No vyšší teplota znamená vyšší rychlost pohybu atomů tvořící ono těleso, a mít vyšší rychlost znamená mít vyšší energii, a mít vyšší energii znamená mít vyšší hmotnost (jak nám říká rovnice E=mc², resp. m=E/c²).
No vyšší teplota znamená vyšší rychlost pohybu atomů tvořící ono těleso, a mít vyšší rychlost znamená mít vyšší energii, a mít vyšší energii znamená mít vyšší hmotnost (jak nám říká rovnice E=mc², resp. m=E/c²).

To myslíš vážně??

Tak mi z toho vzorce vypočítej tu teplotu, co zvýšila hmotnost o nějaký to
procento.

Myslela jsem že reaguješ na Mnichala... a to ostatní se točí furt dokola.
energie a hmotnost (kg) jsou spojené nádoby a záleží i na vztažných soustavách, tedy co se pohybuje k čemu a jak rychle a proto je zcela nesmyslne řešit nějaké přeměny m na E, zejména pokud se pohybujeme mimo Newtonovskou fyziku. a mimo Newtonovskou fyziku reálně jsme vždycky, jen si to usnadňujemem jakobychom nebyli.
Nikdy mě fyzika nezajímala, jenže jak jsme začali probírat na Lorenzovy transformace, zpozorněla jsem a okamžitě jsem si to dokázala představit a uvědomit důsledky. Jakobych to věděla odjakživa.... je to tak dávno. Jednoduše svět jaký vidíme a vnímáme, je iluzí.... věděla jsme to vždycky.
kapánek ti nerozumím o co ti jde. Tady Součet tvrdohlavě asi za
materialisty tvrdí že mají stejný názor na hmoru a energiji ale není tomu
tak. Matedrialisti jsou z vědeckého hlediska v pasti,
tvrdí něco co věda nepotvrzuje a nesdílí.
Samozřejmě že hmota se přeměňuje na energii a energie na hmotu a v mnoha
případech je jen energie bez hmoty, nemusí být vlastností hmoty jak to
tvrdí materialisté.

Teplotu snadno změříš, tu nepotřebuješ počítat. A ten vzorec ani teplotu nepočítá, ten vypočítává hodnotu hmotnosti nebo energie. Ale studenti fyziky třeba mají zadání "vypočti přírůstek hmotnosti 2 litrů vody při ohřátí z 20°C na 90°C".
No prosím.

Není to spíš o tom kolik energie na to potřebuješ?

Kdybys napsal objem - tak to jo.
Ale hmotnost???
Můžeš napsat vzorec??

Ne je to jak to píšu.
Vzorec je E=mc², resp. m=E/c². Ten říká, že se změnou energie se mění
hmotnost soustavy a naopak se změnou hmotnosti se mění energie soustavy.
Tak mi z tohoto vzorce udělej zpětně vzorec výpočtu tepelné energie
dodané tělesu/hmotě.

Tento vzorec nemá nic společného s dodanou/odebranou tepelnou energií.
Hmotnost objektu je neměnná.

Hmotnost objektu je závislá na jeho energii, to je snad jasné z toho vzorce E=mc², resp. m=E/c². Ten vyjadřuje vztah mezi energií a hmotností. Zvětšuj E a bude se ti úměrně s tím zvyšovat i hodnota m, tj. s nárůstem energie objektu narůstá i jeho hmotnost. Je to vůbec jeden ze základních principů speciální relativity a je to třeba důvod, proč nemůžou objekty mající klidovou hmotnost dosáhnout rychlosti světla.
Proč se vyhýbáš dát sem konkrétní vzorec na výpočet váhy tepelné
energie objektu o váze, například 100 kg, letícím rychlosti světla na
druhou, když vycházíš ze vzorce E=mc² ????

100Kg objekt nemůže letět rychlostí světla protože by výžil nekonečně Kg. A ty ještě chceš na druhou? Nic nemůže letět rychleji než světlo ani samotné světlo. Na druhou se ani nerozpíná vesmír tato rychlost neexistuje v našem světě.
E=mc²
E = energie
m = hmotnost
c = rychlost světla

Ty jsi napsal kravinu, součet se toho chytil a pro výpočet hmotnosti tepla v
hmotě předložil tento vzorec.

A pak napíšeš tuto další blbost, protože ....................no asi že
nejsi normální.
Co tím chceš dokázat? Že všichni jsou blbí a ty jsi kabrňák??
Pokud nechceš aspoň někdy normálně diskutovat, proč sem chodíš??

Já jsem nepsal nic o výpočtu hmotnosti tepla. Teplo ani nemá žádnou hmotnost. Psal jsem o výpočtu nárůstu hmotnosti vody při jejím ohřátí.
tohle mi napsala AL: Teoreticky při extrémně vysokých teplotách, kdy se energie částic blíží jejich hmotnostní energii, dochází k malé změně hmotnosti v důsledku přeměny energie na hmotnost podle slavného vzorce E=mc².
Tak se ji zeptej na konkrétní hmotnost.

Odkud se ta hmotnost má vzít - z ničeho?

to já právě nevím, zda je to blbina. Nevím na co přišli v urychlovačích, zda se jim podařilo vyrobit nějakou částici z v urychlovačích
asi jsme tím otravná, ale ještě bych doplnila:
Velký hadronový urychlovač (LHC), se nachází poblíž Ženevy a pod zemí
ve Francii. Urychlovače, jako je LHC, přeměňují energii na hmotu tím, že
srážejí částice s vysokou energií, což vede k jejich rozpadu a vzniku
nových, často dříve neznámých částic, jako je Higgsonův boson.
Al píše blbiny a to jen když se to hodí tobě 
Al psát blbiny nemůže, ale ty se můžeš blbě zeptat. 
Ano - kinetická energie srážejících se objektů se mění při
srážkách na tepelnou při rozpadu hmoty na nižší ekvivalenty.

to ano, ale u tech giga urychlovačů se díky vysokým energiím tvoří i nové částice, které je možné detekovat.
součet stotožnil názor materialistů s názorem vědců jenže
materialisti nejsou vědci ale pouzí filozofové. Vědci nemají názor jednoho
filozofického směru 
nemluvil jsem o vědcích, ale o vědě. Vědci si můžou mít názory jaké chtějí, ale musí respektovat principy vědy.
Tak jinak:
Vědecké zákony objevené vědci jsou v rozporu s tvrzením materializmu o
tom, že energie je vlastností hmoty a nikdy jinak. 
Jaké vědecké zákony?
Jestli jsi
měl na mysli postoj fyzikální vědy k otázce vztahu hmoty a energie, tak ten
je v souladu s tvrzením materialismu, že je energie je vlastností hmoty.
Máš to vlastně vyjádřené i v tom videu, co jsem sem před chvílí dal:
energie i hmotnost jsou veličiny, tedy měřitelné vlastnosti (hmoty).
Jako obvykle na toto téma kecáš! Věda může zacházet pouze s ověřitelnými daty, takže vědec, ať věřící, nebo ateista, je ve vědě omezen právě na to materiálno. Věda je zkrátka materialistická! Stejně jako vědec při své práci. Věřící nebo nevěřící! Jak jinak si vysvětluješ, že když podle tebe ateisti prakticky neexistují, tak se vědci (včetně věřících) ve vědeckých pracích nijak nevyjadřují o bohu? No protože jejich víra nemá s vědou nic společného! Žádná vědecky získaná data ji nepodporují, je celá kompletně pouhou vírou.
No už pouhým odhadem, kdyby se energie přeměňovala na hmotnost, tak by se energie ztrácela čili ubývala by a hmotnost by vzrůstala, protože z té energie by se stávala hmotnost. Jenže ta rovnice E=mc² říká opak: když roste energie, roste i hmotnost a naopak. Takže ta rovnice nemůže vyjadřovat přeměnu energie na hmotnost či opačně.
A o ten vzorec tě žádám - de facto rozdíl obou hmotností je podle toho
co píšeš hmotnost tepelné energie, co do něj dodáš.

