Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ateista by řekl, že pokud nebyli rozdcené, tak tam třeba byla prohlubeň, do které zapadly a neodsraly to naplno. prostě bjektivn důvod.
rozhodně ateista nezačne blábolit, že při přejíždění synovo prstů ty trubky a kotel nějaký bůh nadzvedával, to jako fakt ne :-)))))))))))))))))

ateista má pravdu přesně tak to bylo, v tom místě byl beton vydrolený. Ale o to nejde, je to náhoda, ale dost nepravděpodobná, věřící to vnímá jako Boží pomoc nebo ochranu. A je to tak. Stejně tak kdyby se to stalo ateistovi, tak mu Bůh pomohl, ale ateista to vnímá jinak prostě jen náhoda. Ten kotel musel stát přesně na milimetr v tom místě, aby to vyšlo něco jakoby si vyhrál ve sportce. A ten kluk musel ty prsty dát do těch míst naprosto přesně. Více náhod najednou. Mysli si co chceš

Z fyzikálního hlediska náhoda neexistuje :-)))))
Pravděpodobnost výhry eurojackpotu je možná ještě menší a vidíš :-))))))
Navíc klučíkovi to k té prohlubni mohlo prsty samo tlačit, nemusel je mít nutně hned v té prohlubni

prostě existuje reálné vysvětlení bez boha. to je celé :-)))))

myslím si, co chci. např. žes to zase popsal stylem, aby v tom "mohl být tatíček na mráčku", o jiné verzi jsi vůbec nepřemýšlel :-))))

já u toho ani nebyl a dokázal jsme to vymyslet .-)))))))))))))­)))))))))

to je tím, že já jsem ateista, víš? .-))))))))))))))

Omlouvám se že vstupuji do diskuse, ale přečetla jsem si jen první větu a musím říct, že naopak. Celá fyzika je postavena na náhodě, statistické pravděpodobnosti výskytu.

je to jinak fyzika není stavěná na náhodě, ani kostky nepadají náhodně, ale podle těchto zákonů.
To že vědci vymysleli zákony které počítají s náhodou je jen berlička pro výpočty dejme tomu v kvantové mechanice kdy samotný experiment ovlivní výsledky pokusu. Jednoduše když chceš něco změřit a to něco je tak malé, že je menší než foton kterým si na to posvítíš tak v okamžiku změření se celý systém začne chovat jinak. Proto zkoumáš ty miliony částic najednou nedokážeš sledovat každou jednu zvlášť takže sice letí jakože náhodně, ale statisticky naprosto přesně. Náhoda se zavedla jen pro to, že lidé nejsou schopní dost přesně popsat fyzikální zákony, podle kterých svět funguje a nedokáži je od jisté velikosti pozorovaného předmětu ani experimentálně ověřit.

Jaký zíkon, počítající s náhodou, vymysleli vědci? .-)))))))))))))))

a? statistika není pravděpodobnostní věda?

Statistika je věda o pravděpodobnsoti. ne pravděpodobnostní věda

díky za opravu. máš samozřejmě pravdu.

Kostky náhodně teda padají. Co ti padne, závisí na přesném postavení kostky ve tvé ruce, na přesném postavení ruky v okamžiku upuštění kostky, na směru a rychlosti jejího pohybu před upuštěním kostky, na vzdálenosti od povrchu, na který kostku hážeš, a na vlastnostech toho povrchu. Kdybys všechno tohle uměl udělat přesně stejně, bude ti padat pořád stejné číslo. Jenže neumíš, děláš to náhodně. Proto kostka padá náhodně. Ne kvůli svým vlastnostem, ale kvůlli vlastnostem toho, kdo ji hází, a toho, odkud a kam ji hází.

právě proto že je to přesně určeno proč padne zrovna 5ka,tak to není náhoda, že padla ona musel padnou. navíc jedno číslo nemá přednost před druhým takže nakonec padnou všechny čísla stejněkrát a náhod a to není je to přímo zákonitost.

