Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Dekoherence je dneska už obecně přijímaná interpretace kvantové mechaniky (tj. vysvětlení toho, co se vlastně děje a proč), koneckonců je to konečně interpretace, která je potvrzena experimenty. Stačí si přečíst pár odstavců úvodu. Na straně 70 a dále je potom popsán ten experiment, který jsi žádal a který dokazuje, že se tu žádné další skryté vlivy neuplatňují. Že opravdu platí to, co říká kvantovka, že mikroobjekt vlastnosti nemá dány předem, tak jak je tomu u makroobjektů.

My se ale nebavili o dekoherenci ale o kauzalitě. Mne došlo po přečtení toho prvního, že toho se vlastně netýká ani jeden tvůj článek, už vůbec ne tvůj experiment, tvůj 1. pak píše to cvo já, i když začíná superpozicema. Tys posílal "řešení" teoretického dokázání nulových skrytých parametrů, ale jen u otázky párování polarizace fotonů, kde šlo o parametry, jak je možné, že se jeden foton "přizpůsobí" druhému "do opačna" teprve poté, co je ten první změřen. To nemá s náhodou nic spoelčného, i kdyby to platilo. I kdyby ten pouze myšlenkový experiment byl relevantní, pořád je to o tom, že to, co naměříme u jednoho bude způsobeno (příčina) tím měřením (superpozice není o žádné náhodě) a "nějakou podivností" (tohle je o těch skrytých parametrech) se to přenese na druhou stranu sluneční soustavy jako opačná polarizace. No fajn, možná je to pravda. A možná si experimentátor na superpozici jen hrál a ten první měřený foton prostě měl polarizaci H celou dobu a ten druhý celou dobu V a tak to byl ozměřeno .-)))) Jako u tý schredingerovo kočky, která je živý i mrtvá současně (v superpozici) jen filosoficky, myšlenkově, ale ve skutečnosti zaujímá jeden konkrétní stav, jen my ho zjistíme až po otevření krabice. Opět nikde žádná "náhoda". Dokonce ani situaci, kdy by foton byl skutečně ve fyzické (a nikoli jen myšlenkové) superpozici, a jeho změření m,u určilo jen jeden stav z možných, pořád je to pžíčina/následek.

Naopak, tvůj první článek ve svém závěru jasně popisuje pilotní vlnu, která je příčinou vlastností kvanta.

opravdu pod kvantovou úroveň nevidíme a nevíme, co tam probíhá za souvislosti a kauzalitu. tvůj experiment se skrytými parametry není vůbec o ničem, týká se pouze polarizace fotonů a vůbec se netýká kauzality.

naopak, i u škvarků už máme změřeny a zjištěny jejich vlastnosti vč. pravidel (kauzalit) pro jejich iterakce, výměnu ap. a hlouběji se jednou třeba také dostaneme

Pokud by nebyla kauzalita na kvantové úrovni, neexistovala by ani v makrosvětě.

Nešlo přímo o tu dekoherenci, ale o popis toho experimentu, který jsi žádal a který je v tom článku o dekoherenci. Teorie skrytých proměnných se snažila nahradit indeterminismus kvantovky obecně; polarizace fotonů je jeden z případů projevu indeterminismu a na něm se to testovalo. Už jsem dával citaci, která to uváděla, někde na začátku diskuze. U superpozice stavů se náhoda uplatňuje při redukci superpozice na jeden konkrétní stav. Při "výběru" toho jednoho stavu. To je další případ indeterminismu.

Pod kvantovou úrovní už je nějaký ten hypotetický metafyzický, duchovní svět. Tam opravdu nevidíme.

U superpozice, která nejspíš ani neexistuje, je jeden konkrétní stav určen způsobem měření :-))))
Jestli se něoc snažilo nahradit obecně, tak se to nepovedlo a platí to jen pro párování a ještě v oblasti toho ovlivnění, příčiny :-)))
Pod kvantovou úrovní může být subkvantový svět. nevíme, co tam je, ale duchovní určitě ne.

Končíme? :-)))

Superpozice existuje. Tuším, že byla potvrzena experimentálně, ale hlavně jsou na ní založené třeba kvantové počítače. Měření čeho?
To je stejně jako říct, že pod mořem je submořský svět. Kvantová úroveň je ta fundamentální úroveň vesmíru.

:-)))))))))))))))))))
Superpozice je teorém. Založený jen na tom, že díky naší nevědomosti se konkrétní stav dozvíme až když se podíváme nějakým zařízením, přičemž tím zařízením a podíváním se sami ovlivníme (příčina) to, co uvidíme. Z hlediska náhody je to tedy naprosto o ničem. Z hlediska obecného je to záležitost pravděpodobnosti, na které je vystavěna celá bohrova kvantová mechanika - tedy na neurčitosti. o potvrzneí superpozice nevím nic, pokud, je to potvrzení typu "dokud se nepodíváme, může být foton (cokoli) ve všech svých možných stavech). no jo, může být. ale kdo a jak by potvrdil, ŽE JE, když jakékoli takové potvrzovací měření ho uvrhne do jednoho konkrétního stavu? a proč se nedomnívat, že i když se dotyčná částice může nacházet v x-stavech, že přesto konkrétní částice v konkrétním místě je právě a jen v jednom určitém stavu? co tomu brání? ano, naším měřením ten stav můžeme ovlivnit a naměřit jiný, než ta částice měla před měřením. ale to fakt neznamená, že ten stavneměla jasný, konkrétní a nacházela se v nějaké oscilaci nebo čem mezi všemi možnými stavy. A ostatn ěi v tomto případě by to nebyla náhoda.

pilotní vlna to vcelku dobře vysvětluje. má svoje podivnosti a problémy, ale konkrétně tohle dokáže popsat a jako nenáhodný děj. pilotní vlna je pro nás v tuhle chvíli pod nám známou kvantovou úrovní, tedy je subkvantová, protože ji máme "vymyšlenou", ale ještě nepotvrzenou, rozhodně ne přímo.
tak jako schredingerova kočka je jednoznačně jen živá nebo jen mrtvá, akorát to nevíme, dokud se nepodíváme.

pod kvantovým světem může být ještě naprosto cokoli. pokud prohlašuješ, že pod ním už nic není, je to jen na základě víry. Přitom je jasné, a to víme celkem spolehlivě, že my lidé (zatím(,) nejsme schopni proniknout "pod Planckovu konstantu" a tedy zjistit, jestli tam opravdu už nic není. Notabene když vše asvědčuje tomu, že je.