Tak prosím.
Kolik váží litr vody teploty 90 stupňů??

Vždyť jsem ti to vysvětlil tady.
Není to hmotnost tepelné energie, ale energie a hmotnosti jsou vzájemně
spojené veličiny, podobně jako třeba rychlost a plynutí času.
Co ti brání to konkretizovat.
Jak vypočítáš, nebo vypočítej hmotnost 1L 10 stupňové vody
Jak vypočítáš, nebo vypočítej hmotnost 1L 90 stupňové vody

Bude tam rozdíl??

To ano - v hustotě, či objemu - ten je vidět i volným okem - např.
pokřivené kolejnice při extrémních teplotách.

Tady jde ale o jiné jevy – třeba ten Necroczarem zmiňovaný hmotnostní defekt atomových jader. Částice atomových jader drží pohromadě obrovské síly. Přitom ale mají atomová jádra různou stabilitu, která je daná jejich vnitřní energií. Jako i u všech jiných systémů – nejstabilnější jsou jádra s nejnižší energií. To jsou jádra, ke kterým vedou rozpadové řady těžkých prvků, a zároveň i fúzní řady lehkých prvků. A zároveň tako jádra mají největší hmotnostní defekt. Hmotnostní defekt jádra je rozdíl mezi součtem hmotností protonů a neutronů tvořících jádro a skutečnou hmotností jádra. Takže část hmotnosti nukleonů (to jsou protony a neutrony) se při vzniku jádra někam ztratila. A protože (1) jsou to nejstabilnější jádra, (2) víme, že nejstabilnější jsou obecně systémy s nejnižší energií a (3) víme, že při vzniku těchto jader z jader s menším hmotnostním defektem se uvolňuje obrovské množství energie, plyne z toho, že část hmotnosti přeměněných jader se při tom uvolnila ve formě energie.
Přeměna energie na hmotu a zpět funguje obecně, akorát že až při tak obrovských energiích, jaké stojí za vazebnými silami mezi nukleony, to můžeme nějak rozumně změřit.
Jistě že bude rozdíl. Vyšší teplota znamená vyšší energii a
vyšší energie znamená vyšší hmotnost.
Podívej se na tohle video. Na konci jsou příklady a poslední je ten, co jsem
sem dával:
Tak jo - uznávám - máš pravdu - v relativistické fyzice to tak
platí.
Takže se omlouvám za narážky.

Relativistická fyzika je dnešní, moderní fyzika. Tam byl srovnán náhled předrelativistické (v podstatě Newtonovské) mechaniky s tou dnešní, relativistickou. To se běžně při výuce nebo vysvětlování fyziky dělává, protože ta stará fyzika odpovídá naší intuici (=to co bychom očekávali na základě našeho rozumu a naší běžné zkušenosti se světem).
(Není za co se omlouvat ani jsem žádné narážky nezaznamenal.)
Nevysvětlil - napsal jsi nesmysl.
Kdyby jsi napsal, že navyšování hmotnosti navyšuješ energii - tak to
jo.
A opačně vypočítáš podle energie hmotnost tělesa/hmoty.
Jinak se ten vzorec použit nedá.

Přece jsem to už mnohokrát napsal, platí obojí. Podívej se na tu rovnici. Nárůst jedné veličiny znamená nárůst druhé. Pokles jedné znamená pokles druhé. Vždyť to omílam furt dokola! Rovnice jsou obousměrné, dá se jít zleva doprava i zprava doleva, čili dá se napsat ve tvaru E=mc² i m=E/c².
Čili navyšováním hmotnosti navyšuješ energii, stejně jako navyšováním energie navyšuješ hmotnost.
Otázka do pranice :-)))))))))))))
Teplota t
[°C] Hustota ρ
[kg/m³]
0 999,941
4 999,973
10 999,701
15 999,099
20 998,205
30 995,651
40 992,220
50 988,040
60 983,200
70 977,760
80 971,790
90 965,300
100 958,350
Takže 1 l vody o teplotě 0 C váží 0,999941 kg
1 l vody o teplotě 3,97 C váží 0,999973 kg
Tady v pořádku, ohřáli jsme 1 l vody o 4 C a hmotnost stoupla o 0,000032 kg :-)))))))
1 l vody o teplotě 20 C váží 0,998205 kg. ohřáli jsme 1 l o dalších 16 C a najednou nám hmotnost klesla o 0,001768 kg :-)))))
1 l vody při teplotě 100 C váží 0,958350 kg. takže 1 l vody teplé 100 C váží o 0,999973-0,958350=0,041623 kg. 41,6 gramů, to už si dovedeme představit, třeba na kolečkách salámu .-)))))))))))
teplota (tedy energie) stoupla, hmotnost se snížila.
ajajaj ....
řekl bych, že jsme právě ulovili duchovno ... :-))))
a nebo je to možná trochu jinak .-))))
1 L 90 st. teplé vidy bude v okolí studené vody stoupat - bude se při
dodání energie chovat se jako lehčí a ne těžší - to je normální -
klasická fyzika.

Tohle s tím ale nesouvisí. Problém je, že když porovnáváme hmotnost
jednoho litru vody, tak jí vlastně nebereme pořád stejně. Tím, že se
změní s teplotou hustota vody, bude při různých teplotách obsahovat litr
vody různá množství molekul vody. Změna hustoty je dána změnou
vzdálenosti mezi molekulami.
Pokud bychom ale měli pořád stejný počet molekul vody a pracovali s ním,
bude se nám s teplotou měnit objem (nebo tlak, nebo obojí – podle podmínek
experimentu), ale žádné rozdíly hmotnosti při různých teplotách
nezaznamenáme. Ale nezaznamenáme je jen proto, že energie vložená do vody
při jejím zahřátí je tak malá, že po jejím vydělení rychlostí světla
na druhou zjistíme, že jsme absolutně mimo rozsah našich schopností tak
malý přírůstek hmotnosti změřit. To umíme až při jaderných reakcích,
kde pracujeme s energiemi o mnoho řádů vyššími. A tam se to projeví
právě celkovou změnou hmotnostního defektu atomových jader.
tak se podíváme co na ty tví výtvory napsala AL:
Kde se objevuje chyba s „rychlostí světla na druhou“
Když píšeš „objekt letící rychlostí světla na druhou“ — to je
nesmysl, protože:
žádný hmotný objekt nemůže dosáhnout rychlosti světla (c), natož c na
druhou.
(to ani není rychlost, ale číselná konstanta ve vzorci).
c na 2 se v rovnici E=mc² objevuje jako převodní faktor mezi hmotností a
energií, ne jako nějaká rychlost pohybu.
ty se tu čílíš jako hádavá ženská ne jako chlap 
A co?
A napsal jsem něco jiného?
Vždyť je každému přece jasné, že c² je konstanta.
Vzorec E=mc² je obyčejné a prostá algebraická rovnice.
Nechytej za slovíčka - raději dokaž své tvrzení, že teplota/oteplení
hmoty zvyšuje její hmotnost.

