Jo to znám ateistu, který chtěl jet zadarmo na zájezd do Polska s
věřícími, tak se vsomroval s tím, že za mlada chodil do náboženství a
udělal ze sebe na tu chvíli věřícího. 
Jo to znám ateistu, který chtěl jet zadarmo na zájezd do Polska s
věřícími, tak se vsomroval s tím, že za mlada chodil do náboženství a
udělal ze sebe na tu chvíli věřícího. 
No vidíš - všude jsou takoví, co se hrají na věřící, nebo
věřící, co byli exkomunikováni a ani to jich neodradilo, aby té
kamufláži věřili.

Spousta lidí v civilizovaných zemích bere náboženské rituály jako součást lidových předků z dávných dob, asi jako vynášení a pálení Morany (zimní) smrti.
Jasně. Pro mnoho lidí je to tradice, ať už rodinná nebo místní,
obvyklý opakovaný rituál, zvyk.
Nicméně pro některé je náboženství zřejmě psychická potřeba. Spojená
s útěšnou představou posmrtného života a někoho všemocného, kdo dává
tomu chaosu kolem nás nějaký řád a smysl.
Pro mnoho lidí je to tradice, ať už rodinná nebo místní, obvyklý
opakovaný rituál, zvyk.
Nicméně pro některé je náboženství zřejmě psychická potřeba. Spojená
s útěšnou představou posmrtného života a někoho všemocného, kdo dává
tomu chaosu kolem nás nějaký řád a smysl
.1. viera v Boha je vždy potvrdená históriou, kultúrou, umením, a
tradíciou, ktoré jej dodávajú silný punc dôstojnosti a pravdy,
.2. iste, viera je vždy potvrdená určitými rituálmi, zvykmi, lebo je
historická a tradičná, tieto boli vybudované v histórii a tradícii stovák
až tisícov rokov, čo je prirodzené, lebo na viere bol postavený život
človeka, a tak i životy národov,
.3. viera je dar Boha, je ponúknutá každému, lebo Boh stejne miluje
každého - ale v slobode človeka (ktorú mu daroval Boh) nie každý ju prijme
(lebo má slobodu rozhodovania rozumu a vôle)...
.4. posmrtný život nie je predstava, ale skutočnosť, lebo je to priame
vyjadrenie a prisľúbenie Krista, Božieho Syna, a ten, na rozdiel od človeka
tohto sveta neklame...posmrtný život je dar za vernosť vo viere, za lásku,
ktorú človek dáva nezištne inému človeku...
"Body 3 a 4 je podvodné tvrzení bez jediného
důkazu."

I samotná Bible není důkazem - byla několikrát revidovaná tak, aby
sloužila na oblbování a ovládání člověka.
Víra byla v mnohých případech brutálně vnucovaná i za cenu zotročení
národa - jak Izraelity, či později křesťany.

I samotná Bible není důkazem - byla několikrát revidovaná tak, aby sloužila na oblbování a ovládání člověka...sú to donebavolajúce lži, práve Cirkev v dejinách ochraňovala texty Písma, aby sa nemenili...Biblia neoblbuje, lebo každý má slobodu v jej čítaní a prijímaní/neprijímaní...oblbujete už roky vy vašimi lžami...
Byla revidovaná a ty s tým nic nenaděláš - důkazů je dost.
Zeptej se na SJ, jestli revidovali Bibli k obrazu svému.
Revidované Bible samotné neoblbuje - oblbují pomoci ni ti, co prahnou po moci
- historie je toho důkazem.

Nelžu - nepodsouvej.
Ty se bojíš vyhledávat pravdu.

Takže ty tvrdíš, že christianizace probíhala zcela mírumilovně a lidi
se do ŘKC houfně hrnuli??

Lžeš sám sobě a idealizuješ si historii ŘKC.

„…posmrtný život nie je predstava, ale skutočnosť, lebo je to priame vyjadrenie a prisľúbenie Krista, Božieho Syna, a ten, na rozdiel od človeka tohto sveta neklame…“
No jasně: Je to skutečnost, protože někdo, kdo údajně kdysi
žil, o sobě údajně prohlásil, že on je pravda!
T VL KRV! I kdybys měl jistotu, že žil, a jistotu, že to prohlásil, tak
pořád nemůžeš říct, že je to pravda! Tedy vlastně můžeš, ale pak se
nemůžeš ohánět logikou, zdravým rozumem, nebo dokonce vědou! Tedy i to
můžeš, ale pak se nemůžeš divit, když dorazí doc. Chocholoušek se
svěrací kazajkou…
Ano, to vede k diskreditaci víry založené na Bibli.
Pro toho, kdo má potřebu Boha popírat, je to vítaný zdroj "argumentů".
Ne, to je realistická odpověď.
Někdo má jasno hned, někdo toho musí prozkounat víc.
Samozřejně pokud mu to stojí za nánahu.
Kdo to prozkoumá nejvíc jak to jde, ale nestane se přesto svědkem Jehovovým, je co?
Člověk, který dospěl k odlišnému závěru.
Znám dost takových lidí, a nijak mě to neznepokojuje.
Ani to, že nebudou spaseni jen proto, že si dovolili dojít k jinému závěru?
(Galaťanům 6:4, 5)
Ať každý zkoumá své vlastní skutky. Potom bude jeho radost vyplývat
z toho, co dělá on sám, a ne ze srovnání s někým jiným. Každý
totiž ponese svůj vlastní náklad.
tos moc neodpověděl tímhle veršíkem, přece jsme všichni zhřešili a všichni jsme zatracení, až na ty, kteří uvěřili, respektive přidali se do správného náboženského spolku, že?
Naopak, odpověděl jsem zcela k věci.
Je odpovědností každého, jak se k biblické zprávě postaví.
A čím ochotněji jde sborem za tím prvním, tím víc si spásu zaslouží…
Spása není otázka zásluh. Je to dar od Boha.
Ochotně neznamená slepě bez poznání.
ale Bůh miluje bezpodmínečně všechny lidi, protože všichni jsou jeho stvořením, jeho děti...
Myslím, že "bezpodmínečně" není přesný výraz.
Každý vztah, pokud má fungovat, musí být reciproční.
(Jan 3:16)
Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nikdo, kdo
v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.
"Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého
jediného Syna, aby nikdo, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný
život."

Logický nesmysl - takže podvod - stvoření člověka dokonalou
bytostí by nemohlo v konečném důsledku vést k obětování
Syna.

na tom ale zrovna moc logického není, pokud nevycházíš z pověry, že za každý svůj hřích nebo denní, týdenní, měsíční sumu hříchů, musíš obětovat nějaké to zvířátko, třeba i holubici, tu nepěstuješ ve stádech, ne že ho dát někomu jinému, musíš ho nechat podříznout a krev musí téct správným směrem na správný kamen, ve správném chrámu...
Nešlo o pověru, ale o Zákon, přesněji o obětní řád, který
předepisoval za různé hříchy různé oběti.
Smyslem bylo uvědomit si svou nedokonalost a sklon hřešit, ale především
uvědomit si nutnost výkupného.
I proto Pavel napsal, že Zákon byl "vychovatelem ke Kristu", který přinesl
oběť za hříchy jednou provždy.
šlo o pověru a nesmyslné týrání zvířat, náboženské doktríny na
tom nic nemění..
zvíře není věc, ale živý tvor...
Z dnešního pohledu asi ano.
Na druhu stranu je vztah k Bohu a přijetí odpovědnosti za hřích
důležitější.
Obětovala se zvířata "bez vady", žádní "chcípáci". A když navíc
uvážíš, že při porážce dobytka musel hříšník držet ruku na hlavě
zvířete, byl to silný emocionální zážitek, takže si dotyčný dal
příště na hřích pozor.
Sice to kde kdo říká ale sousloví "vztah k Bohu" jsem v Bibli nenašla
:-)
Vy jste ve vaši diskuzi nikdy nepřistoupili na to že by měl a nebo mohl být
Bůh v nás o čemž v NZ je velice často, dokonce jste si přepsali Slovo
Boží na to že jste s Bohem "ve spojení" všude tam kde je "v nás" a
říkáte tomu PNS (Překlad Nového Světa) :-) .
Tvé reakce byla přátelská?

