Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Já jsem nepsal nic o výpočtu hmotnosti tepla. Teplo ani nemá žádnou hmotnost. Psal jsem o výpočtu nárůstu hmotnosti vody při jejím ohřátí.

tohle mi napsala AL: Teoreticky při extrémně vysokých teplotách, kdy se energie částic blíží jejich hmotnostní energii, dochází k malé změně hmotnosti v důsledku přeměny energie na hmotnost podle slavného vzorce E=mc².

Tak se ji zeptej na konkrétní hmotnost.

Odkud se ta hmotnost má vzít - z ničeho?

AI umí napsat pěkný blbiny.

to já právě nevím, zda je to blbina. Nevím na co přišli v urychlovačích, zda se jim podařilo vyrobit nějakou částici z v urychlovačích

asi jsme tím otravná, ale ještě bych doplnila:
Velký hadronový urychlovač (LHC), se nachází poblíž Ženevy a pod zemí ve Francii. Urychlovače, jako je LHC, přeměňují energii na hmotu tím, že srážejí částice s vysokou energií, což vede k jejich rozpadu a vzniku nových, často dříve neznámých částic, jako je Higgsonův boson.

to zase napsala AI, co?

jo :-)))

Al píše blbiny a to jen když se to hodí tobě
Al psát blbiny nemůže, ale ty se můžeš blbě zeptat.

Ano - kinetická energie srážejících se objektů se mění při srážkách na tepelnou při rozpadu hmoty na nižší ekvivalenty.

to ano, ale u tech giga urychlovačů se díky vysokým energiím tvoří i nové částice, které je možné detekovat.

No ano

součet stotožnil názor materialistů s názorem vědců jenže materialisti nejsou vědci ale pouzí filozofové. Vědci nemají názor jednoho filozofického směru

nemluvil jsem o vědcích, ale o vědě. Vědci si můžou mít názory jaké chtějí, ale musí respektovat principy vědy.

Tak jinak:
Vědecké zákony objevené vědci jsou v rozporu s tvrzením materializmu o tom, že energie je vlastností hmoty a nikdy jinak.

Jaké vědecké zákony? Jestli jsi měl na mysli postoj fyzikální vědy k otázce vztahu hmoty a energie, tak ten je v souladu s tvrzením materialismu, že je energie je vlastností hmoty. Máš to vlastně vyjádřené i v tom videu, co jsem sem před chvílí dal: energie i hmotnost jsou veličiny, tedy měřitelné vlastnosti (hmoty).

Jako obvykle na toto téma kecáš! Věda může zacházet pouze s ověřitelnými daty, takže vědec, ať věřící, nebo ateista, je ve vědě omezen právě na to materiálno. Věda je zkrátka materialistická! Stejně jako vědec při své práci. Věřící nebo nevěřící! Jak jinak si vysvětluješ, že když podle tebe ateisti prakticky neexistují, tak se vědci (včetně věřících) ve vědeckých pracích nijak nevyjadřují o bohu? No protože jejich víra nemá s vědou nic společného! Žádná vědecky získaná data ji nepodporují, je celá kompletně pouhou vírou.

No už pouhým odhadem, kdyby se energie přeměňovala na hmotnost, tak by se energie ztrácela čili ubývala by a hmotnost by vzrůstala, protože z té energie by se stávala hmotnost. Jenže ta rovnice E=mc² říká opak: když roste energie, roste i hmotnost a naopak. Takže ta rovnice nemůže vyjadřovat přeměnu energie na hmotnost či opačně.

A o ten vzorec tě žádám - de facto rozdíl obou hmotností je podle toho co píšeš hmotnost tepelné energie, co do něj dodáš.

Tak prosím.
Kolik váží litr vody teploty 90 stupňů??

Vždyť jsem ti to vysvětlil tady.
Není to hmotnost tepelné energie, ale energie a hmotnosti jsou vzájemně spojené veličiny, podobně jako třeba rychlost a plynutí času.