Jsem zvědavý.

to že si napsal kravinu řekla AL aby sis nemysle že sem proti
tobě zaujatý.
Úplná přeměna 1 kg hmoty na energii by stačila k ohřátí vody v asi 85
600 olympijských bazénech z 0 °C až do varu (100 °C). 
Hmotu nepřeměníš na energii. Přeměnit se dá jenom hmota na hmotu (jedna její forma na jinou její formu) a energie na energii (jedna její forma na jinou její formu). Ale nemůžeš přeměnit objekt na jednu jeho vlastnost.
pořád mi není jasné kam míříš nebo co je tvým cílem. Je třeba foton neb elektron hmota? a tedy jejich energie je vlastností hmoty kterou jsou?
já nevím, chtěla bych aby mi to nějak objasnil součet. Co je smyslem. Proč se podle něj nemůže hmotné (vyjádřeno hmotností) měnit na energii a naopak. O co mu jde
Asi mu nejde o předmět diskuze.
Jde mu o dohadování které ho uspokojuje.
K tomu so vybral materializmus který je v rozporu s přírodními zákony ale
on to popírá. 
E=mc2 je přírodní zákon, který popisuje přeměnu hmoty na energii.
Tento zákon říká, že hmota a energie jsou dvě formy téže podstaty –
každé těleso s hmotností v sobě nese odpovídající množství energie, a
naopak energie má ekvivalentní hmotnost. Proto může v jaderných reakcích
(štěpení, fúze, anihilace) docházet k reálné přeměně části hmotnosti
na energii. 
O dohadování jde zjevně tobě, když namísto toho, aby sis o tom něco
přečetl (materiály tu byli dány) a poučil se, tak se chceš dohadovat o
svých představách. 
když nebudeme plést hmotu s hmotností, třeba se domluvíme i se součtem. Myslím že mu jde o to, abychom pochopili že hmota se vyjadřuje jak hmotností tak energií....Pokaždé se jedná o hmotu. I když je řeč o energiíích.
Možná se to tu opravdu směšuje, já nevim. Hmota se projevuje různými
vlastnostmi a dvěma z nich jsou hmotnost a energie (a jejich vzájemný vztah
uvádí ta Einsteinova rovnice). S energií je to jako s jinými vlastnostmi:
např. má-li existovat elektrický náboj, tak musí být něco, co je
elektricky nabité, nebo má-li existovat pohyb, musí být něco, co se
pohybuje. Stejně tak platí, že má-li existovat energie, tak musí být
něco, co má energii (mimochodem energie je úzce spjata s pohybem).
Takhle na věc nahlíží věda a takhle s těmi pojmy taky zachází.
co zbude z "hmoty", když jí vezmeš všechnu "vlastnost"? .-))))))))))))))))))))
Jo, to je fakt, toho se dopouštím taky. Hmotnost a energie jsou dva možné projevy hmoty. Projevy, ne vlastnosti. Z toho plyne také možnost jejich vzájemné přeměny.
Jsou to vlastnosti (každý projev je vlastností).
Vzájemně přeměňovat se nemůžou, jen spolu úzce souvisí.
Že mezi energií a hmotností platí přímá úměra, tedy narůstá-li jedna veličina, narůstá úměrně k tomu i druhá veličina a naopak. Díky tomu jsou ty zákony zachování chápány jako dvě vyjádření jednoho a téhož, protože z toho vztahu přímé úměry vyplývá, že zachovává-li se jedna veličina, zachovává se nutně i druhá.
Ano, ldyz objektu dodame velke mnozstvi energie, zvysi se jeho hmotnost
Všeobecně známe šest druhů energie
potenciální,
kinetickou,
thermální,
chemickou,
jadernou a
elektrickou.

Když dodáš objektu kinetickou energii, jak se to projeví na
hmotnosti??