Přirovnávat fyzikální úrovně k moři není. Samozřejmě i moře se skládá z mikrosvěta, makrosvěta, kvantosvěta - to členění není ve smyslu o až -11 km voda, -11 - 11,5 km litosferická deska, 11,5-11,500000001 km kvantový základ ........

každá molekula vody v sobě má tu kvantovou podstatu, kterou známe, ale možná ještě subkvantovou, kterou neznáme a jen tak nepoznáme.

Neexistuje jediný důvod tvrdit, že kvanta, škvarky, ap. už nejsou ničím řízeny ale jsou tím prvním, co řídí vše ostatní

Tuším, že bylo opravdu dokázáno, že kvantový objekt nemá jeden konkrétní, ale že má všechny stavy zároveň. A právě zase na popud Einsteina, kterému se superpozice taky nelíbila. Někde jsem to snad četl nebo slyšel v přednášce. V každém případě je superpozice prokázána např. dvouštěrbinovým experimentem, kdy částice projde oběma otvory naráz (superpozice její vlastnosti "poloha") nebo existencí kvantových počítačů (viz qubit).

Planckova konstanta stanovuje minimální možnou velikost, čili pod ní už nic hmotného být nemůže (poněvadž nic hmotného nemůže mít menší rozměry než je planckova konstanta). Leda něco nehmotného, tj. metafyzického či duchovního.

Já si jsme vědom jen filosofického pojetí. S tím, že právě měřením dané částice se to "co všecnno je možné" nastaví do jednoho konkrétního stavu. Jinak je celá bohrovo mechanika jen o pravděpodobnosti (mimochodem, s těmi kvantovými superpočítačemi to vůbec není tak úplně kvantové. a to nejen že do qubitů se ukládá "superpozice" čistě vědomě, řízeně,a QC spotřebovává neskutečné množství času opravami chyb (právě díky pravděpodobnosti) i když i tak by měl být, teoreticky, rychlejší. Zatím jsou jen pokusy s jeho stavbou a to, co existuje třeba od IBM, vypadá, že je to jen klasický analogový počítač. Mnozí odborníci pochybují o sestrojitelnosti kvantového počítače)

Ten dvouštěrbinový experiment - podívej se na to první video z mého třetího linku včera - je tam naprosto perfektně vysvětleno na makrosvětě, jak funguje ta pilotní vlna (která je zatím jen teoreticky předpovězené na další hladině kvantové úrovně), že částice vůbec neprojde oběma štěrbinama, ale jen jednou, dojem, že prošla oběma je vyvolán právě tou pilotní vlnou, ale při "zaostření" je ta částice stále jen jedna a v konkrétním místě.

Planckova konstanta se uvádí v J*s, takže se jedná spíš o délku vlny, energii, než klasickou délku jak ji známe, stanovuje minimální délku, pod kterou nejsme schopni s hmotnými prostředky vidět na atomární bázi vidět.
Neříká, že nic menšího už není. A to dokonce ani hmotného, natož jen energetického.

https://blog.idnes.cz/fikacek/kvantova-mechanika-je-mrtva-at-zije-determinismus.Bg17110913

hej tohle nenapsal fyzik, takže to ber s rezervou. Já jsem se díky fyzikům-amatérům už v minulosti mnohokrát "spálil".

To video je od fyzika. Navíc i autor tam má odkazy třeba na to ohromný množství interpretací kvantové mechaniky na wikipedii :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpretace_kvantov%C3%A9_mechaniky
a to taky není normální u nějaké ucelenější teorie

máš tam i své bellovi skryté parametry, že nemohou být lokální a působit jen na jednom místě

a já osobně, to přiznávám, mám ale i takový generelní problém už i jen s tím, že by "neurčitost" měla implikovat automaticky náhodu. jak je tam v podstatě psáno u všeho - prostě jen proto, že nevím, v jakém ze všech možných stavů částice je, nemůžu uzavřít, že je ve všech současně - to mi přijde samo o sobě přitažený za vlasy už i jen logicky.

Video možná, ale ten článek ne. Píše tam nepřesnosti, např. o Schrödin. kočce, že je napůl mrtvá a napůl živá. Což není pravda, ona je cele mrtvá a cele živá zároveň. Není nic napůl. Tohle je nesprávné chápání superpozice. A bůhví čeho je tam nesprávného dál.

Logiku v kvantové mechanice nehledej. To je základní pravidlo, protože to je naprosto jiný svět, s nímž člověk nikdy neučinil žádnou přímou zkušenost, takže ani nemůže očekávat, že mu bude rozumět. Už relativita přinesla pár poznatků, které jsou v rozporu s logikou i zkušeností (např. skládání rychlostí). Logika je procesem vyhodnocování a proto ke své činnosti potřebuje data. Její proces je tedy závislý na ucelenosti obdržených dat.

ten článek je napsán na základě i toho videa :-)))

to je jen popis superpozice (pravděpodobnosti) mezi dvěma stavy - půl na půl, živá mrtvá :-))). ve skutečnosti je to samozřejmě ještě horší, superpozice v podstatě tvrdí, že ta kočka je v jeden a ten samý okamžik současně (úplně) mrtvá a (úplně) živá.

Logiku (kauzalitu) mohu hledat ve všem. A teprve když bude doloženo, že v tom logika opravdu není, tak ji zavrhnu. To je právě to, z čeho vycházím já. Logika se zatím uplatnila VE VŠEM, co jsme schopni poznat.
pouze u kvant, které nejsme schopni proměřit objektivně, se zatím v jedné teorii jeví, že by to tam logiku (určitelnost) mít nemuselo. přesto existuje jiná teorie, poskytujícví stejné výsledky i bez neurčitelnosti. tak proč bych měl zavrhovat logiku?

Logiku lze aplikovat i směrem k neznámému - pokud všechno známé kolem mne funguje a řídí se konkrétní logikou, proč by tak nemělo fungovat i to, co ještě (zcela nebo částečně) neznám?
I toto je plně logický a správný závěr, který bude změněn, až někdo doloží, že v daném logika opravdu není.

Je to špatný popis. Špatné chápání. Není to úplně důvěryhodné.

Logika se sice uplatnila zatím ve všem, ale v některých případech až po obdržení ucelenějších dat. Už z relativity víme, že u oblastí přírody, s níž nikdy člověk neučinil zkušenost, není správné očekávat chování, které známe ze zkušenosti s "naší" oblastí přírody. Proto bychom neměli bazírovat na principech jenom proto, že nám dávají smysl. Že my bychom to tak chtěli. Takhle přemýšlela stará fyzika 19. století a relativita i kvantovka mu daly "na frak".

e to popis v pohodě :-)))) Kdyby měl možný stav 3 varianty, psal by o třetiných, protože přesně to je pravděpodobnost každého toho stavu .-))

No však ano, po potvrzení. ale zatím vždy.

naoipak, zkušenost učiněná ve všem je běžně přenositelná (logicky přenositelná) i na nenzámé, protože to je deifnice logiky : z prokázaného vytvářet závěry o zatím neprokázaném

no, já trvám na tom, že náhoda neexistuje :-)))))

Není. Napsal jsem ti proč.

