Ateistická společnost

Tak napsáno je tu, že mu někdo nesl kříž, ale ne že by je vyměnili a ukřižovali toho, co mu nesl ten kříž.

No vrátil ho Kristovi, aby ho na něj ukřižovali?

Je to ale možné, že by se za něj obětoval.
Nebo ne?
Potom by se samozřejmě mohl reálně ukazovat po "zmrtvýchvstání".

Ti římanští strážci nejspíš uměli rozpoznat Ježíše od toho Šimona, takže těžko by se nějak nepozorovaně prohodili. A vzhledem k tomu, že Šimona přinutili nést ten kříž, z čehož vyplývá, že neměl chuť ten kříž nést (když ho k tomu museli nutit), tak by zřejmě neměl ani chuť se za Ježíše obětovat. V dalších Evangeliích je to navíc popsáno podrobněji, kde třeba je výslovně líčeno, že Ježíšovi ten kříž pomohl nést tak, že ho nesl vzadu a Ježíš vepředu.

A navíc, Ježíšovo ukazování se po ukřižování mělo nadpřirozené atributy: jednak měl Ježíš na rukou rány od hřebů a na boku díru od kopí, a jednak do místnosti, v níž byli apoštolové, vstoupil zavřenými dveřmi. To by zas musel nějak eskamotérsky zinscenovat.

Všechno se dá a iluze se provádějí i dnes.

To je otázka, jestli opravdu všechno. Vytvořit iluzi, že mám díru v rukou a v boku tak, aby nebyla odhalena ani z půlmetrové vzdálenosti nebo přímého dotyku, to se mi popravdě nezdá, že by bylo možné.

A víš to jen proto, že je to v Bibli a že mu tam Šimon opravdu šáhl??
Papír snese mnoho - Ježíše zidealizovali a přisoudili mu něco, co se pravděpodobně ani nestalo.
Hlavně Ján.

Potom nemá smysl řešit jednotlivosti, jako třeba uvažovat o nějaké výměně někoho za Ježíše ve snaze racionálně vysvětlit "zmrtvýchvstání", když se nakonec zpochybňuje biblické sdělení jako celek. Rovnou můžeme říct, že je to celé kompletně vymyšlený, a je to vyřešený.

Ale ono to není komplet, kterýpak evangelista byl u narození Ježíše nebo u pokušení na poušti?

Přesně tak.
Můj názor je takový, že Mojžíš vymyslel "jediného" Boha a silou s "božím" požehnáním sjednotil kmeny Izraelitů do jednoho židovského národa.
No a JK byl rebel, kterého nové učení oslovilo mnohé a ti ho vynesli na piedestal, který ho rozšířil po světe a lež se stala pravdou.

Ale ono to je jinak, kdo vyzná že Ježíš je Syn Boha v Bohu přebývá a Bůh v něm :-)

Všici su děti boží...

To asi podle toho jak se kdo cítí :-).

to je pravda, ne všichni ale požívají Boží přízně.

Klidně si to vyznávej - je to tvoje věc.

Ateisti by neměli řešit z mrtvých vstání Ježíše, protože je to nesystémové.
Stačí jim prohlásit Bibli za snůšku lží.

To jsem nikdy nevyhlásil - je tam i hodně faktů.

Izraelský Bůh je opakem Boha křesťanského - Krutost vs. Láska
Proč ta změna?

Řekl bych, že mono-bůh Israele byl neschopný trouba a rozhodl se polidštit.
Vlezl Marii do vaječníků, vyhlédl si vhodné vajíčko ... a za týden se narodil jako člověk pokřtěný jménem Ježíšek. Začal dělat dobro, nosil dětem o vánocích dárečky. Ovšem zakrátko viděl, že takhle z Israelitů Slovany nenadělá.
Proto se rozhodl zincenovat dráma, svou popravu, aby mohl navždy zmizet ze Země a založit si jiný, nový, vlastní Vesmír, kde není válek, není náboženství, zkrátka kde nejsou žádní lidé.

S příchodem Ježíše se Bůh změnil respektive postupně měl na člověka stále vyšší morální požadavky.
proto Ježíš modifikoval i desatero. Lidi se ale často řídí oko za oko zub za zub.

Všemocný Bůh se změnil?
Můžeš to nějak doložit?
A proč by se měl měnit?
To se ze Synem pohádali?

Bůh svoji morálku přizpůsobuje v průběhu dějin člověku.
Dokonce výklad Bible se v průběhu dějin mění, aby byl aktuální pro danou dobu.
Vrchol morálky zavedl Syn Boží Ježíš.
Za Mojžíše Bůh toleroval krevní mstu.
V Novém zákoně pak Ježíš klade důraz na odpuštění, lásku k nepřátelům a odmítnutí osobní pomsty.

"Dokonce výklad Bible se v průběhu dějin mění, aby byl aktuální pro danou dobu."

čili bůch je schizofrenní- jednou mluví tak a pak zas jinak. Hlavně že je "stejný" včera dnes i na věky........... v bibli asi netřeba hledat logiku.

ano Bůh je stejný v tom, že se přizpůsobuje člověku-respektive si ho postupně vychovává k dokonalosti.

Bůh svoji morálku přizpůsobuje v průběhu dějin člověku. Dokonce výklad Bible se v průběhu dějin mění, aby byl aktuální pro danou dobu.
.1. Boh morálku, ktorú stanovil nemení ani v priebehu dejín,
.2. tak, ako sa nemení Biblia, výklad Biblie sa taky nemení, je stejný - len sa (v stejnosti) presnejšie vysvetľuje...
...ak sa niečo "mení" v morálke i vo výklade Biblie (prispôsobuje), tak je to ľudská činnosť proti Bohu, nie činnosť Boha...