Co ti brání to konkretizovat.
Jak vypočítáš, nebo vypočítej hmotnost 1L 10 stupňové vody
Jak vypočítáš, nebo vypočítej hmotnost 1L 90 stupňové vody

Bude tam rozdíl??

Podíval bych se do tabulek:-)
Rozdíl bude v hustotě.

To ano - v hustotě, či objemu - ten je vidět i volným okem - např. pokřivené kolejnice při extrémních teplotách.

Tady jde ale o jiné jevy – třeba ten Necroczarem zmiňovaný hmotnostní defekt atomových jader. Částice atomových jader drží pohromadě obrovské síly. Přitom ale mají atomová jádra různou stabilitu, která je daná jejich vnitřní energií. Jako i u všech jiných systémů – nejstabilnější jsou jádra s nejnižší energií. To jsou jádra, ke kterým vedou rozpadové řady těžkých prvků, a zároveň i fúzní řady lehkých prvků. A zároveň tako jádra mají největší hmotnostní defekt. Hmotnostní defekt jádra je rozdíl mezi součtem hmotností protonů a neutronů tvořících jádro a skutečnou hmotností jádra. Takže část hmotnosti nukleonů (to jsou protony a neutrony) se při vzniku jádra někam ztratila. A protože (1) jsou to nejstabilnější jádra, (2) víme, že nejstabilnější jsou obecně systémy s nejnižší energií a (3) víme, že při vzniku těchto jader z jader s menším hmotnostním defektem se uvolňuje obrovské množství energie, plyne z toho, že část hmotnosti přeměněných jader se při tom uvolnila ve formě energie.

Přeměna energie na hmotu a zpět funguje obecně, akorát že až při tak obrovských energiích, jaké stojí za vazebnými silami mezi nukleony, to můžeme nějak rozumně změřit.

Jistě že bude rozdíl. Vyšší teplota znamená vyšší energii a vyšší energie znamená vyšší hmotnost.
Podívej se na tohle video. Na konci jsou příklady a poslední je ten, co jsem sem dával:

Tak jo - uznávám - máš pravdu - v relativistické fyzice to tak platí.
Takže se omlouvám za narážky.

Relativistická fyzika je dnešní, moderní fyzika. Tam byl srovnán náhled předrelativistické (v podstatě Newtonovské) mechaniky s tou dnešní, relativistickou. To se běžně při výuce nebo vysvětlování fyziky dělává, protože ta stará fyzika odpovídá naší intuici (=to co bychom očekávali na základě našeho rozumu a naší běžné zkušenosti se světem).

(Není za co se omlouvat ani jsem žádné narážky nezaznamenal.)

Nevysvětlil - napsal jsi nesmysl.
Kdyby jsi napsal, že navyšování hmotnosti navyšuješ energii - tak to jo.
A opačně vypočítáš podle energie hmotnost tělesa/hmoty.
Jinak se ten vzorec použit nedá.

Přece jsem to už mnohokrát napsal, platí obojí. Podívej se na tu rovnici. Nárůst jedné veličiny znamená nárůst druhé. Pokles jedné znamená pokles druhé. Vždyť to omílam furt dokola! Rovnice jsou obousměrné, dá se jít zleva doprava i zprava doleva, čili dá se napsat ve tvaru E=mc² i m=E/c².

Čili navyšováním hmotnosti navyšuješ energii, stejně jako navyšováním energie navyšuješ hmotnost.

