Jak jsem psal, vědci mluví o zážitku posvátna. Nemluví o žádné radosti z matematiky, ale vysloveně o pocitu posvátna, kdy pochopili a procítili nějaké hluboké vztahy mezi skutečnostmi světa a to je hluboce zasáhlo. To je numinózní zážitek.
Jak jsem psal, vědci mluví o zážitku posvátna. Nemluví o žádné radosti z matematiky, ale vysloveně o pocitu posvátna, kdy pochopili a procítili nějaké hluboké vztahy mezi skutečnostmi světa a to je hluboce zasáhlo. To je numinózní zážitek.
ad soucet:
pojdme tvuj semanticky diletantismus definitivne ukoncit exaktni vedou..
matematika samozrejme neni Mysterium Tremendum - kdyz Albert
Einstein nebo Paul Dirac mluvili o uzasu nad matematickou harmonii vesmíru, v
religionistice a filosofii to nazyvame kosmickym nabozenskym citenim nebo
esteticko-racionalni katarzi - nikdy to neni numinozni zazitek! matematicka
rovnice lidskou psyche nedesi, neuvadi ji do posvatneho tresu a neohrozuje
integritu vedomeho ega - rovnice je totiz srozumitelna, logicka a lidskym
rozumem uchopitelna.. je tedy presnym opakem numinosa, ktere je ze sve definice
nepochopitelne, iracionalni a cloveka radikalne presahujici (Das Ganz Andere)..
zoufale se chytas poetickych metafor vedcu, protoze ti zcela chybi elementarni
pojmoslovna disciplina - pokud vedci prozivaji uzas nad seberegulaci hmoty, je
to uzas nad imanentnimi (vnitrnimi) zakony prirody - numinozni zazitek je vsak
prozitek transcedentniho (vnejsiho, absolutniho) zasahu - pokud tyto dve veci
hazis do jednoho pytle, jsi jen ubohy intelektualni analfabet, ktery nerozezna
basnickou figuru od vedeckeho terminu.. znovu a neunavne ignorujes ten nejvetsi
paradox, ktery zde predvadis - tim, ze se snazis numinozni zazitky naroubovat na
ciste materialisticke vedce prozivajici radost nad vztahy ve hmote, potvrzujes
muj puvodni verdikt: pro tebe je Buh jen neurochemicka iluze - vykastroval jsi
nabozenstvi na pouhy sekularni obdiv k fyzice - nerozumis slovum, ktera pouzivas
/ vytrhnes z kontextu slovo "posvátno", ignorujes Rudolfa Ottu, ignorujes Carla
Gustava Junga, ignorujes zaklady epistemologie a pak tu s vaznou tvari tvrdis,
ze materialisticky triumf lidskeho rozumu nad matematickou rovnicí je setkani s
numinoznim - sam sebe degradujes na pouheho distributora prazdnych frazi
Vymýšlíš blbosti. Ti vědci popsali transcendentní zážitek. Slyšel
jsem to už několikrát. Jestli si dobře pamatuju, tak se o tom zmínil B.
Green v Elegantním vesmíru a určitě to zaznělo v nějaké jůtubovské
přednášce.
Koneckonců numinózní zážitek jsem zažil jako dítě (ateista,
materialista) když jsme šli s o pár let starším kamarádem, co se zabýval
astronomií, ke garážím do tmy pozorovat hvězdářským dalekohledem
hvězdy. Dívali jsme se na hvězdy a kamarád mi vysvětloval, co vidíme.
Když jsem si tehdy představil, jak obrovské ty hvězdy jsou a jak daleko od
nás jsou, jak se to tam všechno otáčí, sráží a vybuchuje, když jsem
tehdy poprvé pochopil, jak obrovské jsou to objekty a jak obrovsky rozlehlý
je celý ten vesmírný prostor a jak já jsem vůči tomu prťavý a nicotný,
tak na mě padla posvátná úcta a bázeň. Když jsem tam tak stál já,
smítko, pod tou monumentální majestátností vesmíru. Hádam, že takovýto
zážitek není nijak ojedinělý.