,
iste, veriaci vedec mieša v praktickom výskume vedu s náboženstvom, ale to neznamená, že pri svojom experimentálnom a teoretickom výskume zavrhne vieru, - viera ho totiž pri výskume duchovne obohacuje v intenciách, ako píšem - verí, že svet a Vesmír nie sú tu len tak, sami od seba, že existujú, ich existencia má zmysel, a fungujú skrze v prírodné zákony, v ktorých je vpečatená nesmierna múdrosť toho, ktorý to všetko učinil - prečo by mu to malo vadiť pri výskume? - už som to raz tu uviedol: mal som veľmi inteligentného publikačne a citačne aktívneho neveriaceho kolegu (spíš agnostika), s ktorým som celý život pracoval, a on vždy po prečítaní nejakej práce z renomovaného vedeckého časopisu (na pracovisku sme mali prístup /bolo to poriadne drahé) aj ku všetkým 6-tim "Natures" - Nature ako taký (+ Nature Genetics, Nature Biocchemistry, Nature Immunology, a iné, či Annuals of Biochem/Immunol) s úžasom si vždy šomral popod nos: geniálne je to vymyslené!...keď som sa ho opýtal, čo/koho má na mysli, tak mi odpovedal: no asi ten tvoj Boh, kto iný?!- čiže aj neveriaci/agnostik vedec má pochybnosti v existencii sveta a Vesmíru na základe náhody prý z predchádzajúcej nevyhnutelnosti:-)
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
jako...
1
A vo to de.
1
1
1