Chápání některých pasáží bible se v průběhu historie mění, např. byli dříve brány jako doslovný popis a dnes jsou brány spíš jako symbolický popis (např. stvoření).

Ta pohádka o božím tvoření je dodnes vtloukána do hlaviček dětí.
Motív ?
No přece oblbnutí další generace homo Sapiens. Sapiens = rozumný. Opravdu "rozumný" ???? To sotva.

Nechce se mi to dohledávat, tak toto je od AI
Zatímco kanon určoval, které knihy patří do Bible, proces přepisování ovlivňoval to, jak jsou tyto knihy napsány. V průběhu staletí, kdy byly texty ručně přepisovány, docházelo k drobným změnám, variantám v rukopisech nebo rozdílům v překladech (například mezi řeckou Septuagintou a latinskou Vulgatou).

A je to tak.
Pokud se mohl dopsat konec Markového evangelia, tak stejnou formou se mohli přepisovat i jiné části NZ, tak aby vše do sebe zapadalo a z Ježíše se stal Bůh.

visitor říká, že vstal v "oslaveném těle", co to je? to je fyzické tělo nebo duch nebo něco mezi? a pak prý vystoupal na nebesa, rozplynul se nebo odletěl jako pták nebo vyšel po nějakých schodech do nebe?

Oslavené tělo by mělo být zduchovnělé fyzické tělo. Mělo by mít změněné charakteristiky.

jo, mělo, kdo to vymyslel, kdo u toho byl...

Soudě z popisu, jak ho podává bible. Jinak to třeba i budhismus uznává nějaké takové "jiné" tělo.

nejsi věříci, nejsi křesťan, je normální že je to všecko pro tebe nesmysl :-)) chápu to. taky jem bývala ateistka a taky mi přišli věřící na hlavu... že věří blbostem.

o Mojžíšovi je to hodně moc stará pověst, nevím co, měl fakt zjevení nebo si ho někdo vymyslel? jak to zjistíme? nijak...

Záleží na tom co pro koho Bible je.
Někdo ji považuje za knihu bájí a pohádek. jiný ji považuje za částečně historickou knihu, jiny ji považuje za snůšku lží. Věřící ji považují za slovo Boží. A někdo za literaturu.
A podle představ o Bibli potom člověk řeší ty informace co z ní přečte.
Velice často se stává, že ty informace co si přečte interpretuje posvém a pak si myslí něco co ty informace nepřináší.

Jsem věřícím člověkem a proto věřím, že bibli spáchali lidé v dobré víře lidé, ve snaze udělat z ostatních lidí anděly. Bible se ale chopili mocipáni, navlíkli lidi do uniforem a dělali z nich zabitím anděly. Mrtvoly hříchu nečiní.

Praktická funkce bible je matení pověrčivého mozku fantastickými pohádkami o nebi zabydleném stovkou miliard duší čekajících trpělivě na slíbené znovuzrození v mladém, zdravém těle, s mozkem nabitým aspoň deseti vysokoškolskými tituly.

I proto šli lidé dobrovolně do plynové komory v koncentráku, protože věděli, že jedno hluboké nadechnutí vzduchu "obohaceném" cyklonem-B stačí na odlet do nebe a na splnění slibu o znovuzrození.

"sláva pohádkám, ámen"

Praktická funkce bible je ukázání cesty, jak dosáhnout opět přirozeného stavu (stavu původní jednoty či celosti o nějž jsme přišli uvědoměním si sebe sama).

... stavu původní jednoty či celosti o nějž jsme přišli uvědoměním si sebe sama

To byl stav před 500 miliony let, v období Kambria.
No, jo. Uvážíme-li však jen druh homo Sapiens, jehož nejstarší stopy jsou tak několik statisíců let v minulosti, tak lidi vynalezli mono-boha a napsali bibli před nějakou tisícinou této doby. Zkrátka živočišný druh Moudrý člověk si na Zemi žil a po Zemi coural po stovky tisíců let bez bible a bez mono-boha. ... a neměl tušení o nějakých budoucích náboženských ideologiích vedoucích zákonitě ke vzniku nepřátelství a násilí mezi lidmi.

Ty víš, kdy se u člověka objevilo vědomí sebe sama? U jednotlivého člověka se tak děje zhruba mezi 2. a 3. rokem věku. Ale u člověka jakožto druhu, to umíš takhle říci?

ad soucet:
ve sve touze po lacinem duchovnim klidu se dopoustis stale stejneho, dokola se opakujiciho omylu: pletes si celistvost s infantilni regresi.. tva teze, ze cilem je "dosahnout opet prirodniho stavu puvodni jednoty", je v primem rozporu s Jungovou teleologii.. to, co popisujes jako "puvodni jednotu, o niz jsme prisli uvedomelim si sebe sama", je v jungovske psychologii stav Uroborose – tedy stav embryonalniho, rajskeho nevedomi, kde ego jeste neexistuje a psyche je sjednocena jen proto, ze je tma - podle Junga je tento stav sice puvodni, ale rozhodne neni "prirozenym cilem" dospeleho cloveka - cilem individuace totiz neni navrat zpet do teto pre-reflexivni jednoty (coz by znamenalo likvidaci ega a psychickou smrt), ale progresivni posun vpred - cilem je vytvoreni nove, vedome celosti (coniunctio oppositorum), kde ego zustava plne zachovano, ale je v dynamickem vztahu k Bytostnemu Ja (Selbst).. pokud by mela Bible ukazovat cestu k "puvodni jednote", jak naivne tvrdis, pak by propagovala psychicky regres a detsky utek pred dramatem vedomi - Jung vsak Aionu a v Psychologii a alchymii jasne ukazuje, ze krestansky mytus (a alchymisticky proces) neni kruh, ktery se vraci na zacatek do rajske zahrady, ale spiralovy pohyb vpred skrze utrpeni, rozstepeni a naslednou novou syntezu - ty se vsak chces vratit do raje pred strom poznani dobreho a zleho – Jung te nuti projit skrze to poznani a nest jeho nasledky.. tvuj koncept je opet jen neojungovsky romantismus, ktery se boji psychickeho vyvoje a zamenuje duchovni zralost za navrat do materskeho luna nevedomi, drahy priteli

