Dušičky
Hodně lidí se domnívá, že hřbitov je místem, kde spočívá jejich
milovaný a proto mu na toto místo nosí květiny, zapalují svíčky,
pokládají věnce a takto obřadně a s úctou vzpomínají na společně
strávené chvíle.
Člověku, jehož tělo tam leží, je to jedno. Není tam. Neleží tam.
Jsou to ostatky, ne on. Jeho tělo se změnilo v popel,nebo se vrátilo
přírodě ve své původní formě.. duše však nikoliv.
Duše je energie. A jak víme z hodin fyziky, ta se může dělit na
nekonečně mnoho částí, aniž by zanikla. Energie nezaniká. Nikdy. Není to
možné. Ani fyzicky možné, ani jinak možné. Proto není nijak
nadpřirozené, že vám duše vašich blízkých a to zejména v tomto období,
může dát najevo:
"Haló, jsem tady s Tebou. Neopustil/a jsem Tě a nikdy neopustím."
Nezáleží na tom, zda tomu věříte, nebo ne. Děje se to a dít se to
bude, stejně tak, jako je slunci jedno, zda pozorujete jeho východ, či
západ. Bude vycházet a zapadat i nadále, bez ohledu na to, jaký na to máte
názor. A s duší blízkých je to stejné.
Někdy "víte", že jde o pozdrav, ale rozum to vyvrací. Instinkt cítí a
ví. A tuší správně. Instinkt se neplete.
Jak poznáte blízkost milovaných?
Známá vůně, jejich oblíbená písnička, která vás provází, vaše
společné oblíbené předměty, které nalézáte na neobvyklých místech,
pocit pavučiny na těle, či obličeji (která tam samozřejmě není), pocit,
že po vás leze například pavouk (jemné doteky bez příčiny), chlad,
jemný vánek v uzavřené místnosti, neobvyklé zvuky, nalézání mincí,
nebo ptačích per na místech, kde byste je neočekávali, opakující se
čísla na hodinách, nebo SPZ...To vše jsou komunikační prostředky,
kterými se snaží navázat "kontakt", nebo na sebe jen upozorňují.
Cítíte strach? A z čeho? Z těch, které jste milovali? Spousta věcí na
světě může zaniknout, láska však nikoliv. Ta trvá a smrtí nekončí..a
nikdy neskončí. Láska je nejsilnější energie ve vesmíru a cestuje
napříč prostorem a časem. Vnímáme ji, cítíme ji, žije.. přestože
lidé, kterých se to týkalo, nikoliv.
Zvedněte ten telefon beze strachu. Na snahu o kontakt reagujte uvědoměním
a alespoň v duchu myšlenkou na svého milovaného se slovy:"Cítím tě, vím,
že jsi tady. Děkuji, že jsi se mnou. Také tě stále moc miluji a těším
se, až se jednou zase setkáme."
Zapalte svíčku a věnujte krátkou chvíli vzpomínce na krásné chvíle
plné radosti, smíchu, společného času.. A pokud vám tak daleko už paměť
nesahá a společné chvíle se nevybavují, nebo si je nepamatujete, alespoň
vnitřně s klidem a láskou myslete na tu osobu. To úplně stačí. Vaše
láskyplná energie k ní dorazí.
Možná se nestihnete dostat na hrob, možná nemáte možnost cestovat.
Možná vás už teď sužují výčitky, že se nedostanete na hřbitov, nebo
na poslední rozloučení.. Nic z toho nevadí.
Období dušiček je období vzpomínek. A vzpomenout si můžete kdekoliv a
kdykoliv. A energie lásky dorazí ke svému příjemci a on vám tuto energii
oplatí výše zmíněnými náznaky. Protože kdo žije ve vzpomínkách, ten
žije navždy a nikdy neumírá.
A říká se, že při láskyplné vzpomínce na milovanou osobu vzniká
světelný most, po kterém kráčí andělé..a přímo v tomto magickém
období po tomto mostě může kráčet kdokoliv.
Stále jste milovaná dcera, syn, vnuk, vnučka, přítel, přítelkyně,
manžel, manželka, dítě... Vy jste na živu a osobu, která vás opustila,
stále milujete. Z jakého důvodu se domníváte, že naopak to neplatí?
Myslete na své blízké a přejte si setkání, alespoň ve snu. A ono se
uskuteční. V tomto období je možné úplně všechno. A nejen v tomto
období..
,
1
1
1