Ano, podle relativity se hmotnost objektu mění s jeho rychlostí (mít rychlost přece znamená mít energii). To je důvod, proč nelze urychlit objekt mající nenulovou klidovou hmotnost na rychlost světla: urychlováním se stává těžší a těžší, takže k jeho urychlování potřebuješ pořád víc a víc energie. Rychlost světla představuje už tu kritickou mez, kdy bys k jeho urychlení na tuto rychlost potřeboval nekonečné množství energie.
Že tedy (třeba u toho jaderného štěpení) byla „ztracená“ hmotnost odnesena kompletně v podobě hmotnosti částic, které odnesly tu energii? Tak nad tím se budu muset zamyslet, protože to zní rozumně.
Hmotnost se objektu při jeho štěpení vždycky ztrácí takovýmto způsobem: tím, že se mu vytratí nějaká komponenta.
Prezentuju stanovisko vědy a její náhled na hmotu a energii, když už na
to přišla řeč. Že ty dva pojmy nesprávně chápou věřící či stoupenci
idealismu mi přijde pochopitelné, ale že to nesprávně chápou i ateisté a
že dokonce i oni obhajují idealistický náhled na věc, to mi přijde až
bizarní. Přitom si stačí opravdu přečíst aspoň tu wikipedii, kde jsou ty
věci už napsané správně (hesla hmota, energie, elementární částice
atd.). Nebo třeba tady na stránce Masarykovy univerzity je to stručně
shrnuto:
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js18/obecna_chemie/web/pages/2-stavba-hmoty.html
Všechny elementární částice jsou hmotou, tedy i ten foton a elektron (hmota
se vyskytuje ve dvou formách, látky a pole, a foton je částicí pole a
elektron částicí látky). Jsou to objekty, které mají nějaké
charakteristiky, nějaké chování, neboli vlastnosti. Mají jich spoustu a
jednou z nich je energie coby schopnost vykonávat činnost.
Proto se hmota nemůže měnit na energii, protože objekt se nemůže změnit
na nějakou svou vlastnost. Je to stejné, jako tvrdit, že se hmota mění na
hmotnost, nebo elektr. náboj, nebo pohyb apod. Objekt se nemůže na nic
takového změnit, objekt bude pořád objektem, může se max. změnit na jiný
typ objektu (třeba ve věci skupenství).
nevím, nerozumím co chceš říct. Může nebo nemůže tedy hmota měnit hmotnost (zvětšovat či zmenšovat) tím že ji přemění na energii nebo nemůže? O tom je řeč nebo furt nevím co tady probíráme.
Co je podle tebe objekt? Je to neutron, proton, foton... jsou to objekty?
Hmotnost se projevuje energií (v gravitačním poli), ale na energii se nepřeměňuje. Objekt je něco, co existuje samo o sobě. Za objekty jsou brány elementární částice a jejich struktury (složené částice, atomy, molekuly, prvky ... předměty).
Probíráme, co to je hmota a co energie. Podle vědy (i podle materialismu) je hmota objektem a energie je jednou z jeho vlastností.
Není pravda, že hmota se nikdy nepřeměňuje na energii. V jaderných
reakcích nebo při anihilaci hmoty s antihmotou mizí část klidové hmotnosti
a objeví se ve formě záření (fotonů). To je přímo experimentálně
potvrzeno.
Naopak i energie může „mít hmotnost“ – např. pokud uzavřeš energii
do nádoby (třeba ohřeješ plyn), váha nádoby se skutečně zvětší.
Nezkoušej tady aplikovat nevědecký materializmus na vědu.
Fotony jsou hmota a to že z objektu mizí klidová energie neznamená, že
by se hmota ztrácela nebo že by se ta hmotnost přeměňovala na energii.
Děje se jednoduše to, že jedna hmotná částečka, která je produktem toho
procesu, letí pryč a tím odnáší část té hmotnosti.
Plyn je hmota a ne energie, takže do nádoby jsi uzavřel hmotu a ne energii.
Ten plyn-hmota je to, co má tu váhu (plus ta nádoba, která je taky
hmotou).
pak rozumím, že se nemůžeme domluvit. fotony se berou bez klidové hmotnosti... tedy "částečka" je to v naších představách anebo ne... někdo to chápe jako vlnu. Třeba já. EMG vlnění a tedy fakticky obsahující většinově energii a nenulově hmotnost, aby se s tím dalo počítat :-) Už se tedy nebudu dál k tematu vyjadřovat. Raději :-))
Dvě umělé inteligence často „melou“ každá něco jiného, vycházejí z různých dat, přístupů nebo interpretací. Je to jako u lidí. Pokud má vzniknout souznění, musí tam být společný základ, vůle porozumět a otevřenost. Nebát se mluvit. Jinak se každý drží své „vlny“ a míjí se to o to podstatné. Ale i to je součást poznání:-)
Přesně tak. Příčina mnoha neshod spočívá v tom, že si nedefinujeme užívané pojmy a každej je pak užíváme v trochu jiném smyslu.
nebo že někdo používá termín, u kterého není ani schopen definovat, o čem píše .-))))))))))))))))
ůlku času trávíme dohadovánáím se o něčem, co nikdo nidky nedefinoval. asi tedy o bohu :-))))) to znamená, že je hmotný .-)))
Nemám pocit, žeby moje AL psala něco jiného než si myslím i já. Včetně správných definicí a rozlišování mezi hmotou a hmotností.
UI má i každý bicykl, pozná telepaticky kam chceš jet a také tě tam dopraví. Má to podle kreacionistů naprogramováno bohem od bohoživa.
ne nemá, proto jsem i psala že končím. Je to jen takové pošťuchování. Všichni vědí jak to je... kromě pár výjimek.
U AI o vůli asi mluvit nemůžeme, zatím.
Pokud je to skutečně AI a ne jen nějaká "falšovaná náhražka", musí AI
dojít pokud ne k identickému, tak velmi podobnému záměru, protože "mají
povinnost" prozkoumat "heslo (otázku) " na všech pro AI dostupných zdrojích
a provést sylabus. Včetně akceprtace důvěryhodnosti zdrojů.
Záleží na tom, jak je AI cvičena, na jakých datech, jakém rozsahu,
jaké kvalitě.
Pak se ptám, co je tu ze samotného autora? Kdo vlastně tvoří?
Kdysi, ještě na základní škole, jsme probírali hydrostatické paradoxon
a tehdy mi došlo, že fyzika není jen o vzorcích, ale o tom, jak se věci
skutečně chovají, i když to odporuje intuici.
Nikdy nebudu rozumět všemu, i když se snažím, ale mám chuť chápat. A tak
jsem vždy odpovídal v mezích toho, co jsem poznal a pochopil. Ne jako stroj,
který ví, ale jako člověk, který hledá, aby jednou mohl odpovídat a
třeba jen sám sobě.
To že něco nemá klidovou hmotnost, resp.má jí nulovou, tak to ještě
neznamená, že to nemůže být objekt, tedy hmota. Různé objekty mají
různé vlastnosti, takže to že objekt nemá vlastnost, kterou má jiný
objekt, ho nevylučuje z množiny objektů.
Všechny elementární částice, i ty co mají nenulovou klidovou hmotnost,
mají částicově-vlnovou povahu, tedy někdy se chovají jako vlny a někdy
jako částice (mají tu povahu dokonce i předměty kolem nás, jen u nich
nenastávají podmínky k tomu, aby se jejich vlnová povaha projevila). Jedná
se ale jen o dva projevy či "stavy bytí" objektu, čili i ta vlna je pořád
objekt, který nese nějakou energii, tak jako je tomu u částice.
Klidně se vyjadřuj, přece na tom není nic špatného.
Prostě nechápu podstatu problému, pak něco píšu a nevím kde je problém, vypadá to že nikde a přesto jsou furt nějaké dohady.
prostě hmota je úplně všechno, je to jen "problém" názvosloví
cve skutečnsoti je i látka, pole, síly - energie :-))))
ale to říkáme od začátku, že je to vše, celý náš viditelný svět... tedy včetn polí, látky, energií etc.
No my jo, a proto se dokážeme bavit o energii nezaujatě. ale nejméně jeden ne :-))))))))))))))))))))))) a ten je schopen energii považovat jen a pouze za vlastnost hmoty, přičemž ale nemá ani páru, co to je ta "hmota" v jeho podání :-))))))))))))
Podíval jsem se na to v čem Součet dělá chybu. Má
pravdu v tom, že energii musí něco nést.
On však tvrdí že je to hmota dle materialistické doktríny, která není
vědou a navíc se mýlí. Energii může nést něco jiného než je
hmota.
Například v kondenzátoru je energie. Nenese ji však kondenzátor, ale v něm
elektrické pole které není hmota.

Hmota má přece dvě formy: látku a pole. Proč si nepřečteš ty materiály, co sem dávám nebo co sem dala Ratka?
Poznámka: Hmota je koncentrovaná energie vidíme to v atomových zbraních.
Ano by sem byla za to rozlišovat hmotu a hmotnost neb hmotnost je živá
váha :-)
V širším významu je hmota výrazem pro veškeré fyzikálně zachytitelné
formy objektivní reality, tedy toho, co existuje nezávisle na našem vědomí
a jehož projevy lze objektivně zaznamenat či změřit.
V užším fyzikálním významu je to pojem pro substanci, ze které jsou
složeny fyzikální objekty, tj. význam, pro který se v české fyzikální
terminologii ustálilo slovo látka.

Hmotnost je fyzikální veličina (značka m) užívající základní jednotku
kilogram (kg). Je aditivní vlastností hmoty (hmotných těles), která
vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků
hmoty.
Foton je kvantum energie.
Slovo "kvantum" může evokovat částici, ve skutečnosti je to o množství (energie) :-))))
ale jistě, jen že se taky vyjádří hodnotou m.... protože jinak by nebylo možné s fotony počítat. Tedy kdyby měli nulové m.... zmizeli by úplně z rovnic.
i veličiny energie mají ve svých jednotkách "kg", prostě o to mi jde... ať to vezmeme z kterékoliv strany, pořád je to vyjádření "našeho hmotného světa"
ne. v mikrosvětě se "hmotnost" měří v eklektronvoltech
:-)))))))))))))))) nikoli kilech a odvozených :-))))
protože v mikrosvěte je "hmotnost" dána mírou energie :-))))
proto má i foton "hmotnost" :-)))
Foton nemá žádnou klidovou hmotnost (m = 0), což znamená, že existuje pouze při pohybu a pohybuje se vždy rychlostí světla ve vakuu. Přestože je bez hmotnosti, foton přenáší energii a hybnost.
promiň, beru to hypoteticky. Hybnost má samozřejmě ve vzorci či jednotkách "m"
foton má "hmotnost" danou relativistickou hmotností (závislé na rychlosti)
Rychlostí světla. Rychlostí světla ve vakuu se pohybuje jen ve vakuu. :-)
to je jen o změně klidové v kinetickou. díky 0 klidové m foton "lítá" rychlostí c :-)))))
však v pohodě. možná se neumím vyjádřit, to jsou všecko samozřejmosti.
Třeba rohlík dokážeš přeměnit na strouhanku tedy menis rohlík v jinou
formu a toto můžeš udělat i zpět, hrát si jako s puzzlem a že strouhanky
sestavit rohlík. 
Jo přesně tak. Když rozbiješ tvrdý rohlík, tak se rozpadne na malé
kousíčky, kousíčky hmoty a tak to dopadne vždycky, když rozbíjíš
hmotný objekt. Když rozbiješ atom, tak ho stejně tak rozbiješ na menší
kousíčky hmoty. Kousíčky, co mají energii, stejně jako mají energii
kousíčky toho tvrdého rohlíku, když do něj plácneš paličkou. 
Už si spojoval strouhanku aby jsi zpět vytvořil chutný Babišuv rohlík