Přečti si znova a pozorně co jsem napsal a nefantazíruj u toho.

ad soucet:
tato tva uboha jednoveta defenziva je presne tou kapitulaci, kterou jsem ocekaval.. kdyz ti dojdou argumenty, zacnee knucet o "fantazírování", drahy priteli

Nevim jaké by mi měli dojít argumenty, když jsem tě upozornil na to, že jsi si pustil fantazii na špacír, poněvadž jsem nijak nespecifikoval, jak k tomu návratu dochází. Návrat do ztraceného ráje není nutně procesem regrese, jak jsi si mylně vyložil.

Co takhle prostudoval H.G.Wellse a podle jeho dokumentace si sestrojit Stroj času. S tím si pak "zajet" do doby plaváčka Mojžíše, zdokumentovat úprk z Egypta, překročení Rudého moře a doprovázet Mojžíše na kopec Sinaj, kde převezme z hořícího křoví Desatero přikázání.

Proč by se lež měla stát pravdou? To biblické sdělení by bylo stále pravdivé i kdyby třebas zítra bylo prokázáno, že žádný Ježíš Nazaretský ani Mojžíš neexistovali. Bible správně vystihuje, jak se věci mají a jak člověka přivést zpět do přirozeného stavu. Správně popisuje činitele, kteří k tomu cíli vedou a kteří mu naopak stojí v cestě, i fenomenologii toho procesu. Biblické příběhy jsou příběhy naší duše, ačkoli je žádoucí, aby byli prožívány jako vnější, fyzické události.

ten tvůj přirozený stav, jo mohl bych si to nějak představit, jenže ne v vtomto těle a životě! člověk je přece od narození hříšný, první jeho hřích, že se narodí...

Přirozeným stavem je to, co se nazývá osvícení. Po přečtení nějakých jeho charakteristik (jichž tedy není mnoho) si lze celkem dobře udělat představu toho, jak to vypadá. Člověk je sice hříšný, ale zároveň má schopnost se z té hříšnosti vymanit.

ad soucet:
tvrzeni, ze se z hrisnosti lze "vymanit" do nejakeho statickeho stavu "osviceni", primo popira koncept individuace (viz Jung, GW 9/2 - Aion) - Jung strukturalne prokazal, ze stin (krestansky hrich) je konstitutivni a neodmyslitelnou slozkou psyche - z temnoty se clovek nema "vymanit" - to je naivni detsky utek - clovek ji musi integrovat do psychofyzicke celistvosti.. tva predstava o "vytepkani" hrisnosti popira koncept Ctverice (Quaternity), na kterem pozdni Jung pracoval s Wolfgangem Paulim - celistvost vyzaduje integraci tmy a hmoty, nikoliv jejich opusteni v ramci nejakeho slunickoveho osviceni

Špatně chápeš pojmy, nejde o žádný útěk nebo opuštění (to se rovná vytěsnění). Integrace stínu znamená, že ho člověk zvědomí a přijme ho, což je podmínkou k tomu, aby se s ním mohl pozitivně vypořádat. To vypořádání se provádí sebekultivací, kdy stínové stránky ztrácejí svůj "náboj". Ony tu sice stále budou (potenciálně), ale nebudou mít žádný vliv.

ad soucet:
v minulem prispevku jsi explicitne napsal "clovek ma schopnost se z te hrisnosti vymanit", ale nyni, kdyz jsem ti o hlavu omlatil Junguv Aion, couvas, menis retoriku a tvrdis, ze stinove stranky "tu sice stale budou", cimz uznavas, ze tvuj predchozi vyrok o "vymaneni se" byl teoreticky chybny a neudrzitelny, protoze z neceho, co v psyche stale zustava, se z definice vymanit nelze - dekuji ti za priznani omylu.. jinak tva teze, ze integrovany stin "nebude mit zadny vliv", je hluboky jungovsky blud, ktery s realnou hlubinnou psychologii nema vubec nic spolecneho - archetypalni Stin neni nejake mrtve trauma, ktere "sebekultivaci" zbavis energie, aby lezelo v koute a nemelo vliv - pozdni Jung a Pauli ukazali, ze stin je autonomni, zivy a permanentne energeticky komplex v ramci psychofyzicke reality - integrace neznamena stin vykastrovat a zbavit vlivu, ale vedome vyuzit a presmerovat jeho obrovskou temnou energii (libido) - lidska psyche stoji na neustalem napeti protikladu a stav, kdy by stin nemel "zadny vliv", by znamenal konec veskere psychicke dynamiky a spiritualni smrt

Píšeš: lidska psyche stoji na neustalem napeti protikladu a stav, kdy by stin nemel "zadny vliv", by znamenal konec veskere psychicke dynamiky a spiritualni smrt.
Můžeš mi to prosím nějak blíže objasnit? V čem spočívá spirituální smrt a co rozumíš pod psychickou dynamikou a jejím ukončení tím če zmizí napětí protikladů...třeba že mě žádné stíny nepronásledují.... jsem v klidu. to jsem spirituálně mrtvá?