Byla to posměvačná provokace.
Moje reakce byla té tvé jen přiměřená.

Jistě, tvé reakce jsou vždy jen přiměřené. 
Nejsem tady od toho abych řešil tvé animozity pramenící z uražené
ješitnosti. 
Nevím odkud bereš, že jsem urážený.
Ty jsi mi ukradený.

A pokud sem vlezeš, tak máš počítat s tím, že na tebe může reagovat
kdokoliv.
Doufám, že to tady nechceš měnit - ty ješitnost.

Pokud ti jsem ukradený, zkus se podle toho zařídit. 
Nechci tady nic měnit. V ateistickém prostředí jsem vyrostl a dospěl, měl
bych co říct.
Ty mi nemáš dávat rady jak a podle čeho se mám zařizovat.
A co tím chceš jako "říct", že jsi vyrůstal v takovém prostředí?

Fanatické prostředí, do kterého jsi se dostal a které řídí tvůj život
js to, co teď žiješ - ateismus ti je už vzdálen natolik, že bys už o něm
ani neměl psát - nebylo by to objektivní.

Nepodléhej dojmu, že víš, čím žiju a o co se zajímám. 
A myslím, že moje názory na ateizmus jsou objektivnější než názory
ateistů na víru. Vlastně, někdy je to docela humorné.
No jasně, ostatních si radši nehledět! Protože co kdyby někoho napadla otázka, proč zrovna tamhleten hodný člověk by neměl být spasen…
My si hledíme každého, abychom ho nejprve informovali o dobré zprávě
(evangeliu), a pomohli mu jí porozumět a zařídit se podle ní.
Pokud bude mít zájem...
a pak ho zatáhli do vaší společnosti, aby měl bratr Moritz na dobrou
whisky... 
A jsme zpátky u toho "veršíku".
Je na svobodném rozhodnutí každého, jakým směrem se vydá.
to je ale rozdíl s tím, jaký postoj zaujme k Bibli...
je spousta dalších i starších svatých písem, a tuším, že ani jedno
nenadiktoval osobně Bůh...
To souhlasí.
Je na každém, jakou knihu a na základě čeho, bude považovat za svatou.
neokecávej to tak hloupě... kdo se narodil v chalífátu, ten bude vyznávat Korán...
A bez ohledu na jejich volbu je bůh všechny spasí? Protože jinak je to „uvěř, nebo nebudeš spasen“ – stejně svobodná volba jako „naval prachy nebo tě zabiju“.
Svobodná volba je v rozhodnutí na základě poznání.
Ke svobodné vůli patří i nutnost přijmout důsledky svých svobodných
rozhodnutí.
Svoboda není v tom, že si dělám, co chci, a stejně to všechno dobře
dopadne.
Křesťané, či muslimové věří jen kvůli příslibu nesmrtelnosti -
takže zištně.

Moje nevíra je vůči tomu nevinný, nebo jen malilinký hřích.
Nebudu věřit jen proto, že mi někdo nabídne úplatu, abych mu volal na
slávu.

To těžko dokážeš posoudit.
Skuteční křesťané následují Krista ve snaze působit Bohu radost (Buď
posvěceno tvé jméno).
Samozřejmě, že příslib věčného života je hezký "bonus".
Pokud se člověk snaží následovat Krista, není pro zištné pohnutky moc
místa.
Takže vědomě jednáš zištně - Království nebeské je pro tebe hodně
vzdálené - vlastně nedostupné.
Podlehl jsi Pavlovým kecům, že máte sloužit Bohu a dostanete odměnu.
Vědomě se snažím následovat Krista.
Jak je pro mě Boží království vzdálené, nedokážeš posoudit, a už
vůbec ne ovlivnit.
Pavel viděl odměnu nejen v Božím království, ale i ve schváleném stavu v
tomto světě.
Pavlovy "kecy" jsou slova nejen znalce Bible a Kristova apoštola, ale i lidsky
moudrého člověka.
Na rozdíl od tvých keců.
SZ mu umožnil pochopit příchod a úlohu Krista.
Pokud jde o další spisy zařazené do biblického kánonu, měl tu výsadu je
napsat.
Jasně - účelově vyložené proroctví, které se vztahovalo na Krista -
ale až po tom, co se už vše stalo.

V tom případě se k tomu nějak nehodí, že pronásledoval křesťany
a dokonce ho muselo "osvítit"
Skutky apoštolů 26 :
13 Když jsem byl na cestě, králi, spatřil jsem o poledni světlo z nebe,
jasnější než slunce. Jeho záře obklopila mne i ty, kdo šli se mnou.
14 Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil
hebrejsky: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš
proti bodcům.‘
15 "Já jsem se zeptal: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán
řekl: ‚Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ."

Tak to ti nějak nevyšlo - to jeho "pochopení" úlohy Krista - ze SZ.

Učení SZ mělo připravit lidstvo na příchod Krista.
Dopis Hebrejsům je mistrovské dílo ve kterém Židům ukázal,kdo je
Ježíš.
Ani jen netušíš, na co jsem narážel.

SZ Pavlovi tak otevřel povědomí o Kristovi, že křesťany pronásledoval a
trestal.
Fakt logická "úvaha".

To ti možno žerou tví soukmenovci.

Ano, poté, co se mu Ježíš zjevil.
Pavel pak využil své znalosti SZ pro vysvětlení úlohy Ježíše nejen
Židům, ale i lidem z národů.
Jeho dopisy jsou poučné pro všechny, i pro nás dnes.
NAPSALS
abuka Uživatel je online | Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
RE:…
27.04.2026 23:37 | #159486
Reakce na příspěvek #159484
"SZ mu umožnil pochopit příchod a úlohu
Krista."
Pokud jde o další spisy zařazené do biblického kánonu, měl tu výsadu je
napsat.

