Poslyš, to myslíš vážně, že mám studovat cca 20 svazků Flaviovy
Židovské války a hledat v ní informace, které Lukáš údajně použil a
upravil při psaní svého evangelia?
Myslím, že to nebude nutné.
Pan Whiston ve své předmluvě m. j. uvádí:
"Již jsem si nejednou všiml, že tyto Dějiny židovské války byly
Josephusovým prvním dílem a byly vydány kolem roku 75 n.
l., když mu bylo pouhých třicet osm let; a že když ji psal, nebyl
důkladně obeznámen s několika okolnostmi dějin od dob Antiocha Epifana,
jimiž začíná, až do doby blízko jeho vlastní době, obsažené v první a
dřívější části druhé knihy, a tak se zavázal mnoho nedobrovolných
chyb. Že své Starožitnosti vydal o osmnáct let později, ve třináctém
roce Domitiana, roku 93 n. l.", ...
Z toho je vidět, že Flaviovy spisy byly vydány v době, kdy už bylo
sepsáno nejen Lukášovo evangelium, ale i všechny křesťanské knihy kromě
Janových.
Ze Skutků 1:1, 2 vyplývá, že Lukáš evangelium napsal před Skutky. Je
velmi pravděpodobné, že Skutky Lukáš sepsal v době věznění apoštola
Pavla v Jeruzalémě a Cezareji, za vlády prokurátora Felixe.
O něm čteme:
"dva roky věznil Pavla po jeho poslední návštěvě Jeruzaléma asi
v roce 56 n. l. Tacitus ukazuje, že Felix sloužil v úřadu prokurátora
řadu let společně s Cumanem a potom že byl sám jediným prokurátorem
Judeje. (Letopisy, XII, 54) Josephus se nezmiňuje o tom, že by Felix sloužil
současně s Cumanem, a proto většina znalců říká, že Felix začal
sloužit jako prokurátor v roce 52 n. l. (Židovské
starožitnosti, XX, 137 [vii, 1]; Válka židovská II, 247, 248 [xii, 8])
V každém případě sloužil Felix ve svém úřadě více let, a proto mu
Pavel mohl říci: „Jsi soudcem tohoto národa mnoho let.“ (Sk
24:10)"
Mimochodem, Josephus se o křesťanech zmiňuje pouze jednou, což je
logické. Byl to přece Žid a chtěl židovský národ povzbudit po pádu
Jeruzaléma v roce 70 n. l.
"O Ježíšovi se zmiňuje také historik Flavius Josephus, a to když
popisuje události, ke kterým došlo po smrti Festa (asi 62 n. l.) a před
tím, než jej v úřadu místodržitele Judeje nahradil Albinus. Josephus
uvádí, že velekněz Ananus (Annáš) „svolal soudce Sanhedrinu a přivedl
před ně muže jménem Jakub, bratra Ježíše, který byl nazýván Kristus,
a některé jiné“. (Židovské starožitnosti, XX, 200 [ix, 1])"