ad ratka:
.."Píšeš: lidska psyche stoji na neustalem napeti protikladu a stav, kdy by stin nemel "zadny vliv", by znamenal konec veskere psychicke dynamiky a spiritualni smrt".. Můžeš mi to prosím nějak blíže objasnit? V čem spočívá spirituální smrt a co rozumíš pod psychickou dynamikou a jejím ukončení tím če zmizí napětí protikladů...třeba že mě žádné stíny nepronásledují.... jsem v klidu. to jsem spirituálně mrtvá?"..
rad ti to objasnim a diky za tvuj vecny a uprimny dotaz.. to, co popisujes jako vnitrni klid, samozrejme zadna spiritualni smrt neni – v teologii je to stav pokoje v dusi a v psychologii je to vysledek uspesne integrace a zvedomeni vnitrnich konfliktu.rozdil je v tom, jak hlubinna psychologie pozniho Junga a Pauliho definuje samotny mechanismus fungovani lidske psyche. pro Junga je psyche energeticky system. psychicka energie (libido) vznika vyhradne z napeti mezi protiklady (vedomi vs. nevedomi, svetlo vs. stin), stejne jako elektricky proud vznika jen diky napeti mezi kladnym a zapornym polem. pokud by protiklady uplne zmizely a stin byl de facto vymazan – jak naivne tvrdil soucet.. psychicky proud by se zastavil a nastal by stav absolutni entropie, tedy zanik veskere zivotni energie a vnitrniho pohybu.. a prave tomuto statickemu ustrnuti bez moznosti jakehokoli spiritualniho rustu rika hlubinna psychologie spiritualni smrt - skutecny vnitrni klid a zralost podle Junga neznamena, ze tvuj stin zmizel nebo ze jsi ho vykouzlila do vakua - znamena to, ze tve vedomi a tvuj stin jsou v dynamické rovnovaze.. ty uz jsi v klidu a stiny te nepronasleduji proto, ze jsi s nimi integraci uzavrela smir / koneckoncu i velci krestansti mystici jako svaty Jan od Krize (jeho Temna noc duse) nebo Terezie od Avily moc dobre vedeli, ze duchovni zivot neni staticka nuda, ale permanentni vnitrni drama a napeti, ze ktereho teprve vznika opravdova sila a rust.. muj text kritizoval naivni esotericky blud, ktery ze stinu dela kastrovanou a mrtvou figurku v koute, coz s realnou psychologii ani duchovni hloubkou nema nic spolecneho

díky za odpověď. Nevíme jak to Součet myslel, nemyslím si že dělal ze stínu mrtvou figurku v koutě. Spíše to myslel podobně jak píšeš, že subjekt uzavřel smír se svým stínem. Zná ho...
Vždycky jsem přemýšlela, co znamená výzva" poznej sám ebe, nebo buď sám sebou", teď to chápu jako porozumění tomu jaký člověk je se svými bohatými vnitřními facetami... pestrostí a akceptací svých dobrých i špatných stránek.

Stín vylézá na povrch, ukazuje se v celé "své kráse" a subjekt dokáže přijmout odpovědnost a nést následky toho jaký je. Pak je uvnitř klidný... i když mu nadávají (no ty jsi ale debil)

ad ratka:
ocenuji tvou snahu o krestanskou charitu a smirovani nesmiritelneho, s niz se pokousis zachranit souctovy logicke sutereny - sice je to lidsky sympaticke, ale z hlediska rigorozni hlubinne psychologie bohuzel naprosto diletantske - dopoustis se totiz metodologickeho klamu: zamenujes odstraneni symptomu za likvidaci struktury - kdyz uvadis onen banalni priklad s urazkou ("ty jsi ale debil"), domnivas se, ze tvuj vnitrni klid je dukazem toho, ze Stin nema vliv - to je vsak elementarni nepochopeni dynamicke psychofyziologie, protoze tento klid neni zpusoben tim, ze by Stin byl "neaktivni" nebo bez naboje, prave naopak! Abys dokazala absorbovat urazku bez neuroticke reakce (utoku ci regrese), musi tve ego disponovat masivni, saturovanou psychickou energii a kde myslis, ze vedome ego tuto energii vterinu za vterinou bere? pujcuje si ji z rezervoaru nevedomi – tedy ze Stinu.. integrovany Stin funguje jako vysokonapetovy transformator.. tvrzeni, ze integrovany Stin nema zadny vliv, je stejny nesmysl, jako tvrdit, ze elektrarna napajejici tve mesto nema na tvuj zivot vliv jen proto, ze ti zrovna doma nevybuchla televize.. rozumim tomu, kam smerujes se svou uvahou o "poznej sam sebe" - sice hezka to popularne-psychologicka floskule, ale Jungova koncepce moralni odpovednosti je o nekolik radu brutalnejsi - integrace Stinu neni to, ze se podivas do zrcadla, reknes si "mam i spatne stranky, ach jo" - integrace Stinu znamena vedome proziti faktu, ze za urcitych okolnosti jsi schopna tech nejodpornejsich zverstev - je to permanentni, drasava dialektika, nikoli moralni lazne - soucet zkratka kapituloval pred slozitosti pozdniho Junga a Pauliho a utekl k lacinemu esoterickemu klidu, kde Stin neroni zadnou energii a ty se ho snazis omlouvat tim, ze "to tak nemyslel" - jenze v akademicke diskuzi se nehraje na to, co kdo "asi myslel", ale na to, co dotycny exaktne artikuloval a on artikuloval blud.. pokud chceme vest diskuzi na urovni, musime rozlisovat mezi tvym zralym stoickym klidem a strukturalni anihilaci psychickeho pohonu, coz je souctuv teoreticky konstrukt - to prvni je psychologie, to druhe je teologicka naivita prevlecena za vedu

jen bych podotkla k tvému rozboru, nejde o to že snáším urážku. MOhu byt vnitřně klidná a přitom se pasivně agresivně hluboce urazit či aktivně cholericky zareagovat... je to úplně jedno. Myslela jsem to jinak.

