Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Lidé dělají spoustu věcí, které v Bibli nejsou popsány. A nikdo nemá monopol na Krista aby si mohl říct: já nedělám toto nebo ono (například netancuji u majky nebo se neúčastním pochodu k svaté Libuši) a proto jsme dobrá nebo dokonce lepší než ti druzí.
Víra a spriritualita má jiné cesty než to vnější, ale to vnější patří taky k lidskému životu, a pokud to sjednocuje, lidi trochu zabaví a vlastně je zbaví nudy a neuškodí, je to taky OK.
Není nutné být za každou cenu jen podle Bible... nebo za každou cenu proti, vymezovat se proti. Neexistuje ideál vpraktickém životě. to by byla utopie. žijme si svůj život jak nejlépe umíme, buďme šťastní jak nejlépe umíme a pokud s průvodem, s tancem, ale i s filmem nebo s vycházkou do přírody nebo klidně i na nákup. Všecko je v pořádku. Je zbytečná řevnivost že ten je blbý protože.... doplň tisíc věcí co nám na "těch druhých" překáží.

Promin ale vystavovat ostatky a nebo mrtvoly je něco odporného, nabalilo se to na křesťanství někdy ve středověku s kdovi jakého fetišizmu.

přesně!

Nepřijde mi to o odporné. My máme u nás ve městě relikvie v třech kostelích, a patří to k historii. Nikdo je neodstraňuje, zůstávají ve svých relikviářích a jsou předmětem dost velkého zájmu. Ti co se zajímají, mohou se i pohoršovat jistě... ale nakonec se zeptají a pamatují si.

Nepohoršuji se ani nad politiky :-) Protože život je díkybohu pestrý a nikdo mi nezakazuje co smím a co nesmím vidět, čeho se nesmím účastnit a co je fujfuj.

Jo pamatují, jsou pozitivní a negativní vzpomínky a tyhle jsou negativní.

Ne fetišismus přímo, ale finanční přínos majiteli ostatků z nalákaného publika. Obchod s ostatky a jejich velkovýroba je datována od desátého až do dvanáctého století. V různých zemích s obměnami.

Jde o pověrčivot prostých lidí, že ostatky mají zázračnou moc, zahánějí choroby a přinášejí štěstí a prosperitu. Pochopitelně byla provázena zneužitím jejich náboženskými pastýři. To přerůstalo až do extrémů, že si lidé přikládali schránky s ostatky na bolestivá místa a léčili si tak zlomeniny a nehojící se zranění, bolesti hlavy, slepotu, nebo i neplodnost a impotenci. Byl praktikován i přenos zázračné síly ostatků na předměty, na nářadí, na zbraně a na škapulíře nošené na šňůrce na hrudi.