Ateistická společnost

Vymýšlíš blbosti. Ti vědci popsali transcendentní zážitek. Slyšel jsem to už několikrát. Jestli si dobře pamatuju, tak se o tom zmínil B. Green v Elegantním vesmíru a určitě to zaznělo v nějaké jůtubovské přednášce.
Koneckonců numinózní zážitek jsem zažil jako dítě (ateista, materialista) když jsme šli s o pár let starším kamarádem, co se zabýval astronomií, ke garážím do tmy pozorovat hvězdářským dalekohledem hvězdy. Dívali jsme se na hvězdy a kamarád mi vysvětloval, co vidíme. Když jsem si tehdy představil, jak obrovské ty hvězdy jsou a jak daleko od nás jsou, jak se to tam všechno otáčí, sráží a vybuchuje, když jsem tehdy poprvé pochopil, jak obrovské jsou to objekty a jak obrovsky rozlehlý je celý ten vesmírný prostor a jak já jsem vůči tomu prťavý a nicotný, tak na mě padla posvátná úcta a bázeň. Když jsem tam tak stál já, smítko, pod tou monumentální majestátností vesmíru. Hádam, že takovýto zážitek není nijak ojedinělý.

Hádam, že takovýto zážitek není nijak ojedinělý

Není.
Několikrát za život jsem tuto fascinaci obrovským prostorem Vesmíru zažil.
Ale nepřikládám tomu nějakou zvláštnost ve smyslu jak tady uvádíš/opisuješ.

Já ovšem nezažil fascinaci, ale posvátnou bázeň. Nebyl jsem tím okouzlen, ale pohnut.

Tož povídej...

už jsem povídal v #165633

O té bázni?

bázeň je bázeň, co bych o ní měl víc říkat? Něco mezi děsem a respektem.

tož bylo by to zajímavé vzhledem k tomu numinósmu a nebo vzhledem ke křesťanskému postoji, že bázeň není strach...

Bázeň bych popsal jako respekt s prvky děsu. S tím, že někdy je toho děsu v tom respektu přítomno víc a někdy míň.

já to chápu...

Je to to samé - ty jsi k tomu jen přidal posvátnost/nad­přirozenost.

Nic jsem k tomu nepřidal, ono to tam bylo samo. Nadpřirozenost ne, ale pocit posvátna.
A není to to samé, pohnutí je hlubší či bytostnější emoční zasažení, než fascinace coby prožitek "wow" (páni!).

Ano jen pocit - subjektivní.

Tak prožitek je vždycky subjektivní.

Od dětství jsem rád koukal na noční oblohu, zejména když v té době nebyl ten světelný smog a já prožíval šťastné dětství na Slovácku. To byla ještě krásně vidět Mléčná dráha. Z pohledu na tu krásu na mne dýchal klid. No a za nočních strážích jsem koukal jak se pomalu otáčí velký vůz kolem Polárky. No a když jsou meteorické roje tak si s manželkou lehneme na zahradě na lehátka a koukáme na tu krásu.
Osobně miluji Sci Fi a z Pery Rhodana mám skoro tisícovku sešitů a tak jsem s ním procestoval nejen naši galaxii, ale i Andromedu. Poznal jsem stovky různých forem života i s jejich zvláštnostmi. Je zkrátka uklidňující, že dobro vždy zvítězí nad zlem.
No a z koukání na hvězdnou oblohu na mne nějaká úcta, nebo snad bázeň k Vesmíru nikdy nedýchla. Zkrátka se mi líbí na Zemi, včetně hor, řek, jezer a moří, a to co vidím je pro mne krásná realita.