Jenže tahle zákonitost je právě založena na náhodnosti. Jasně, že když už jsi hodil, tak podle toho, jak jsi to udělal, musí padnout určité číslo. Jenže těch faktorů, které musíš svým hodem splnit, je spousta. A rozdíl, který způsobí, že místo pětky padne jednička, je přitom tak nepatrný, že ho ani nepostřehneš, natož abys ho zopakoval. A přitom ho můžeš (ten samý) dosáhnout nekonečně mnoha kombinacemi zmíněných faktorů. Nám nezbývá, než tyto faktory kombinovat náhodně. Takže kostka padá náhodně, protože ji náhodně házíme.

Kdepak. Náhoda je jen (lidské) označení pro děj, který neuíme matematicky modelovat.
Oba ale víme, že cokoli se stane, se stane podle fyzikálních zákonů a zákonitostí, v tomto případě takových, které ještě neznáme.

i setkání dvou čechů uprostřed austrálie má svoje jasné zákonitosti, proč k němu došlo, velmi zjednodušeně řečeno např. slevová akce nebo práce a zájem o stejné místo a ve stejný čas. všechno jde kauzálně "od něčeho k dalšímu". tam není rostor na nějakou kauzální anomálii, i ta by měla sou příčinu :-)))))

Totéž platí pro chas, ten ve skutečnosti taky neexistuje, opět jen neschopnost lií matematického popisu toho stavu, co před sebou máš - a označujeme ho jako chaos.

chaos je je dobře spočítatelný když si dáme tu práci

Oba ale víme, že cokoli se stane, se stane podle fyzikálních zákonů a zákonitostí, v tomto případě takových, které ještě neznáme.

Takže Bůh nehraje v kostky? Steven Hawking v reakci na tento Einsteinův obrazný výrok prohlásil

„Einstein se mýlil, když řekl, že Bůh nehraje v kostky. Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.“

Bůh nehraje v kostky :-))))))
Nejméně ze dvuo důvodů .-)))

Třetí pak je ten, že ani hra v kostky není o náhodě. On to sice arecuk zprvu napsal, ale vše, co psal následně, o postavení kostek v ruce, síle vrhu, atd atp, to není náhoda :-))))))))))

Takže jsi chytřejší než Hawking? Nebo jak si to mám vyložit?

Vylož si to v podstatě jak chceš. Třeba žes nepochopil Einsteinovu metaforu a Hawkingovo polemiku s ní :-))))

A jéje, zase někdo druhý něco nepochopil... Einstein tím vyjádřil nesouhlas s faktem, že se svět na mikroskopické úrovni chová indeterministicky. Snažil se to vysvětlit naší neznalostí všech působících faktorů, ale to se ukázalo jako mylné.

to se zatím neukázalo, ani nemohlo :-))) a mimochodem, Hawking se kolem černých děr sám mýlil a uznal to, jeho žáci ho opravili :-)))

Na základě kterého fyzikálního zákona pracuje zcela přesně indeterministicky jev?

Řekové kdysi dávno určili, že částečky hmoty se nedají nekonečně dělit a pro tu nedělitelnou částku máme název atom.
Jenže chemici a fyzici přišli na fakt, že atom není nedělitelná částečka hmoty, že atom je složen z jiných jestě menších částeček, z protonů, neutronů a elektronů.
I tyto částečky jsou dále dělitené na kvarky, prostě fyzikové nahlíží hlouběj a hlouběj do hmoty, přecházejí z nano-světa do pico-světa, pak do femto-světa ... a konec je v nedohlednu.
Vraťme se k atomu 20. století - jádro z protonů a neutronů "opláštěné" elektrony, které nejsou kuličkou, ale beztvarým mráčkem negativního náboje. Neutrony v jádru nejsou stabilní, mimo jádro se relativně rychle rozpadají na proton a elektron. Jádra atomů také nemají definitivní stabilitu, také se časem rozpadají.