Myslela jsem to tak, že akceptuji následky a beru odpovědnost za sebe. Tedy ten příklad měl znázornit fakt, že okolí mi nebude rozumět a onálepkuje mě. Tohle je pouze přirozená součást. Vnitřní mír říká... že ano, takhle to má být nezávisle na tom co se děje kolem. Tedy "to je debil" neznamená urážku... spíše akceptace faktu že jsem debil. a že na to nějak reaguji... to patří taky k tomu. i třeba že zareaguji jak debil :-)) nevím zda jsme se jasně vyjádřila protože jsem tak trochu zmatená a tím pádem se i zmateně vyjadřuji. ale čtu co píšeš a snad i tomu rozumím.

ad ratka:
ocenuji tvou uprimnost, s niz priznavas vlastni zmatek - je to logicky nasledek toho, kdyz se snazis intuitivni, laicke predstavy o moralce naroubovat na exaktni struktury hlubinne psychologie - tvuj posun od "snaseni urazky" k "akceptaci toho, ze jsi debil a ze tak budes i reagovat" je totiz z jungovskeho hlediska jeste vetsi katastrofa nez tvuj predchozi argument.. ty totiz vnitrni mir a integraci zamenujes za cistou kapitulaci ega a moralni fatalismus - pokud rikas, ze tvuj vnitrni mir znamena akceptovat, ze "jsi debil a zareagujes jako debil", pak to neni zadna integrace Stinu, to je totalni porazka tveho vedomeho ega a jeho zaplaveni (posednuti) Stinem - Jung vzdy zduraznoval, ze cilem individuace je udrzet vedome ego v permanentnim dialogu se Stinem, nikoli pred nim kapitulovat, pokrcit rameny a rict "tak ja jsem holt debil a tak i jednam".. to neni moralni odpovednost, to je alibismus, ktery se vzdava jakekoliv eticke volby - tento tvuj "vnitrni mir" je ve skutecnosti psychicka disociace – stav, kdy se tve vedomi odpoji od reality, rezignuje na vnitrni konflikt a naleza falesny klid v tom, ze rezignuje na jakoukoliv sebekontrolu. Skutecna jungovska odpovednost neznamena prijmout, ze te okoli onalepkuje a ty se podle toho chovas. Znamena to znat svuj destruktivni potencial (Stin), ale diky masivni vnitrni praci (energii) ho nenechat vladnout nad tvym chovanim - rozumim tomu, ze te ma slova matou. Je to proto, ze teologicky a pseudomysticky koncept "odevzdani se" se zde stretava s tvrdou psychologickou realitou struktury psyche. Pokud chces skutecne porozumet tomu, co ctes, musis prestat hledat laciny mir v pasivni akceptaci vlastni patologie. Celistvost boli. Neni to stav, kde je ti jedno, jak se chovas, protoze "to tak ma byt" - to je spiritualni bypass, nikoli psychologie..

díky, tak snad už chápu lépe.

Jinak poznat sám sebe znamená poznat své vlastnosti a získat vhled do svého fungování.

...poznat sám sebe... je čistě subjektivní posudek a nemá s objektivitou nic společného.
Člověk je společenský ... hmmm ... živočich a ve společnosti zaujme místo závislé na posudku jeho osobnosti společností.

Sebeposudek je objektivní, pokud se drží výhradně faktů. Člověk dovede rozlišit mezi tím, co si přeje a tím, co vidí.

Vymanit se znamená vymanit se z vlivu; při vymanění z něčeho není řečeno, že to ono zmizí, nýbrž že zmizí jeho vliv. Vymanit se z hříšnosti znamená, že člověk eliminuje (vypořádá se s nimi) všechny činitele, kteří vedou k hříšnému myšlení, cítění a jednání. Např. při Ježíšovo pokušení na poušti ten Satan taky nezmizel poté, co ho Ježíš odmítl. Nepřestal existovat, nýbrž přestal existovat jeho vliv, poněvadž nad Ježíšem díky tomu, že ten ho dovedl "vyfakovat", neměl žádnou moc. Proto se taky správně říká, že Satan má nad náma takovou moc, jakou mu díky své slabosti dovolíme. Pro archetypální stín platí to samé, co pro stín osobní.