Myslím že 1 kg

Otázka do pranice :-)))))))))))))

Teplota t
[°C] Hustota ρ
[kg/m³]
0 999,941
4 999,973
10 999,701
15 999,099
20 998,205
30 995,651
40 992,220
50 988,040
60 983,200
70 977,760
80 971,790
90 965,300
100 958,350

Takže 1 l vody o teplotě 0 C váží 0,999941 kg
1 l vody o teplotě 3,97 C váží 0,999973 kg

Tady v pořádku, ohřáli jsme 1 l vody o 4 C a hmotnost stoupla o 0,000032 kg :-)))))))

1 l vody o teplotě 20 C váží 0,998205 kg. ohřáli jsme 1 l o dalších 16 C a najednou nám hmotnost klesla o 0,001768 kg :-)))))

1 l vody při teplotě 100 C váží 0,958350 kg. takže 1 l vody teplé 100 C váží o 0,999973-0,958350=0,041623 kg. 41,6 gramů, to už si dovedeme představit, třeba na kolečkách salámu .-)))))))))))

teplota (tedy energie) stoupla, hmotnost se snížila.
ajajaj ....

řekl bych, že jsme právě ulovili duchovno ... :-))))

a nebo je to možná trochu jinak .-))))

1 L 90 st. teplé vidy bude v okolí studené vody stoupat - bude se při dodání energie chovat se jako lehčí a ne těžší - to je normální - klasická fyzika.

Tohle s tím ale nesouvisí. Problém je, že když porovnáváme hmotnost jednoho litru vody, tak jí vlastně nebereme pořád stejně. Tím, že se změní s teplotou hustota vody, bude při různých teplotách obsahovat litr vody různá množství molekul vody. Změna hustoty je dána změnou vzdálenosti mezi molekulami.
Pokud bychom ale měli pořád stejný počet molekul vody a pracovali s ním, bude se nám s teplotou měnit objem (nebo tlak, nebo obojí – podle podmínek experimentu), ale žádné rozdíly hmotnosti při různých teplotách nezaznamenáme. Ale nezaznamenáme je jen proto, že energie vložená do vody při jejím zahřátí je tak malá, že po jejím vydělení rychlostí světla na druhou zjistíme, že jsme absolutně mimo rozsah našich schopností tak malý přírůstek hmotnosti změřit. To umíme až při jaderných reakcích, kde pracujeme s energiemi o mnoho řádů vyššími. A tam se to projeví právě celkovou změnou hmotnostního defektu atomových jader.

Jo, je to trošku jinak

tak se podíváme co na ty tví výtvory napsala AL:
Kde se objevuje chyba s „rychlostí světla na druhou“
Když píšeš „objekt letící rychlostí světla na druhou“ — to je nesmysl, protože:
žádný hmotný objekt nemůže dosáhnout rychlosti světla (c), natož c na druhou.
(to ani není rychlost, ale číselná konstanta ve vzorci).
c na 2 se v rovnici E=mc² objevuje jako převodní faktor mezi hmotností a energií, ne jako nějaká rychlost pohybu.
ty se tu čílíš jako hádavá ženská ne jako chlap

A co?
A napsal jsem něco jiného?
Vždyť je každému přece jasné, že c² je konstanta.
Vzorec E=mc² je obyčejné a prostá algebraická rovnice.
Nechytej za slovíčka - raději dokaž své tvrzení, že teplota/oteplení hmoty zvyšuje její hmotnost.

Jsem zvědavý.

to že si napsal kravinu řekla AL aby sis nemysle že sem proti tobě zaujatý.
Úplná přeměna 1 kg hmoty na energii by stačila k ohřátí vody v asi 85 600 olympijských bazénech z 0 °C až do varu (100 °C).

To je jasné - proti tomu nic nenamítám.

Hmotu nepřeměníš na energii. Přeměnit se dá jenom hmota na hmotu (jedna její forma na jinou její formu) a energie na energii (jedna její forma na jinou její formu). Ale nemůžeš přeměnit objekt na jednu jeho vlastnost.

Pokud je hmota ve skutečnosti energie - .... ? :-)))))))))))))

neni.

Tak copak to je, ta hmota? .-))))))))))))))))

Ať je to co chce, tak energie je toho vlastnost.

pořád mi není jasné kam míříš nebo co je tvým cílem. Je třeba foton neb elektron hmota? a tedy jejich energie je vlastností hmoty kterou jsou?