A. Eistein postuloval známou rovnici E=mc² a vycházel z neměnného Vesmíru a ze stabilních kvant energií a hmoty. Jenže dnes víme, že tomu tak není, nejen že se Vesmír rozpíná, ale je plný proměnných sil, energetických polí a oscilujících gravitačních sil. Zkrátka svět kolem nás má v sobě struktury od (prozatím) femto-velikostí po (prozatím) quetta-velikosti.
Vše to kolotá, jako molekuly vody v bublajícím prádelním hrnci na plotně. Podobně jako neexistují dva stejné otisky papilárních linií, nebo dva identické stromy, tak se nikdy nic přesně neopakuje a děje jsou tudíž náhodné.

Jen v našem malém světě v nám přidělený krátký čas života je spousta věcí neměnných a mnoha dějů nenáhodných.

Ty se vyznáš ve zbraních. Při zastřelování upnuté flinty ve svěráku máme v cíli rozptyl střel, zajisté dokážeš vyjmenovat okolnosti způsobující tenhle rozptyl a víš také, že se každým časovým kvantem mění.

jo vysvětli si to jak to bylo přál bych ti nějakou náhodu u které by si si řekl že to není jen tak.
Zázraky totiž nejsou porušení fyzikálních zákonů, ale mimořádné projevy těchto zákonů, které nedokážeme vysvětlit. tatíčka na mráčku mají ateisté my věřící máme Boha jako ducha kterého nikdo nikdy neviděl a neuvidí. Uvidí jeho Syna což je z teologického pohledu 3ti Božská osoba. Bůh se v Bibli představil ve třech osobách: Bůh jako otec Ježíš jaki Syn a Duch Svatý jako pomocník

zázrak může být i souhra okolností, které mají všechny vysvětitelný základ ale je málo pravděpodobné že se takhle sejdou.
Mám příklad zázraku z vlastního života. Vlastně dva, né víc. Ale je to jedno.
Jedním z nich je záchrana mého muže v Alpách. Byli jsme tam na dovolené s manželem s malým synkem, kterému byly asi 3 roky. Ještě jsem pomáhala ho nést na zádech. Ušli jsme asi dvě hodiny a byli jsem přímo na horské cestě na hřeben, když se manželovi udělalo špatně. Spadl na zem, chytl se za břicho a prý umírá. Tak jsem nad ním stáli, nikdo za celý den nešel, byla to zcela odlehlá část hor. Nevěděla jsem co dělat, stála jsem s děckem nad ním. Najednou se odhrnula kosodřevina zcela mimo trasu cesty, vstoupil muž a ptá se co se děje. že je záchranář, že má právě volno a rozhodl se že poprvé vyrazí nahoru na vrchol kam jsem šli i my, on šel přímo z domu kolmo nahoru. Prý tamnikdy nešel, ale ráno se vzbudil a řekl si, že by se měl podívat nahoru jak to tam vypadá. A tak jsme se sešli. Zavolal vrtulník, dal souřadnice a spustila se lékařka, dala muži něco na bolest a odvezli ho do nemocnice. Pak se se mnou rozloučil a opět zmizel v kosodřevině.
JIstě to má reálné vysvětlení, pro mě je to zázrak.

Ano, pro tebe možná ano, ale ve skutečnosti to má všechno naprosto jasnou auzalitu, tedy žádnou náhodnost ani zázrak .-))))

Prý tamnikdy nešel, ale ráno se vzbudil a řekl si, že by se měl podívat nahoru jak to tam vypadá.

jakoupak kauzalitu má tento fakt?

Ta kauzalita není mezi nehodou ratky manžela a záchranářem .-))))
ta kauzalita je v samostatné realitě obou těch subjektů, která je svedla dohromady na uvedném místě.

prostě ani ratka s manželem na to místo nešli náhodou, měli svoje důvody, manžel tam neomdlel nebo se nezhroutil náhodou, jeho tělo mělo svoje důvody, záchranář tam nebyl náhodou, protože měl svoje důvody, rozhodl se k tomu tam jít.

kolik asi takových případů takhle dobře neskončilo?

a přesně tahle otázka může evokovat pocit zázraku, náhodnosti, protože takhle oddělené kauzality dějů se v časoprostoru neprotínají příliš často, ale i když se protnou, není to děj, který by nebyl předurčen jednoznačnými příčinami.

oč "náhodněji" takové setkání vypadá z hlediska mikrosvěta. a přsto právě mikrosvět je také příčinou, proč se to stalo.

mimochodem, uričtá společná příčina může být už jen to, že ten den bylo hezky ten záchranář tam ještě nikdy nebyl, atd atp

však ano, není to předurčené. Stalo se to náhodou, s velice malou pravděpodobností že se to může stát. Ale stát se to může. Přesně tak je to myšleno. Může se to stát a nemusí. A protože se tyt kauzality vzácně a jediněčně protly, je řeč o zázraku. I když to samozřejmě zázračné není.