Takže to věděl už při příchodu JK - měl to nastudované - byl na jeho
příchod připravený, ne?
Tak proč pronásledoval křesťany, když poznal a pochopil jeho
poslání/úlohu?
Nesedí to nějak

Je třeba to chápat v čase.
Pravda je taková, že většina vzdělaných Židů Ježíše jako Mesiáše
nepřijala, protože neodpovídal jejich představám.
Rozhodně nečekali syna tesaře.
Navíc jim hodně vadilo, že prostí lidé v něm viděli autoritu.
(Jan 7:47-49)
Farizeové na to odpověděli: „Snad jste také nebyli zavedeni na scestí?
48 Cožpak mu uvěřil někdo z vládců nebo z farizeů? 49 Ale tento
zástup, který nezná Zákon, jsou prokletí lidé.“
Do pronásledování Ježíšových následovníků se pustilo mnoho
židovských vůdců a učitelů, Saul (Pavel) z nich byl nejhorlivější.
Právě tu horlivost Ježíš rozpoznal jako pozitivní a upřímnou, a rozhodl
se z něho udělat "apoštola pro národy".
Ano, ta jeho horlivost ukazovala na obrovskou míru jeho náboženského zaujetí, které bylo jen obráceno nesprávným směrem.
Jungián Edinger k tomu přímo píše:
Jonáš se svému povolání snažil vyhnout útěkem; Saul zase pronásledováním představitelů svého vlastního osudu. Právě intenzita, s jakou pronásledoval křesťany, prozrazovala jeho angažovanost v jejich věci, neboť, jak praví Jung: „... jde pouze o to, o čem se mluví, nikoli o to, zda k tomu řekneme ano či ne.“ To, co člověk vášnivě nenávidí, určitě ztělesňuje aspekt jeho vlastního osudu.
Co praví Jung je jedna věc, druhá věc je, že Bible víru v osud
nepodporuje.
Saul se prostě zařadil mezi nejhorlivější pronásledovatele Kristových
následovníků, protože to považoval za správné.
Ježíš viděl v jeho srdci upřímnou horlivost a rozhodl se ji využít.
Věděl také, jak je Saul hluboce ponořený v judaizmu, proto pro jeho
obrácení zvolil opravdu silný kalibr.
Tam není vyjádřena víra v osud, ale psychologický postřeh, že když
něco vášnivě nenávidíme, tak proto, že jsme s tím nějak spjati (že je
to aspekt nás samých).
Saul prostě toužil po Bohu velice silně, proto se jal vymýtit jeho dle
svého názoru odpůrce. Proto se mu taky Bůh zjevil. Se stejnou upřímnou
horlivostí, s jakou je pronásledoval, s takovou je pak následně
obhajoval.
napísal som to za 16 rokov desiatky x..."osud" vylučuje aj Písmo...
Info: V modernějších překladech Bibli je slovo "osud" na místo slova "úděl" a nebo je v tom místě použito slovo "podíl".
V modernějších překladech Bibli je slovo "osud" na místo slova "úděl"...uf!, ale no, už prestaňte s nezmyslami...."osud" a "údel" sú naprosto dve odlišní veci...
Jb 27:13
ROH To je podiel bezbožného človeka u silného Boha a dedičstvo ukrutníkov,
ktoré vezmú od Všemohúceho.
SKP Bezbožný má ten podiel pred Bohom, ten údel dostane tyran od Všemohúceho:
SEP Toto je údel bezbožníka od Boha a dedičstvo, ktoré dostanú násilníci od Všemohúceho:
SEVP Toto je u Boha údel bezbožníka, taký dedičný diel dostanú násilníci od Všemocného.
BOT Toto je osud Bohom určený bezbožnému, odmena, ktorú dostane násilník od Všemohúceho:
No naprosto asi ne :
"Oba pojmy jsou blízké a někdy zaměnitelné, ale
osud bývá chápán spíše obecněji a duchovněji, zatímco úděl může
mít více osobní a konkrétní význam."

Sám visitor77 psal o předurčení Bohem a o tom, že Bůh zařídil to a to
a atd., nebo něco podobného. 
žádný člověk nebyl Bohem předurčen k tomu a k tomu, ani Ježíš Bohem nebyl předurčen.
Židé mají přesnější znalosti o jejich soukmenovci Ježíškovi. To co z Ježíška udělali křesťané je hora nesmyslů a bájí za účelem výroby nesmrtelného hrdiny. Faktem je, že mu udělali sochy větší a mohutnější, které s lehkostí zastíní sochy vojevůdců od Stalina a Lenina, po severokorejské komunistické císaře.
Lidská marnivost. Už jsou plánovaní 60. metrovíJežíšci
Ježíšek roznáší dárky. Tímto nesmyslem krmí malé
děti i ateisté.
Ježíš je jméno Božího syna, kromě toho je to velmi
rozšířené jméno nejen mezi Židy. Například v angličtině Joshua,
zkráceně Josh.
Člověk s poznáním dokáže rozlišit seriozní informace od bájí a
pověr.
Ateisté rozlišovat nepotřebují, naopak ty nepravdy vítají jako argumenty
pro popírání Boha.
Ježíšek roznáší dárky. Tímto nesmyslem krmí malé děti i ateisté. Ježíš je jméno Božího syna
Každý kult má potřebu postavit si svoji modlu/sochu a většinou v
nadpřirozené velikosti. 
A proto přichází NZ: Miluj Boha svého-svou (Boha v sobě) celým svým
srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí i celou svoji silou a bližní
své tak jako sebe :-)
To jest prosto jakékoliv modly :-)
modly by tě bodly, co? ...táto dievčina len sproste a primitívne provokuje, jej nevzdelanosť, neinformovanosť a detinskosť siaha k oblakom...celý život žije vo svojich osobných modlách - ani viera, ani neviera, prekrúcanie Písma, samé somariny, hlúposti, proste akási infantilita...proste nenapíše nič rozumné pre vecnú diskusiu...len provokuje!
V provokacích je proti tobě amatérka - ty jsi profesionální provokatér.


To si pleteš neb ja přícházím s rozumným a zcela zdravým a nefalšovaným
náboženstvím které ty nechceš a nebo vůbec ani neumíš pobrat :-)
..kroky, ste ako dítě, nudíte, smiešne provokujete, aj 100x opakujete to, čo ste už napísala, žijete vo svojich vnútorných modlách, z vašej strany nič rozumné, nič intelektuálne...intelekt je o niečom inom aktivuje myseľ iných....
"Vnůtorná modla"
:-)Seš směšný - už ani nevíš co by jsi si vymyslels :-)
Bůh se projevuje navenek ty jedna vnůtorná modlo :-).
Ano, máš naprostou pravdu. Problém je, že když Kroky tohle všechno napíše tobě, tak má taky pravdu.
V diskuzích na nikoho takto nehanebně neútočím jako on protože nejsem hloupá jako on :-).
a navíc používá slovo "neb" místo "neboť" Slepice
se prezentuje jako hraběnka.
To jenom proto že se nechci patlat s ť
O vy dva katoličtí neznabozi vy se asi uvztekáte :-).
To vůbec ne :-)
To je totiž úplně normální milovat "sebe" a bližní své tak jako sebe
:-)
To většinou dělají i ateisté :-)
Ano. Ale všechno ostatní, co tu kolem toho vymýšlíš, je na zásah doc. Chocholouška.
Ale- ale - to se jenom vztekáš že nejsi až tak duchaplný jako ja :-)
"Mnoho model mají ateisti"

No tak sem s nimi - ať je poznám - na nijakou si nevzpomínám.
A ateismus mé modly ve vztahu k čemu??

Zapomněl si na Snáře - vykládání snů :-)
To bude jejich oblíbené ranní čtivo :-)

Nikdy jsem neslyšel, že by věřící měli tyto věci zakázány. Už jsme
si myslím i na tomto fóru dokázali, že zcela logicky jsou věřící obecně
pověrčivější, než ateisté. Existují na to i nějaké průzkumy. Pověra
a víra mají k sobě blízko, obě uznávají možnost nadpřirozena. To je pro
skutečného ateistu nepřijatelné. Naproti tomu mnozí šarlatáni, mágové,
léčitelé a pod. často využívali křesťanské symboly.
Pro mnohé ateisty je víra prostě tou nejrozšířenější pověrou.
Ze zajímavosti jsem položil AI otázku : ""Kdo je víc pověrčivý - ateista nebo
teista?""