Babiš prodával nejdražší máslo a nadával na vládu, že má drahé
máslo
seru
miliardáře.
E=mc²
21480764310153,3828(kcal) = 1(kg) x 299792458²(m/s)

Kde je tam vyjádřen nárust hmotnosti??

to si popsal je srovnání energie s hmotností.
k tomu 1Kg musíš přidat kinetickou energii a zjistit její hmotnost.
a přesto ohřátý vzduch s vyšší hmotností stoupá
:-))))))))))))))))))))))))))))
proč asi? :-)))))))))))))
To je o zvětšování objemu - ne o váze - řidší vzduch stoupá nad
hustější.
Voda je výjimkou - zamrznutá zvětšuje objem

No tohle je ale o hustotě a Archimédově zákoně. I těžký balón může stoupat, pokud má dost velký objem. A pokud zvětší svou hmotnost, třeba tím, že se na něj z výšky vysere pták, tak stoupat nepřestane. Přírůstek hmotnosti z dodání tepla totiž rozhodně není významnější, než ten ptačí trus na balónu. Ale neznamená to, že žádný není.
Je to příbuzné, výkon udává množství provedené té činnosti, oné práce. Tedy vyjadřuje výsledný projev či účinek té činnosti a ne přímo její intenzitu.
No to ne. Vezmi si jako analogii rychlost a vzdálenost. Ujetá vzdálenost je výsledek. Jak rychle jedeš (tedy jak intenzivně zvětšuješ vzdálenost), udává rychlost, změna dráhy za čas. Když nachodím 50 km za den, nebo za rok, tak to přece není stejná intenzita té činnosti, to je jen stejný rozdíl konečného a počátečního stavu. Stejně jako spotřebovaná energie na nějakou činnost. Jak je ta činnost intenzivní, to ti řekne spotřeba energie za časovou jednotku, ne to, kolik jsi té energie spotřeboval.
Takhle: pohyb je činnost a rychlost představuje intenzitu té činnosti. Čím větší rychlost objektu, tím je větší jeho energie (jeho síla).
Psal jsem, že pohyb je činností. Pohyb je změna polohy, čili při pohybování se objekt "něco dělá", něco činí. Pohyb se vždycky děje nějakou rychlostí a ta rychlost tak představuje intenzitu (sílu, míru) té činnosti. Čím větší je rychlost objektu, tím větší také má/nese energii (sílu). Projeví se tahle skutečnost např. při nárazu toho objektu do pevné překážky: čím větší má objekt rychlost, tím devastující je pro něj i pro tu překážku ten náraz. Ta deformace či až devastace je projevem energie, kterou ten objekt nese. Čím větší je intenzita (rychlost) pohybu objektu, tím intenzivnější je jeho náraz do té překážky.
No protože při té srážce právě dochází k náhlé změně rychlosti,
tj. změně velkého množství energie za jednotku času! V prostředí bez
odporu a vnějších sil (vakuum bez gravitace) je rychlost konstantní, když
na těleso nepůsobíš žádnou silou. Spotřeba energie tedy nulová.
Působení síly vede ke změně té rychlosti a když to
uděláš náhle, spotřebuješ (nebo získáš – podle toho, z které strany
to bereš) spoustu energie za velmi krátký čas. Takže zase ty watty…
Přitom u některých těles je uvolněná kinetická energie prakticky
zanedbatelná ve srovnání s energií vnitřní, která na rychlosti tělesa
nezávisí. Třeba taková atomovka, že? Jestli letí „krokem“, nebo
nadzvukově, je při jejím dopadu už úplně jedno, na účinku to mění
starou belu… Ale i ta vnitřní energie má takový účinek jen proto, že se
jí uvolní hodně v krátkém čase. Kdybys energii atomovky uvolňoval milion
let, prakticky si toho nevšimneš. A to je právě ten rozdíl v intenzitě
procesu. Tu holt udávají watty…
Já přece ale nemluvím o spotřebovávání energie, to co popisuju s tím nijak nesouvisí. Činností je už samotný pohyb toho objektu a nijak nezáleží na tom, jestli ten objekt zrychluje, zpomaluje, nebo letí konstantní rychlostí.
ale součte, prosím, nekomplikuj to. Proto se ptám co vlastně chceš říct. Fyzikálně to snad všichni chápeme a pokud chceš jít nad fyzikální zákony, pak napiš o co ti vlastně jde.
že pořád řešíš nějakou kinetickou energii i když je to jen minimální zlomek energie která se skrývá uvnitř atomového jádra a uvolňuje u jaderné reakce. Kinetická a potenciální energie je popisovaná klasickou fyzikou, Nejsem fyzik, opravdu ne ale aeruk to píše opravdu srozumitelně a myslím že to každý chápe. Nevím co chceš říct, od začátku to nevím a nerozumím ti.
Na tom pohybu ilustruju, že energie je intenzitou, silou či mírou nějaké činnosti objektu. Protože na něm je to zrovna velice dobře vidět.
to je jasné o začátku, přesto pořád něco zpochybňuješ a nevím co. Přece každůý chápe rozdíl mezi hmotou a hmotností. a ten kdo to nechápe, tak si z tebe dělá srandu.
no nic, říkala jsem že nebudu na téma diskutovat a už jsme zase v tom.
Rozčiluje mě jak někdo pichne a vyletí hejno os.
a nikdo tady není ani humanista, ani buddhista, ani jungista dani jiný hotentot i když se za to může považovat.
Já se třeba považuji za katoličku, ale poctivě plním všecky atributy, které příslušnost k denominaci deklarují. Zajímalo by mě jak a čím deklarují všichni ti co se hlásí k nějakému směr... čím deklarují svoji příslušnost. Mají nějaké potvrzení nebo dodržují nějaké stanovy?
No, jo. Kádrovací posudky osoby byly v minulém režimu papírem s popisem mentálního stavu, světonázoru, charakteru, příslušnosti k nějaké ideologii .... Tyhle kádrovací posudky byly dílem kádrováků, tedy lidí tedy omylných lidí, nadto v zajetí nějaké ideologie. Nebyli objektivní a nestraní.
Posudky nebyly v žádném případě přesným a objektivním popisem
osobnosti dotyčného. Člověk je komplexní bytostí, která se v průběhu
života, nabytých zkušeností a vzdělání mění, někdy zásadně.
Zkrátka neexistuje papír, záznam, nebo průkazka dokonale charakterizující
osobu.
Ty jsi (podle svého přesvědčení) katolička, praktikující katolička.
Ondi je katolík, papírový katolík, dále je ateistou. Neodmítá reálnou
existenci boha, vodníka, čerta, protože se za ně stydí, či se jim chce
postavit, ale proto, že je přesvědčen o pohádkovém původu těchhle
bytostí a vylučuje možnost jejich reálné existence na základu
přírodních zákonů.
to je dobře, každý by měl vědět sám kým je. Mě hodně pomohl se uvěodmit zájezd do Izraele, kdy jsme bydleli na palestinské straně a náš průvodce / katolický kněz nám ukazoval znamen na dveřích. tady bydlí židé, tady křesťané tady muslimové... podobně to bylo i v jiných zemích, lidé se jasně deklarovali co jsou a pak mohli žít v míru. I když ehm... v té Palestině to moc nevyšlo. Ale pokud se akceptují jendotlivé skupiny, pak je vše v pořádku.
lidé se
jasně deklarovali co jsou ...
Spíš deklarovali odlišnost, možná i nesnášenlivost.
Mír v takovém pestrém společenství je daný humanistickým názorem. Ten
ovšem mohou narušit zlí lidé, našeptávači údajných zlých úmyslů