No ale to píšu celou dobu :-))))
Nám se to zdá jako náhoda, zázrak, ale to jen proto, že to neumíme matematicky namodelovat, tedy předpovědět :-))))))
Ve skutečnsoti to ale probíhalo podle zcela jednoznačných kauzalit :-)))) my je neznáme, ale byly tam :-))))

Prosíš Boha o pomoc a ona přijde. Je to zázrak. Existují miliony věcí pro které by to nevyšlo, stačilo by kdyby ten chlap šel o 10m jinde a nevšiml si vás.

Ně se tyto věci stávají několikrát za rok i když jsou to drobnosti.
Ale prosím Boha a on pomůže.
Ztratíš hodinky na zahradě. Hledáš jako blázen a nic.
Pak poprosíš Boha večer.
druhý den už na to nemyslíš, ale jdeš na tu zahradu si něco utrhnout a náhodně do nich kopneš nohou a máš je.

kdežto ateista neprosí a samozřejmě hodinky nenajde. mám 100% vyzkoušené, že když prosíš dostaneš.

A když nedostaneš, nebereš to v potaz.

Tak popros, ať Putin zítra odtáhne z Ukrajiny. A uvidíme.

na tom se pracuje Boží přání se neplní tak, že řekneš ať jsem za 5 vteřin milionářem a ono se to stane.

Jasně. Ono se to buď stane, nebo nestane. To první je dílo tvýho boha, to druhý zapomeneme…

proč ? v čem je problém ?

Bůh je všemocný,vševědoucí ...

a dělá si co chce...

Bůh je proti náhodě tažených čísel chudinka bezmocná.

To je zajímavé, to hledání ....
je jistá zobecnělá zkušenost, že ztracenou věc najdeš, když ji přestaneš hledat
v Účastníci zájezdu to bylo sice jako komická situace, ale už i já v životě zažil 3x situaci, že něco hledáš v prostoru rozměru tašky, kabelky, a nenajdeš to. a přijde druhej, a najde to na první pohled.

T je celkem zajímavé, tam by mne ty důvody zjímali, jestli ten, kdo to hledá a má důvod, je schopen v nějakém stresu tu hledanou věc přehlédnout, i když na ni kouká?

je to tak jak píšeš. člověk který má trochu poruchu koncentrace (můj případ) se dívá opakovaně a velice soustředěně na prostor, kde ta věc má být a nevidí ji. A jiný přijde a vytáhne ji přesně odsud kde se dotýčný dival ale jakoby jeho hlava nedávala správné vjemy.
Opět příklad. Opíšu si číslo a chci telefonovat: a hlásí s emi někdo jiný. Zadala jsem blbě, i když jsem to pečlivě kontrolovala ale ještě horší je, že jsem to opsala blbě. Apřitom si to opsání kontroluji, dívám se na původní číslo i opsané a tu chybu nevidím. Přijde manžel, a hned vidí že mi tam třeba chybí osmička nebo co je častejší mám prohozená čísla.
A tak je to s hledáním. Moje stará máma s tím má větší problém, ale té je 98 let. takže má nárok.
A ještě k hledání, je třeba se uvolnit... uvolnit si hlavu. Myslím že hlava si pamatuje, kde to je. ví to. A je třeba jen jí přestat překážet. Nechat své podvědomí ať to najde samo a nerušit u toho.

