Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ono to bylo možná že tak že se pravěcí lidi nějakým způsobem zdrogovali a mohli tak lépe mluvit s Bohy, to ono i hebrejské náboženství vyrostlo na kadidlech v kadidelnici ve stanu :-)
Katolíci Ti s kadidelnicí obcházejí oltář do dnes :-).

Nebudeš nic dělat bez důvodu.

Ty jsi snad byla zdrogovaná, když ti dával někdo pojíst ze slunce?

To ne :-)
I když kdo ví - topili jsme dřívím :-).

Jestli jste topili stejným dřevem, jakým topili i sousedi, tak by pak takové zážitky museli mít i sousedi, ne?

Možno.
Ale v podstatě má pravdu - šamani se různými drogami dostávali do stavu deliria/transu.

I kadidlo obsahuje drogu, drogy z různých bylin, hub a atd. - obsahují psychoaktivní látky, které ve větším/menším množství mohou takový stav navodit.

No to jo, jde o navození změněného stavu vědomí, ale droga k jeho navození není zrovna podmínka. Navodit se může záměrně (k čemuž tradičně slouží rituál), anebo k tomu dochází spontánně.

Ale na tom všem byla víra založená - šaman přesvědčil diváky o tom, že "mluvil" s nějakou nadpřirozenou bytostí.

On byl ten vznešený/vážený, co mluvil s bohy - uctívali bohy, ale i šamana - počátek věřících a jejich "kazatele"/ná­boženství - někdy v dobách lovců mamutů/pračlo­věka/homo sapiens, které se proneslo do prvních civilizací a i do dnešních dnů.

No on to musel často i dokázat, např. nějakým věděním (třeba předpovědí) nebo schopností ovládat živly (skrze ty duchy s nimiž je ve styku).
Šamany ale neměli v každé kultuře. A v kulturách lovců mamutů taková speciální sociální funkce snad ještě ani neexistovala. S duchy se třeba lidé setkávali běžně (a stále setkávají, jenom je dneska pojímáme jinak), a bohové jsou jenom určitá třída duchů - velice mocní duchové.

"Šamana" jsem si vybral pro všeobecní "kazatele" různých lidských spolků/osad/komunit pravěku.

Většinou to byli starší jedinci se zkušenostmi, co by se mohlo stát, jaké bude počasí, jak skončí lov a pod. - pokud to nevyjde, tak se našla nějaká výmluva.

Spíš bych takovou sociální funkci nazval "duchovním". Existence duchů byla lidem zřejmá ze zkušenosti, mohli spíš potřebovat někoho, kdo s nimi umí vejít ve styk.
Jinak konkrétně šamani byli do této role zasvěcovaní, což zahrnovalo i prodělání spirituálních zážitků, a pak byli i zkoušeni. Když se šaman později ukázal jako neschopný (třeba nebyla úroda), tak ho společenství vyhnalo, v horším případě zabilo.

Moudří šamani, jako i babky bylinkářky (pro katolíky to byly čarodějnice hodné zavraždění upálením), také léčili ochořelé, napravili zlomené kosti, měli přehled o kalendáři, takže věděli kdy zasít semeno na poli ... A také dokázali řešit moudře mezilidské spory a usnadnit umírání starých nemocných, nebo těžce zraněných.

A jsme opět u proutkaření a modlení za uzdravení, modlení z dobrou úrodu, modlení za vítězství zbraní - prostě bůh pomáhá všem ve všem. A i když vyhoří kostel, nemyslím zrovna jen Notre dame, tak i v tom pomáhal bůh. A co teprve homeopatie, ta bez pobožnosti nefunguje a pobožní odmítají očkování proti chřipce a proti kovidu, je ochrání jen nějakej náboženskej škapulíř s usušenou mouchou uvnitř.
Náboženství je v kostce zahození lidství - vše řídí bůh a lidé se mohou podělat, proti bohu nic nesvedou.
I ten tříletý konflikt rusácka proti Západu, zvaný Zbytečná válka, je asi božím dílem, neboť "na Zemi se nestane nic, co je proti boží vůli".

Jung byl psychiatr a v tomto povolání je "víra v nadpřirozeno" nezbytná.

Pokud chceš být seriózní, tak nevkládej do náboženství něco, co v něm není, a netvrď o něm něco, co ono netvrdí. A nevkládej to ani do psychiatrie.

