Boha to taky neponíží a nezneváží. Bible ho popisuje jako bytost, i
když ho tak přímo nenazývá. A nenazývá ho tak proto, že to není třeba
– z textu je to jasné i bez toho. Tak jako je z téhož textu jasné, ža
Abrahám a spol. byli (pokud existovali) lidé – píše se tam o nich jako o
lidech, i když tak nejsou přímo nazváni. To dá zdravý rozum, ne?
Kdyby bůh opravdu existoval, a kdyby ho ponižovalo a znevažovalo, že
normální člověk ho podle Bible považuje za bytost, tak by to přece musel v
té Bibli jasně sdělit, že nechce být považován za bytost – je to přece
jeho slovo, ne? Takže by tam někde bylo napsáno, že bůh není bytost. Že
to tam nedal, znamená (samozřejmě kromě nejpravděpodobnější možnosti
že neexistuje), že buď je opravdu bytost, jak plyne z textu Bible, nebo že
sice bytost není, ale nevadí mu, že ho za ni považují, protože chápe, že
z textu Bible to tak vypadá. Tudíž o nějaké znevažování rozhodně jít
nemůže.
Myslím, že jsem to vysvětlil dost jasně. Pokud jsem ale podle tebe někde
uvažoval nelogicky, dej mi vědět kde. A taky v čem ta nelogičnost
spočívá.
Má úcta, milostivá, klaním se!
S uctivým pozdravem
pan Neuctivý
P.S.: Už je to dostatečně uctivé? Nebo mám ještě někam plácnout
slůvko „poníženě“ nebo něco takového?