:-))))
takže jsme asi taky porouchanej .-))))
i když u čísel se mi to zatím neděje .-)))))

já se v takovém případě snažím vypnout a jít dělat něco jiného a zkusit to znova po pár minutách. což jde, když o nic nejde a tu věc člověk nutně nepotřebuje.
no je to někdy komedie .-)))

0no Pomáhá, když hledáš často nějakou věc, tak si jich koupit třeba 10set a vždycky nějakou hned najdeš.
Brilích na oči mám třeba 6 svinovacích metrů 20cet , když si kupuji ponožky, tak si kupuji rovnou od každého páru 3 kusy kdyby se jedna ztratila mám náhradní.

Aha, takže 10 se čte jako „de“, 20 jako „dva“… To se 1den nestačí ani divit. Ale proč tedy nemáš taky 6st a 3ři?

dělám to podobně.

Tak to dělá každý rozumný člověk.

To musite mit ale preplneny barak

ani ne... spíše mám na stole čtvery brýle. Metr moc nepoužívám. Ale v každé kapse nejaká pětikoruna a ponožky mi žerou trpaslíci.

Třicet párů fuseklí vystačí bohatě i na tři roky a zabere mi 1/3 šuplíku. Faktem je, že fusekle neštupujeme na hříbku, jako to dělávala babička. Fusekli taky pereš každý týden a víc než nějaký tucet cyklů nevydrží.
Nejiné je to se spodním prádlem.

Jenže kdybys ho nepoprosil, najdeš je taky. Stejně tak jako ti naopak spousta věcí nevyjde, i když prosíš. Jenže ty ze své paměti eliminuješ, aby nenarušovaly tvou víru.

přesně tak, my pomatení chyoti, máme těch šťastných chvil více, a ty poztrácené neřešíme

No já je třeba taky neřeším, ale ty zdařené nepoužívám jednostranně na podporu něčeho, co ty nezdařené popírají. Jako třeba Jonatán.

Kdo je chyot?

chaot :-))

aha :-)))

no právě uvedenou - nikdy tam nebyl, měl dobrodružnou povahu a tak se tam vydal. ale co hůř - co způsobilo, že se ten člověk před nesjpíš desítkami let narodil? něco to způsobilo - rodiče, a co že se naroddili rodiče?
také zcela podle fyzikálních zákonů ....

my si to jen neumíme vysvětlit, že mít tu moc a pohnout před třeba 80 roky jedním atomem kousek doleva, k uvedneé události by vůbec nedošlo .......

Vysvětlit si to umíme, princip je jasný. Ale jinak souhlas – předpovědět to nejde, protože systém zahrnuje příliš mnoho objektů, pro které bychom museli znát příliš mnoho parametrů, a také bychom museli mít naprosto dokonalé matematické nástroje a hardware, na kterém je v takovém měřítku uplatnit. A ten hardware by sám byl součástí toho systému… Už jen to, že bychom o každé elementární částici museli mj. vědět, kde je a jak se pohybuje, naprosto vylučuje reálnou možnost takovouhle kauzalitu předpovědět. To ale samozřejmě neznamená, že tam žádná není.

No jako každé jiné něčí rozhodnutí někam se jít podívat.

pro nás je samozřejmě ta událost popisovaná ratkou naprosto nepochopitelná, náhoda, zázrak. ve skutečnosti ale vše probíhalo podle fyzikálních zákonů, pouze my ty souvislosti nejsme schopni detekovat, identifikovat, natož pochopit. zatím.

nejhorší je, že to NEMOHLO BÝT JINAK, protože nic se nestane samo od sebe :-)))))
jen bůh, prý :-))))

ale tohle je přece jasné :-) u těchto náhod se často objeví nepochopitelný impulz u člověka, který něco udělá spontánně a tedy mimo plán.

řeknu opět zážitek, pokud by vás to otravovalo, dejte vědět a nebudu to dále rozvádět.