Zkušenost rozhodně není přenositelná i na neznámé. To nám právě relativita i kvantovka ukázali nejjasněji. Ale známe to i z osobní zkušenosti i z přírody.

Já na tom budu trvat, až to bude prokázáno.

No možná jsi napsal svůj názor. Já tvrdím, že je, protože se jedná o popis mezi dvěma možnými stavy a to lze vyjádřit slovy "napůl mrtvá, napůl živá" a do celkového toho jednoho stavu ji uvede až to "změření"
dokonce ta horší realita, že je SOUČASNĚ mrtvá a živá je mnohem větší paradox.
Ten příměr by použil i kdejaký fyzik, popularizující superpozici, o tomhle je zbytečné se dohadovat.

Pokud jsme to nenapsal jasně, tu použitelnost (přenositelnost) i na budoucí děje, zatím neznámé, pak tedy
"Logika se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta (vyplývání), která vedla k daným závěrům, kdy na základě potvrzeného dovozujeme zatím nepotvrzené."

kvantovka nám zatím neukázala vůbec nic, ještě jsme ji neprozkoumali a kdo ví, jestli prozkoumáme. zarputilé lpění na nějaké domněnce nic neznamená. superpozici z přírody opravdu neznáme.

důležité je, abys, dokud to nebude prokázáno, NETRVAL NA TOM, ŽE TO NEEXISTUJE :-))))))

Ne to je špatný popis. Ona není nic napůl. Ona je zároveň cele to i to. Nemá poloviční vlastnosti jednoho a druhého, má všechny vlastnosti jednoho a druhého. Fyzikové to říkají přesně, vždy říkají, že je zároveň živá i mrtvá. Nic napůl. (Např. taková kvantová káča by se točila zároveň doleva i doprava. Žádné napůl doprava a napůl doleva.)

To ano, ale ne vždy logika vyprodukuje platný výsledek. Např. fyzikové 19. století taky logicky předpokládali, že se elementární částice chovají podle newtonových zákonů (či "klasické" mechaniky).

Tak jestliže prohlásíš "kvantovka nám zatím neukázala vůbec nic", tak tím jenom dáváš najevo, že o ní nic nevíš.

Já netrvám na ničem.

Myslím, že jsme jasně napsal, že tím vyjadřuje tu pravděpodobnost 50/50 .-))))))))))))
jj, současně živá a mrtvá - a vědí fyzikové, ŽE TO NENÍ MOŽNÉ? .-)))))))))))))))
vědía káča by se rozervala .-))))))))))

Seriozní logika má vždy platný výsledek.
No a to se chovají. že nejen podle nich je jiná věc.

no a co nám ukázala, míněno že to víme jistě? .-)))))))))))))­))))))))))))))))

jsem rád, že už netrváš na tom, že kvantovka porušuje kauzalitu .-)))

Ale houby, tím není vyjádřená nějaká pravděpodobnost. To je celé úplně špatně uchopené.
Je chybou přikazovat přírodě, co je možné a co ne.

Pokud nemá logika dostatek informací, tak selže.

Tyvole veškerá elektronika stojí na kvantové mechanice.

???
V rámci vysvětlování je to naprosto přípustné a je to o pravděpodobnosti toho, co změříme/uvidíme - uvidíme jen živou nebo jen mrtvou kočku. tedy jen půlku z toho, co "je možné"

V tomto případě má logika naprostý dostatek, vlastně všechny, informací - ve všem již poznaném existuje kauzalita

Na kvantové fyzice jako takové zčásti rozhodně ano (když nebudeme automaticky brát jako uvedené skutečnost, že každý atom všeho je záležitost kvantové fyziky), ale nikoli na superpozici nebo některých podivnostech. i když samozřejmě nevíme, když zapneme třeba Blaník, kterou z milionu písniček zrovna bude hrát. :-))))) ale bude to ta, kterou hraje už před zapnutím .-)))))))))))))­))))))))))))) naše zapnutí nevybere náhodně nějakou novou :-)))))))))))))

Ne není to přípustné. Je to projev špatného chápání (neuvidíme žádnou půlku). Bůhví co dál je tam ještě špatně. Proto je jistější čerpat informace od studovaných fyziků.

My nevidíme nic, ve chvíli kdy něco vidíme, vidíme jednoznačné jedno :-))))
dokud krabici neotevřeme, máme poloviční šanci vidět mrtvolku a poloviční vidět živulku :-))))))

No klidně čerpej od Broglieho a Bohma a dalších, mně je to jedno :-)))))))))))))­))))))))
když myslíš, že se od nich dozvíš něco zásadně jiného než z toho popularizující ho článku .... :-)

I v dnešních kvantových počítačích, což jsou první pokusy, se uplatňují qbity - a nelze jinak, protože právě na užívání qbitů spočívá "kvantovost" toho počítače. I IBM i jiné firmy ve svých počítačích ty qbity mají a fungují. Čili tady máš ověření existence superpozice.

qubit.
dnešní kvantové počítače nejsou ani zdaleka počítače, které si pod tím člověk i jen představuje.
Ty qubity fungují trochu jinak .-))))))
A ta superpozice je v nich také využívána jinak než jako "náhoda", vše jde podle algoritmu, jako v každém PC

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%BD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D

Nevim kde ses to tam dočetl. qbit k tomu, aby byl qbit, musí obsahovat superpozici, tj. musí mít zároveň hodnotu 0 i 1.

k tomu aby K počítač počítal bez chyb jsou filtry které ty chyby eliminují. ale hlavně některé výpočty
které by normální PC dělalo miliony let tak Kpočítač zvládne za pár hodin

no, žádný filtr ti chyby nutně nevyfiltruje úplně, jde jen o snížení pravděpodobnosti chybi na nějakou mizivou úroveň, což ale pro změnu kvantový počítač zdržuje.

ale jinak samozřejmě jde primárně o tu rychlost, dosaženou "konstrukcí" QP na kvantové úrovni, tedy prakticky bez jakéhokoli odporu, tedy výpočet který není zpožděn procesry, paměťmi, propustností rozhraní, atd atp.