Její odpověď :
"Obecně platí, že teisté (věřící v boha nebo
bohy) jsou více pověrčiví než ateisté. Víra v nadpřirozené bytosti a
duchovní síly často souvisí s větší tendencí k pověrám, protože
náboženské přesvědčení může zahrnovat víru v zázraky, znamení nebo
jiné nevědecké jevy. Ateisté naopak nevěří v boha ani jiné duchovní
entity, což obvykle vede k menší míře pověrčivosti.
Studie a průzkumy ukazují, že lidé s náboženským přesvědčením mají
větší sklon věřit v různé pověry, zatímco ateisté a agnostici jsou k
pověrám skeptičtější a více se spoléhají na vědecké a racionální
vysvětlení. To však neznamená, že by ateisté byli zcela bez pověr –
pověrčivost může být i kulturně podmíněná a nezávisí jen na
náboženské víře."
"Shrnuto: teisté jsou obecně více pověrčiví
než ateisté, protože jejich víra často zahrnuje prvky nadpřirozena a
nevědeckých přesvědčení."

Co dodat? Není co dodat. 
Skutečná víra nejde s pověrčivostí dohromady.
Hluboce věřící člověk je od pověr osvobozen.
Dejme tomu. Ale kolik je těch " hluboce věřících lidi? Většina
křesťanů, které znám, se víře staví dost formálně a vlažně. V
běžném životě je od ateistů nerozeznáš. Zpravidla o víře ani moc
nepřemýšlí.
Abych byl objektivní, tak skutečných a jednoznačných ateistů také nemusí
být mnoho. Většinou se lidé vírou nijak nezabývají a prostě tyto věci
neřeší. Obsah Bible znají jen povrchně, považují ji za jednu ze starých
bájí, které neodrážejí skutečné události. Na druhé straně ale
nevylučují, že " je něco mezi nebem a zemí", i když to ještě neznáme.
Nepatří tedy k žádné církvi, ale nehlásí se ani k ateismu, mnozí ani
neví, co to je. Takoví mohou být pověrčiví a nic jim v tom nebrání.
Proč se přidáváš k jeho plácání?

Věřící v tom, co píšeš ty a on, nijak za ateisty nezaostávají.

Přidej, přidej - zatím nic.

To spíš vidím na krku vidět křížek, vzadu na aute znak ryby, či na
zpětném zrcátku viset růženec.

Je mi jasné, že se teď budeš vytáčet, místo toho, abys přiznal
napsání .......................

To jako bych si přečetl nový recept na bábovku, zjistil postup, myslel si o
tom, že je to dobrá věc, ale muselo by mě osvítit,
pak bych si ji upekl a zjistil, že je fakt dobrá, místo toho abych si ji
upekl hned, bez toho, abych pomlouval ty, co si ji upekli hned, když se k ním
ten recept dostal.

Nemůže být "vzdálené ani nedostupné" když si nazvali místo kde se scházejí Síň Království :-).
Uvěřit nebo neuvěřit ale nemůžeš ze svobodného rozhodnutí. Pokud věci nedávají logiku, nelze se svobodně rozhodnout, že je to i tak logické, a tudíž tomu budu věřit. Nebo že tomu budu věřit, i když budu stále vědět, že je to nesmysl. Respektive lze, ale není to uvěření na základě poznání, je to naopak omezení poznání na základě uvěření. Fakt, že něčemu věřím, neznamená, že je to pravda. A ignorovat jiné možnosti pravdy, protože ohrožují mou víru, není poctivé poznání.
Uvěřit nebo neuvěřit ale nemůžeš ze svobodného rozhodnutí. Pokud
věci nedávají logiku, nelze se svobodně rozhodnout, že je to i tak
logické, a tudíž tomu budu věřit. Nebo že tomu budu věřit, i když budu
stále vědět, že je to nesmysl
.1. uveriť/neuveriť je vždy výsledkom ľudskej slobody, ktorú dal človeku
Boh, ...veci vždy dávajú logiku ide o to, či daný chce tú logiku hľadať
a nájsť, lebo ona vždy tam je...
.2. logika je vždy výsledkom Božej činnosti stvorenia v systéme vrcholného
usporiadania vecí, čo vidí každý, kto rozumovo v pravde
rozmýšľa...každý má rozum (a v ňom svedomie), a ak ho v pravde
(nepredpojate) používa, vie, čo je zmysel, a čo je nezmysel...rozumové
vnímanie a vyhodnocovanie vecí v pravde Božieho Ducha vždy vie rozlišovať
zmysel vs nezmysel...
Rozumovo a v pravdě jsem dospěl k závěru, že píšeš nesmysly.

Je to výsledkem svobody od Boha, jak tvrdíš ty a logikou, kterou mě podle
tebe obdaroval na počátku mého žití.

Rozumovo a v pravdě jsem dospěl k závěru, že píšeš nesmysly...Boh dal každému rozum a vôľu, aby ich využíval v pravde...u vás to nevidím...
No protože jsi náboženský fanatik a ten má mlhu před očima -
nemůžeš to vidět zaslepenče.

visitor má pravdu v náboženských věcech plácáš páté přes deváte
naprosto mimo si. 
Uvěřit nebo neuvěřit není volba – je to výsledek vyhodnocení faktů. Pokud je vyhodnocuješ s tím, že mají vyznít ve prospěch víry (což už volba je), už je vyhodnocuješ křivě špatně. Takže pokud např. trváš na tom, že všechno musí mít příčinu, ale zároveň si arbitrárně stanovíš, že zrovna bůh je to jediné, co ji mít nemusí, už jsi celou logiku svého vyhodnocování zboural. Své poznání stavíš na víře, omezuješ ho tak, aby to, co s ní není v souladu, nebralo v potaz.
„logika je vždy výsledkom Božej činnosti stvorenia v systéme
vrcholného usporiadania vecí…“
To není fakt, to je tvůj domnělý závěr, ke kterému jsi
došel jenom proto, že z existence boha vycházíš jako z faktu.
„…čo vidí každý, kto rozumovo v pravde rozmýšľa…“
No a tohle je obvyklá ukázka tvé křesťanské „pokory“, se kterou
hodnotíš každého, kdo logiku používá bez předem nastavených
účelových omezení. Protože tvé „rozumovo rozmýšľať v pravde“
znamená předem si stanovit požadovanou „pravdu“, a teprve potom o ní
přemýšlet. Nemůžeš najít skutečnou pravdu, když si předem určíš, co
chceš jako „pravdu“ najít!
Když vím, že je něco nesmysl, nebudu tomu věřit. Ty snad ano?
Samozřejmě, že věřit v něco z toho ještě neudělá pravdu.
Správně, člověk by měl svou víru ověřovat. Pokud se to bojí udělat,
jeho víra je velmi slabá, pokud je to vůbec víra.
Správně, člověk by měl svou víru ověřovat. Pokud se to bojí udělat, jeho víra je velmi slabá, pokud je to vůbec víra...viera je dar Boha, a je to vždy evanjeliová viera...ak ju treba overovať, tak vždy v konfrontácii s evanjeliom...a či je to viera, alebo nie je to viera, dá sa ľahko rozpoznať slovami Krista - kompatibilita vs nekompatibilita...
No ano tak například Ježíš nikdy nic neřekl o Trojjediném Bohu a nebo že by jsme měli uctívat jeho Matku jako Panenku Marii a ani neříkal Bohu Otci Jehovo :-)
Ověřovat pravdivost víry její konfrontací s jejím obsahem, tj. s ní samotnou, je blbost. To je jako ověřovat pravdivost výpovědi podezřelého tím, že zkontroluju, jestli sedí s tím, co se v ní tvrdí!
Fajn, tak co je potom na neuvěření tak špatného, že vede k vyloučení ze spásy?
Jestliže v něco nevěřím, nemá přece smysl spekulovat, jestli mě to
zachrání. 
Jestliže v něco nevěřím, nemá přece smysl spekulovat, jestli mě to zachrání...no, je to o dôvere, viera v Krista je o dôvere v neho - veríme mu...a kto vedome odmieta dôveru Kristovi, nebude zachránený, tak to rozhodol Boh, tak to je...
Nespekuluju o tom, vím, že žádná spása po smrti není, že je to jen pouhá víra. Ale zaráží mě, že na jednu stranu nemáš problém s tím, že někdo nevěří – tvrdíš, že je to jeho právo, nepíšeš ani, že by to bylo něco zlého – jen jinak vyhodnocená fakta, podle tebe. A zároveň s tím ti přijde v pořádku, že jiné vyhodnocení fakt je důvodem k něčemu tak drastickému, jako je odepření té údajné spásy.
Víra nebo nevíra je osobní záležitost a osobní odpovědnost. Na tom
není nic překvapivého.
Pokud jde o tu záchranu, tak existují desítky textů, ze kterých vyplývá,
že záchrana je instantně nabídnuta každému, ale ne každý se jí chopí.
To je jako s tou babičkou na střeše při povodni.
Protože to není víra, ale jenom dojem, že věřím.
Víra v Boha je založena na osobní zkušeností s ním.
Ateisti mohou číst Bibli stále dokola, ale věřit nebudou.
Bible slouží na hlubší pochopení co je Bůh a jaký má záměr s lidmi.