Stratila jsem klíče. Nebyly to moje klíče ale manželovy a měl tami i kíče od firmy, kde pracoval a byly moc důležité.
Zjistil to večer, když si chystal věci do práce a hned uhodil na mě, protože věděl že jsem roztržitá a zmatená.
Tak jsem začala přemýšlet, kde jsem byla a co jsem dělala. Bydleli jsem ve 16 patrovém domě, v třetím patře byla prádelna pro celý dům, dole byla samobsluha, na střeše samoobsluhy hřiště pro děti. Takové lepší bydlení.
Byla jsem prát v prádelně, tak jsem běžela do prádelny, kíče nikde... pak na terasu, do samošky, prohledala byt a chytala paniku. A začala se modlit a zapřísáhavat všeck svaté i když sjem byla nevěřící. Myslela jsem že omdlím. Do toho nadávající manžel, s vyrázem že mě zabije.
Tak jsem šla ještě jednou se podívat do té prádelny, my jsem bydleli ve 14 patře a mačkám výtah, mačkám a vytáhla jsem nahoru nejakou chorvatku, která byla celá zmatená protože chtěla dolů a né nahoru. Tak jsem se jí omluvila a oná že dobrý, že rychle běží jen do práce protože asi omylem vzala své šéfové klíče, že je z toho úplně vyděšená a vytáhla ty klíče z kapsy. A byly to moje klíče!
Vysvětlení bylo takové, že já dopoledne opravdu ty líče v prádelně zapomněla, ona tam šla prát taky a ty íče si vzala automaticky jakože jsou její. Doma je našla v kapse ale nepamatovala si že je vzala v prádelně (stejně pomatená jako já) a byla si jistá že je vzala šéfove v práci. A když jsem ji omylem vytáhla nahoru tak ji je práveě nesla do práce.
Takže tady máme opět souhru náhod. Dala jsem si závazek, že už nikdy nebudu brát do ruky manželovy klíče a samozřejmě závazek nebýt roztržitá mám furt.

Dovedu si živě představit ateistu, když mu teče do bot, tak zkouší všechno i metody věřících.
Pak je na něm, když to zabere, jak s tím v mysli naloží.

Já si to taky dovedu představit.
A když přijde zázrak, naloží s tím jako se zázrakem .-)))

mohlo by to být statisticky podobné, jako že ti vesmírný meteor přistane na hlavě.
Podle mě pokud si žádala Boha aby ti pomohl, tak to je ten výsledek.

A ti, kteří také žádali, ale žádný záchranář tam zrovna nemířil, ti měli smůlu. Ale ty nejspíš řekneš, že to bylo dobře, protože bůh s nimi měl jiné, lepší plány, ke kterým bylo nutné, aby umřeli. Ale to je jen pohádka, reálně šlo o to, že se tam nikdo nenachomýtl. A bůh se prostě té kauzalitě podřídil, protože to je pro někoho lepší, než si přiznat, že prostě žádný není.

dobrá poznámka ale ty nevíš jak co bylo kdo o co žádal v podstatě to museli být ateisté protže jak tvrdíte v ČR jsou téměř všichni ateisté a ti by Boha třeba nežádali

Neverim na nahody, cela story dela dojem, ze se nekdo nekde , asi tam nahore, postaral o to, aby nedoslo k nestesti, otazka je proc, myslim , ze nejspis proto, ze tvuj manzel ma jeste neco dokoncit a taky si to asi zaslouzil, podle me je to neco jako neprimy dukaz toho, ze nas neco presahuje. Podobnych situaci jsem uz zazila nekolik....alespon na nejakou dobu si rikam , ze by existovalo preci neco nad nami?

čili všichni ti ve stejné situaci mrtví už meli všechno dokončeno?

Náhody neexistují :-))

Popravde receno nevim, jak to presne je, jen podobne story vzbuzuji dojem ze neco mnohastupnove­zafungovalo , ze to do sebe az prilis zapadalo a kdyby jen jedna z tech moznych malych "nahod" nezafungovala, k "vitezstvi dobra nad zlem " by patrne nedoslo. Pokazde dostanu skoro husi kuzi a uvedomim si , ze stacilo malo a byl konec. Jung to nazval zakonem synchronizace.

No ale o tom jsme psal : myslím si, že je mnohem víc případů, násobně, řádově, kdy nic nezafunguje a dotyčný tam zemře. Proč tuhle jednu výjimečnou situaci nepovažovat za prostou "náhodu", ale strkat do toho nějaký boží princip?
není naopak mnohem pravděpodobnější, že při té naprosto minimální četnosti tohoto "zázraku" to zcela zapadá do počtu pravděpodobnosti typu "výjimka potvrzuje pravidlo"?