ad soucet:
tva argumentace prave dosahla absolutniho vrcholu tragikomedie - jako vedecke argumenty v akademicke diskusi o religionistice a hlubinne psychologii jsi prave doslova uvedl, ze jsi neco "slyšel několikrát", ze si "asi něco pamatuješ" z popularne-naucne knizky Briana Greena a ze to "určitě zaznělo v nějaké jůtubovské přednášce" - timto priznanim jsi svou pomyslnou intelektualni autoritu dobrovolne splachl do hajzlu - nejsi partner v diskusi, jsi jen obez algoritmu YouTube, ktera zamenuje sledovani popularnich videi za akademicke vzdelani, takze asi takhle.. pletes si numinozitu a Kantovo vzneseno: to, co jsi prozil jako dite u dalekohledu pri pohledu na rozlehlost vesmíru, je v dejinach filosofie a psychologie dokonale popsaný zazitek - Immanuel Kant to v Kritice soudnosti definoval jako matematicke vznešeno (das Mathematisch-Erhabene), tedy stav, kdy lidska predstavivost nestaci na uchopeni obrovske kvantity a velikosti prirody - v moderni kognitivni psychologii tomu rikame prozitek uzasu (Awe) - tento zazitek vyvolava fyzicka velikost hmoty a nikoli duchovni pritomnost Boha.. Rudolf Otto i Carl Gustav Jung jasne definovali, ze numinosum je prozitek setkani s necim, co je absolutne Jine (Das Ganz Andere), co stoji mimo zakony tohoto sveta, co cloveka moralne soudi a vyvolava posvatnou hruzu ze sve nadprirozene suverenity - tvuj vesmir nad garazemi byl ale plny explodujicich a srazejicich se teles podlehajicich mechanicke fyzice / fascinace gigantickou mechanickou hrackou - pocit vlastni nicotnosti vuci obri hmote neni nabozenska spiritualita, ty diletante, to je jen elementarni prostorova orientace maleho ditete.. sam priznavas, ze jsi ten zazitek prozil jako "ateista a materialista" a ze ten zazitek "není nijak ojedinělý" - ano, neni ojedinely, protoze je to ciste biologicka a kognitivni reakce lidskeho mozku na vizualni podnet obriho rozmeru - tim jsi opet, uz asi podesate v teto diskusi, potvrdil mou tezi a dolozil, ze tvuj koncept "Boha a spirituality" je jen sekularni, biochemicke chveni nervove soustavy nad velikostí materialniho sveta.. utekl jsi od teologie, utekl jsi od Junga a skoncil jsi u jutubovych prednasek a detskeho vzpominani u garazi, cimz jsi definitivne vymazal svou argumentacni existenci - dokazal jsi jedine: ze o vedecke definici spirituality nevis absolutne nic, takze si radsi jdi pustit dalsi video

Vymýšlíš blbosti z potřeby oponovat. Jung ani Otto takhle numinózum nedefinovali. Spirituální i numinózní zážitek může mít člověk klidně při reflexi objektu tohoto světa. Jung ho vysvětluje aktivací archetypu a ten může být aktivován kdykoliv, třebas i při sledování vesmíru nebo při přemítání nad vesmírem. Může ho aktivovat interakce s libovolným objektem tohoto světa. Posvátnou bázeň je tak možno zažít v souvislosti s jakoukoliv skutečností, když ta skutečnost aktivuje archetyp. Ujíždíš zase někam do extrémních poloh.

ad soucet:
tvrdit, ze "Jung ani Otto takhle numinózum nedefinovali", je projev tak nestoudne a nehorazne ignorance, ze se te z ni pokusim vylecit citaci pramenu, protoze si nevymyslis jen vlastni psychologii, ty uz si bezostysne vymyslis i dejiny religionistiky..

lekce z Rudolfa Otta (Kniha Das Heilige, 1917): Otto zavedl pojem numinozita a doslova ho definoval skrze latinske kategorie Mysterium Tremendum (desive tajemstvi) a Fascinans (pritahujici tajemství) - jako ustredni znak numinozity exaktne urcil, ze jejim objektem je Das Ganz Andere (Absolutne Jine), tedy to, co lezi zcela mimo sferu prirozeneho, empirickeho a racionalniho sveta - tvrdit, ze to tak Otto nedefinoval, je akademicky ekvivalent tvrzeni, ze Karel IV. nenapsal Vita Caroli.. jsi usvedcen ze lzi

lekce z C. G. Junga (Sebrane spisy): fatalne zamenujes spoustec (stimulus) a obsah prozitku - ano, pohled na hvezdy muze byt vnejsim spoustecem, ktery aktivuje archetyp, ale numinozni prozitek samotny je podle Junga definovan jako stav, kdy je vedome ego zaplaveno autonomní, transsubjektivni a numinozni energii, ktera ego presahuje, moralne ho konfrontuje a relativizuje.. kdyz male dite citi, ze je "prťavé" vuci vesmíru, je to ego-syntonní kognitivni úžas nad prostorem (Kantovo vzneseno), nikoli numinozni integrace bytostneho Ja, ktera otrasa zaklady osobnosti

jsi permanentne neschopen logiky a neustale jen klickujes, protoze tvuj puvodni axiom znel, ze "Bůh se staví proti zlu a podporuje dobro" - ted tvrdis, ze numinozni prozitek posvatna muze aktivovat "libovolný objekt tohoto světa".. pokud numinozitu aktivuje mechanicky vesmir, sutr u cesty nebo rovnice, pak tvuj "Bůh" nema zadny moralni charakter a je jen slepou psychickou reakci na cokoli - uplne jsi krestanstvi rozpustil v pohanskem animismu a materialisticke chemii.. jinak tva veta "ujíždíš zase někam do extrémních poloh" je jen ubohym kvilenim chyceneho laika, pro ktereho je exaktni vedecka terminologie "extrémem" - extremem je vsak tva ignorance - byl jsi usvedcen z elementarni neznalosti Otta, byl jsi usvedcen z totalniho prekroucení Junga