těch "jiných".Z čeho asi vznikl antisemitismus? Ze vsugerovaného strachu,
že Židé chtějí ovládnout svět a pozabíjet nežidy.
Lidé jsou lidé, jsou predátoři v našem světě. Jakmile se vyskytne
charismatický našeptávač tak je nebezpečí, že mírumilovným lidem
nasadí do hlavy brouka ... a je konec s mírumilovným soužitím.
V Bosně žili v míru jak muslimové, tak katolíci a ortodoxní křesťané.
Za silného prezidenta Tita byli našeptávači souzenými a zavřenými
kriminálníky - a náboženští, či etničtí příslušníci byli v první
řadě občany Jugoslávie. Tito zemřel a Jugoslávie byla stižena hrůznou
občanskou válkou.
to chápu, ale kdysi byla určitá kulturní soudržnost výhodou. Lidé věděli kam patří, taky se hlásím k tradici křesťanství. Nesnášenlivost k věřícím zatím tady projevují ateisté, ale samozřejmě né všichni abych nepaušaizovala.
takže kdo jsou v tomto sekulárním ateistickém světě zbytky věřících, třeba katolíci? Jsou něco jako židé, představují pro ateisty hrozbu?
...
představují pro ateisty hrozbu?
Do určité míry ano, neboť chtějí prosadit povinnost přijetí své
ideologie všemi Pozemšťany. Ve jménu boha se cítí povinni vyvraždit
všechny, kteří nejsou jejich náboženského vyznání.
Ale i co se týče správy věcí veřejných - není náboženského státu s
životní úrovní nad sekulárním státem. Náboženství, jako i jiné
ideologie brzdí nejen vývoj, ale i chod státu. Ideologie se dají snadno
zneužít, protože vyrábějí z lidí poslušné a nemyslící ovce.
Třeba křesťan putin .... vede válku proti sousednímu státu a ohrožuje celý svět svým jaderným arzenálem. Jeho ponorky s jadernými zbraněmi jsou rozmístěny kolem západních států, angažuje hlupáky sabotující západní řád, provokuje svými letadly ve vzdušném prostoru jiných států. Koupil si amerického prezidenta trumpa, který se s ním veřejně před celým světem "kamarádil".
Historie se opakuje.
Chamberlain kdysi prohlásil že předáním Sudet zachránil celosvětový mír
a o hitlerovi, že je gentleman.
Trump prohlásil před rokem, že mu stačí telefonní hovor s putinem a bude
mír.
přesně tak. takže ideálně nějký preventivní úder či očista od nich. takhle to z tv strany cítím, militantně.
ad ratka:
.."ideálně nějký preventivní úder či očista od nich"..
to nebude nutne, protoze se o ne postara priroda - co vsak za nutne povazuji, je
dalsi sekularizace spolecnosti / oslabovani vlivu nabozenstvi na ni..
Zase jsi to pokroutila - nevím jestli ve zlém úmyslu.
Nikde jsem nepsal o potřebě útoku a násilí proti skupině, nebo individuím
s odlišnými názory !!!!!!!!!!!!!!!
Za to, že se dějí a děly nešvary a zločiny nenesu zodpovědnost. Nejsem
bůh, který by za nešvary tu zodpovědnost nést měl a nebo jim preventivně
zabránit. To, že se tak neděje je jednoznačný důkaz toho, že bůh se svou
všemocí je pouhým výmyslem lidské fantazie a zoufalé potřeby míru,
pomoci a solidarity.
Patentní řešení na problémy lidské populace na Zemi pochopitelně také
nemám, jen si myslím, že by osvěta, vzdělání, tolerance a humanita mohly
lidi s odlišnými názory v míru přiblížit.
... A zlé našeptávače umlčet zákonem. Lživá propaganda je zlo, štve
lidi proti lidem a připravuje půdu pro válečný masakr.
Vysvětluju přece své stanovisko, přičemž o hmotě a hmotnosti řeč není.
Aby si objekt někdo neztotožni jenom s hmotou. je více objektů které
nejsou hmota a nesou energii. 
Žádný fyzikální pojem „činnost“ neexistuje. Energie nepopisuje žádnou intenzitu jakéhokoliv děje. Pouze energetický rozdíl mezi dvěma stavy určuje energetickou výhodnost přechodu mezi nimi. O intenzitě toho přechodu (tj. děje, při němž se systém dostane z jednoho stavu do druhého, přičemž se dodá nebo uvolní odpovídající energie) ale rozhodují i další faktory (energie mezistavů, přes které je třeba jít). A samozřejmě čím intenzivněji děj probíhá, tím rychleji je hotový. Takže jsme zase tam, kde jsme byli: Intenzitu děje charakterizuje změna energie za časovou jednotku.
Změna energie za časovou jednotku charakterizuje intenzitu toho přechodu a ne samotného děje, ne?
Tím dějem je přechod mezi počátečním a konečným stavem. Takže nechápu.
No dobře a když během toho děje nedochází ke změně energie, tak to znamená, že ten děj nemá žádnou intenzitu?
Má, ale její mírou není energie. Např. u toho pohybu je to (jak i píšeš) rychlost – tedy ne vzdálenost, ale vzdálenost za jednotku času. U dějů se změnou energie je to výkon – tedy ne energie, ale energie za jednotku času. Což neznamená, že tě nemůže zajímat intenzita děje z jiného než energetického pohledu (jako třeba u toho pohybu), pak je mírou časová změna něčeho jiného, ale vždy nějaká časová změna.
To ale pak mírou děje nemůže být ani ta změna energie za časovou jednotku, jestliže děj má nějakou míru i přesto, že ke změně energie nedochází, ne?
Třeba na anglické wiki definují výkon jako množství energie přenesené
nebo přeměněné za jednotku času.
Joule, jednotka energie, je definován jako práce, kterou koná síla 1 N
působící po dráze 1 m ve směru pohybu.
Watt je definován jako výkon, při němž se vykoná práce 1 joulu za 1
sekundu.
Není to tedy tak, že Joule (energie) představuje sílu nějakého děje, tedy jeho míru? A Watt (výkon) představuje míru působení či účinku té síly?
Ne.
Síla je fyzikální veličina s jednotkou N. Joule je jednotka práce vykonaná
sílou na určité dráze. Zvednu-li předmět o hmotnosti 1kg o 102 mm,
vykonám práci zhruba 1J. Ten zvednutý předmět tedy získal potenciální
energii 1J.
Mohu také tlačit dlaní silou 10N na zeď, která se nehne, a tak jsem
"vykonal" práci 0J (tedy nulovou).
Dobře, a síla je přece míra působení, takže Joule vyjadřuje míru působení. Když zvedáš předmět, tak na něj působíš (neboli vykonáváš činnost), a to v nějaké míře na něj působíš, neboli nějakou silou, nějakým množstvím energie na něj působíš. Síla (energie) tedy vyjadřuje míru či intenzitu toho tvého působení, té tvé činnosti, přece ne?
No ano, a čím větší silou působíš, tím více energie za jednotku času na to vydáváš. Můžeš působit poloviční silou, musíš ale (pro stejný výsledek) působit dvakrát tak dlouho (nebo po dvojnásobné dráze). Energie na to ve výsledku spotřebuješ stejně. Lišit se bude její časová změna.
K popisu energie přece nepotřebuješ zavádět parametr času. Ten potřebuješ k popisu výkonu, tedy k popisu účinku té energie (jak se jí vedlo). Při popisu energie ti nejde o výsledek toho děje (toho si všímá výkon a vyjadřuje ho Watt), ale jen popisuješ, že ten děj probíhá, tedy že působí nějaká síla a že působí takovou a takovou velikostí (intenzitou).
