Přirozeným stavem je to, co se nazývá osvícení. Po přečtení nějakých jeho charakteristik (jichž tedy není mnoho) si lze celkem dobře udělat představu toho, jak to vypadá. Člověk je sice hříšný, ale zároveň má schopnost se z té hříšnosti vymanit.
Přirozeným stavem je to, co se nazývá osvícení. Po přečtení nějakých jeho charakteristik (jichž tedy není mnoho) si lze celkem dobře udělat představu toho, jak to vypadá. Člověk je sice hříšný, ale zároveň má schopnost se z té hříšnosti vymanit.
ad soucet:
tvrzeni, ze se z hrisnosti lze "vymanit" do nejakeho statickeho stavu
"osviceni", primo popira koncept individuace (viz Jung, GW 9/2 - Aion) - Jung
strukturalne prokazal, ze stin (krestansky hrich) je konstitutivni a
neodmyslitelnou slozkou psyche - z temnoty se clovek nema "vymanit" - to je
naivni detsky utek - clovek ji musi integrovat do psychofyzicke celistvosti..
tva predstava o "vytepkani" hrisnosti popira koncept Ctverice (Quaternity), na
kterem pozdni Jung pracoval s Wolfgangem Paulim - celistvost vyzaduje integraci
tmy a hmoty, nikoliv jejich opusteni v ramci nejakeho slunickoveho osviceni
Špatně chápeš pojmy, nejde o žádný útěk nebo opuštění (to se rovná vytěsnění). Integrace stínu znamená, že ho člověk zvědomí a přijme ho, což je podmínkou k tomu, aby se s ním mohl pozitivně vypořádat. To vypořádání se provádí sebekultivací, kdy stínové stránky ztrácejí svůj "náboj". Ony tu sice stále budou (potenciálně), ale nebudou mít žádný vliv.