Ano, takhle to Otto vyjádřil, a ne tak, jaks to napsal minule (přidal jsi si tam nějaké další vlastnosti). Je to popis objektu jsoucího ve vědomí. Je to popis prožitku, prožitku posvátna, a ten prožitek může být spuštěn čímkoliv. Numinózní zážitek člověk může mít i z předmětu, pokud ho archetyp ve vědomí přemění v objekt, který má "démonickou" či jinak nadsvětskou kvalitu (to je ostatně důvod posvěcování různých kultovních či magických pomůcek). Člověk takto může prožít okamžik při chvilkové kontemplaci nad světem, kdy zažije posvátnou bázeň z reflexe určité skutečnosti.

ad soucet:
prave ses ve sve kreci sam chytil do pasti a usvedcil se z kolosalni lzi, drahy priteli.. v minule reakci jsi tvrdil, ze jsi numinozni zazitek u garazi prozil jako atheista a materialista, kteremu docvakla rozlehlost fyzickeho vesmiru - ted, abys zachranil Ottovu definici, najednou tvrdis, ze numinozni zazitek vyzaduje, aby predmet ziskal "démonickou" ci nadsvetskou kvalitu - bud tedy lzes ted, nebo jsi lhal minule - pokud jsi tehdy jako dite videl ve vesmiru dmonickou a nadsvetskou kvalitu, pak tvuj zazitek nebyl atheisticky ani materialisticky - pokud to byl cisty materialismus, pak to nebyl zazitek numinozní, ale pouhy kognitivni uzas (Kantovo vzneseno) - sam sebe jsi opet usvedcil z logickeho podvodu.. tvuj argument s "posvěcováním kultovních pomůcek" je jen dalsim religionistickym bludem - v animismu ci fetisismu predmet neziskava numinozni kvalitu tim, ze nad nim clovek chvilkove kontempluje, ale skrze ritualni praxi transferu sily (napr. koncept mana) - pletes nabozensky fetisismus s tim, kdyz se romanticky adolescent dojima nad zapadem slunce.. trvas na tom, ze posvatnou bazen lze zazit v souvislosti s "jakoukoliv skutečností" - pokud je numinozita jen univerzalni psychicka reakce, kterou muze spustit stul, rovnice, Gaia nebo explodujíci hvezda, pak tvuj puvodni krestansky Buh, ktery "koná neustále a staví se proti zlu", objektivne neexistuje - udelal jsi z Boha pouhy subjektivni neurologicky tres nad jakymkoliv objektem a dal jsi tak stoprocentne za pravdu atheistum, vykastroval jsi krestanstvi a transformoval ses do podoby naivního pantheisty

Psal jsem, že jsem byl ateista a materialista a že jsem zažil posvátnou bázeň. Tak si nevymýšlej. Není žádný důvod, aby ateista/materi­alista tohle nemohl zažít.
Zbytek je blábol vzniklý z dalšího překroucení toho, co jsem napsal (nepsal jsem, že se posvěcuje kontemplací).

ad soucet:
to, ze jsi v mentalnim soku a argumentacni bezmoci mechanicky zkopiroval muj vlastní text a poslal mi ho zpet, je ten nejvic fascinujici, a zaroven nejubozejsi projev totalniho intelektualního kolapsu.. jiz ti regulerne selhala kognitivni kapacita vyprodukovat byt jen jedinou vlastni vetu na svou obranu - intelektualni bezvedomi v primem prenosu.. tim, ze do diskuse vkladas ma slova, s nimi vlastne vyjadrujes bezmezny souhlas, protoze tva vlastni kreativita skoncila u garazi - vsichni jasne vidi, ze jsi v koute a krvacis z otevrene zlomeniny sveho intelektualniho sebevedomí a uz jen bezmocne papouskujes sveho mistra.. v jedne vetvi diskuse posilas odkazy na slovniky, ktere te usvedcuji z funkcni negramotnosti, a v druhe vetvi uz jen jako zaseknuty robot kopirujes me odstavce jakojen politovanihodna troska, ktera se pokusila hrat vysokou akademickou hru s brozurkovymi znalostmi

Máš roztomilé halucinace, nicméně tohle už je jenom jeden celistvý obranný mechanismus.