Ne musí, může .-))))nevím, co přesně myslíš, ale možná tohle :

"Data jsou místo klasických bitů reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou nabývat nejen klasických hodnot 0 či 1, ale mohou se nacházet také v superpozici obou hodnot."

každý počítač pracuje s algoritmy, jeho (qu)bity plní algoritmus, to není o tom, že se kvantová fyzika rozhodla nám pomoci, to jen my využíváme v počítači systém tzv. superpozice, ale řídí to normální algoritmus, ta superpozice se nicméně (možná) uplatní jen v průběhu výpočtu, nikoli po přečtení výsledku nebo zadání.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Qubit

výhoda kvantovývh počítačů nespočívá v nějaké možná neexistující c superpozici, ale v tom, že to běží prakticky bez odporu na kvantové bázi, tedy neskutečně rychleji než jakýkoli klasický počítač.
oproti tomu ale roste jeho chybovost, atd. atp

algoritmus = postup pro řešení úlohy (či zde konkrétně výpočetní postup). Počítačový program je potom algoritmus vyjádřený v nějakém programovacím jazyce. Takže snad chápeš, že algoritmus je softwarová záležitost, zatímco princip fungování qbitů (superpozice) je hardwarová záležitost. To spolu funkčně nijak nesouvisí. Podstatné tu je, že superpozice reálně existuje. Právě ta superpozice je ta kvantová báze, to co z toho počítače dělá kvantový počítač a je to taky důvod, proč takový počítač pracuje rychleji.

Jako že u normálního PC hardware a software nijak nesouvisí?
tedy že může pracovat jedno bez druhého?

Ale kdeže :-)))))) Využití "superpozice", která rozhodně existuje jako filosofický pojem a př. na nedostatku našich možností pro nás i reálný je primárně zdrojem chyb, její přínos je diskutabilní, al... ale co

Prostě v současnosti snad žádnej čistokrevnej QP neexistuje, vše, co existuje je takový hybrid, v podstatě ne moc použitelný nebo bez většího významu. To se jistě může změnit. Tak počkáme.

Principiálně do sebe nezasahujou. Software je vrstva nad hardwarem.

Superpozice je reálný jev, poněvadž qbity mají současně hodnotu 1 i 0.

qubity v QP mohou mít hodnotu1, hodnotu 0, a nebo hodnotu superpoziční.
"Data jsou místo klasických bitů reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou nabývat nejen klasických hodnot 0 či 1, ale mohou se nacházet také v superpozici obou hodnot."

superpozice se vyskytne až v průběhu výpočtu :
"Zkusme nyní tuto situaci přenést do mikroskopického světa, kde bychom jeden bit reprezentovali jediným atomem či fotonem. Od bitu požadujeme, aby nabýval dvou hodnot – 0 a 1. V případě fotonu lze tuto vlastnost nasimulovat například odlišnou polarizací. Foton může být polarizován vodorovně či svisle. Tyto dva stavy lze po řadě přirovnat k nule či jedničce bitu. Před zahájením výpočtu si můžeme připravit dostatek fotonů polarizovaných, řekněme, vodorovně a tyto fotony pak vysílat do procesoru. Procesor provede s fotony potřebné operace a nakonec vrátí fotony upravené tak, abychom z jejich polarizace byli schopni vyčíst výsledek výpočtu. Ten zjistíme změřením, jak je každý foton polarizován, buď vodorovně, či svisle. Z polarizace každého fotonu, který opustil procesor, tak zrekonstruujeme řetězec bitů nesoucích cílovou informaci.

V právě popsaném mikroskopickém modelu počítání však přichází do hry nový hráč. Je jím kvantová mechanika, jejíž zákony je v mikrosvětě nutno brát v úvahu. Tyto zákony nám mimo jiné říkají, že ačkoli byly fotony na počátku připraveny jako vodorovně polarizované, z procesoru používajícího kvantové brány mohou vylétat fotony, které nejsou polarizovány ani vodorovně ani svisle, ale jejich stav je kombinací obou. Jestliže změříme polarizaci takových fotonů, někdy dostaneme, že je foton polarizován svisle, zatímco jindy, že je polarizován vodorovně. (...)

Podle kvantové mechaniky nicméně stav kvantových systémů není popsán přímo pomocí pravděpodobností, nýbrž pomocí tzv. amplitud pravděpodobnosti (zkráceně amplitud), čísel, jež na rozdíl od pravděpodobností mohou být i záporná a dokonce komplexní. Abychom tak mohli mluvit o informaci na mikroskopické úrovni, zavádíme nový pojem – kvantový bit, čili qubit. Jedná se o abstraktní model fyzikálního systému, který může po změření nabývat dvou různých hodnot a jehož stav je v tuto chvíli popsán pomocí amplitud jako kombinace těchto hodnot. Příkladem jsou zmíněné fotony, které mají po změření polarizaci buď vodorovně, nebo svisle. V průběhu výpočtu je však jejich stav popsán pouze jako kombinace těchto dvou stavů.

superpozice se vyskytuje, a tudíž existuje.

Opravdu se vyskytuje? .-)))))
jako filosofická záležitost jistě
Ale pokud přijmu pilotní vlnu jako nejméně stejně pravděpodobnou záležitost (přičemž osobně bych řekl, že je pravděpodobnější, bo mj. vysvětluje i dualitu částice a další "záhady"), tak se superpozice fyzicky nevyskytuje, respektive je jen o tom, že NEVÍME, ale ne že částice je v nějakém "neurčitém" stavu, vícero stavech najednou, co ovlivníme a určímě až měřením

Sám jsi to napsal, že se vyskytuje:

superpozice se vyskytne až v průběhu výpočtu :

Takže superpozice je reálná.

:-)))
Musíme si něco ujasnit : v řeči o superpozici já samozřejmě respektuju, že ji i já zmíním, to ale fakt neznamená, že v ní věřím a že si myslím, že foton může existovat současně v obou polarizacích :-)))) pokud bych vycházel ze svéh opřesvědčení, vlastně bych se o superpozici vůbec nemohl bavit, ale proč ner?

úplně stejně to u mne funguje s bohem - já v něj opravdu nevěřím - a přesto se o něm bavím, mnohdy dokonce jako jeho zastánce proti nějakým nesmyslům, pouze v duchu toho, co o něm říká náboženství, bible, a já to vím .-)))

takže to, že popisuju, že se podle Bohrovo kvantové teorie superpozice u QP vyskytuje až v průběhu výpočtu, to já klidně zmíním, v řeči o té bohrovo teorii.
neznamená to, že to přijímám jako faktum.
naopak, osobně upřednostňují Broglie-Bohmovu s pilotní vlnou

Popisoval jsi princip fungování kvantového počítače a při tom jsi zmínil, že se vyskytuje superpozice. To že se v průběhu výpočtu vyskytuje superpozice znamená, že je superpozice reálná.