To se s poznáním na základě Bible nijak nevylučuje.
Po zkušenostech s tebou nemám v úmyslu o čemkoli debatovat.
Lidé jsou citliví na kritiku jejich spolku, jedno jestli jde o fotbalový, zahrádkářský, nebo nějaký náboženský spolek.
Některý spolek kašle na to, co má v programu. I spolek komunistů měl v programu udělat pro lidi ráj na zemi.
nebo ateistický. I zdejší ateisté projevili citlivost vůči kritice ateistické skupiny, s níž se identifikují.
No mezi urážením, které zde předvádí visitor77 a kritikou ateistů je
dost velký rozdíl.
Ateismus je pro člověka přirozenější, než teismus.
K bohům přivedli v dávných dobách nepochopené přírodní úkazy.

No a k Bohu ti, co chtějí člověka ovládat.

Pocit uražení neboli obecně pocit sebe-znevážení je právě projevem
oné citlivosti.
Přirozenější je teismus, protože je respektováním psychologických
činitelů, co mají zásadní vliv na stav našeho bytí. Proto taky neexistuje
lidská kultura, která by neměla víru v duchy (teismus je daleko mladší
než víra v duchy).
Přirozený je teismus?
To ti nakukal kdo?

Teismus je víra v existenci alespoň jednoho boha, která je spíše naučená,
nebo přijatá.
Rodíš se bez víry.

Každé mimino co se narodí má hlad a nejen chlebem živ je člověk :-).
Rodíš se i bez rozumu či vědomí sebe sama. Jsou tedy tudíž obojí nepřirozené? Teismus představuje správný postoj - postoj, který respektuje skutečnost podobně jako třeba hygiena - a proto je přirozený. Všechny lidské kultury k němu taky přirozeně dospěly v podobě víry v duchy (Bůh je jen velice mocný duch).
Přirozený je teismus? To ti nakukal kdo?...prirodzený je teismus,
pretože človeka stvoril Boh a vpečatil mu do jeho osobnosti a života,
vedomia a svedomia jeho prítomnosť - i keď si to často v prvých rokoch
života neuvedomuje...ale sú mnohí (i svätci v adolescentnom veku) v Cirkvi
kanonizivaní za vieru...
...teismus je prirodzený, lebo rešpektuje, váži si a obdivuje stvorenie
Boha, a za to vzdáva Bohu česť, úctu a slávu...v každej ľudskej mysli je
už od počiatku zakorenený Boh, bolo to tak od počiatku, a je to u všetkých
národov (i tých tzv. pohanských)...Boh je vpečatený do mysli, vedomia,
svedomia a srdca človeka od počiatku jeho žitia, nedá sa odtiaľ vykoreniť
(dá sa len dočasne zavrhnúť)....
Jasně.
V izolaci by si po celý život nevzpomenul na žádného boha/Boha. 
...písmeno „a“ na začiatku slov je predpona gréckeho pôvodu, ktorá
vyjadruje zápor, nedostatok alebo neprítomnosť vlastnosti
vyjadrenej základom slova...
...v lingvistike sa tento jav nazýva "alfa privativum" (záporné
a), funguje podobne ako slovenská predpona „ne-“, ale zvyčajne sa
vyskytuje v slovách cudzieho pôvodu...
...a tak "a-teismus" je negativizácia Boha, odmietanie jeho
existencie, stvoriteľskej činnosti, a tak i odmietanie mu vzdávanie vďaky,
úcty a slávy...
Zase výmysl.

Ateista nepotřebuje k životu Boha, nepotřebuje negativizovat něco, co ho
nezajímá a co nevnímá.

Ateista nepotřebuje k životu Boha, nepotřebuje negativizovat něco, co ho nezajímá a co nevnímá....potrebuje, ale vedome to v akejsi smiešnej pýche odmieta, uvedomuje si, čo robí...ateismus je negácia Boha, a tak i jeho neúcta...Boha vníma každý, i ateista, musí, má to zakorenené v rozume, vo svedomí, v srdci, pretože ani ateista nie je slepý k tomu, čo vidí, vníma, užíva v živote, čo je výsledkom skúmania vedy....ale, opakujem, v akejsi detinskej pýche praktizuje iný názor, opakujem, názor, ktorý nemá ničím podložený - proste názorový/myšlienkový detinský vzdor!...
Tupý blábol náboženského fanatika. Všechno by to platilo, kdyby tvá víra byla pravdivá. Ona ale není. Že je – to je jen pouhá víra.
Kdy konečně pochopíš, že tady potřebuješ argument na tvé víře nezávislý, ty rádobyvědče?
Ano - Boha vnímám okrajově - pokud se o něm nemluví, nepíše a pod.,
tak je mimo mou mysl.

Nemám potřebu oslavovat Boha za nějakou úplatu, co pak vede k zištnému
uctíváni a víře v někoho, kdo vyžaduje úctu.
Pokud by to tak bylo, měla by být ta víra a uctívání bez příslibu
věčného života.
A v tom vidím ten podvod.

No tak bez příslibu... je to úplně jedno. Nejde se točit na jedné výhradě. Nebo jde, ale je to fakticky výmluva.
Proč výmluva?
V tom já vidím ten podvod - účelový výmysl pisatele, aby přilákal co
nejvíc věřících - čím víc lidí ovládá, tím mocnější se
cítí.
Na tomto příslibu stojí celá církev.
Pokud by NZ nehlásal spásu, věčný život a církev nestrašila věčným
utrpením v pekle, tak by bylo minimum věřících - pokud by nějaký vůbec
byl.