A i obojí?!

já nevím, chtěla bych aby mi to nějak objasnil součet. Co je smyslem. Proč se podle něj nemůže hmotné (vyjádřeno hmotností) měnit na energii a naopak. O co mu jde

Asi mu nejde o předmět diskuze.
Jde mu o dohadování které ho uspokojuje.
K tomu so vybral materializmus který je v rozporu s přírodními zákony ale on to popírá.

E=mc2 je přírodní zákon, který popisuje přeměnu hmoty na energii.
Tento zákon říká, že hmota a energie jsou dvě formy téže podstaty – každé těleso s hmotností v sobě nese odpovídající množství energie, a naopak energie má ekvivalentní hmotnost. Proto může v jaderných reakcích (štěpení, fúze, anihilace) docházet k reálné přeměně části hmotnosti na energii.

O dohadování jde zjevně tobě, když namísto toho, aby sis o tom něco přečetl (materiály tu byli dány) a poučil se, tak se chceš dohadovat o svých představách.

když nebudeme plést hmotu s hmotností, třeba se domluvíme i se součtem. Myslím že mu jde o to, abychom pochopili že hmota se vyjadřuje jak hmotností tak energií....Pokaždé se jedná o hmotu. I když je řeč o energiíích.

Možná se to tu opravdu směšuje, já nevim. Hmota se projevuje různými vlastnostmi a dvěma z nich jsou hmotnost a energie (a jejich vzájemný vztah uvádí ta Einsteinova rovnice). S energií je to jako s jinými vlastnostmi: např. má-li existovat elektrický náboj, tak musí být něco, co je elektricky nabité, nebo má-li existovat pohyb, musí být něco, co se pohybuje. Stejně tak platí, že má-li existovat energie, tak musí být něco, co má energii (mimochodem energie je úzce spjata s pohybem).
Takhle na věc nahlíží věda a takhle s těmi pojmy taky zachází.

Ne, energie je vlastnost energie .-)))))))))))))­))))))))))

co zbude z "hmoty", když jí vezmeš všechnu "vlastnost"? .-)))))))))))))­)))))))

Jo, to je fakt, toho se dopouštím taky. Hmotnost a energie jsou dva možné projevy hmoty. Projevy, ne vlastnosti. Z toho plyne také možnost jejich vzájemné přeměny.

Jsou to vlastnosti (každý projev je vlastností).
Vzájemně přeměňovat se nemůžou, jen spolu úzce souvisí.

A co tedy dle tebe znamená ΔE=Δm·c²?

Že mezi energií a hmotností platí přímá úměra, tedy narůstá-li jedna veličina, narůstá úměrně k tomu i druhá veličina a naopak. Díky tomu jsou ty zákony zachování chápány jako dvě vyjádření jednoho a téhož, protože z toho vztahu přímé úměry vyplývá, že zachovává-li se jedna veličina, zachovává se nutně i druhá.

Ano, ldyz objektu dodame velke mnozstvi energie, zvysi se jeho hmotnost

Všeobecně známe šest druhů energie
potenciální,
kinetickou,
thermální,
chemickou,
jadernou a
elektrickou.

Když dodáš objektu kinetickou energii, jak se to projeví na hmotnosti??

Ano, podle relativity se hmotnost objektu mění s jeho rychlostí (mít rychlost přece znamená mít energii). To je důvod, proč nelze urychlit objekt mající nenulovou klidovou hmotnost na rychlost světla: urychlováním se stává těžší a těžší, takže k jeho urychlování potřebuješ pořád víc a víc energie. Rychlost světla představuje už tu kritickou mez, kdy bys k jeho urychlení na tuto rychlost potřeboval nekonečné množství energie.

Že tedy (třeba u toho jaderného štěpení) byla „ztracená“ hmotnost odnesena kompletně v podobě hmotnosti částic, které odnesly tu energii? Tak nad tím se budu muset zamyslet, protože to zní rozumně.

Hmotnost se objektu při jeho štěpení vždycky ztrácí takovýmto způsobem: tím, že se mu vytratí nějaká komponenta.

