Já měla pod stromečkem hrneček se dvěma labutěmi a nápisem NAVŽDY. Je
krásný.
Labutě jsou pro mne symbolem lásky, oddanosti a věrnosti. 🙂
Já měla pod stromečkem hrneček se dvěma labutěmi a nápisem NAVŽDY. Je
krásný.
Labutě jsou pro mne symbolem lásky, oddanosti a věrnosti. 🙂
Krásné, moc, co labutě pro tebe znamenají.
Nesedí mi "na vždy"
Vnímám vše jinak...
Ale vím, že to jsi ty. Pro tebe to je vše výjimečné. <3
Tedy moc krásné. :-)
Moc se mi stýská po sněhu
z Ladových obrázků.
S bruslemi cestou od ledu,
byl čas i na lásku.
Moc se mi stýská po sněhu,
co Lada nakreslil.
Zimu včil máme bez ledu,
však čas na lásku zbyl.....
I mě, na sněhovou koulovačku
Na sáňkování, na pytel se slámou
Na Sněhuláka a Snehulačku
Na děti, co nikdy nestárnou.
Zahradu pokryl holomráz...
všude je bílá krása kolem nás,
stříbrné větve a v trávě bílý mráz...
a tichý klid...co usadil se v nás....
Jak se do lesa volá.
Do lesa volám
a čekám
kdo mě pozve.
Z temné noci
anděl se ozve
a říká......
Zdenku,ještě ne.
Pořád mě volej....
já tě slyším,
i když tvé volání hned nevyslyším...
budu ti poblíž...budu tě hlídat...
i když se nebudem tak často vídat...
pořád tě slyším.
Až příjde čas a může se to stát,
že zahrneš mě pod položku ztrát
a víckrát se mnou slovo neztratíš.
Až příjde čas,že mineš mě
a slunce Tvých očí o mne sotva zavadí.
Až ten čas příjde,já klid zachovám.
Když odejdeš,je právo na Tvé straně.
Nemáš-li žádný důvod......
Milovat mě.
:-)
Smutnolabuť se smutnolabutí
Brouzdají si strouhou, skoro bez hnutí
Peříčka čechrají jedna druhé
Dlouho se toulají spolu všude.
Namaluje duhu, druh svému druhu
Pro radost, pro smutek, i když skutek utek.
Tam za duhou nebe je modré. Tam druh ,druha chrání. Tam za duhou sedí básník a básní. Možná slunce s měsícem ho doprovází.
Tam za duhou, je možné nemožné
Tam za duhou se plní všemožné
Vyplní se i pohádky mládí
Když básník tak mile básní
Tam za duhou, je možné nemožné
Tam za duhou se plní všemožné
Potká-li se Slunce a Měsíc ve stejný čas
Putují cestou necestou za krásnými zítřky zas
Tam za duhou, je možné nemožné
Tam za duhou se plní všemožné
Každý sen se stává skutečností
Pro toho kdo věří, beze vše netečností.
Já stoupnu si na špičky a dotknu se světla, kde nás zítřky spojí...
Každý den hledám duhu...když ji vítr rozfouká, říkám si kam teď půjdu. A tak hledám svoji duhu. Vyčnívám z řady ale já zas půjdu. Tam na konci duhy, kde štěstí se světlem se skrývají.
Koukám, že je na mě už fronta. Tak do řady do řady. Těch co mě
nemusejí je habakuk.
Jestli se pletu, hluboce se omlouvám, ale vyzníš tak...
Ty tam u té milionté řady...ta baba má pěkné vnady. Pokut se nepletu copy ji upletu. Koukám že je oblečená v úpletu. Hej ty tam u té miionté řady nekoukej na ní. Takových je habakuk.
Tu tam u té milionté řady
sejdeme se na konci linie
koukej, tak lehce se tu dýchá
na konci to vždy hezčí je.
Můžeš odejít a nebo taky ne
tu tam u té milionté řady
stačí jen krok a dobře nám je
pryč od těch bez nálady.
Pryč od těch bez nálady, já ráda vzdám se té řady. Pryč od těch bez nálady. slunce dnes svítí je třeba nadechnout se čerstvého vzduchu. Já se tak snadno nevzdám! Já vzdávám se těch bez nálady. já už mám svou duhu.
Jeden žasne...když srdce je duhové a ne shaslé! Postavím se pod sluneční svit slunce a potkám svého duhového srdcekrále ? Tak slunce sviť.
Milionkrát ne!
A stokrát víc se braň!
Navždy lásku svou ty proti všem si chraň!
To nevím, to vědí ti druzí
Nebyl důvod nenávidět
I když byl někdy pocit, že se ku mě otočil celý svět. 🙂
Rackové lítají, rádi se řehtají
Málokdy vědí čemu, při jejich velikém sněmu.
Někdy i potají, dlouho se toulají
Druhy své neznají, i když se potkají.
O čem o tom, o kom ovšem,
O něčem, jiném, milém,
nemilém, říkaj mu pocem
ty jeden ušatý Emile.