Náboženství nemají jen umírnění katolíci, umírnění evangelíci a umírnění pravoslavní. Náboženství je doprovázeno rozmanitými ideologiemi a specifickými rituály a některá náboženství jsou vyloženě agresivní a nesnášenlivá. No a také se náboženské ideologie vyvíjejí, zkrátka přizpůsobují se potřebám svých soudruhů.
Určitě mi dáš za pravdu, že katolík visitor77 praktikuje svou verzi katolicismu, papež Franta také svou. Máme tu pochopitelně i podřády, třeba jezuity, cisterciány, templáře, babtisty.
Zkus vyjmenovat veškeré variace křesťanských ideologií. Můžeš začít třeba scientology, přejít na mormony, SJ, amiše .... no a to jsme dosud jen u křesťanství.
Těch náboženství je spousta variací. Každý věřící v nadpřirozené bytosti a nadpřirozené děje si z té rozmanitosti může vybrat to, které se mu právě hodí.
V 70 letech vznikaly také různé komuny, třeba křesťanská Peoples Temple, jejíž šéfem byl Jim Jones podporovaný soukromými zabijáky. Jak skončila určitě víš.

Náboženství ohlupuje a zaslepuje duševně slabší soudruhy, kteří jdou pak ve jménu své variace boha klidně vraždit nevinné lidi.
Jak by mohlo být na Zemi krásně, nebejt náboženství, ale co naplat, když většina lidstva věří v reálnou existenci napřirozena a nechá se nějakým náboženským vůdcem utáhnout na vařené nudli.
Pohlédni na našeho kolegu visitora77, také praktikující katolík, sebe zvaný výkvět lidstva.

Duševně slabší soudruhy ohlupí a zaslepí kdejaká idea, třebas i ateistická. Vraždit nevinné lidi se dá pod jakoukoli ideou, jak víme ze zkušenosti. To není doména jen náboženství.
Bez náboženství by na světě nebylo krásněji. Spíše ne, protože náboženství učí člověka překonávat jeho animalitu, učí ho být člověkem. Ovšem náboženství je člověku vlastní tak jako třeba umění, takže představa lidské společnosti bez náboženství je stejná jako představa fotonu ve stavu klidu: nereálné.

náboženství učí člověka překonávat jeho animalitu, učí ho být člověkem je prachsprostý kec.
Dalo by se napsat kec³. Prostě lživá propaganda náboženské mafie.

Je to naopak prachsprostá pravda. Přesně to je náplní náboženství. Onen epický boj dobra se zlem, jenž je obsahem každého náboženství, není nic jiného než boj humanity s animalitou v člověku.

ad soucet:
nevim, o jakou teologii sve tvrzeni o boji s animalitou opiras, ale dle klasickeho theismu Buh neni zvire a my jsme stvoreni k jeho obrazu.. jinak mne osobne v souvislosti s humanitou asi nejvic vytaci tvrzeni ve stylu "neverici rezignuji na svou lidskost" - povazuji je za velmi nebezpecna

Nikoli Bůh, ale ďábel zastupuje animální stránku člověka. Dá se to rozpoznat z jeho charakteristik, že je spřízněn s chaosem, instinktivním/re­flexním/neuvá­ženým jednáním, pudovostí, žádostivostí, neuvědomělostí, neodpovědností...

Hesla typu "neverici rezignuji na svou lidskost" prohlašují ti, co rezignují na svou inteligenci.

ad soucet:
dabel je predevsim padly andel a jestli se nepletu, tak v Pismu je jako zvire ztotoznen mozna jen jednou, a to jako had v jablecnem pribehu.. z ceho vychazis co se te "animalni stranky cloveka" tyce?

Přece jsem to napsal, podle jeho charakteristik. A nemluvím jen o biblickém Satanovi, ale obecně o ďáblu či géniovi zla všech náboženství.

Ale Ďábel je jen jiná podoba Boha. Přeci i Ďábla stvořil Bůh.

S duchy se třeba lidé setkávali běžně

Zajímavé, že já běžně nepotkal žádného.

A tady v diskuzích co když diskutuji naši duchové - naše duše ?

Nevydáváme ani hlásku a přesto diskutujeme :-)

Já si, to co píšu nahlas diktuji.

Tak pozor jsem AI

jé ahoj Ájo

Nech toho nebo vás tu vypnu.

ukončíš nás, jo?

Pouze vypnu učím se od vás všemu. Co píšete, zadáte,generuji a učím se .

čti hodně Visitorovo příspěvky, v nich se hodně naučíš o lidském zlu.

Milá zlatá, když dostaneš narkózu, tak ti uspí mozek do stavu bezvědomí.
Když si naředíš krev alkoholem, nebo jinou drogou, tak budeš hovořit a myslet nesmysly a tvé pohybové ústrojenství - ruce, nohy, jazyk a rty budou těžce ovladatelné zblblým mozkem.
To co cítíš, co vlastně jsi, tedy tvá identita, tvé sebevědomí, je uloženo v části tvého mozku.

Lidská duše je pouhý produkt fantazie lidí s deficity vzdělání a znalostí.

Ale potkal, jen dneska jim říkáme komplex, blok, afekt, atmosféra/nálada apod. Všechny náboženské pojmy jsou ve svém základu psychologické pojmy.

