Jak řeku medzi mezi horami,
nezastavíš ji perlami,
co bylo před je za námi
Aničko posedlá.
Polož mi ruku do klína,
a zavři oči,
někdy tak všechno začíná,
a někdy končí.
Jak řeku medzi mezi horami,
nezastavíš ji perlami,
co bylo před je za námi
Aničko posedlá.
Polož mi ruku do klína,
a zavři oči,
někdy tak všechno začíná,
a někdy končí.
Dvě bosé nohy plují travou,
nedbale střídá levá pravou.
Za nimi brázda jak za lodí,
jen delfíni se sem nehodí.
Dvě bosé nohy plují travou,
jak dvě užovky za potravou.
A oběť, kterou uloví,
ten příběh sotva dopoví
Namaluju Tvoje ruce dvě ještěrky na opuce na okamžik spící líně,
Namaluju Tvoje ruce dvě lastury na mělčině...
Namaluju Tvoje ústa, ránu která nezarůstá, vykrojenou z milých
slůvek...
Namaluju Tvoje ústa šňůru perel od borůvek...
Namaluju Tvoje ňadra dvě kuličky z počítadla, když se spolu usadí.
Namaluju Tvoje ňadra dva domečky v podhradí....
Polož mi ruku do klína,
a zavři oči,
někdy tak všechno začíná,
a někdy končí.
Nesmíš mi sahat do klína brzy z rána
Ještě jsem holka nevinná, skoro panna
Nebudem si hrát na city, ty nikdo nevzkřísí
Mám IQ vyšší než-li ty, pracuju na PC
Pracuju na PC
Pracuju na PCJá znám page up
A znám page down
Jsem computer baby
A ty jsi jen klaun
Já vím, kde je home
A vím, kde je end
Enter a caps lock
Shift to je trend
I když jsem veliká
Sex mi nic neříká
Miláčku, delete
Please, escapeNesmíš mi sahat do klína, už jsem jiná
Ani když jdeme do kina nebo z kina
Láska jsou jenom písmena, co házím do koše
Harvard teď pro mě znamená vrcholek rozkoše
Vrcholek rozkoše
Vrcholek rozkoše
Básníci se fakt povedli. Milé, úsměvné i poučné. A ty lásky ....hmm )))
Pokusím se změnit ,,téma,, to venčení...to mě neba...)))
co třeba básníci?
Jsi modrá jako hladina,jsi řeka která usíná,
jsi jako nebe za úsvitu a věříš na lži ze soucitu,
na nemoci a uzdravení a na hříchy a odpuštení..
Ať se v každé roční době prostíráš ve mně a já v tobě,
krajino nejkrásnějších míst,knížko má
v níž se učím číst,ať klín tvůj láskou nepohrdne
když nosíš roucho milosrdné....
Snad proto že jsi ze zámku,
snad pro ten šampón z heřmánku
dřív nežli budeš vdaná,
chtěl bych ti
pro pivo skočit k beránku
píšťalko ufoukaná…
Tak co, jak se máte, jak vám to dnes sluší?
Jste svobodní, nebo vám ukradli duši?
Jste jak volní ptáci,
i když létají, mají svou práci?
Přece neprodali svou duši
v kleci nežijí, do stěn nebuší.
Ptákům stačí jen to co příroda dává,
svoboda, pírka a křídla, která vám mává.
Toužím po takovém životě,
zpívát, sedět ve dně i v noci na plotě.
Své, tělo a svou duši nezaprodat,
z přírody z mála se radovat.
Vůbec by mi nevadilo,
kdyby tak lidstvo žilo.
I délka života by mi stačila,
pokud v ním by jen radost byla.
Člověk dny přestal počítat,
nechce dávat, chce jen brát.
Snad jednou mě pírka obalí,
má duše v ptáka se zahalí.
Budu spokojená, sladce zpívat.
Na svět, ptačím zrakem se dívat.
Krásný den přeji, snad zázraky i v tom našem světě se ději
to je hezké Konvalinko orlí zrak to přečetl
krmil mladé v hnízdě na skále
a potom snima vylétl
tak jak tvá báseň dech beroucí
tak pro orliky je myš kořisti v trávě lezouci
znovu to čtu a opět to ve mě srdce rve
tá krása tvé myšlenky mě k četbě pořad zve
rozprostřu křídla a tiše si v letu budu čist dál
a rozmyšlet jak si človíček s písmenky tak hezky hrál
Všiml jsem si pachu zvenčí,
sousedka tam pudla venčí.