„…materializmus který je v rozporu s přírodními zákony…“

Prezentuju stanovisko vědy a její náhled na hmotu a energii, když už na to přišla řeč. Že ty dva pojmy nesprávně chápou věřící či stoupenci idealismu mi přijde pochopitelné, ale že to nesprávně chápou i ateisté a že dokonce i oni obhajují idealistický náhled na věc, to mi přijde až bizarní. Přitom si stačí opravdu přečíst aspoň tu wikipedii, kde jsou ty věci už napsané správně (hesla hmota, energie, elementární částice atd.). Nebo třeba tady na stránce Masarykovy univerzity je to stručně shrnuto:
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js18/obecna_chemie/web/pages/2-stavba-hmoty.html
Všechny elementární částice jsou hmotou, tedy i ten foton a elektron (hmota se vyskytuje ve dvou formách, látky a pole, a foton je částicí pole a elektron částicí látky). Jsou to objekty, které mají nějaké charakteristiky, nějaké chování, neboli vlastnosti. Mají jich spoustu a jednou z nich je energie coby schopnost vykonávat činnost.
Proto se hmota nemůže měnit na energii, protože objekt se nemůže změnit na nějakou svou vlastnost. Je to stejné, jako tvrdit, že se hmota mění na hmotnost, nebo elektr. náboj, nebo pohyb apod. Objekt se nemůže na nic takového změnit, objekt bude pořád objektem, může se max. změnit na jiný typ objektu (třeba ve věci skupenství).

nevím, nerozumím co chceš říct. Může nebo nemůže tedy hmota měnit hmotnost (zvětšovat či zmenšovat) tím že ji přemění na energii nebo nemůže? O tom je řeč nebo furt nevím co tady probíráme.

Co je podle tebe objekt? Je to neutron, proton, foton... jsou to objekty?

Hmotnost se projevuje energií (v gravitačním poli), ale na energii se nepřeměňuje. Objekt je něco, co existuje samo o sobě. Za objekty jsou brány elementární částice a jejich struktury (složené částice, atomy, molekuly, prvky ... předměty).

Probíráme, co to je hmota a co energie. Podle vědy (i podle materialismu) je hmota objektem a energie je jednou z jeho vlastností.

Není pravda, že hmota se nikdy nepřeměňuje na energii. V jaderných reakcích nebo při anihilaci hmoty s antihmotou mizí část klidové hmotnosti a objeví se ve formě záření (fotonů). To je přímo experimentálně potvrzeno.
Naopak i energie může „mít hmotnost“ – např. pokud uzavřeš energii do nádoby (třeba ohřeješ plyn), váha nádoby se skutečně zvětší. Nezkoušej tady aplikovat nevědecký materializmus na vědu.

Fotony jsou hmota a to že z objektu mizí klidová energie neznamená, že by se hmota ztrácela nebo že by se ta hmotnost přeměňovala na energii. Děje se jednoduše to, že jedna hmotná částečka, která je produktem toho procesu, letí pryč a tím odnáší část té hmotnosti.
Plyn je hmota a ne energie, takže do nádoby jsi uzavřel hmotu a ne energii. Ten plyn-hmota je to, co má tu váhu (plus ta nádoba, která je taky hmotou).

pak rozumím, že se nemůžeme domluvit. fotony se berou bez klidové hmotnosti... tedy "částečka" je to v naších představách anebo ne... někdo to chápe jako vlnu. Třeba já. EMG vlnění a tedy fakticky obsahující většinově energii a nenulově hmotnost, aby se s tím dalo počítat :-) Už se tedy nebudu dál k tematu vyjadřovat. Raději :-))

Dvě umělé inteligence často „melou“ každá něco jiného, vycházejí z různých dat, přístupů nebo interpretací. Je to jako u lidí. Pokud má vzniknout souznění, musí tam být společný základ, vůle porozumět a otevřenost. Nebát se mluvit. Jinak se každý drží své „vlny“ a míjí se to o to podstatné. Ale i to je součást poznání:-)