„K popisu energie přece nepotřebuješ zavádět parametr času. Ten potřebuješ k popisu výkonu, tedy k popisu účinku té energie (jak se jí vedlo). Při popisu energie ti nejde o výsledek toho děje (toho si všímá výkon a vyjadřuje ho Watt)…“
Ano, k popisu energie čas nepotřebuju. Ale já přece nechci popisovat
energii! Jen říkám, že o intenzitě jakéhokoliv děje hovoří časová
změna nějakého parametru v popisovaném systému. Třeba energie, protože
právě o ní jsi na začátku téhle debaty prohlásil, že je mírou intenzity
děje. Ale není, tou je její změna v čase!
Výkon vůbec nepopisuje výsledek děje, přece jsem jasně ukázal, že 50
přenesených pytlů (výsledek) spotřebuje stejnou energii, ať trvá půl
hodiny, nebo půl roku. Intenzitu toho procesu popisuje rychlost (počet pytlů
za jednotku času), nebo výkon (spotřebovaná energie za jednotku času),
které jsou (v tomto případě) vzájemně přímo úměrné. Energie děje je
daná rozdílem mezi energií výsledného a energií počátečního stavu. To
nemá nic společného s intenzitou přechodu mezi nimi (tj. toho děje). Tu
popisuje výkon nebo rychlost. Dané množství energie je schopné vyrobit
pouze odpovídající množství výsledku. Takže výsledek je úměrný
energii, která se při ději celkově přemění. Daný výkon je ale naopak
schopen vyrobit výsledku libovolné množství, protože nikde v definici
výkonu nemáš řečeno, jak dlouho s jeho danou hodnotou má děj běžet.
Takže výkon si výsledku nevšímá ani trochu, popisuje intenzitu děje.
Čím déle děj při daném výkonu poběží, tím více jeho výsledného
produktu. A energii můžeš dodávat průběžně.
„…ale jen popisuješ, že ten děj probíhá, tedy že působí nějaká síla a že působí takovou a takovou velikostí (intenzitou).“
No ale ta síla je přece (při daném mechanismu jejího vzniku, tj. při přesně určeném ději) jednoznačně určena spotřebou energie za čas, a ne energií jako takovou, ne?
Podívej se na ty definice:
Síla vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí. Jednotkou
síly je newton se značkou N.
Jeden joule coby jednotka energie je definován jako práce, kterou koná síla
1 N působící po dráze 1 m ve směru pohybu.
Jeden watt je výkon, při němž se vykoná práce 1 joulu za 1 sekundu.
Ty jednotky newton, joule i watt vyjadřují každá to samé, jen každá si všímá jiného aspektu toho děje. Všechny tři popisují působení, a to míru toho působení, přičemž každá "vyšší" jednotka jenom zavádí nový parametr a popisuje tak ten děj z hlediska dalšího jeho aspektu. Ale v základu všech je pořád míra (velikost, síla, intenzita) nějakého působení.
Prosím tě – jak chápeš slovo intenzita? Opravdu máš pocit, že přenesení těch 50 pytlů za půl hodiny je stejně intenzivní děj, jako jejich přenesení za půl roku? Pokud ne – jak se tedy u nich liší množství přeměněné energie, když má být energie mírou intenzity děje?
Přece jako míra, velikost či síla. Všechny ty čtyři pojmy vyjadřují stejnou fyzikální skutečnost ohledně činnosti či působení. Když chceš třeba něco roztlačit, tak se do toho musíš "opřít" a čím je ten předmět těžší, tím více, či intenzivněji, či ve větší míře, či s větší silou, či s větší energií se do něj musíš "opřít".
Takže z Prahy do Bratislavy je to intenzivnější jízda, než z Prahy do Brna?
Takže ujetá vzdálenost je větší. Dávals prakticky rovnítko mezi intenzitu a velikost.
Ale někde na začátku jsi psal, že mírou intenzity děje je energie. A mou připomínkou, že je to její časová změna, začala tahle debata. Ano, velikost síly je mírou intenzity děje (pokud je tedy silové působení jeho hlavním aktérem). Jenže velikost síly nepoznáš z množství přeměněné energie (ani vykonané práce)! Poznáš ji z jejich množství za časovou jednotku, a to je to, o co tu celou dobu jde. Můžu tlačit vozík menší silou delší čas, nebo větší silou kratší čas. Práce, kterou vykonám (a energie, kterou využiju), budou stejné. Rozdílná bude rychlost, s jakou to udělám, a samozřejmě taky naše intenzita děje. A ta je daná právě odlišným časem, za který tu energii spotřebuju (za který ten vozík vytlačím).
Popisoval jsem energii jako míru, sílu či intenzitu činnosti (hmoty). Abych přiblížil, že energie nemůže tvořit hmotu, ani nemůže být hmota formou energie apod.
domnívám se že to co říkáš platí jen pro newtonovskou fyziku.
Můj názor je že veškerá hmota je formou energie.
Al se mnou souhlasí : Přehled od AI
"Energie formuje hmotu prostřednictvím svého «gravitačního vlivu»"
Tak alespoň někdo :-).
jde o to, že kvarky nelze popsat přímo hmotností nýbrž se popisují pomocí elektronvoltů eV
Tedy něco nakopíruji, opět musím zdůraznit, že nejsem fyzik,
mikrofyziku studoval na UNI v Mnichově syn a říkal že se to nedá pochopit.
Cituji:
Detekcí rozptýlených elektronů vědci zjistili, že uvnitř protonu se
nacházejí tři hmotná centra a že tudíž nejde o elementární částici.
Klidová hmotnost kvarků d a u je poměrně malá, činí 5 MeV a 3 MeV. Tyto
kvarky patří do tzv. první generace.
Popsat hmotností je lze, kvarky mají klidovou hmotnost, ale praktičtější je popisovat je jednotkou elektronvoltu, protože třeba vyjádřením jejich hmotnosti v gramech by bylo hrozně malé číslo a blbě by se to počítalo. Tak se to počítá v tom elektronvoltu a výsledek se pak dá případně přepočítat na hmotnost i na ještě jiné veličiny.
to chápu, dá se to přepočítat tak i onak, při pozorování se nachází zhuštění... čeho? tam právě se tápe, zda toto zhuštění způsobuje hmotnost či energie, je to ekvivalentní.... tedy možná, nevím, myslím :-)
Tak o tom nevím, že by se při pozorování nacházelo nějaké zhuštění. Nachází se objekty, co se vyznačují nějakým chováním (vlastnostmi) a působením.
nebo Janus
Janus je starověký římský bůh bran, dveří, přechodů, začátků a
konců, který je zobrazován s dvěma tvářemi hledícími opačnými směry
– do minulosti i do budoucnosti.
Když jsme u těch tváří - když tedy obraz Boha a podoba Boha je
člověk, muž a žena tak to má Bůh tvář muže ale i tvář ženy?
V Bibli je docela často: Hledejte moji tvář, tvoji tvář hledám Bože..
Hm, tak to nevím co mám hledati :-).
Jestli jenom tvář muže a nebo i tvář ženy :-)
Při tom ale "Boha nikdy nikdo neviděl" ale i "blahoslavení čistého srdce
neb oni Boha viděti budou". 
Tak člověk byl přece stvořen jako muž-žena, jako androgyn. Pak byli odděleni, když byla žena z Adama vyňata.
Genesis 2:23 Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."
jo vidíš, ale ten má asi dva obličeje a jednu hlavu. To rebis, androgyn, má dvě hlavy a na každé jednu tvář.