Popisoval jsme ideový popis fungování superpozice. To je tvrzení autora článku na wikipedii o Kvantovém počítači, že tam v rámci výpočtu u fotonů nevíme, jakou mají polarizaci. To všechno může být špatně. Já tím reagoval jen na tvoje tvrzení, že každý qubit má trvakle superpoziční charakter. nemá. na začátku a na konci jasné jedny výsledky. i podle popisu někoho může superpozice zafungovat jen v průběhu výpočtu. co si myslím já je tady jedno. viz předchozí vysvětlení

Popisoval jsi fungování kvantového počítače. Kvantové počítače jsou založené na jevu superpozice. To je právě v nich to "kvantové". Konkrétně je to qbit, který nabývá dvou různých hodnot zároveň, což je vlastnost jen kvantových objektů (či mikroobkjektů). Píšu to pořád dokola.

:-))))
Omyl, já nic nepopisoval :-)))) Já ti poslal popis z wikipedie, jak to popisují superpozičníci, a to jen proto, abych ti ukázal, že ani oni netvrdí, že na začátku a na konci je qubit (opravdu je tam to u) pořád v superpozici, jak jsi psla ty. ne, pouze v průběhu výpočtu, když "není pod kontrolou", může být v superpozici - vy tvrdíte že je, já že spíš není, ale přizpůsobuji se tvojí teorii a že ani ta neuvažuje o qubitu trvale v superpozici.
Kvantopvé na nich je to, že k "výpočtům" jsou použity fotony a jiné kvantové částice, nikoli to, že by mohli být v superpozici. Superpozice je řešena jen u fotonu, nevím, u jakého dalšího kvanta by to bylo potvrzené. Superpozice je v podstatě jinými slovy řečeno že nevíme, v jakém stavu a kde částice zrovna je a myslíme si, že když ji nepozorujeme, že může být v jakémkoli z těch stavů, ve kterých může bát .-))))
no a pilotní vlna ukazuje, že to vůbec nemusí být pravda :-))))))))

píšu to pořád dokola a klidně budu ještě pokračovat .-))))

Tyvole prober se! Já celou dobu poukazuju na to, že tam ta superpozice je. Je úplně jedno kdy, ale je tam a tím je prokázáno, že jde o reálný jev. Přečti si to co jsi sem dal celé znova, qbit nabývá zároveň dvou hodnot, což znamená, že je v superpozici (a je jedno, co k vyjádření toho qbitu bude použito, neboli která částice se bude nacházet v superpozici). Ta superpozice je tam klíčová, protože tím se umožňuje pracovat s více informacemi naráz a proto je ten počítač rychlejší. (Mimochodem v klasickém počítači jsou k výpočtům použity elektrony, takže by podle toho, co píšeš, tedy taky měli být klasifikovány jako kvantové počítače. )

Ne. ty jsi tvrdil, že tam je JENOM ta superpozice od začátku do konce. :-))) já ti soložil, že na začátku a na konci ne .-)))))

Superpozice je prokázána jako reálný jev asi tak stejně, jako je prokázáno, že všechno nevíme.
Tvrzení, že až změření částice určí stav částice vůbec prokázané není :-))))))

"Data jsou místo klasických bitů reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou nabývat nejen klasických hodnot 0 či 1, ale mohou se nacházet také v superpozici obou hodnot."

Možná se ti to jen domotalo.

qubit může být naplněn jen 0 nebo jen 1, ale m ůže myšlenkově být i v superpozici. To ale jen v průběhu výpočtu.

"Zkusme nyní tuto situaci přenést do mikroskopického světa, kde bychom jeden bit reprezentovali jediným atomem či fotonem. Od bitu požadujeme, aby nabýval dvou hodnot – 0 a 1. V případě fotonu lze tuto vlastnost nasimulovat například odlišnou polarizací. Foton může být polarizován vodorovně či svisle. Tyto dva stavy lze po řadě přirovnat k nule či jedničce bitu. Před zahájením výpočtu si můžeme připravit dostatek fotonů polarizovaných, řekněme, vodorovně a tyto fotony pak vysílat do procesoru. Procesor provede s fotony potřebné operace a nakonec vrátí fotony upravené tak, abychom z jejich polarizace byli schopni vyčíst výsledek výpočtu. Ten zjistíme změřením, jak je každý foton polarizován, buď vodorovně, či svisle. Z polarizace každého fotonu, který opustil procesor, tak zrekonstruujeme řetězec bitů nesoucích cílovou informaci.

V právě popsaném mikroskopickém modelu počítání však přichází do hry nový hráč. Je jím kvantová mechanika, jejíž zákony je v mikrosvětě nutno brát v úvahu. Tyto zákony nám mimo jiné říkají, že ačkoli byly fotony na počátku připraveny jako vodorovně polarizované, z procesoru používajícího kvantové brány mohou vylétat fotony, které nejsou polarizovány ani vodorovně ani svisle, ale jejich stav je kombinací obou."

Ta superpozice tam dělá jen chyby :-))))
Ty elektrony běhají po drátech :-)))))
fotony max po skleněných a mnohem rychleji :-)))

Ne já jenom poukazoval na to, že tam ta superpozice je. Nepsal jsem kdy, protože je to jedno kdy. I v tom, co cituješ, je to popsáno, že se tam vyskytuje "kombinace obou stavů" (tedy ani jeden z těch konkrétních dvou, ale jejich superpozice). Proto se tomu taky říká qbit - kvantový bit, že může nabývat obou bitových hodnot zároveň. Tady se využívá této kvantové vlastnosti a právě díky tomu jsou kvantové počítače rychlejší.

Strunový fyzik Brian Green to ilustruje na nalezení cesty z bludiště, a to tak, že klasický počítač zkouší jednu cestu po druhé, dokud nenajde východ, zatímco kvantový počítač díky tomu, že za využití superpozice může pracovat s více informacemi naráz, zkouší všechny cesty naráz a proto najde východ násobně rychleji.

