ad arecuk:
.."Věřící nevědí, věřící jen věří, že vědí, protože
nevědí, že nevědí"..
sorry za off topic, ale o Velikonocich jsem byl u sestry na chalupe a na
kulturni akci pro "domorodce" byl dan prostor i mistnimu duchovnimu.. jelikoz se
jeho proslov nesl temer vyhradne v duchu citoveho vydirani a fatalni
nevzdelanosti, patril jsem mezi ty, kteri mu nezatleskali - o to jsem byl
prekvapenejsi, ze za nami behem akce prisel a i kdyz velmi slusne, tak se
zeptal, jestli "nam neco vadi na Bozim slovu?" - odpovedel jsem proto,
ze ackoliv vazne pochybuji o tom, ze se jednalo o slovo Bozi, tak to byly
predevsim nesmysly, ktere v jeho reci zaznely - jelikoz svuj proslov zacal tim,
ze v evangeliu je uvedeno, ze Jezis vstal z mrtvych, vmetl jsem mu, ze to
samozrejme neni pravda, protoze vyjma zprav o prazdne hrobce apod. se v
evangeliich o jeho zmrtvychvstani nepise a doporucil mu, at si pred pristim
verejnym vystoupenim, ktere neprobehne pouze v ramci obce vericich, Pismo ve
svem vlastnim zajmu radsi precte 






voláš
kurva?
ale byl jsem
od svých 14 let blázen do bojových umění (hlavně nindžutsu), takže jsem
žil v představě, že když mi někdo bude dělat problémy, tak prostě
půjdu a rozbiju mu hubu a tím ho odradim od dělání dalších problémů.
Jednoduchý jak facka. Jenže na té vojně jsem poznal, že existují typy
konfliktů, které se fyzickou silou řešit nedají. To mě tehdy
přeorientovalo z východu na západ. Seknul jsem s bojovým uměním (v něm
jsem najednou neviděl smysl), včetně východní filozofie jako zen a tao,
která byla spjatá s bojovým uměním a přešel k hermetismu, který mě
oslovil.
prý 




