23 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?

V některých překladech je místo duše - život.

Mařenka mu neříká Boženka,jen se mi to zdálo tenkrát vtipně pojaté, když se řešilo slovo Bůh do ženského vzoru.Ego není psychická inštance,je to jako špunt, který nám brání něčemu poznanemu,co už naše duše zná už dávno a nemůže si díky tomu špuntu rozpomenout.Vse co vidíme pak je to že neumíme využít srdce a více používáme rozum. Ego není špatné, stále ho budeme mít,jen je dobré vědět že ho máme a umět s ním žít a pracovat,aby nám naši mysl neohranicoval v duchovním poznání vnitřně se otevřít milovat sebe sama a tím se naučit co je zkutecna láska.Pak vše co uvidíme budeme vidět srdcem a budeme umět s egem pracovat tak,aby nás opět nevrátil do ohraničení sebe sama.

JSEM je i rodu ženského, toho si nelze nepovšimnout:-).

O tom se nikdo nepře ,je to jen ego co ho neustále chce slovy pojmenovat, stačí být v tichu a bude ti jedno jak budeš Boha, Boženku nazývat.

No ale důležité je i to že "ji a nebo jeho" nemusím nazývat pouze Hospodinem, Jehovou, Otcem, Alláhem.., tedy že nemusí se vázat přímo jenom k mužskému rodu jak bylo v patriarchálních náboženstvích zvykem, jen tak asi že z mužského plezíru :-) a nebo z nadvlády mužů po vykopnutí člověka, muže a ženy z ráje?

A jak mu říkáš ty?

Tak v poslední době nejraději mlčím ale naučila jsem se používat slovo Hospodinka ale Otče to taky používám..To jo..i JSEM je k meditaci dobré a Ty ?

Universum či Absolutno

JSEMA

Bůh se představil Mojžíšovi jako Bůh otců JSEM, no taková mužská záležitost ale mi ženy taky máme své JSEM.

ajo

Já bych to spíš viděl tak, že "já" je středem pole vědomí, protože má-li se něco stát vědomé, musí to být představeno tomuto já. Pak by já bylo psychická instance představující náš psychický subjekt. A jako centrum naší volní činnosti je aktivním psychickým prvkem, řídícím naše vědomé myšlení a konání.
Toto já se pak může nadouvat, nadhodnocovat se a tomu říkáme pýcha. To je asi to, čemu říkáš ohraničení sebe sama.

Už jsem se s tím náhledem, co prezentuješ, někde setkal, ale nebylo mi jasné, co že to ta duše vlastně zná už dávno a snaží se na to rozpomenout.

Spíš bychom se měli naučit milovat své bližní; sám sebe každý milujeme dost.

No musíme právě umět milovat sebe sama,aby jsme uměli milovat vše, když nebudeme sebe milovat, nemůžeme milovat vše kolem sebe,tedy i lidi, zvířata, přírodu a toto nemilovat, právě je to ego ohraničení ,od odhraniceni sebe sama je těžký úkol na naší cestě probuzení. Věř i já to vím na sobě.Neumim se milovat a tím neumím vidět všechny v lásce. Me poznání je pouze povrchové a duchovně se učím rozbít ohraničení,abych miloval sebe a tím miloval všechny bytosti a byl součástí lásky všeho.Rozumim to rozpomenutí je reinkarnační paměť z minulých životů,tedy koloběh v budhismu se říká Samsára, Koloběh životů, které se dají v tomto bytí utrpení přetrhnout.Pamet duše ,jako stopa co už zná ,tedy odtamtud odkud pochází každá duše,jen to stratila díky něčemu co se stalo tam odkud všichni pochazime.

Galatským 5/14
Celý zákon je shrnut v tom že milovati bližní tak jako sebe :-).

Sebe každý od přirozenosti milujeme dostatečně. V základu se každý o sebe staráme a pečujeme, a to i tehdy, když jsme případně na sebe naštvaní. My sami jsme nám tou nejmilejší věcí. Až to s tou láskou přeháníme: projevuje se to právě v tom nadhodnocování sebe, v přikládání si důležitosti či významu (což se mj. projevuje v prožitku "já"). Ale také v tom ohraničení sebe, jak píšeš, jestli jsem to dobře pochopil. Proto taky Ježíš říká "miluj svého bližního, jako sebe samého". To samé Budha, ten nabádal k lásce a soucitu vůči všem bytostem vůbec. Nikdo z těchto "osvícenců" nás nenabádá k tomu, že bychom se měli naučit milovat sami sebe. To už totiž umíme dostatečně přirozeně, i když to tak třebas nevnímáme (je to ale zakomponováno už v našem pocitu "já"). Naučit se naopak máme milovat druhé. Toho dosáhneme jedině tím, že se zpokorníme, že u sebe té lásky ubereme, neboť nemilovat druhé znamená dávat sobě větší hodnotu než jim, stavět sebe výš.

Aha, reinkarnační paměť. Tak to jo, tomu rozumím. Jenom bych učinil poznámku, že budhismus nevěří v existenci duše. Pro něj je jen proud karmické energie, která při každém zrození vytvoří tělo i psychiku.

Velice výstižně popsané. Naprosto souhlasím. :-)

Jenom že co sebevrazi a co sebe poškozování ?

• sebevražední atentátníci.

Vše je karma

No to je moc pasivní pohled :-)