Já si myslím, že jsi psal, kdy :-))))))))))
ne, tam je naprosto jasně napsáno, že qubit může nabývat hodnboty 1 a 0 (připravíme si fotony s určenou polarizací (tedy 1 nebo 0) pustíme je do kvantového procesoru, tak se pracuje se superpozicí a výsledek nám QC podstrčí zase s jasnou polarizací, žádná superpozice. ale koneckonců i kdyby nám výsledky dal jako superpozice, přečtením se dozvíme jejich stav.

co je ovšem v tom případ ězajímavé, že v tom případě je výsledek výpočtu vlastně kompletně znehodnocen přečtením výsledku, protože samo "změření" polarizace fotonu určí tu polarizaci, která ale nemusí vůbe codpovídat vypočtené .-)))))))))))))))))))

no je to děsná divočina, ta superpozice .............­......... vlastně nikdy nevíš, jestli ten změčený stav fotonu odpovídá výsledku.
ostatně, jak může být jakýkoli výsledek výpočtu předáván formou superpozice, tedy v podobě "všech možných stavů současně", dokud se na ně nepodíváme? :-))
to mi hlava nebere :-)))

Ne nepsal, protože je to irelevantní, kdy. Podstatné je, že se tam vyskytuje, že tam k ní dochází, a tím je prokázáno, že je reálná.
Tam se píše:

"Data jsou místo klasických bitů reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou nabývat nejen klasických hodnot 0 či 1, ale mohou se nacházet také v superpozici obou hodnot."

Tyto zákony nám mimo jiné říkají, že ačkoli byly fotony na počátku připraveny jako vodorovně polarizované, z procesoru používajícího kvantové brány mohou vylétat fotony, které nejsou polarizovány ani vodorovně ani svisle, ale jejich stav je kombinací obou."

Obojí popisuje superpozici. Na ní jsou kvantové počítače postaveny a proto se takovému superponovanému bitu říká qbit, kvantový bit.

???
V daném případě šlo o to KDY. jinak jsem ti uvedené kopíroval sám, že AŽ V PRŮBĚHU VÝPOČTU .-))))
na začátku žádná superpozice, na konci taky ne :-))) ta by celý výsedek zmršila .-)))

uvedneému se říku qubit, nikoli qbit, a říká s emu tak kvůli tomu, že to je quantum bit, tedy žádný subit, superpoziční bit :-)))) kvantum. foton je kvantum. :-)))

co na tom, že už jsme úplně l. y. od náhody .-)))))))))))))))))))

Kvantové počítače prokazují, že existuje superpozice stavů a ta vylučuje existenci pilotní vlny.

Vzhledem k tomu, že kvantový počítač zatím žádný neexistuje, tak ani nic neprokazuje.
Ty sis to zjednodušil otočením kauzality :-)))))))))))))))

krom toho proč by superpozice vylučovala pilotní vlnu? .-)))))))))))

Existuje. A probíhá tam superpozice.
Ty jsi psal, že superpozice stavů neexistuje a že to tam všechno zaonačuje pilotní vlna.

Lžeš :-)))))))
Já psal, že v superpozici nevěřím, že je mi bližší pilotní vlna.
Tedy nikoli že částice je neustále ve všech možných stavech, dokud ji nezměříme, přičemž výsledek je poplatný (způsobený) tím měřením - různé způsoby měření poskytnou tedy různé výsledky.

Princip superpozice (neurčitelnosti, rozdělení pravděpodobnosti) vychází z duality, tedy vlnově-částicového charakteru částice a jejího chování, přičemž úplně stejně a bez superpozioce lze to chování částice vysvětlit pilotní vlnou.
Je jasné, že pilotní vlna vylučuje superpozici, ale superpozice nevylučuje pilotní vlnu (neúplná teorie)

K Kulhánkovi. Respektuju ho, tak jsme si to celé poslechl
ohledně fungování kvantových počítačů tam řekl ne moc (asi 15-20 minut z 1:40 hod, 20 min diskuse) a vlastně nic z toho, co jsme chtěl vědět.
dobře ukázal fungování na tom bludišti, ale pořád je to teorie, jak by to fungovat mělo, ale založeno je to na kvantové provázanosti (a i tu lze vysvětlit i na obrovské vzdálenosti pilotní vlnou), superpozice jen zvyšovala počet dostupných "hodnot") - nijak nevysvětlil, jak přesně a co se v KC odehraje, že se při příchodu na křižovatku výpočet rozdělí - i kvantový výpočet je sekvenční, jen probíhá ve vícero větvích (což ale dokáží i dnešní lepší kompy) - takže nezbývá než "věřit".
V podstatě neřekl o moc víc než jsem dával link na wikipedii. Co řekl a korepsonduje to s wikinou, že vyrobeny zatím byly jen 2 KC, pro google a NASA (lépe řečeno IBM je vyrobila a jen uvedení projevili zájem), které ale nejsou skoro využity a jejich výkon zvládají i dnešní počítače (což je dáno malým počtem qubitů) - nicméně problémy s uvedeným jsou relativně velké.

Na závěr se vrátím na začátek - nic z uvedeného, co jsme tu řešili, nepopírá kauzalitu i v kvantovém světě, vlastně naopak.

No vždyť jo. Jenže superpozice existuje a kvantové počítače jsou toho důkazem. Ty na tom principu pracují (superpozice a provázanosti). Máš to vysvětlené v tom Kulhánkovi (jestli ti to bylo málo, tak si najdi další video).

Příklad popření kauzality jsem ti přednesl už na začátku. Jedním z jejích projevů je výběr určitého stavu při redukci superpozice.

neexistující kvantové počítače postavené na provázanosti - byť je to tak uváděno - myslím nejsou důkazem její existence
zcela v klidu a dokonce lépe i na pochopení to lze realizovat pilotní vlnou, jak jsme si dovolil trochu zafantazírovat ....

Neexistující kvantové počítače nejsou důkazem její existence, ale existující kvantové počítače ano.

Ani ty pokusy, které zatím ničím nepředčí klasické, nejsou důkazem superpozice ve smyslu kvanta ve všech možných stavech současně. Jsou důkazem jen toho, že kvantu můžeme sami jako lidé "přidělit" nějaký příslušný stav, který umožňují - tedy třeba na Kulhánkovo příkladu těch elektronů a jeho energetických hladin jsme schopni elektronu udělit/poslat ho na příslušnou energetickou úroveň, ve které může existovat. Neznamená to, že do té chváíle existoval ve všech možných energetických úrovních.

Ale ano, dokazují. Už v těch dnešních počítačích jsou qbity nacházející v superpozici dvou stavů (pokud by tomu tak nebylo, nebyli by to kvantové počítače). Superpozice a provázanost je základním principem fungování kvant. počítačů a díky tomu jsou tak rychlé. Máš to tam vysvětlené Kulhánkem.