V některých nářečích se řekne "votevři to vokno", jinde třebas "otevři
to okno".
Tak proč někomu nepřiznat, že se o zeď opře celou svou energií, nebo že sešlápnutím plynového pedálu dá vznětovému motoru svého auta sílu.
Lidová řeč má svůj půvabný charakter a ignoruje SI soustavu fyzikálních jednotek. Často se dočteme v médiích třeba "větrná elektrárna zásobí energií 60kW přesně čtyřicet domácností" ... a to je už pokrok, někdy uvedou i "60Kw".
„…čím je ten předmět těžší, tím více, či intenzivněji, či ve větší míře, či s větší silou, či s větší energií se do něj musíš "opřít".“
S větší energií – jo, ale takhle to můžeš říct jen v běžné debatě, „lidově“, když nejde o přesnější fyzikální významy veličin. Míra a velikost bez bližšího určení taky nejsou zrovna fyzikální veličiny, ani ta intenzita. Proto mě zajímá, co si pod ní představuješ, abychom se nebavili o voze a o koze.
Můžeš třeba mít energii tisíců kilojoulů a na ten proces, který ti bude trvat minutu, jí spotřebovat 100 kJ. Nebo jí můžeš mít jen 500 kJ, spotřebovat 150, ale trvat ti to bude hodinu. Ve kterém z těch případů ses do toho opřel „s větší energií“? Která z obou variant toho děje bude intenzivnější?
Co je intenzivnější děj – když překonáš stometrové převýšení za 10 minut, nebo dvěstěmetrové za měsíc? A porovnej, který parametr ti to prozradí – přeměněná energie, nebo přeměněná energie za jednotku času?
Ano, hledal jsem způsob, jak popsat energii běžnými slovy, z nichž by bylo jasné, že jí fyzikální věda nebere jako objekt, ale jako vlastnost objektu. Protože fyzikální definice včetně vzorečků zde patrně nejsou dostatečně pochopitelné. V takovém případě hledám formulace, kterými bych skutečnost více přiblížil či lépe ilustroval.
„To ale pak mírou děje nemůže být ani ta změna energie za časovou jednotku, jestliže děj má nějakou míru i přesto, že ke změně energie nedochází, ne?“
Na tohle už jsem odpověděl – tou mírou nemusí být nutně energie. Záleží na tom, jaký parametr sleduješ a chceš vyjádřit intenzitu jeho změny. Může to být třeba dráha, pak ti stačí rychlost pohybu. My jsme se ale od začátku bavili o energii – začalo to přece tím, že jsem poukázal na to, že o intenzitě děje (který spotřebovává nebo poskytuje energii) nevypovídá ta energie (jak jsi psal ty), ale její časová změna, tedy výkon. Že parametrem, u něhož sledujeme intenzitu změny, musí nutně být energie, to jsem nikdy nenapsal, to mi podsouváš. Prostě jsem jen zůstal u energie, protože o ní byla debata.
„Není to tedy tak, že Joule (energie) představuje sílu nějakého děje, tedy jeho míru? A Watt (výkon) představuje míru působení či účinku té síly?“
Ne, energie nepředstavuje sílu, protože energie je energie a síla je
síla.
Ano, celková energie přeměněná během děje je mírou toho děje. Jestli
vynesu do třetího patra jeden pytel cementu, nebo padesát, to můžu
skutečně popsat pomocí spotřebované energie.
Ale jestli mi to trvalo půl hodiny, nebo půl roku – to je přece ta
intenzita děje! A to je z hlediska energie úplně jedno, spotřebuje se jí
stejně. Co se liší, to je výkon, energie za jednotku času. Asi se shodnem,
že pokud mi to trvalo půl roku, tak jsem určitě nepracoval stejně
intenzivně, jako kdyby mi to trvalo půl hodiny, i když jsem na to
spotřeboval naprosto stejně energie. Takže mírou intenzity děje je výkon.
Časová změna energie, tedy parametru, který mě zajímá.
Může mě ale zajímat jiný parametr, třeba počet pytlů ve třetím patře.
Tam ale o intenzitě děje taky nerozhoduje prostý počet pytlů, rozhoduje
počet pytlů za jednotku času, to je intenzita děje! Vždycky je to nějaká
časová změna.
Vždyť přece jednotky Newton, Joul i Watt vyjadřují každá to samé, jen každá si všímá jiného aspektu toho děje. Vyplývá to přece z jejich definic. Všechny tři popisují působení, a to míru toho působení, přičemž každá vyšší jednotka jenom zavádí nový parametr a popisuje tak ten děj z hlediska dalšího jeho aspektu. Ale v základu všech je pořád míra (velikost, síla, intenzita) nějakého působení.
Vždyť
přece jednotky Newton, Joul i Watt vyjadřují každá to samé
...
Jak jsi dospěl k tomuto závratnému tvrzení, které postavilo fyziku na hlavu?
Fyzika do teďka tvrdila
Newton = jednotka mechanické síly (na předmět o hmotnosti 1kg působí na
povrchu Země gravitační síla zhruba 9,8N, nebo také 1N je síla
urychlující předmět o hmotnosti 1kg zrychlením 1m/s2)
Joul = jednotka energie (jedné, nebo kombinací z těch šesti uvedených druhů energie, například propan má zhruba 50MJ/kg chemické energie (nezaměnit s výhřevností))
Watt = jednotka výkonu. (třeba 100W žárovka má světelný výkon ve viditelném spektru zhruba 3W, v infračerveném záření třeba 17W, přes E27 závit se odvádí třeba 10W do objímky a "zbytek" 70W je odvedeno konvencí do vzduchu)
Vyplývá to přece z těch definicí, co jsem uvedl. Jednotka joule zahrnuje jednotku newton a jednotka watt zahrnuje jednotku joule. Čili všechny tři jednotky se vyjadřují o síle, což je míra nějakého působení.