Přesně tak. Příčina mnoha neshod spočívá v tom, že si nedefinujeme užívané pojmy a každej je pak užíváme v trochu jiném smyslu.

nebo že někdo používá termín, u kterého není ani schopen definovat, o čem píše .-))))))))))))))))

ůlku času trávíme dohadovánáím se o něčem, co nikdo nidky nedefinoval. asi tedy o bohu :-))))) to znamená, že je hmotný .-)))

Nemám pocit, žeby moje AL psala něco jiného než si myslím i já. Včetně správných definicí a rozlišování mezi hmotou a hmotností.

AI

UI má i každý bicykl, pozná telepaticky kam chceš jet a také tě tam dopraví. Má to podle kreacionistů naprogramováno bohem od bohoživa.

Nevím, jestli to má cenu sem dávat.

ne nemá, proto jsem i psala že končím. Je to jen takové pošťuchování. Všichni vědí jak to je... kromě pár výjimek.

U AI o vůli asi mluvit nemůžeme, zatím.
Pokud je to skutečně AI a ne jen nějaká "falšovaná náhražka", musí AI dojít pokud ne k identickému, tak velmi podobnému záměru, protože "mají povinnost" prozkoumat "heslo (otázku) " na všech pro AI dostupných zdrojích a provést sylabus. Včetně akceprtace důvěryhodnosti zdrojů.

Záleží na tom, jak je AI cvičena, na jakých datech, jakém rozsahu, jaké kvalitě.
Pak se ptám, co je tu ze samotného autora? Kdo vlastně tvoří?

Kdysi, ještě na základní škole, jsme probírali hydrostatické paradoxon a tehdy mi došlo, že fyzika není jen o vzorcích, ale o tom, jak se věci skutečně chovají, i když to odporuje intuici.
Nikdy nebudu rozumět všemu, i když se snažím, ale mám chuť chápat. A tak jsem vždy odpovídal v mezích toho, co jsem poznal a pochopil. Ne jako stroj, který ví, ale jako člověk, který hledá, aby jednou mohl odpovídat a třeba jen sám sobě.

To že něco nemá klidovou hmotnost, resp.má jí nulovou, tak to ještě neznamená, že to nemůže být objekt, tedy hmota. Různé objekty mají různé vlastnosti, takže to že objekt nemá vlastnost, kterou má jiný objekt, ho nevylučuje z množiny objektů.
Všechny elementární částice, i ty co mají nenulovou klidovou hmotnost, mají částicově-vlnovou povahu, tedy někdy se chovají jako vlny a někdy jako částice (mají tu povahu dokonce i předměty kolem nás, jen u nich nenastávají podmínky k tomu, aby se jejich vlnová povaha projevila). Jedná se ale jen o dva projevy či "stavy bytí" objektu, čili i ta vlna je pořád objekt, který nese nějakou energii, tak jako je tomu u částice.

Klidně se vyjadřuj, přece na tom není nic špatného.

Prostě nechápu podstatu problému, pak něco píšu a nevím kde je problém, vypadá to že nikde a přesto jsou furt nějaké dohady.

prostě hmota je úplně všechno, je to jen "problém" názvosloví

cve skutečnsoti je i látka, pole, síly - energie :-))))

ale to říkáme od začátku, že je to vše, celý náš viditelný svět... tedy včetn polí, látky, energií etc.

No my jo, a proto se dokážeme bavit o energii nezaujatě. ale nejméně jeden ne :-)))))))))))))­)))))))))) a ten je schopen energii považovat jen a pouze za vlastnost hmoty, přičemž ale nemá ani páru, co to je ta "hmota" v jeho podání :-))))))))))))

Ten rozpor je v pojetí hmoty a energie.

tak místo hmot říkej hmotnost... hmota se říká lidově.

Vždyť to jsou dvě různé věci, tak proč to směšovat dohromady?