Jak jsme psal, superpozice v možnosti kvanta nabývat různých stavů ano, ale superpozice v podobě současného stavu všech možností ne :-))))))))))))) to by v počítači nemohlo fungovat ,.-)))))))))))))))))

Podívej, zjisti si, co to je superpozice (a co není) a přestaň blbnout. Už je té blbosti moc.

Klidně si to dostuduj, budu rád :-))))

http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/744-superpozice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A1_superpozice

Kvantový stav systému obsahuje veškerou informaci, kterou lze měřeními o tomto systému získat. V kvantové fyzice je proces měření netriviální úkon, kde naměřený výsledek neodlučitelně závisí i na zvoleném způsobu měření. V závislosti na zvoleném způsobu pak měření dává obecně jiné výsledky. Provádíme-li jistá měření na dvou podsystémech, mohou výsledné hodnoty různých měření vykazovat velmi silné korelace. Lidově řečeno, výsledky měření pro první a druhý podsystém se chovají velmi podobně. A to natolik, že tuto podobnost nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Takto silné korelace mezi výsledky měření na kvantových podsystémech jsou projevem kvantového provázání.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A9_prov%C3%A1z%C3%A1n%C3%AD

Jako já ti nabízel ukončení už 2x, nemohu za to, že se nedokážeš ovládnout .-)))))))))))))­)))))))

Tady se míní to, že proces měření zasahuje do chování měřeného systému. Když chceš např. v makrosvětě zjistit, stav nějakého předmětu, tak jeho zjištění můžeš provést různými metodami a vždy dostaneš ten samý výsledek. U kvantových objektů je naproti tomu zjištění stavu závislé na tom, jaké kroky a v jakém pořadí provedeš. (Tady zkrátka neplatí, že 3+2=2+3) protože každým tím krokem do měřeného systému vneseš vliv, který jeho stav změní. Dále viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A9_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD#Specifika_kvantov%C3%A9ho_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD

No :-)))))))))))))))
To ti píšu celou dobu, že způsob měření stavu částice v superpozici ovlivňuje výsledek a to tak, že jsou ty výsledky až různé .-))))))))))))))))))
Já ti věřím, že to je na tom linku, takže už víš, že to fyzici tvrdí a že to tak je :-)))
Kauzalita tedy zatím popřena nejen nebyla, ale prakticky naopak potvrzena právě tím, že záleží i na způsobu měření.

A teď už kdyžtak jenom nějakou tu reakci na ten můj dotaz ohledně tvého "superpozičního" (založeného na superpozici, nikoli tedy jen kvantového, založeného na kvantech) počítače - ja to teda funguje od zadání až po výsledek výpočtu třeba 1+1=2.

A pak už tohohle necháme. :-)))

Tak si to přečti. Netvrdí se tam to, co tvrdíš ty. Neříká se tam, že bychom aktem měření určovali jaký bude konkrétní výsledek měření. Tedy že bychom tím "říkali" částici, do jakého stavu má zkolabovat.

Kauzalita popřena byla a dával jsem ti o tom výpověď hned na začátku. Přestaň se chovat jako ignorant.

Kauzalitu jsi nikdy v diskusi nezpochybnil. Je mi to moc líto.

A pokud mi sem ted sám napíšeš, že záleží i na pořadí kroků měření, a podle toh odostaneme výsledek .... :-))))))))))) ono je úplně jendo, jestli přímo nějak strčíme do kvanta a to se stabilizuje na nějaké hodnotě, nebo jestli těmi kroky jen odečet zpomalíme, a kvantum se mezi tím dostane do jiného stavu, nebo ... prostě je vlastně lhostejné, co a jak naměříme - buď to ovlivníme měřením, jak píšu celou dobu a i ty jsi to poslal, a nebo cytneme výsledek, který má svoji příčinu někde "pod kvantem", kterou ještě neznáme .-))))))))))))

ale tobě se díky té neznalosti asi zcela nesprávně zdá, že tam žádná kauzalita není :-))))

tohle se vědě stalo už 1000x.

co ten počítač?

Zpochybnil: https://diskuze.chatujme.cz/nabozenstvi/ateisticka-spolecnost-t303?lpid=75776#p75776 A líto mi to neni.

Procesem měření neovlivňujeme samotný proces výběru konkrétního stavu. Ty si to představuješ jak Hurvínek válku.

Ale ne, že si to myslíš je hezké, ale jen tvoje věc :-)))

Proč pořád lžeš o konkrétním stavu? :-))))))))))))
Ty si to představuješ jak Spejbl Hurvínka :-)))))))))))))­))))))))

Prostě měření ovlivňuje výsledek.
To bys snad pochopit mohl a už se zklidnit.

Co ten počítač?
Jestli to nechceš řešit, tak mi to napiš a už to skončíme, zase se z toho stáva jen estráda tvého ega a to už jsme zažili.

Ty jsi prostě egomanskej debil...

aj ty sa vyjadruješ ako necitlivý nevzdelanec, bez úcty....

To se vyjadřuješ ty. Ty dokonce necitlivý nevzdělanec bez úcty reálně jsi.

Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.

Denně porušuješ 8. přikázání z Desatera.

Já ti rozumím, ani nevíš jak .-))))))))))))

PS : já ale nepsal, že my měřením ZÁMĚRNĚ určujeme KONKRÉTNÍ výsledke měření :-))))
Já ti celou dobu píšu, že tím měřením výsledek ovlivňujeme - tedy že výsledek má příčinu v měření :-)))
Tak já nevím :

"(Tady zkrátka neplatí, že 3+2=2+3) protože každým tím krokem do měřeného systému vneseš vliv, který jeho stav změní."

To je tak, když pracuješ jen na základě narychlo získávaných informací z netu přímo během debaty .... :-)))

???
Tam je ale přeci kauzalita naprosto jasná právě tím, že měření a jeho způsob předurčí ten změřený výsledek. to už jsme ale přewci probrali??????

pokud by existovala superpozice schrodingerovi kočky, do otevření krabice NEVÍME, po jejím otevření uvidíme co uvidíme- tvoje superpozice tvrdí, že to, co uvidíš, bude ovlivněno tvým pohledem (jasná příčina (pohled) a následek (viděné), já se liším jen v tom, že tvrdím, že kočka byla to, co uvidíme po otevření krabice, už před otevřením krabice. což je vysvětleno pilotní vlnou, která vysvětluje dualitu částic (kvantově-vlnový princip)

Měření nic nepředurčí. Už jenom z toho důvodu, že redukce superpozice (kolaps vlnové funkce) se neděje zdaleka vždy v důsledku aktu měření (jsou to vlastně jenom výjimky, kdy se tohoto procesu účastní člověk).