Jak si jako ateista poznal, že ta bázeň je posvátná?

Pocit posvátna pozná každý, ne? K tomu nepotřebuješ nějaký manuál.

Slovo POSVÁTNÉ označuje něco, co je považováno za svaté, duchovně významné a oddělené od běžného světského života.

Takže jak mám já ateista poznat, že to co mě fascinuje je to posvátné?

Že to jako posvátné prožíváš. Pocit posvátnosti můžeš prožít třeba při západu Slunce nebo podobně. Prostě to na tebe působí posvátně, vyvolává to v tobě pocit posvátna.

Mě to někdy jen zaujme, uchvátí, ohromí, okouzlí.

Ale nějakou posvátnost, nějaký duchovní přesah mimo tento svět jsem nezažil/nezažíval.

Právě i ta emoce "posvátnosti", nebo snad i "úcty" vznikne jen u některých lidí. Zkrátka to záleží na specifické struktuře neuronového "zdrátování" mozku dotyčného.

V někom můžou takové okouzlující události či scenérie vyvolat pocit posvátna.
Např. období Vánoc má takovou zvláštní gloriolu, aniž by jí člověk dovedl specifikovat a uvědomit si, že je se jedná o posvátnost. U dětí je běžné, že ho takto prožívají.

období Vánoc má takovou zvláštní gloriolu, aniž by jí člověk dovedl specifikovat a uvědomit si, že je se jedná o posvátnost...­.Vianoce sú kresťanské sviatky, nie posvátnost - sviatky pripomenutia si u kresťana sviatok narodenia Krista Spasiteľa...neviem, čo znamená "posvátnost", je to nejaký divný názov...na tomto fóre používaš zvláštne svojské definície, neskontroluješ si, o čo presne ide, nepoužívaš správne slová (v ich význame), dávaš veciam a javom iný význam...

"neviem, čo znamená "posvátnost, je to nejaký divný názov

To si ty vědec nedokážeš dohledat??

Vánoce slaví i ateisté, takže to nejsou jen křesťanské svátky. Ateisté jimi neslaví žádného spasitele. Nicméně i pro ateisty (zejména děti) má toto období určitý spirituální nádech či gloriolu. V tomto období k sobě lidé pociťují větší blízkost. Pociťují větší sounáležitost. Viz typická prosba "Ale tak mi to odpusťte, pane policisto (revizore apod.), vždyť jsou Vánoce!".
Ty nevíš, co znamená pocit posvátna či posvátnosti?

Posvátnost je věcí duchovna . já nevěřím v duchovno - takže nemůžu pociťovat posvátnost.

To je stejné jako říct "nevěřím na lásku, takže nemůžu pociťovat lásku". Posvátno není věcí výlučně duchovna. Posvátná může být pro někoho např. matematika. Zážitek posvátna není vázán na duchovno, je to prostě jedna z lidských emocí, a přiznávají to i ti vědci, že v určitých chvílích hlubokého prozření, kdy různé věci náhle "zapadnou do sebe" a člověk nahlédne nějaké hluboké fyzikální vztahy, se dostaví prožitek posvátna.

Co má lidská láska s duchovnem?

Nic, tu jsem uvedl jako příměr.

ad soucet:
.."to je stejné jako říct "nevěřím na lásku, takže nemůžu pociťovat lásku". Posvátno není věcí výlučně duchovna. Posvátná může být pro někoho např. matematika. Zážitek posvátna není vázán na duchovno, je to prostě jedna z lidských emocí, a přiznávají to i ti vědci, že v určitých chvílích hlubokého prozření, kdy různé věci náhle "zapadnou do sebe" a člověk nahlédne nějaké hluboké fyzikální vztahy, se dostaví prožitek posvátna"..
falesna a naprosto idiotska analogie s laskou.. tvrdit, ze vyrok "neverim v duchovno, takze nemohu pocitovat posvatnost" je stejny jako "neverim na lasku, takze nemohu pocitovat lasku", je projev tezke logicke retardace - laska je evolucne podminena, univerzalni lidska emoce a neurobiologicky stav, k jehoz prozivani nepotrebujes zadny metafyzicky koncept - posvatno (sacrum) je vsak ze sve vedecke a religionisticke definice (viz Mircea Eliade) strukturalni prvek lidskeho vedomi vazane na prozitek transcendentni reality, ktera se projevuje skrze hierofanii - pokud neveris v duchovni rozmer reality, z definice nemuzes prozivat posvatno, protoze pro tebe neexistuje opozice mezi profannim (svetskym) a sakralnim (posvatnym) - opet ses dopustil te nejlacinejsi materialisticke redukce, ze ktere by se tvuj milovany Jung poblil.. tvrdit, ze posvatno "je proste jedna z lidskych emoci", znamena zredukovat nabozenstvi na pouhy biochemicky sum v mozku - kdyz matematikovi nebo fyzikovi "zapadnou veci do sebe" a on nahledne hluboke vztahy, nedostavuje se prozitek posvatna, ty negramotny prostacku - dostavuje se esteticko-racionalni katarze, intelektualni satisfakce a masivni vyplaveni dopaminu nad vyresenym rebusem - nazyvat radost z vyresene rovnice "posvatnem" je jen sekularni basnicka figura vedcu, kterou ty, jako semanticky analfabet, beres doslovne - pokud tvrdis, ze zazitek posvatna "neni vazan na duchovno", pak jsi oficialne poprel celou hlubinnou psychologii C. G. Junga - pro nej je archetypalni rovina bytostneho Ja (Self) neoddelitelne spjata s duchovni, transsubjektivni realitou lidstva - tim, ze z posvatna delas jen beznou, sekularni emoci vyvolanou "pochopenim vztahu v hmote", jsi z Junga udelal vulgarniho atheistickeho kognitivniho psychologa - o Jungovi nevis vubec nic, ty jsi jen liny konzument popularnich hesel, ktery parazituje na jmenech myslitelu..