Ani se nesnaž.
Ateisté staví na několika postulátech na úrovni církevních dogmat.
Jedním z nich je zpochybnění pohnutek věřících. Ty musí být falešné,
sobecké, naivní atd...
Ano, vypadá to tak. Je to snaha se s náboženstvím nějak vypořádat (samozřejmě tak, abych "já" z toho vyšel vítězně).
"..a tak "a-teismus" je negativizácia Boha,"
Osobně míním, že a-teismus je opakem náboženských ideologií., tedy opakem teismu.
Osobně míním, že a-teismus je opakem náboženských ideologií., tedy opakem teismu...nie, nie ateismus je len názor, nie je to žiadna ideológia, lebo ideológia má svoje náboženské/filozofické parametre, čo ateismus nemá...je to len názor...
„nie, nie ateismus je len názor, nie je to žiadna ideológia…“
Sláva – konečně ti došlo, co ti tu pořád tvrdíme!
Asi jsem to formuloval špatně, promiň.
To "a-teismus je opakem náboženských ideologií."
je míněno, že je opakem ideologií i té náboženské. 
to je nějaká blbost :-))) ideologie je politický pojem. Víra a náboženství je věcí světonázoru, jak nahlížíme na svět.
Křesťanství a v principu každé náboženství, které ovlivňuje dění
ve státě (království říši), je od samého počátku politická
záležitost.
Křesťanství si kdysi stavilo za úkol kristianizovat všechno lidstvo, dnes
si podobný úkol, vnutit lidstvu Islám, stanovili muslimové.
Krokem k ráji na Zemi by bylo ustanovení, že náboženství člověka je soukromá záležitost a nikdo nemá právo škodit (urážet, opovrhovat, vylučovat, vyhánět) lidi jiného vyznání ze státu, z občanské společnosti.
tohle chápu, vím jak to myslíš. Pokud má existovat nějaký stát, pak musí existovat i nějaké zákonodárství a řád. V tomhle smyslu ano. Teď ale toto zákonodárství přebrala vláda a tak už není náboženství politizováno ve smyslu vlády a zákonodárství. Můžeš si myslet co chceš, pokud dodržuješ zákony, nikdo ti nic neřekne.
A mluvím o víře teď. Jak smýšlíš, jaký je tvůj světonázor nezávisle na tom jaké je zákonodárství státu To se někdy těžko rozlišuje Někdo žije pořád ve středověku, že to směšuje a chce aby si lidé mysleli všichni to samé. Tedy ve smylsu materialistickém nebo ve smyslu idealistickém. Ale víra... je individuální, je to osobní věc.
Náboženství by mělo zůstat soukromou věcí - absolutní souhlas.
O prvcích náboženstvích ( o dějích, věcech a bytostech) by se mohlo
diskutovat, pokud se najdou lidé, kteří takovou diskuzi chtějí, ale ne
polemizovat a urážet se vzájemně. I Jan Hus chtěl v Kostnici o
náboženství jen diskutovat ...
Podíváme-li se do historie Evropy, tak víme, že se vedly líté války
mezi lidmi té, či oné náboženské ideologie, že byli vraždění
(antisemitismus např.) a vyháněni z vlasti (, z města, z vesnice) kvůli
detailním odchylkám od nějakého dogma.
No a pak došlo také k francouzské revoluci, která zbavila církev všemoci
nad občany. Hitler uzavřel s Vatikánem smlouvu o rozdělení politického
vlivu na občany, no a dnes panuje ve všech civilizovaných státech
sekulární vedení státu. A to je dobře, moc dobře, je to svítání na
lepší časy.
Ovšem jsou výjimky z pravidla, Trump chce z USA udělat křesťanský stát
a klidně prohlásil, že zničení Iránu je boží vůle, Iránčané
spoléhají na boží pomoc při zničení USA a celého "západu".
No a putin by bez pomoci moskevského patriarchy možná válku proti Ukrajině
ani nezačal.
Zkrátka se s pomocí boží vraždí a ničí hodnoty. Výsledkem je, že
miliardáři získají další miliardy. Od koho? Od pracujících lidí,
kteří chudnou opět na hranici bídy.
to co vykládá Trump je již ideologie.. u mediální a ideologické války (potažmo manipulace s myšlením lidí) je třebe umět rozlišovat. Pokud by tě někdo manipuloval abys věřil v Boha, stejně nakonec neuvěříš. tedy je to neúčinné, v tomhle případě jde jen o to získat lidi na svoji stranu
Manipulace lidí, jejich názorů a motivací k činům funguje více u prostých a nevzdělaných lidí, kteří se dají utáhnout na vařené nudli do situace, kam by při zdravém rozumu nikdy nechtěli.
ano, a děje se to pod různými ideologiemi jako lepší zítřky nebo nacionalismus etc... křesťanství jako ideologie je opravdu jen mírná forma, zejména pokud člověk je křesťan, tak ví jak jednat a co již křesťnaské není. Lidé manipulovaní neví co křesťanské je a co není a pak vystupují proti křesťanům jako nepřátelé. Protože neví....
Třicetiletá válka katolíků proti nekatolíkům v srdci Evropy nebyla mírnou formou řešení rozličných interpretací bible, ani zabavení majetku a vyhnání nekatoliků z jejich vlasti se nedá nazvat mírnou formou.
Jedno je ratko jisté, že si křesťané neprávem přivlastňují patent na dobrou morálku působící mír a přátelství mezi lidmi. Lidská společnost si dávno před biblí, tak zvaným "božím slovem", utvořila základy právního řádu. Pravděpodobně už kdysi před statisíci lety. Zaznamenané je to na hliněných tabulkách v klínovém písmu z doby před deseti tisíci lety.
Ano, církve, které se pletou do politiky rozšiřují seznam těch, kteří usilují o majetky a moc.
Křesťanství nemůže zůstat doslovně soukromou záležitostí.
(Matuš 28:18-20)
A Ježíš přistoupil, mluvil k nim a řekl: „Byla mi dána všechna
autorita v nebi a na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech
národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je,
aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A pohleďte, já jsem
s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“
To je jasný imperativ.
A kromě toho se Ježíšovi následovníci mají shromažďovat.
Uvědom si prosím, že není nezpochybnitelný záznam něčeho, co
idealizovaný kazatel jménem Ježíš kdy řekl.
Vše co se o něm ví jsou idealizované texty "z druhé, či třetí ruky" od
lidí o jejichž charakteru (vztahu k pravdě), nic nevíme.
Dnes se citují obsáhlé výroky Ježíše které sepsali ideologové i stovky
let po Ježíšově popravě, ale které působí na zmanipulované pobožné,
jako by je Ježíš teprve včera vyslovil. Připadá mi to jako dialogy
Vinetoua se starým Shaterhandem.
Jistě, existují evangelia psaná 300 a více let po Ježíšově smrti. Z
těch ale citují jen senzacechtiví "badatelé", protože jejich nevěrohodnost
je prokazatelná.
Původní texty evangelií byly psány v době, kdy žili přímí pamětníci.
Zejména nepřátele by okamžitě začali řvát, kdyby tam bylo něco
nepravdivého.
O poctivosti pistatelů toho víme dost.
Opisovači biblických knih (tzv. soferim) uváděli na konci každého řádku
počet písmen, takže kontrola byla.
Ježíš kázal, kritizoval, předváděl zázraky, byl souzen, odsouzen a
popraven v Judei pod římskou správou.
Jak je možné, že o tak významném člověku neexistuje nic dokumentovaného
u Židů a Římanů, která byli zvyklí dokumentovat písemně události?
Nějaké záznamy jsou. 
Ale jak zní starý aforizmus, dějiny píšou vítězové.
Římané neměli moc velký zájem sepisovat životopis v jejich očích
bezvýznamného vizionáře, a Židé na tom neměli zájem z pochopitelných
důvodů.
Významný je historik Tacitus ve spise Letopisy (Annales, kolem roku 116 n.
l.).
historik Flavius Josephus (37–100 n. l.) ve spise Židovské starožitnosti
(Antiquitates Judaicae). 
Staré pověsti české byly také kdysi napsány, podobně jako Odysea a Utopia.
mícháš hrušky a slepice:
Ježíšovy zmínky u Tacitus a Flavius Josephus jsou historické zmínky od
autorů, kteří psali jako historici o skutečných osobách a událostech.
Staré pověsti české, Odyssey a Utopia jsou literární nebo mytologická
díla, ne nezávislé historické záznamy.
srovnáváš nesrovnatelné 
Ano - žil-byl nějaký Ježíš - který byl ukřižován, ......
Za co, za rebelii vůči Římu, či Judeji??