Ač pro někoho jsem,
ty nemusíš to být.
Chci přede všemi co já vím...
.dál ve svém srdci skrýt.
Šťastné a spokojené svátky vánoční, mnoho štěstí a pevné zdraví v novém roce. Pod stromkem dárky, co srdce pohladí, rodinu, přátele, co nikdy nezradí. Ke štěstí krůček, k bohatství krok, překrásné Vánoce a šťastný nový rok2025 ... vám všem přeje Kopretina
Díky a samozřejmě se připojuji k přání Tobě i všem ostatním, aktivním i pasivním členům tohoto fóra. Krásné svátky všem!
Vítáme Thomíka,
co veršík,
to sranda veliká
nálada dobrá,co je ,,šik,,
Thomík je stálý návštěvník...
Zaskočil jsem aspoň chvíli
mrknout jak jsou psavci čilí.
Spokojeně mohu spáti.
Neleníte, literáti!
Posedla mě neláska
vůči larvě běláska.
Než mi zelí zničí,
umlátím ji tyčí.
Zelí sladce voní...
a larva? - Je po ní!
Pod úderem klacku
změnila se v placku.
Placka? Neláska? Láska k jídlu? Běláska placka v puse mlaská. Dnešní prosím proteinová věda!
Vypálil bych motýlu
střelu z pušky do týlu!
Měl by sedět na zadku
a ne mi žrát zahrádku.
Motýlek krehoučký papá jen kytičky... Proč tak silná slova? Zbašti,,raděj ulov slona!
To víš že jo! Teď se honem
budu párat s ňákým slonem...
Zvláště když mám zrovna krizi
s darebákem říše hmyzí.
Nenechám se brzdit citem,
postříkám ho biolitem.
Sotva ještě zelí spatří;
dostane to, co mu patří!
Úspěch vězí v množství dávky,
a postřiku mimo hlávky.
Nechci příliš tlačit pilu
a mít to tu jak v Černobylu.
Zlatý brouk je tatáž
jak bělásek pakáž.
Bez ohledu na ně
užiju své zbraně.
Je fajn psát si jako cvoci,
má hlava se ti s díkem klaní,
už však přeji dobré noci
a případně sladké spaní.
Lepší je býti usměvavými cvoky ,než býti vzájemnými soky. Dobrou noc též přeji, ať básně nás stále hřejí.
zelí zelí zelíčko
kde ho bylo maličko
už není a vše se v biolit změní.
Sloni nejsou k zahození
nosí štěstí, prej,
zvláštní na tom nic už není,
když se objeví rej,
motýlů, bude to víc na štíru.
Jo proteinová věda,
ta mi spát už dávno nedá.
Raději flákotu masa,
než mletého červa, jak to radí NASA.
Pěkně tučnou, velkou larvu
do krku si klidně narvu.
Vedle třeba brokolice
červ či brouk mě láká více.
Brokolice, květák, okurka
jsou mi jak med pro Turka.
Patison, lilek a cuketa,
s nimi se nevydám do světa. 🥴
Nejlepší je, když domů si nesu
půl prasete a tři řádky brambor až k lesu.😁😁😁
Nejsem přece snad kus cvoka.
Jím co bučí, chrochtá, kvoká...
Nevidím v tom žádnou slast,
kdybych se měl někde pást.
Bůček, párky, špek a řízky
jídelníček je mi blízký!
Nejsem přece střelený,
abych chroustal zelený.
( :-)))) paráda )
Tečou mi z vás sliny,
brzy svátek obžerství,
zas budu někdo jiný.
Naštěstí, jen jednou v roce
poté léčím resty,
bude to zas na Vánoce,
pak Nový rok a nové cesty.
Kdo chce jíst, ať si jí zhusta
každému dle jeho gusta.
Sladké, vlašák na vece
vrátí se mu na WC.
To, že průjem moh' by vzít mě
nutí mě se krmit střídmě.
Ač, toť znakem v mojí stravě,
nikdy zrovna příliš zdravě.
Jísti příliš zdravě. Člověka nutí smutným býti. Raději jísti z gusta neznamená že těla by měla být tlustá.
Nesmíš dávat na veku sladkosti lepší je dávat na to maso od kosti..
Vegani tě vymetou
s takovouhle dietou.
Já však, neb jsem chlapec znalý,
pro ni mám jen slova chvály.
Sladkým stejně jak dík masu
přibývá mi obvod pasu.
Čert vem špeky, smrti šance
je-li život věcí žvance!
Radši salát mezi červy
nežli červa mezi listy.
Na ten poměr nemám nervy,
čímž jsem si víc, nežli jistý.
Jsi v mém srdci,jako hvězda zářící která nikdy neuhasne, ikdyž jsi vzdálená.
Jsi v mém srdci jako hvězda zářící, která nikdy neuhasne, ikdyž jsi vzdálená. Jako to nebe i vesmír. Měsíc I slunce...