tuším, že ani nemá smysl to číst.

ad soucet:
tva veta "tuším, že ani nemá smysl to čís" doprovazena smajlikem je tou nejubozejsi formou mentalni kapitulace.. ty to nectes ne proto, ze by to nemelo smysl, ale proto, ze tvuj zdecimovany mozecek uz neni schopen unest tu vlnu akademickeho ponizeni - kdyz diletantovi dojdou vsechna ta jutubova moudra a brozurkova hesla, kdyz je verejne usvedcen z logicke retardace a z toho, ze zredukoval Junga na vulgarniho atheistickeho materialistu, nezbyde mu nic jineho nez strcit hlavu do pisku a predstirat nezajem... vsichni pritom v primem prenosu videli tvuj totalni intelektualni pohreb - nedokazal jsi obhajit svou idiotskou analogii s laskou, nedokazal jsi obhajit sve vykastrovane pojeti posvatna jako pouheho dopaminoveho chveni, nedokazal jsi odpovedet na Mirceu Eliadeho ani na Junga.. zustal jsi stat nahy v trni, usvedcen z absolutni seemanticke negramotnosti, a tak se ted schovavas za detsky smajlik - to neni nadhled, ty chudaku, to je jen tvuj hystericky, bezmocny plac nad tim, ze te exaktni veda rozmetala na prach - jsi jen intelektualni zbabelec, ktery prohral na vsech frontach, takze se pred dospelymi lidmi radsi nepokousej simulovat vzdelani

chlapci moji zlatí českí, treba rešpektovať dôstojnosť človeka - i vo vyjadrovaní knemu v aspoň v náznaku v láske - neustále to zdôrazňuje aj p. Lev XIV. - v rešpekte dostojnosti je aj kláska k človeku, a tak treba i debatovať, inak sme ako zvery...rešpekt dôstojnosti človeka v láske je trompf pred Božou tvárou, inak človeka odmietne...

No to bys se musel jako člověk chovat - tobě "člověčina" chybí.
Tvoje důstojnost skončila při tvrzení, že má RuSSko na Ukrajinu nárok.

no vidíš, že jsem tušil správně.

ad soucet:
.."no vidíš, že jsem tušil správně"..
pateticky posmrtny zaskub tveho zmasakrovaneho ega - kdyz clovek nema intelekt na to, aby odpovedel na akademicka fakta, na Eliadeho, na Junga, ani na sva vlastni logicka selhani, nezbyva mu nic jineho, nez hrat tuto ubohou roli "nadvecneho flegmatika" - nemas pritom vubec nic, co bys mohl rict na svou obranu..

Období vánoc je období zimního Slunovratu, nejdůležitější den lidského pokolení žijícího dál od rovníku. Zásoby trvanlivých potravin se kontrolovaly aby bylo jasné jestli budou mít lidé co do úst, než příroda poskytne další potravu. Pro naše předky středo- ... severoevropské kultury byly životně důležité 4 roční milníky, - dva Slunovraty a dvě rovnodennosti. Doba setí a doba přípravy na zimu.