Podíval jsem se na to v čem Součet dělá chybu. Má pravdu v tom, že energii musí něco nést.
On však tvrdí že je to hmota dle materialistické doktríny, která není vědou a navíc se mýlí. Energii může nést něco jiného než je hmota.
Například v kondenzátoru je energie. Nenese ji však kondenzátor, ale v něm elektrické pole které není hmota.

Hmota má přece dvě formy: látku a pole. Proč si nepřečteš ty materiály, co sem dávám nebo co sem dala Ratka?

pole je taky hmota.

Poznámka: Hmota je koncentrovaná energie vidíme to v atomových zbraních.

Jo? A kde to tam vidíme?

Protože jsme si to tady již několikrát řekli a všichni to vědí.

ehm, čtu odspodu. tedy kromě Jonatána :-)

Ano by sem byla za to rozlišovat hmotu a hmotnost neb hmotnost je živá váha :-)
V širším významu je hmota výrazem pro veškeré fyzikálně zachytitelné formy objektivní reality, tedy toho, co existuje nezávisle na našem vědomí a jehož projevy lze objektivně zaznamenat či změřit.
V užším fyzikálním významu je to pojem pro substanci, ze které jsou složeny fyzikální objekty, tj. význam, pro který se v české fyzikální terminologii ustálilo slovo látka.

Hmotnost je fyzikální veličina (značka m) užívající základní jednotku kilogram (kg). Je aditivní vlastností hmoty (hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Někdy to opravdu pozbývá významu .-)))))))))

Foton je kvantum energie.

Slovo "kvantum" může evokovat částici, ve skutečnosti je to o množství (energie) :-))))

ale jistě, jen že se taky vyjádří hodnotou m.... protože jinak by nebylo možné s fotony počítat. Tedy kdyby měli nulové m.... zmizeli by úplně z rovnic.

i veličiny energie mají ve svých jednotkách "kg", prostě o to mi jde... ať to vezmeme z kterékoliv strany, pořád je to vyjádření "našeho hmotného světa"

ne. v mikrosvětě se "hmotnost" měří v eklektronvoltech :-)))))))))))))))) nikoli kilech a odvozených :-))))
protože v mikrosvěte je "hmotnost" dána mírou energie :-))))

proto má i foton "hmotnost" :-)))

Foton nemá žádnou klidovou hmotnost (m = 0), což znamená, že existuje pouze při pohybu a pohybuje se vždy rychlostí světla ve vakuu. Přestože je bez hmotnosti, foton přenáší energii a hybnost.

promiň, beru to hypoteticky. Hybnost má samozřejmě ve vzorci či jednotkách "m"

foton má "hmotnost" danou relativistickou hmotností (závislé na rychlosti)

m je obvykle hmotnost.

Rychlostí světla. Rychlostí světla ve vakuu se pohybuje jen ve vakuu. :-)

eV je jednotkou energie.

to je jen o změně klidové v kinetickou. díky 0 klidové m foton "lítá" rychlostí c :-)))))

však v pohodě. možná se neumím vyjádřit, to jsou všecko samozřejmosti.

A dočetls to až ke spojenému zákonu zachování hmotnosti a energie?

jo

Nevypadá to.

Třeba rohlík dokážeš přeměnit na strouhanku tedy menis rohlík v jinou formu a toto můžeš udělat i zpět, hrát si jako s puzzlem a že strouhanky sestavit rohlík.

Jo přesně tak. Když rozbiješ tvrdý rohlík, tak se rozpadne na malé kousíčky, kousíčky hmoty a tak to dopadne vždycky, když rozbíjíš hmotný objekt. Když rozbiješ atom, tak ho stejně tak rozbiješ na menší kousíčky hmoty. Kousíčky, co mají energii, stejně jako mají energii kousíčky toho tvrdého rohlíku, když do něj plácneš paličkou.

Už si spojoval strouhanku aby jsi zpět vytvořil chutný Babišuv rohlík

Babiš prodával nejdražší máslo a nadával na vládu, že má drahé máslo seru miliardáře.