Ale nic o jeho významu při vzniku křesťanství a při tom hrálo
významnou roli v jejím pozdějším římským období a proměnách, změnilo
daný hodnotový systém, což mělo dopad na soudržnost říše. 
No, v době, kdy se modifikované křesťanství stalo státním náboženstvím, už nebyl Ježíš pro římské historiky zajímavý.
V Římě se stalo státním náboženstvím a pro historiky nebyl jeho
zakladatel zajímavou persónou??

Víc se ví i o podstatně méně historicky důležitých osobách.

Jak tady bylo uvedeno, existují asi tři odkazy na Ježíše. To asi
stačilo.
Ono psát, že zakladatel římského státního náboženství byl zabit za
římské asistence, by mohlo vyvolávat nepříjemné otázky.
Křesťanství je křesťansví nelze jej modifikovat. Neexistovalo žádné
modifikované křesťanství v žádné době. 
Mohli bychom napsat jen to, že existují náboženské společnosti co jen
parodují křesťanství. 
Jestli si to dobře pamatuju, tak ti (dva nebo tři) tehdejší historici psali o Ježíši až po jeho smrti a to v souvislosti s tím, že je tam v Judei jeho stoupenci uctíván jako Boží Syn. Takže o významu při vzniku křesťanství by to vypovídalo. Méně už to může vypovídat o Ježíšovo historicitě, protože tu oni nepotvrzují, oni se s ním nesetkali.
na pobožné zmanipulované pravdou?
Je celkem jedno, jestli to vyslovil Ježíš
z Nazareta nebo Franta z Krkonoš, podstatné je, že ty výroky vystihují
skutečnost, protože je vyslovil moudrý člověk, co rozuměl Božím
záležitostem.
add: Abuka "Ano, církve, které se pletou do politiky rozšiřují
seznam těch, kteří usilují o majetky a moc." 
Ta věta je nepravdivá a pomlouvačná.
Právě naopak křesťane co tvoří církev by se měli aktivně zúčastňovat
politiky.
třeba pro to že, politika ovlivňuje životy mnoha lidí. Prosazují v
politice Ochranu hodnot a lidskou důstojnost
upozorňují na otázky jako pomoci chudým, ochraňují život, lidská práva
nebo spravedlnost.
Zastupují slabé, nemocné, seniory, uprchlíky nebo lidi v nouzi.
Ovlivňují mravní orientaci společnosti.
Micheáš 6,8
„Bylo ti oznámeno, člověče, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá:
jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se
svým Bohem.“
Přísloví 31,8–9
„Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených. Otevři svá
ústa, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a nuzného.“
Matouš 5,13–14
„Vy jste sůl země… Vy jste světlo světa.“
V přísloví je zastávání slabých a utlačovaných což se realizuje
křesťany v politice.
V Matouši křesťané nemají být pasivní, ale mají pozitivně ovlivňovat
společnost a to dělají křesťané v politice.
Takže jednoznačně politika.
Je to nejúčinnější způsob
jak křesťan může ovlivnit společnost.
Daleko lepší než obcházet schránky na vesnici a házet do nich ideologické
texty a parodovat křesťany.
Křesťanství nemá ovlivňovat dění ve státě, ale naopak má být
přísně apolitické.
Ježíš učil, že jeho následovníci "nejsou částí světa".
Náboženství, která se pletou do politiky, jsou ve Zjevení označeny jako
nevěstka, která smilní s králi země.
Tak dění ve státě ovlivňuje úplně všechno. To by potom úplně
všechno bylo ideologií. 
Ideologie je nauka o představách. Jde-li o náboženské představy jedná
se o náboženskou ideologii.
Náboženské dogma je nauka (ustanovení, nařízení) s patentem na pravdivost
nepřipouštějící pochyby a kritiku.
Si myslím.
no to si myslíš, proto se nemůžeme domluvit. Náboženství nejsou představy. Je to nastavení srdce... víra v dobré a určitý hodnotový systém. Není to představa, je to přimknutí se k věcem, které dávají smysl. Pozitivní smýšlení, naděje. Nikoliv představa že vše dobře dopadne :-)) Takhle ne. Ale spíše se ráno člověk vzbudí a řekne si, to je dobře... jdu něco udělat.
Ideologie je nauka o představách?
To sis to hodně zjednodušil.
Co na to wikina?
Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s
apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických,
hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité
skupiny.
To už zní jinak, že?
Jako u všeho nehmatatelného je prostor na různé varianty.
Idea = myšlenka a ta se bez představy jaksi neobejde. Myšlenka formuluje v
mozku představu.

A když už Wikipedii, tak : "Idea ... je představa,
myšlenka či nápad a záměr."
Podle stejné logiky jde-li o ateistické představy, jedná se o ateistickou ideologii.
Ale no - napíšeš, že je to věcí světonázoru a jako ideologii to
odmítneš?
Ideologie není jen politický názor - je i náboženský.

Tak proč nikdo náboženství za ideologii nepovažuje? Za náboženské ideologie se považují politické ideologie opírající se o náboženství, např. naše KDU-ČSL.
Ale vždyť to máš napsané rovnou ve výkladu tohoto slova.
Směruj ten dotaz autorům - oni to "spískali"

Správný výklad je spíš takovýto, protože takto je to používáno:
Náboženské ideologie jsou systémy víry, hodnot a norem, které využívají náboženské koncepty k interpretaci světa, organizaci společnosti nebo legitimizaci politické moci. Často transformují duchovní učení do politického či společenského programu (včetně fundamentalismu, který trvá na doslovném výkladu svatých textů, odmítá modernismus a striktně vyžaduje návrat k základním principům víry). Náboženství se stává ideologií, pokud aktivně ovlivňuje veřejnou sféru, právo a politiku, nikoliv jen osobní duchovní život. Např. křesťanská ideologie může zahrnovat postoje k sociálním otázkám (gender, rodina), někdy i propojené s konzervativními či pravicovými proudy.
No vidíš - takže je to ideologie - osobně v tom nevidím problém.
Je jen potřeba ty ideologie rozpoznat - jestli jsou pro lidstvo přínosem,
neboli zkázou.