Vánoce, jak se dnes nábožně praktikují nejsou prastaré, dnes se to zvrhlo v nesmyslné nákupy dárků, zejména pro děti. A jestli by se nějaké dítko posvátně prožívající vánoce našlo, tak to není běžná záležitost.
Děti se těší na cukroví a na dárky, zejména si cení nových pletených rukavic a nových zimních bot. U chudých se hodila na horkou plotnu větévka jedle, bohatší měli purpuru a zámožní františky a prskavky.
A hlavně se dva týdny nemuselo do školy.

Tu radost - podle některých posvátný prožitek - jsem prožíval i mimo vánoc - když nás vzal táta/rodiče na ryby, zavolal na zmrzku, na výlet, a pod. Nepotřeboval jsem vánoce jako takové.
Takže posvátných zážitků jsem zažil za život množství od narození dětí, vnuků až po odchod do důchodu.

Přemýšlím tak, jestli já z toho nebudu svatý - to by znamenalo jistotu NEBE.

Prožitek posvátnosti z tebe nedělá svatého, to jsou dvě úplně jiné věci.
Nikdo tady neříká, že posvátnost je radostí.

Takže radost z narození dítěte je méně, než nějaké každoroční vánoce?
"Posvátné kouzlo" vánoc jsem nějak nevnímal - do večera hokej, druhý den návštěva u babičky a na Štefana - hokej.

Na Slovensku je Štěfana 26.12.

Jak méně? Proč méně?
Tys ho možná nevnímal, ale můžeš si všimnout, že lidé obecně o nějakém kouzlu Vánoc mluví, takže nejspíš nějaké vnímají.

Když jsme se bavívali s klukama na základní škole (v 80. letech) o Vánocích, tak jsme všichni shodně vyjadřovali, že to období má určitou zvláštní kvalitu (kvalitu, kterou na tomto období vnímáme). Tehdy jsme to samozřejmě neuměli pojmenovat, ale popisovali jsme tehdy posvátnost. Pocit posvátnosti, který se s tímto obdobím pojí. I obecně se mluví o "kouzlu Vánoc". Míní se tím, že je to období, se kterým se pojí nějaké zvláštní prožívání. Když si to člověk zanalyzuje, tak objeví, že je to spirituální prožívání.

Jak jsem zmínil, každý člověk je jiný.
Pochopitelně jsem byl i já předškolním dítětem a později i žákem základní školy. Dětství i školní docházku jsem prožil střídavě jak na (monokulturním katolickém) Slovácku tak v (multikulturních) Karlových Varech. Dalo by se říci ve dvou specifických kulturách. Pochopitelně jsme si jako děti zajisté povídali i o vánocích, o Ježíškovi nosící dárky pod stromeček, ale že bychom někdy filosofovaly o nějakém duchovním kouzlu vánoc si nevzpomínám. V rodině (na Slovácku) jsme měli i aktivní pobožné, sestra mého dědy byla vdaná za kostelníka, bratr mého dědy a jeho rodina (mí pra-bratranci) jak silně a praktikující katolíci (s modlitbou a díkuvzdáním před jídlem a s křížky po baráku), tak i komunisti a členové JZD. My jsme doma neměli ani ten křížek.
Proč to vlastně píšu? Abych ukázal, že jsem nestrávil dětství v náboženské, ale ani v komunistické bublině.

My jsme jako děti taky nefilozofovali, ani jsme nemluvili o nějakém duchovnu (ten pojem jsme ani neznali). My jsme si prostě jen sdělovali své dojmy. Tak jako to dělají ti dospělí, když mluví o "kouzlu Vánoc".
Jako dítě jsem neměl Vánoce spojené s náboženstvím, a snad to tak měli i kluci, alespoň nic nenasvědčovalo opaku.

obecně se mluví o "kouzlu Vánoc". Míní se tím, že je to období, se kterým se pojí nějaké zvláštní prožívání. Když si to člověk zanalyzuje, tak objeví, že je to spirituální prožívání...
...Vianoce sú kresťanské sviatky, kresťan ich prežíva v kresťanskej tradícii v radosti z narodenie Krista, s čím spája viaceré slávnostné akty oslavy tohto sviatku v Cirkvi i v tradícii v domácnostiach­..kresťania nehovoria tomuto času "posvátnosti", ale o dni radosti pre slávu Kristovho narodenia...
...neveriaci to tak neprežíva, ten sa v akomsi svojom naladení tejto kresťanskej tradície (ateisti hodne preberajú tradíciu kresťanstva (a dávajú do do sekularity) niečo preberá z tejto tradície, hlavne to, že na Vianoce sa stretáva celá rodina, a kedy si jeden druhému udeľujú dárky, teší sa na štedrovečernú večeru, podebatuje v rodine, nič iné v tom nevidí - či je to v jeho akejsi nevereckej "posvátnosti"ne­viem, ale skutočná posvátnost to není, lebo toto slovo kresťanská terminologie, má svoj obsah, ktorý ateista nemá, resp. sa mu prispôsobí...proste kresťanská tradícia svojím spôsobom "viaže" aj ateistu...

