Víš Jessie, i bezdomovci mají svou životní dráhu a ta se začala kazit
alkoholem. Několi desetiletí jsem jezdil vlakem do práce a několikrát jsem
zažil bezdomovce, jak klimbali na sedadle o v rozkroku se jim najednou
šířila vlna moči. V některých vagónech to v létě někdy už odporně
páchlo a člověk musel vyhledat vagón čistější. Na mé stížnosti u
průvodčího odpovídali tito, že nemůžou nikomu (ožralému, nebo
smrdícímu) bránit ve vstupu do vlaku. No a ta sedadla vyměňují po každém
znečištění, ale vlak musí do depa a stojí to hodně práce a peněz. Při
dni otevřených dveří jsem tohle téma také zmínil a bylo mi odpovězeno,
že je měsíčně stojí vandalizmus miliony a miliony (i rozřezaná sedadla,
smirkovým papírem zničená okna, rozbité zařízení a pospeyované vagóny
ve vnitř i vně).
No a ještě jeden zážitek, tentokrát z parku. Na lavičce spí špinavý
chlap, poklopec otevřený a z poklopce mu visí Frantík. Lidi i děti chodí
okolo, nikdo se už nepohoršuje, asi běžná záležitost. Vídeň je
tolerantní město, každý si může dělat co chce. Třeba močit ve vestibulu
nádraží v rohu na zeď (jsem viděl).