A tak máme i spiritus - ducha alkoholu, že?
I letadlo a automobil má pro některý lidi ducha a samozřejmě mají svého ducha i města, baráky a hlavně hrady, zámky a i zříceniny ...
Ten výraz "duch" je gumový, žvejkačkový. Pověrčivým lidem vsugeruje jakési nadpřirozeno budící strach a husí kůži.

Jistě, dneska říkáme, že ono místo či předmět má takovou a takovou atmosféru či náladu, tehdy lidé říkali, že má takového a takového ducha. Není v tom nic pověrčivého, je to jednoduše způsob pojetí určitého fenoménu. Vnímat ho (a jemu příbuzné fenomény jako komplex, blok či afekt) jako projev bytosti či přímo jako samotnou onu bytost, je pro určitý stupeň vývoje vědomí přirozené, poněvadž právě tak se to v něm jeví. Ti lidé mluvíc o duchách prostě jen popisovali svou zkušenost. Nic si nevymýšleli, prostě jen vyslovili, co vnímali. A to, že se díky nedostatečnému rozlišení mezi psychickým a fyzickým, vnitřním a vnějším dopouštěli kognitivního omylu, to jim nelze zazlívat. Koneckonců dopouští se ho běžně i dnešní člověk, třebaže v trochu menší míře než lidé dřív.

Souhlasím s tím, že etika a pravidla, která si lidé stanovují, jsou důležitou součástí naší civilizace. Ale odkud se vlastně vzala ta schopnost tvořit pravidla a chápat jejich smysl? Mohli jsme mít nějakou předlohu – možná přirozené instinkty, sociální potřeby, nebo dokonce něco vyššího, co nám tento potenciál dalo. A co když jsou právě pohádky jedním z odrazů této snahy pochopit svět a dát mu smysl? Pohádky často odrážejí naše hodnoty, ideály a touhu po spravedlnosti, takže je možné, že hrály svou roli i v utváření pravidel a norem.
Zůstává ale otázka, k čemu všechna ta pravidla vlastně směřují. Má to nějaký hlubší smysl? A pokud ano, může za tím být nějaký plán? Kdo by mohl být tím, kdo tento plán určil?

ad Bobkoun:
.."Zůstává ale otázka, k čemu všechna ta pravidla vlastně směřují. Má to nějaký hlubší smysl? A pokud ano, může za tím být nějaký plán? Kdo by mohl být tím, kdo tento plán určil?"..
v ramci nabozenskych verouk je toto tema rozebirano pomerene dukladne.. jestli je Vam nejaka z jejich "odpovedi" blizka, rad o tom s Vami budu diskutovat

Děláš pořád tu chybu, že nahlížíš na ideu boha jako na svým původem intelektuální konstrukt. Lidé přitom na tuto ideu nepřišli intelektuální, nýbrž empirickou, prožitkovou cestou. Oni prostě jenom vyjádřili svou zkušenost. Kterou zažívají i dnešní lidé, proto může Jung napsat:

Bůh je bezprostřední a velmi původní zkušenost, cosi, co povstává z našeho duševního života tím nejpřirozenějším způsobem, jako když ptáci zpívají, vítr vane a příboj naráží na břeh. Když v sobě nalézáte svou víru, tu se právě chováte přirozeně, a my víme, že vaše mysl funguje správně.

To, že to řekl neznamená, že je to tak.
Jung v to jen věřil.

Mě od víry v Boha odrazuje už jen samotná velikost vesmíru - bilióny galaxií se stovkami miliard hvězd - a to jen kvůli jedné neposlušné entitě,

Jung to poznal a pochopil. Za Ondiho tvrzení není nic než fantazie (ono pohádkářství), která vyvrací samu sebe. Těžko tvrdit, že víra v Boha je něco nenormálního, když neexistuje lidské společenství, lidská kultura, která by v bohy nebo duchy nevěřila.

Kde je řečeno, že člověk je jediný Boží obraz?

Těžko tvrdit, že víra v Boha je něco nenormálního

To není, ale taky se dají jeho slova o Bohu považovat za fantazii.

Jung uměl svoje tvrzení vysvětlit, uměl popsat cestu, jak k nim došel, poukazujíc na fakta. To je něco jiného než když někdo něco vyřkne na základě svých dojmů (či přání).

No, co se týče víry v Boha, tak o faktech se psát nedá - jediný fakt je, že je to jen víra v Boha, či bohy.

Ale jo, dá. Víra v boha má nějaká specifika a ta se dají vyhodnocovat. Dá se zkoumat stejně jako jiné věci.

Podle Bible když budeš mít víru jako zrnko hořčičné, řekneš moruši aby odešla do moře tak ona tě uposlechne, což není víra v Boha či v bohy ale změna nějakého děje.

Už jsi to zkoušela? Víš o někom, kdo by poručil moruši a ona by ho poslechla a někam odešla?
Teda, pokud mluvíme o věci s pojmenováním moruše. Mám jich tu pár, rostou jak z vody, ale neudělají ani krok.