To křesťané(ŘKC) navázali na pohanské tradice i když se ví, že JK se nenarodil v prosinci.

i jo, narodil se přesně 24. prosince! Jenom se nemůžeme shodnout, jestli ráno nebo večer.

O půlnoci přesně, od toho mají katolíci půlnoční mši přece...

no jo, to tvrdí katolíci...

No jistě.

Přesné datum narození Ježíše Krista není známo a zůstává předmětem historických a teologických debat - ty ráno/večer.

Pokud si pamatuji tak v noci datum fakt nevím

Posvátnost je jedna, je to jedna a ta samá emoce, jen ten křesťan jí prožívá vědomě, protože je spojena s konkrétním obsahem (vyznáním), zatímco ten ateista nevědomě. To je jediný rozdíl.

aby sme to v nejakom porozumení uzavreli: "posvátnost" v RKC nepoužívame, Vianoce sú pre katolíka radosťou, nie psovátnosťou...my teda máme radosť a v radosti slávime to alebo to...ak sú to Vianoce, tak je to vianočná radosť...
...dobre, posvátny čas - ale je to vždy spojené s kresťanstvom (používame "radostný čas"), s kresťanskou oslavou nejakej kresťanskej veci, a tak nemôžem tvrdiť, že keď som konkrétne v niečom úspešný, oslavujem to, že ten čas je "posvátný"..."pos­vátnost" je od slova "svätý" takže používame ho len v kresťanstve všeobecne...

ani nevím, co tím chtěl básník říct...

Souhlas s faktem, že kristianisace (od 7. století) Evropanů vymazala účelově dřívější kultury. Modifikovala je jak násilně, tak i dobrovolně, jak k lepšími, tak i k horšímu. Prostě učenlivý a zvědavý homo Sapiens se musel opět ponaučit jak nezbytná je zdravá porce skepse k vábivým blábolům náboženské mafie a i jiných "slibotechen"..
Probuzením evropské kultury - Renesance - po oslabení křesťanské diktatury se Evropané počali emancipovat od náboženství a postupně zavedli sekulární řízení věcí veřejných . Tím nastartovali vědecké bádání produkující znalosti fyziky vedoucí k rozmachu techniky a nastartování blahobytu pro široké vrstvy dříve nevolných občanů.

"proste kresťanská tradícia svojím spôsobom "viaže" aj ateistu .{color: blue}" Takže během křesťanské diktatury nebylo válek, vražd a ničení ????
Podívej se visitore77 do dějepisu, kolik škody, zoufalství a nenávisti vyvolalo to tvé ideální křesťanství.
První světová válka - Evropan proti Evropanu, křesťan proti křesťanu - výsledek 20 milionů zavražděných a mocenské vakuum umožnilo vznik komunistické i nacistické diktatury.. vedoucí do ještě hroznější války a opět (s výjimkou Japonců) křesťan proti křesťanu a zvířecký antisemitismus páchaný ve jménu boha ... křesťany.
Zkrátka visitore77, dej si své křesťanství za klobouk.

Souhlas s faktem, že kristianisace (od 7. století) Evropanů vymazala účelově dřívější kultury. Modifikovala je jak násilně, tak i dobrovolně, jak k lepšími, tak i k horšímu. Prostě učenlivý a zvědavý homo Sapiens se musel opět ponaučit jak nezbytná je zdravá porce skepse k vábivým blábolům náboženské mafie a i jiných "slibotechen"...
...nie je to tak, nevymazala, len dala prioritu - kresťanstvo, kresťanskú vieru - ako zjavenie Boha človeku v jeho milosti v danom čase skrze Krista = zjavenie Boha o spáse človeka skrze Krista...
...proste Cirkev svojím evanjeliovým učením (skrze Písmo = zjavenie/slovo Boha) dala na vedomie človeku, že nastal nový čas spásy, a pohanské zvyky (často spojené s veľkými hriechmi proti láske, proti dôstojnosti človekanásilím, i obetovaním dokonca ľudí) musia prestať, lebo je to proti Bohu, proti láske, ktorou je Boh, proti novej morálke zjavenej Bohom...
...dřívější kultury však pretrvávajú, i keď v obmedzenom stave (zachovali si a zachovávajú si to dobré, čo nie je proti morálke), lebo kresťanstvo ich predčilo - a čo je lepšie, významnejšie, mravnejšie, nádejnejšie - to predčí i zatieni to, čo nie je lepšie...