ad soucet:
drahy priteli, vratme se k zakladum, ktere ti ocividne unikaji.. ono Jezisovo "vyfakovani" Satana neni integrace, ale represe (potlaceni) - kdyz Jezis rika "Odejdi, Satane", neda se to z definice interpretovat jako integrace protikladu - Jung v Odpovedi na Joba (Antwort auf Hiob) a prave v Aionu dokazuje, ze krestansky model teto metafyzicke separace vedl k rozstepeni psychicke celistvosti - Jezis tim Satana neintegroval, nerespektoval jeho autonomii a nezaustil ho do totalni struktury psyche – on ho vytesnil zpet do nevedomi, coz podle Junga vedlo k nevyhnutelnemu historickemu protitlaku - zrodu archetypu Antikrista jako kompenzacni reakce na prilisne jednostranne Svetlo - tva interpretace je teologicky naivismus, nikoli hlubinna psychologie.. jinak tvrzeni, ze "pro archetypalni stin plati to same, co pro stin osobni", je tvuj konceptualni pohreb.. osobni stin (obsahy osobniho nevedomi, potlacene komplexy, neprozite individualni touhy) skutecne muzes sebekultivaci transformovat, integrovat a zbavit je neurotickeho "naboje" ve vztahu k egu, ale archetypalni Stin (kolektivni nevedomi, princip zla, kosmicka tma, ztelesnena prave figurou Satana/Antikrista) je autonomni, transpersonalni struktura psyche - nemuzes ho zadnou individualni sebekultivaci "zbavit vlivu" nebo nad nim "ztratit moc" - archetyp proste neovlivnis, protoze on ovlivnuje tebe.. tvrdis, ze kdyz se vymanis z vlivu, Stin sice zustane, ale "neprestane existovat, nybrz prestane existovat jeho vliv" - to je logicky a energeticky nesmysl.. pokud neco v psyche existuje jako zivy, autonomni archetyp, pak to z definice produkuje libido (energii) - energie se nemuze vyparit do vakua.. v Jungove a Pauliho energetickem modelu psyche plati zakon zachovani energie a pokud by Stin nemel "zadny vliv" (tedy nulovy dopad na vedomi), znamenalo by to, ze jeho energie byla anulovana - to ale popira samotny koncept dynamickeho napeti protikladu.. cely Junguv pozdni koncept Ctverice, na kterem stoji Aion, je zalozen na tom, ze ctyrka (obsahujici tmu a hmotu) musi byt plnohodnotnym, vlivnym a energeticky aktivnim protipolem k trojici (Svetlo, Duch), aby bylo dosazeno celistvosti (Self/Selbst).. to, co tu predvadis, neni jungovska psychologie, ale lacina, kastrovaná, "slunickova" ezoterika, ktera si z Junga vybrala jen libive pojmy, ale boji se prijmout jeho brutalni, drasavou realitu permanentniho vnitrního zapasu.. Jung te neprisel pohladit po vlasech a dat ti navod, jak "vyfakovat" Satana a zit v klidku bez vlivu tmy. Jung te prisel varovat, ze tma je stejne realna a mocna jako svetlo a ze tvou jedinou sanci je naucit se s timto permanentnim vlivem zit v neustalem napeti

Tohle Jungovo vysvětlení Ježíšova pokušení naráží na fakt, že Satan dal poté Ježíšovi pokoj. Pokud by byl vytěsněn, tak by mu pokoj nedal, poněvadž vytěsněný obsah nadále působí. Koneckonců budha se podle tradičního líčení vypořádal s Márou (obdobou satana) stejným způsobem. Prostě se rozhodl jeho pohnutky nenásledovat, prostě ho odmítl. Archetyp ovlivňuješ svým vědomým zaměřením, poněvadž jeho aktivace a podoba, v jaké se aktivuje, není libovolná, nýbrž on reaguje na tvou psychickou situaci. To samé platí pro veškeré obsahy nevědomí včetně osobního stínu. Jinak stín samozřejmě nepředstavuje místo, v němž vzniká psychická energie nebo jehož obsahy by jediné byli nositeli psych. energie. Vypořádání se se stínem je právě procesem, kdy člověk zbavuje jeho obsahy jejich nekompatibility s egem a tudíž jejich konfliktnosti.

ad soucet:
drahy priteli, pletes si hlubinnou psychologii s nedelni biblickou skolou pro maly haranty, takze asi takhle.. tvrdit, ze Satan dal Jezisovi pokoj, a proto nebyl vytesnen, je metodologicky kolaps, protoze oodle Junga mytus nepopisuje klinickou kazuistiku jednoho izolovaneho muze na pousti, ale archetypalni dynamiku celeho lidstva - Jezis jakozto symbol cisteho Svetla Satana sice odrazil, ale ten "pokoj" byl pouze lokalni iluzi.. vytesneny obsah se totiz manifestoval historicky a kolektivne - Jung v Aionu explicitne pise, ze toto krestanske odstepeni Temnoty vedlo k tomu, ze se Stin zhmotnil v kolektivnim nevedomi a vyustil v psychicky protitlak – v rozstepeni krestanske ery a v nadvladu archetypu Antikrista (viz Aion, kapitola o znameni Ryb).. Satan dal pokoj Jezisovi, ale nedal pokoj krestanske civilizaci, ktera kvuli tomuto vytesneni dodnes moralne krvaci - cist mytus jako doslovny historicky report, kde "Satan odešel a byl klid", je hloupou urazkou Jungovy hermeneutiky.. jinak tva analogie s Buddhou a Marou trpi stejnou slepotou - Buddha Maru "nevyfakoval" ani neodmitl jako krestansky hrdina - Buddha ho rozpoznal a integroval slovy: "Vidim te, Maro", coz je diametralne odlisny psychicky proces nez Jezisovo "Odejdi ode mne, Satane".. Buddha dosahl stredu skrze rozpusteni duality, krestansky model stoji na jeji radikalizaci - zamenovat tyto dva odlisne psychologicke mechanismy jen dokazuje, ze varis z populerne-naucneho esoterickeho gulase.. tvrzeni, ze "archetyp ovlivňuješ svým vědomým zaměřením", je vrchol tve teoreticke ignorance - ty si vazne myslis, ze tve male, ubohe vedome ego muze zespodu "ovlivňovat" a formovat transpersonalni autonomni strukturu kolektivniho nevedomi? to je prece ucebnicovy priklad toho, co Jung nazyval inflaci ega (Ich-Inflation) - ego archetyp neovlivnuje, ego na nej pouze reaguje - archetyp je evolucne zformovane koryto psychicke reky - ty muzes ovlivnit, jak se k te rece postavis, ale rozhodne nemuzes zmenit chemicke slozeni jeji vody ani silu jejiho proudu.. stavet osobni nevedomi na stejnou uroven s kolektivnim je v jungovskych kruzich na okamzitou "exkomunikaci".. jinak nikdo netvrdí, ze Stin je jedinym zdrojem energie - Stin je vsak jednim z polu, bez ktereho energie nevznikne a tva teze, ze vyporadani se se Stinem znamena "zbavit jeho obsahy jejich nekompatibility a konfliktnosti", je opet pokusem o kastraci psyche - pokud zbavis Stin nekompatibility, zrusis napeti protikladu - pokud zrusis napeti, zrusis psychicky proud.. to, co popisujes, neni integrace, ale harmonizacni lobotomie / integrovany Stin zustava nekompatibilni a nebezpecny – vtip je vsak v tom, ze vedome ego je dostatecne silne, aby to napeti uneslo, aniz by se sesypalo