že takováhle situace je předpokládatelná s pravděpodobností 0,000nic a přesně 0,000nickrát se ta situace staně z počtu celkových situací tohoto typu?

tedy zjendoušeně, na milion úmrtí připadne jeden ratky zázrak, což možná počet pravděpodobnosti zcela potvrzuje?

Možná se každému v průběhu života podobný "zázrak" stane. Jen né vždy si toho všimne, třeba si řekne no spuer, to je skvělá náhoda.

Pro nás to znamenalo životní obrat, manžel odešel z práce a změnili jsme oba úplně životní styl, zaměstnání. Já se stala věřící a nechala se pokřtít. Někdy taková věc spustí lavinu dalších pozitivních událostí. Možná i proto že jsem cítila nekonečnou vděčnost a chtěla ji vyjádřit. Ale komu? ... náhodě? A tak jsem se stala věřící, abych mohla vyjádřit vděčnost Bohu.

Ty si katolička zvláštního tipu. Ty by si nemohla být u SJ tam by si vyčnívala

mě by zapudili hned :-)) Ale jak říká manžel, já bych ani nemohla být ani voják, odstřelili by mě hned v první linii.
Ale ani protestant či baptista, na to jsme příliš nechápavá. Můžu být jen katolík :-)) Protože se tam cítím dobře, mohu mlčet a nikdo mi nenadává že ničemu nerozumím.

otázkou je, jestli to jsou opravdu pozitivní věci, ty spuštěné

to jistě. Pro někoho jiného to může být hrozné :-) je to subjektivní pocit

Nechci se prit, ale clovek, jemuz se neco takoveho prihodilo, nejak citi, ze se neco mimoradneho stalo, vi, ze se neco mimoradneho delo, ani se ten pocit neda popsat, ma z niceho nic pocit jistoty a taky citi neco jako radost z poznani. V kazdem pripade ten pocit je tak silny, ze se citi jakoby osvobozeny od strachu a neco se v jeho zivote zacne menit. Ja napriklad uz z titulu meho povolani jsem se vzdy povazovala za ateistu. Pozdeji jsem zjistila, ze uz si nejsem tak moc jista, neverila jsem nikdy nabozenskym vykladum, ale zacala jsem hledat skryty vyznam treba v biblickych citatech, nejsou vsichni verici hloupi a tak jsem si zacala rikat, ze kdyz tomu uverili svetoznami vedci, ze na tom si neco bude.
Dvakrat se mi stalo, ze primo lekari hovorili o zazraku i kdyz to patrne mysleli jinak, ale v jejich tvarich bylo videt, ze jsou hodne, hodne prekvapeni a ze s vysledkem naprosto nepocitali. Nota bene kdyz se mi zacali v hlave "rodit" cizi myslenky, nebo spis myslenky me cizi s nabozenskym obsahem..
Je fakt, ze tyto zazitky jsou neprenositelne..

Musíš ale brát v potaz ty ostatní, kteří tu kliku neměli, u kterých naopak stačilo málo, aby konec nebyl, jenže on byl. Taky to do sebe zapadlo, jenže jinak. Všechno, co se stane, je výsledkem toho, že něco do sebe zapadlo, nebo ne?

vy máte tatíčka na mráčku, ty osobně rozhodně :-)))))

no zázraky mohou být projevem fyzikálních zákonů, které dokonce ještě ani neznamáe .-))))
ale pořád je tam ta základna fyzikálních zákonů, z té to nesejde.
není to nic typu, žes eněkdo rozhodne, že TEĎ PŘERUŠÍM PLATNOST FYZIKÁLNÍCH ZÁKONŮ A UDĚLÁM NĚCO, CO JIM ODPORUJE :-))))))))))))))))))

tatíčka na mráčku opakuji mají ateisté, taky o něm stále píšeš

Píšu o něm, protože o něm píšeš ty :-))))))))))))))

tatíčka na mráčku to máš patentováno ty jako ateista

Tatíčka na mráčku máte petentovaného vy, vás pár teistů :-))))))))))