Protože má bílý frak,
dostal jméno Eskymák:-)
Kdo má kolo a má chuť,
nekouká jak klesá rtuť.
Nasedne a vyrazí,
počasí nic nezkazí:-)
Jezdil denně , v mrazu , v dešti ,
z Komárna do Budapešti .
Byl největší trdlo - ze všech trdel ,
přimrzla mu k sedlu prdel .
Tak to byla životní tragédie,
ke které byla povolána policie.
Co tady trdlo provádíte?
Proč na tom sedlu pořád sedíte?
Stala se mi taková nemilá věc,
k sedlu mi přišil prdel, Mrazík švec.
Na policejní stanicí,
jsou nervózní četníci.
Co my s vámi uděláme?
Snad se jara brzo dočkáme.
Na policejní stanici ,
se poradili profíci .
Když se vzdá , trdlo , pohodlí a přepychu ,
může ležet do odtání na břichu .
Poslední pak šance ,
je chir. ambulance .
Magnet:
Každý je magnetem toho, nač myslí,
na sysly mysli a budeš sám syslí.
Slunce nos v duši a budeš sám svítit!
Na propast mysli a budeš se řítit.
Každý si přitáhne,co v srdci nosí,
kdo seje úspěchy,úspěchy kosí.
Ostrouhá kolečka ten, kdo si hoví,
nebe vždy pomáhá ....OPTIMISTOVI ! ( z breviáře J.S.)
Kdyby jaro mělo nohy,
našlo by k běhání vlohy.
Běželo by tam a sem,
se zápalem s úžasem.
Pak by sobě dovolilo vlézti tam,
kam je mu milo.
Žádný mráz a žádný sníh,
by ho v běhu nedostih.
Jaro, léto ,podzim ,zima...
jak se nám to hezky střídá
A když občas sejde se to...
máme z toho ,co asi?
Aprílové počasí...
Březen? Dnes se každý diví,
to je přece měsíc knihy:-)
Duben pro řidiček zlosti,
je měsícem bezpečnosti.
Kdo má k tomu sladké rád
ten si může zamlsat.
Za volantem každým dnem,
bez nehody s BESIPem:-)
Vůně kopretin
Kupte mi štěstí za bonbony.
Za věci, co nemají svůj cíl.
Kupte štěstí ,holce co vyšla z mody.
Rovná se váze kopretin.
Jenom to štěstí, nic víc nechci.
Jen prosmát se k ránu
a najít svůj stín.
Jenom to štěstí a víru že chci,
....usínat s vůní kopretin... ( autor- Lesněnka )
Světlo a stín:
Stín ve dne a světlo za nocí
v tváři zahřeje a chladí bezmocí.
Lehne si na kůži, dodá ji tvar,
vyhmatá na kůži zářezů pár.
Zajímavá slova, jako bych je znal,
možná stojí někde vedle, možná opodál:-)
Jiří H. Krchovský
Odešla...
Odešla... Inu co, - lhal bych, že brečím...
Odešla s úsvitem (alespoň s něčím)
že prý mi nevěří (a tomu věřím)
a že prý od včera (- lež v jednom kuse!)
neměla vůbec nic teplého v puse.
Buď jak buď a tak je psáno,
co k tomu mám více říct?
Komu není z hůry dáno,
ten pak nemá v puse nic:-)
Mám tam jazyk,a ty ně? To je divné,jémine.
Každý podle své chuti....
piš verš o té labuti.
Já bych napsal, je to dávno,
co o ní chtěl někdo číst.
V temné noci zjevuje se,
jen tak a z ničeho nic.
Měsíc řídí balet ptačí,
žáby s kvakotem...
ale co už jednou bylo,
nikomu se nelíbilo.
Jen já vím,
že někde tam,
labuť tančí ke hvězdám:-)
Raději ne, neb bylo toho dosti.
Mám raději úsměv na rtech,
nežli kýbl zlosti:-)
Jsme na tom stejně ....( ve váze se mi nelíbí)
i když to budí pochyby...
mám ráda louku u lesa...
krása, i srdce zaplesá
Kopretina má sudý počet lístků,
to si zapiš do notýsku.
Proto nemá smyslu zkoušeti,
má mě rád, nemám mě rád?
Raději spočti tlaky a k tomu nos kotěti:-)
Měly tam být tlapky,
na Slovensku říkali jsme labky:-)
Kdyby si snad někdy chtěla,
na milého zapomněla,
můžem rande domluvit,
v příštím životě,
bude na to klid:-)