Zjevně nevíš, co to je hlubinná psychologie. Bylo by právě součástí mýtu, tedy příběhu o Ježíšovi, že Satan nedal Ježíšovi pokoj, pokud by Ježíš Satana vytěsnil. Vylíčení těch následků by bylo součástí toho mýtu a ne že by se objevili až někde historicky. V tomto to Jungovi nesedí. Nejde o to, co budha řekl, ale o to, co udělal. Ježíš Satana taky viděl a oba udělali to samé: vyfakovali pokušitele. Nenásledovali ho a on tím nad nima ztratil vliv či moc. Svým vědomým zaměřením ovlivňuješ to, jaký archetyp se bude aktivovat a v jaké podobě se projeví. Je to nepřímé ovlivňování (vědomí svou aktivitou nepřímo ovlivňuje aktivitu nevědomí jako celku). Není pravda, že bez stínu nevznikne energie. Pokud stín zůstane nekompatibilní, tak jsi se s ním nevypořádal. Pouhé jeho zvědomění nestačí, jak už jsem psal na začátku.

ad soucet:
prohlasit o zakladateli hlubinne psychologie, ze "v tomto to Jungovi nesedi", protoze ty osobne nechapes, jak funguje archetypalni manifestace v case, je vrchol tve diletantske drzosti..tva teze, ze nasledky Jezisova vytesneni Satana by musely byt zapsany v samotnem biblickem pribehu a "ne ze by se objevily az nekde historicky", je tak kolosalni hloupost, ze popira celou Jungovu teorii o kolektivnim nevedomi - mytus o Kristu zachycuje idealni archetypalni obraz absolutniho Svetla - nasledky jednostrannosti tohoto obrazu se podle Junga projevuji prave v psychicke realite lidstva v pribehu historie - v tom prece spociva cela pointa Jungova Aionu a jeho analyzy astrologickych veku (vek Ryb jako vek Krista a nasledneho Antikrista).. myslet si, ze mytus funguje jako uzavrena pohadka, ktera si musi v textu vyresit sve vlastni psychicke nasledky, znamena, ze vubec netusis, co to hlubinna psychologie je. Jungovi to nesedi? Ne, drahy priteli, to jen tva kognitivni kapacita nestaci na pobrani Jungovy filozofie dejin.. jinak tvrdit, ze Jezis i Buddha udelali to same a "vyfakovali pokusitele", je opet jen a pouze tvuj soukromy esotericky blud / Jezis Satana dualisticky zavrhl ("Odejdi, Satane") a Buddha Maru neodmitl, Buddha rozpustil iluzi jeho existence tim, ze si uvedomil, ze Mara je pouze projekci jeho vlastni mysli - to neni zadne "vyfakovani", to je integrace skrze transcendenci duality - ty tyto dva diametralne odlisne procesy hazes do jednoho pytle, protoze ti chybi zakladni religionisticky a psychologicky aparat.. je usmevne, jak couvas a menis retoriku -nejdriv jsi napsal, ze "archetyp ovlivnujes svym vedomym zamerenim" a ted honem dodavas sluvko "neprimo", ale i to je samozrejme spatne -vedomi sice muze svou aktivitou provokovat nevedomi k urcite kompenzaci, ale podobu a aktivaci archetypu neurcujes ty - archetyp reaguje autonomne na zaklade svych vlastnich strukturalnich zakonitosti, nikoli podle toho, jak si tve male ego zrovna zamane - ty to koryto reky neovlivnujes ani neprimo, ty do nej nanejvys muzes hodit kamen a schytat vlnu, kterou to vyvola.. kazdopadne tva veta "Pokud stin zustane nekompatibilni, tak jsi se s nim nevyporadal" je definitivnim potvrzenim tve touhy po psychicke kastraci - ty chces mit Stin kompatibilni s egem, ale podstata archetypalniho Stinu (absolutniho Zla) je ze sve strukturalni podstaty s egem permanentne a navzdy nekompatibilni - vyporadat se se Stinem podle pozdniho Junga neznamena udelat z nej kompatibilniho domaciho mazlicka, ale unest tu straslivou pravdu o jeho nekompatibilite a udrzet s nim vedome napeti - ty se toho napeti tak hrozive bojis, ze ze Stinu delas nekonfliktniho kasparka, abys mohl v klidu spat.. o hlubinne psychologii vis naprosty hovno a opravujes Junga na zaklade svych vlastnich naivnich pocitu a pletes si integraci s obycejnym poprenim vnitrniho konfliktu, hlupaku nevzdelanej

může mi někdo říct co je absolutní zlo? je to dělání zlých skutků nebo je to něco hlubšího?