Ve tvé hypotéze o bohu je každá válka hříchem.
Doba křesťanství v Evropě je doba nepřetržitých válek, ničení a lidských obětí. I ta třicetiletá válka v Evropě, zakončená popravou 27 nekatolíků (včetně lékaře a vědce Jesenia) katolíky. na Staroměstském náměstí. Zabavení majetku vyhnání z vlasti lidí, kteří odmítli se vzdát své verze křesťanství.
I rozpad Jugoslávie - válka mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy. Vraždy, ničení, zvěrstva. Pravoslavní Srbové ostřelovali Sarajevo z okolních kopců 5 let.
Pět roků, náboženského teroru.
To, že Srbové stříleli do neozbrojeného Dubrovníku, je jen úkaz perverzního chtíče ničit a vraždit ... a typické mentality náboženských fanatiků a nacistů

Jak s píše datum údajného narození Jezulátka?
Rok 0, měsíc 12, den 24, nebo Rok 1, měsíc 12, den 24. (0000-12-24, nebo 0001-12-24 ?)
A logicky - Nový rok po narození Jezulátka je 0001-01-01, nebo 0002-01-01, či snad 0000-01-01 ???

No a co se nepodařilo vrahounovi novorozeňat Herodesovi, který "zatřepal bačkorama" 4 roky před narozením Jezulátka, se podařilo, tak odhadem 30 až 40 let později, antisemitovi Pilátovi.

Jako často, si každý (aspoň trochu) odlišně definuje významy slova, v aktuelním tvaru "bázeň".
To slovo je podle Wikiped. staročeského původu vyvinuté z výrazu "bát se". Jde tedy o emoci vyvolané strachem, obavami, pocitem ohrožení, nebo stavem úzkosti.
No a lidé jsou ve všech směrech různí a i v účinku emoce "bázně". Někomu ta bázeň "sváže" ruce, srazí ho na kolena, donutí k útěku, ... jiného probudí k horečné reakci a k boji. Prakticky všechny "fobie" doprovází emoce "bázeň". Třeba ta zeusofobie je strachem z bohů a z bohyň, akrofobie – strach z hloubky (Vesmíru).
Jen na okraj - Wikiped, pod heslem "Seznam_fobií" nabízí, určitě ne konečný, přehled stovky fobií.

Tak, tak a na tom "pracuje" celá víra.
Lukáš 12 :
5 Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!

Takže neustálým opakováním věřícím (v kostelech a pod.), že mají mít bázeň před Bohem nutí knězi věřícího k poslušnosti a tak u nich vyvolali - theofobii

Myslím, že ta náboženská manipulace v dětství, má lví podíl na vzniku oné emoce bázně z boha, z jeho samozvaných zástupců na Zemi a i z Vesmíru (který má být produktem boha).

A jiné produkty boha ?
Počet 12. set dnes žijících druhů netopýrů (létajících savců), nebo 10 tisícovek dnes žijících druhů ptáků je velmi úctyhodný pro hodinovou práci věci nazývanou kreacionisty bohem. O počtu druhů hmyzu a mikroorganizmů, které jsou nezbytné pro život na Zemi lépe pomlčet. Takže pobožní (věřitelé v boží kreaci) z tohoto faktu dostanou posvátnou bázeň, která je srazí na kolena a donutí ke "komunikaci" s věcí zvané bohem.

Už jen jen obrovský prostor vesmíru pro jednoho člověka a miliony druhů z fauny a flóry je důkazem toho, že to nemohla stvořit nějaká neviditelná a nehmotná entita, nějakým Slovem, co bylo jeho synem a stalo se tělem.

Ty mluvíš o nějaké neviditelné entitě která má jen nějaké omezené schopnosti na úrovni člověka.
Jenže my věřící mluvíme o jiné bytosti která je všemohouci. Vybav si co slovo všemohoucí znamená?

Já vím, co je všemohoucí.
Ale Bůh, kdyby byl, tak by všemohoucí nebyl.

Nedokáže si ukočírovat ani to vesmírné smítko, co stvořil.
Prý dokonalého tvora.

Bázeň a jiné emoce jsou všechno přirozené reakce, reakce organismu. Se mnou v dětství nikdo nemanipuloval, vyrůstal jsem v ateistickém a materialistickém prostředí, a přesto jsem zažil bázeň. Bázeň je emoce, která je součástí emoční výbavy každého člověka. Ateisté také mají spirituální zážitky, jen na ně případně nahlíží jinak. Děláte zbytečně hogo fogo z přirozených věcí.