Dnešní Třešnička™ bude… samozřejmě rozšafně bramborová. Je cosi hluboce poetického na tom, když impérium, jež hřmí o svém „vzestupu z kolen“, skončí v kolenou kvůli nedostatku brambor. V zemi, kde z tanků opadává barva rychleji než iluze o vítězství, se teď úředně zakazuje vývoz hlíz. Za komunismu nebyl toaletní papír, tak se lid tiskl k Pravdě. Dnes není brambor, tak tisknou rubl a inflační guláš z něj neuvaří ani s receptem nevíry od Elvíry. Kaliningradská enkláva, ta podivná geopolitická bradavice na tváři Evropy, si střeží poslední pytel jako svátost. Putin hledá brambory u Lukašenka, ale narazil na podobně prázdný sklep jako jeho morálka. A mezitím roste inflace, úrokové sazby i nervozita, leč sklizeň bude bídná. Historie zná velké konce impérií: Řím padl pod tíhou barbarů, Sovětský svaz pod tíhou vlastní idiocie. Možná ruské impérium zlomí obyčejná brambora. A to je, vážení, příběh jak z Čechova – jen s tím rozdílem, že v tomto aktu už nikdo nepřinese pušku.