Kolaps vlnové funkce má vždy nějakou příčinu. Kauzalita. My rozhodně víme, že kolaps vlnové funkce způsobuje naše měření a dto dokonce natolik, že různý způsob měření přináší i různé výsledky. Z tohoto důvodu tato vlastnost superpozice (a to dokonce i pokud tu superpozici charakterizující vlastnost - dualitu a neurčitost - popíšu s pomocí pilotní vlny) je u QC v podstatě nevyužitelná. Proto jsme chtěl vědět, jak je to řešeno u QC konkrétně, což mi ani Kulhánek nevysvětlil. Superpozice je dle mého využita jen ve smyslu, že kvanta mohou nabývat každého z možných stavů, což je dáno jeho vlastnostmi (příčina). Jak i kulhánek zmínil, nelze dostat do superpozice všechny vlastnosti kvanta.
Jen u toho kolapsu měřeného člověkem o něm víme. že k němu dochází i z jiných příčin než jen díky lidského měření lze logicky předpokládat, ale ověřený máme jen zásah člověka. a nebo pak samozřejmě to lze vysvětlit pilotní vlnou, která zcela odstraňuje i jen ten filosofický předpoklad, že kvantum je v superpozici, tedy až do změření ve všech svých možných stavech. Což by samozřejmě vysvětlilo i kolaps vlnové funkce ve smyslu, že nic takového není, že jsme prrostě změřili jen to, co bylo celou dobu před měřením,.

Samotný kolaps ano, ale výběr konkrétního stavu ne. Nevim co nazýváš těmi výsledky. Měření je určitý fyzikální proces a k redukci superpozice dochází vždy, když dojde k tomuto fyzikálnímu procesu (k němu dochází průběžně od začátku existence vesmíru).

???
Výsledkem je měřený/zjišťiovaný stav kvanta.
polarizace fotonu, energetická úroveň elektronu, život nebo smrt schrodingerovi kočky - to všechno, co zjistíme, naměříme, je podle bohrovi kvantové mechaniky přímo ovlivněšno procesem našeho měření nebo zjišťování, protože to měření, zjišťování způsobí ten kolaps vlnové funkce do jednoho určitého stavu. akorát klidně. akorát se ty stavy u jenoho a téhož kvanta budou/mohou lišit i z důvodu použití jiného způsobu měření/zjišťoivání

prostě o tom nevíme skoro vůbec nic, o téhle superpozici, která pracuje jen s hustotou pravděpodobnsoti, usuzujeme na ni jen z vnějších projevů.

Ten konkrétní zkolabovaný stav, tedy stav, který je vybrán ze všech superponovaných, není nějak dán způsobem měření. Jeden způsob měření ti dá pokaždé jiný výsledek, čili způsob měření neurčuje, jaký stav ze všech možných bude vybrán.

Žádné měření není nikdy stejné, minimálně rozdílem v čase. Navíc že by jeden způsob měření nedal jeden výsledek jsme nečetl, jen že to závisí na způsobu měření, tedy je zjevné, že měření je příčinou toho kolapsu a výsledku

Přitom pilotní vlna uvedené plně vysvětluje bez nutnosti "superpozice", co že se to děje a že to kvantum má celou dobu konkrétní vlastnosti, které pak změříme. tím "celou dobu konkrétní vlastnosti" nemyslím, že stále stejné, ale nikoli stav všech možných současně

Může být měření stejné. Např. při dvouštěrbinovém exper. je měření vždy stejné (dopad na stínítko). Děláš furt jedno a to samé a přesto je výsledek pokaždé jiný. Kromě toho to co tvrdíš žádný fyzik netvrdí.

Při štěrbinovém experimentu je výsledek vždy stejný .-)))))))))))))­))))))))))))))
Uvedený experiment je ale záležitost duality, tedy částico-vlnového charakteru částice, nic o nějaké superpozici :-)))))))))))
A víc než výborně to vysvětluje pilotní vlna a to při zachování toho částico-vlnového charakteru, jen narozdíl od Bohra, který tvrdí, že uvedená dualita, č-v charakter jsou přímo vlastnosti částice, a částici objevíme při zhroucení té vlnové vlastnosti (funkce), broglie-bohm ty vlnu popisují jako samostatnou, s částicí pouze spojenou nějakou vazbou, přičemž ta částice je stále jen částice, akorát se veze na vlně. a ten interferenčí obraz na stínítku dělá ta vlna, která, celku logicky jasně, proniká objemi štěrbinami a za nimi právě interferuje. vysvětlení vcelku jednoduché a účinné. :-)))

Ne není vždy stejný. Každý jednotlivý foton (nebo cokoli jiného) dopadne na stínítku jinam. Pokud by byla pravda, co říkáš, tak by každý zkolaboval do stejného místa (bodu).

Ten vlnový charakter je projevem superpozice, konkrétně vlastnosti "poloha". Fakt si o kvantovce něco přečti, protože by ti bylo potřeba vysvětlovat základy (zmiňoval to tam i ten Kulhánek).

???
Dvouštěrbinový experiment pracuje s JEDINÝM fotonem, protože při mraku fotonů samozřejmě nedokážeš popsat srážky jednotlivých fotonů před, při průchodu i za štěrbinou - tak to jsme si teda myslel, že už víme oba, že ten experiment se provádí zásadně s jedním fotonem a výsledky jsou pro ten jeden, neovlivňovaný jinými, vždy stejné. ta interferenční spektra nejsou způsobena fotonem, ale energetickým polem (čelem vlny) - ve tvé kvantovce vlnovou funkcí, která nám brání současně vidět částici.
Netuším, proč by měl každý zkolabovat do stejného místa .-))))))))))))) Zkolabuje tam, kde se nachází ve chvíli zkolabování vlnové funkce ve tvé kvantovce, u pilotní vlny v tom místě, do kterého na stínítku dopadl.

Ve tvé kvantovce je vlnový charakter způsoben siperpozicí, ale jedná se ve skutečnosti o dualitu částic, superpozicí nazváno jen pomocně, protože u jiných částis je superpozicí ještě i leccost jiného :-))))) Pilotní vlna z té tvé superpozuice dělá časopis sluníčko pro děti .-)))))

Mám načteno, teď je řada na tobě, aspoň ty základy.
Kulhánek tam o uvedeném nic neříkal, pokud tvrdíš že ano, zajímalo by mne, co (jsi z mého zase nepochopil)

No a co ten tvůj superpoziční počítač, jak funguje?

Výsledky nejsou stejné. Každý foton kolabuje do jiného stavu (místa), ačkoli dělám stále jedno a to samé. A jinak píšeš nesmysly z nepochopení těch jevů a pojmů.