to co říkáš je typická kiwitrolština. Tatíček na mráčku je tvůj vynález tady na diskuzi si přebral něco z nějaké české pohádky

nevím jestli z české, katolickou modlářskou pohádku jsem převzal

Bůh dokáže dělat zázraky, bez toho aby porušoval svoje zákony.
Člověk, když je zázračně vyléčen a lékaři nedokáží pochopit, jak je to možné, je dáno tím, že člověk nezná o lidském těle zas tolik a je mu většina schopností člověka neznámá.
Existují léčitel například diagnostika kde ti řekne co ti je a pošle tě za doktorama aby tě vyléčili.
A člověk se ptá jak to zjistil.

Ve tvém příběhu žádného boha nepotřebuješ :-)))))))))))))))
ten léčitel tě pošle za doktoram, a ti třeba zjistí, že léčitel patří za mříže .-)))))))))))))))

abych byl konkrétní -popisuji reálnou skutečnost kdy daný léčitel dělal desítky případů diagnostiky za den a všechny byli přesné do detailu jak on řekl tak bylo.

No a kd eještě je ta relná skutečnost zdokumentována a potvrzena?

bohužel je po smrti, ale znal jsem osobně Pana Paseku přišel jsem z diagnózou od doktorů k němu
nic mu neřekl a on mi to všechno také zjistil a trochu ještě něco víc.
Paseku znalo spoustu lidí ,protože měl 100% diagnostiku.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lecitel-jindrich-paseka-svratouch.A130413_1916606_jihlava-zpravy_mkk

Člověka, který věří v klikatý pohyb padajícího Slunce o fyzice nepřesvěčíš, Fyzika je pro něj za horizontem chápání.

a znáš někoho klikatý pohyb věřící?

Znám věřící, kteří se klikatě pohybují z knajpy domů :-)))

jo a je jich víc než ateistů

ano, zchlastaných ateistů znám výrazně méně .-)))))))))))))))

když ji je jen 1000 v čr nelze se divit

no je jich jen 1000 v čr. ale teisté jen 2 ty a víla amálka

Jasně, ateisti míň chastaj.

když chlastá 2% jak ateistů tak věřících tak ateistů se bude válet po ulici 20kusů.
a věřících 20000 lidí. protže v ČR je je něco málo přes 1000 ateistů

Jasně. A těch 1000 ateistů tady na fóru zastupuje asi tak pět lidí. Kolik by tu tedy muselo být zástupců teistů, kdyby jich bylo tolik, co tvrdíš?

Podle jeho "matematiky" by tu na DF bylo na jednoho ateistu deset tisíc teistů.

v čr je 1000 ateistů, 0,1 % chlastá.
v čr jsou 20 teisté, 100 % chlastá

Můj pobožnej soused příšel o všechny prsty kromě palce a půlky ukazováčku, když na cirkulárce řezal dřevo. Žádnej zázrak se nekonal. chirurg jen odstranil nepotřebný materiál a zašil to. Prostě fyzika, bůh - nebůh. Přitom byl soused úplnej anděl s andělskou trpělivostí s Xantipou za ženu.

Asi se mu to stalo proto, aby se jeho Xantipy ucila k nemu pokore, vzhledem k tomu, ze ztratil prsty, by mu mela vice pomahat , nez predtim, jinak se stane jeste neco horsiho..dostala prilezitost se zmenit a on ji prilezitost poskytl..

Jak se katolicky říká "o mrtvých jen dobré", tak se o ní nedá říct zhola nic. Nesmím říct, že jinak než s cigaretou v puse ji vidět nebylo, nesmí se říct, že byla cholerik a s nikým tady v sousedství nemluvila a o nikom ze sousedství neřekla nic dobrého. No, pámbu si ji vzal nějak po její šesesátce a vdovec si našel záhy hodnou družku a žili spolu až do jeho skonu po jeho 90.-ce. Byl to hodný soused. Teď v jeho domku máme za sousedy hodné a přátelské Pakistánce. Ateisté nejsou , ale lepší sousedy si nemůžeme přát.