Tady píšou :
Vizualizace amerického Národního centra pro atmosférický výzkum | (0:29) |
video: YouTube.com/ncarucar
Podivíny hledající hledají stopy dřeva v kamenném útvaru na úbočí
Araratu nebo třeba zbytky kol na dně Rudého moře spojuje jedna věc: touha
dokázat události popsané ve Starém zákoně.
Anebo touha po slávě a penězích, ušklíbají se kritici při řečích o
Noemově arše či egyptských vozech utopených v moři.
Výzkumníci z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum
(NCAR) a Coloradské univerzity nyní v revue PLoS One publikovali studii,
která ukazuje, kde se druhý zmíněný příběh mohl teoreticky odehrát
(výtah ze studie zde). Materiál vznikl během projektu zkoumajícího vliv
tajfunů na příbojové vlny.
Není Rudé jako Rákosové moře
Potápěčům, kteří dosud na dně Rudého moře hledali zbytky kol
faraonových vozů, studie vzkazuje: samá voda. Nový počítačový model
zkoumal mapu starověké nilské delty, jak ji podle Herodotových zápisků
sestavil anglický geograf James Rennell. A ukázal na dnes už zaniklé,
takzvané pelusijské rameno delty Nilu.
Delta Nilu (moderní snímek)
Delta Nilu (moderní satelitní snímek NASA Earth Observatory)
Delta Nilu (Renellova rekonstrukce starověké podoby)
Delta Nilu (Renellova rekonstrukce starověké podoby)
Toto rameno podle Renella mělo ústit nikoliv přímo do Středozemního
moře, ale do papyrovým rákosím zarostlé pobřežní laguny pojmenované
Tanis. Aby zde mohlo dojít k přechodu vod, musela by právě ona být oním
"Rákosovým mořem" (hebrejsky "jam suf") z Bible. O poloze této vodní plochy
se dosud vedou spory, anglický překlad Bible ze 17. století ji totiž
označil za Red Sea, tedy Rudé moře.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zanikle-rameno-delty-nilu-ukazalo-kudy-mohl-mojzis-vest-lid-pres-more.A100923_164653_zahranicni_jw