Samo o sobě náboženství ideologie neni, podle takového pojetí. Ideologií se stávají až některé jeho myšlenky, když jsou prosazovány do právních předpisů nebo jiných oblastí fungování státu.
Takže Vatikánské smlouvy v státech není zasahování/prosazování do
právních předpisů států? 
Napsals :
"Ideologií se stávají až některé jeho
myšlenky, když jsou prosazovány do právních předpisů"

Vatikánské smlouvy zasahují do právních předpisů států, protože
upravují vztahy mezi státem a katolickou církví a zaručují jí určitá
práva a svobody. V ČR smlouva s Vatikánem obsahuje ustanovení o zpovědním
tajemství a přístupu k církevním archivům, která by měla pro katolickou
církev zvláštní právní režim.

Tak jak to je? Zasahují, nebo ne?
Ne.
Křesťanství je ideologie, zástupce této ideologie je Vatikán a tímto se
de facto vměšuje do prokuratury a práva státu - ne nějak zásadně, ale
zasahuje. Neber to, že na církev nějak útočím - mě se do života neplete
a víra je každého osobní věc.
Já se jen ohrazuji vůči fanatikům a demagogům typu jonatan1, visitor77, či
abuka. 
Podle té definice není křesťanství ideologie. Ani islám jako náboženství není ideologie, třebaže je v Saudské Arábii státním náboženstvím. Až jejich politická podoba či použití je ideologií. Mluví se pak o politickém islámu či politickém křesťanství. Náboženství samotné není bráno jako ideologie.
Takže se tam Islámu nikdo nemusí učit, protože to novorozenci mají
díky bohu rovnou v génech.
Bravo, geniální. Allah je akbár. Kam se na něj hrabe křesťanský bůh,
který nepomáhá ani putinovi a ani trumpovi.
v tom případě je ideologii každý světonázor. A světonázor má každý žijící člověk, tedy každý podléhá nějké ideologii. jen je třeba si ujasnít (KAŽDÝ PRO SEBE) jaké.
Ideo-logie je nauka.
Světonázor nějakého individua naukou není, je výsledkem subjektivního
vyhodnocení jeho znalostí.
tady se shodneme Každý má nějaký světonázor, když ho pozná (jaký má světonázor), umí ho pak vyjádřit a dokáže zdůvodnit sobě i jiným proč reaguje tak jak reaguje nebo proč žije tak jak žije.
ateismus je nepřijetí teismu. Nic víc a niv míň. Ideologií se to slovo vůbec netýká.
Nemáš pravdu. Ono a na začátku slova ateismus je předpona vyjadřující zápor, a tedy znamenající absenci, nepřijetí. Ergo a-teismus = nikoli-teismus, nepřijetí teismu.
No mezi urážením, které zde předvádí visitor77 a kritikou ateistů je
dost velký rozdíl.
Ateismus je pro člověka přirozenější, než teismus.
K bohům přivedli v dávných dobách nepochopené přírodní úkazy.

No a k Bohu ti, co chtějí člověka ovládat.

Nikde jsem explicitně nenapsal, že pobožní jsou lháři, parazité a
příživníci.
Kritizuji akorát slepou věřivost pobožných v to, že biblické pohádky
jsou dokumentem skutečných událostí a že lživé sliby, třeba toho
věčného života. berou jako zaručenou budoucnost. V principu je mi
absolutně buřt v co všechno pobožní věří, ale tady na DF Ateistická
společnost mám jaksi právo na ty pobožné křiklouny aspoň reagovat.
No a že se tu někdo ohání tvrzením, že nesmrtelný všemocný a
vševědoucí bůh, je pravdou pravdoucí. Důkazem mají být 4 miliardy
pozemšťanů, kteří se přece nemohou mýlit. Moto "nas mnóga, my být
pravda". Je to sice bezvýznamná prkotina, ale jen u nás v civilizované
části Země, ve které mají náboženské mafie přistřihnutá křidélka.
Ovšem nepřehlédnutelné jsou intriky a snahy pobožných fanatiků otočit
kolo času zpět do Temného středověku.
A pro tebe, milý osleplý soucte. Ateisté jsou individualisté, nemají ani ústavu a ani spolky s nějakou ideologií, která by nařizovala v něco neskutečného věřit. Za to, že visitor77 studoval vědecký ateismus nemohu. To že komunisté stalinistického typu chtěli oslabit vliv kléru na primitivní a nevzdělanou část populace byla jen snaha tyhle pobožné chudáky osvobodit od náboženské ideologie, která konkurovala s komunistickou ideologií. Obě ideologie se přetahují v příslibu ráje na Zemi, pobožná ideologie slibuje ráj lidem po jejich smrti, komunistická slibovala ráj lidem ještě za živa.
Já tě jen upozornil na to, že příliš koukáš na druhé a málo na sebe. To, co říkáš o teistech, platí i o tobě a ateistické skupině, s níž se identifikuješ. Vykazujete se obě skupiny stejným vzorcem chování a rozdíl je jen v obsahu svého přesvědčení či stanoviska. Obě strany máte negativní hodnocení té druhé, obě strany jste citlivé na tato hodnocení od druhé strany a obě používáte tytéž obranné mechanismy. Většina zástupců každé ze stran se navíc s druhou stranou snaží nějak vypořádat a nějak jí zneplatnit. Nejlepším příkladem citlivosti ateistů na "vlastní skupinu" byla ovšem hysterie, jaká se rozpoutala s tvrzením o ateistické mafii (naštěstí i ona má u nás přistřihnutá křidélka). Když chceš zkrátka zarputile žít ve světě, v němž existuje náboženská mafie, tak se musíš naučit žít i ve světě, kde existuje ateistická mafie, poněvadž stejná kritéria se dají aplikovat i na jednu konkrétní ateistickou skupinu. Takže ti z toho vyplývá jediné smysluplné řešení, nebýt hloupě nadřazený a všímat si i svých vlastních projevů a členů skupiny, s níž se identifikuješ.
A jaká osobní zkušenost?
"Došel" k tobě a představil se?

V izolaci na nějakém ostrově by k tobě "došli" jen bohové - moře, větru,
blesku a atd.

Ano tak nějak. K tomu Pavlovi/Saulovi tehdy u Damašku takto došel Kristus.
Tomu chaosu kolem nás ale opravdu něco/někdo dává nějaký řád a smysl. Z chaosu dělá kosmos. Je to psychická potřeba každého z nás, protože v chaosu se dost těžko vědomě žije.
Určitě je ve vesmíru chaos?

Vždyť funguje podle fyzikálních zákonů, které určují pohyb hvězd,
planet a dalších objektů.
Nám se může zdát, že je něco chaotického, ale co když je vše tak jak
má být??

Jenže každý žijeme v takovém světě, v jakém vnímáme, že je. Když si budeš myslet, že tvé okolí je ti nepřátelské, tak budeš žít v nepřátelském světě, a to i když vůči tobě nikdo nepřátelský nebude. Ty ho tak budeš vnímat a prožívat. Stejně tak dokud ty přírodní zákony nepoznáš, dokud nepoznáš ve světě nějaký řád, tak žiješ v chaotickém světě. Součástí vědomí je proto pořádající funkce, která stojí i za naší zvídavostí.
Psychická potřeba některých z nás nemusí být totožná se skutečnou realitou.
No to tak trochu nedává smysl. Jak by potřeba mohla být v souladu s
realitou.
Nicméně potřebu řádu máme každý. Každý máme potřebu se orientovat ve
světě a proto si prvky světa třídíme a uspořádáváme do vzájemných
vztahů (i třebas iluzorních).