ad ratka:
.."může mi někdo říct co je absolutní zlo? je to dělání zlých skutků nebo je to něco hlubšího?"..
tva otazka se dotyka samotneho jadra sporu mezi rigorozni psychologii a naivnim ezoterickym diletantismem.. zatimco bezna moralka a nedelni skola pro male haranty vnimaji zlo jen jako "delani zlych skutku" (tedy jako pouhou absenci dobra, tzv. privatio boni), hlubinna psychologie pozdniho Junga a moderni kvantova fyzika skrze Pauliho odhaluji neco mnohem desivejsiho - absolutni zlo neni pouhy nedostatek svetla - je to autonomni, nesmirne mocna metafyzicka a psychicka realita.. je to strukturalni protipol dobra - v psyche to znamena toto: absolutni zlo je objektivni, transpersonalni destruktivni sila v kolektivnim nevedomi – archetyp Stinu v jeho kosmicke, surove podobe. Tato sila existovala miliony let predtim, nez vzniklo lidske vedomi - neni to neco, co delas ty; je to neco, co muze skrze tebe jednat, pokud ztratis sebekontrolu - je to slepa, nekompromisni touha po chaosu, destrukci a anihilaci vseho ziveho a prave proto je soucet tak hluboce mimo realitu.. on totiz propadl typicke New Age patologii, ktera parazituje na Jungove dile - New Age diletanti se tohoto absolutniho zla k smrti boji, nedokazou unest fakt, ze vesmir i lidska psyche stoji na permanentnim, drasavem paradoxu - proto si vymysleji ezotericke pohadky o tom, jak Stin sebekultivaci "ztrati naboj" a jak ho lze ucinit "kompatibilnim" s egem - udelal z archetypu Stinu lacinou hracku z New Age brozurek, kterou pry muze ovlivnovat svym vedomym zamerenim, coz je cista magie a okultismus pro lidi, co se boji reality. Absolutni zlo je z definice s lidskym egem navzdy nekompatibilni. Nemuzes ho domestikovat, nemuzes z nej udelat domaciho mazlicka a nemuzes ho "vyfakovat" jako Jezis na pousti, aniz bys ho tim neodeslala do nevedomi, odkud pak historicky krvaci cela civilizace. Vyporadat se s absolutnim zlem podle Junga neznamena, ze v sobe tu tmu znicis a budes zit v "slunickovem" klidu - znamena to vedome prozit fakt, ze ty sama jsi za urcitych okolnosti schopna tech nejodpornejsich veci, protoze ten archetyp v tobe zije - celistvost spociva v tom, ze toto napeti a nebezpeci uneses, aniz by te ta tma posedla.. zatimco ty se ptas dobre a hledas hloubku, soucet se jen snazi zamaskovat, ze v te hloubce stoji teoreticky uplne nahy

z toho co píšeš, lze absolutní zlo, rovno zákonu entropie... vše se rozpadá samo...destrukce natává, když něco necháme ladem

ad ratka:
tvuj pokus aplikovat na absolutni zlo termodynamicky zakon entropie je sice na prvni pohled elegantni, ale z hlediska hlubinne psychologie je to fatalni omyl - stale se totiz podvedome snazis zlo zlehcovat a delat z nej pouhou pasivni mechanickou setrvacnost / tve "kdyz neco nechame ladem" je klasicka past dogmaticke teologie, ktera se boji priznat zlu autonomni inteligenci a silu.. entropie je pasivni fyzikalni proces, rozpad systemu kvuli nedostatku energie, ale absolutni zlo, o kterem mluvi pozdni Jung v Aionu, neni pasivni rozpad - je to vysoce aktivni, koncentrovana a zamerna vule k destrukci. Kdyz se podivas na nejbrutalnejsi historicka zverstva (koncentracni tabory, systematicke vyhlazovani nebo rafinovane psychicke muceni), tak to prece nevzniklo tak, ze by nekdo "nechal veci ladem" - nevzniklo z pasivity, ale vyzadovalo obrovske mnozstvi organizovane psychicke a fyzicke energie, precizni logistiku, chladny intelekt a fanatickou vuli obratit prirodni rad v popel.. to neni entropie, ale antidynamika – ztelesnena inteligence Stinu, ktera aktivne buduje anti-svet.. Proste zvedomeni entropie ti nepomuze. Ty se nemusis bat toho, ze kdyz budes sedet a nic nedelat, veci se rozpadnou - ty se musis bat toho, ze v kolektivnim nevedomi zije autonomni drava selma (archetypalni Stin), ktera vterinu za vterinou produkuje masivni libido a ceka na okamzik, kdy te posedne, abys zacala aktivne a s potesenim nicit sebe i sve okoli. Dokud budes se souctem vnimat zlo jen jako pasivni nedostatek radu nebo jako neskodnou entropii, kterou staci "uklidit sebekultivaci", budes pred touto transpersonalni silou naprosto bezbranna - prestan si psyche lakovat na ruzovo, prototoze absolutni zlo nema rado neporadek - absolutni zlo je casto dokonale organizovane, chladne a efektivni

jenže to co píšeš jsou brutální činy, tedy škodlivé jednání jedné skupiny proti druhé.... vyhlazování "jinakosti" aby to "moje" mělo výhody. Takže můžeme říct že absolutní zlo je sobectví a činy z něj vyvěrající? Koncentrace na "moje" a likvitace těch druhých?
To byl tvůj příklad. Opírám se o to co říkáš. Je absolutní zlo "způsobování bolesti a škody" těm druhým?

ad ratka:
ty se v te sve krestanske snaze najit ve zlu aspon spetku racionalniho motivu tocis v kruhu a stale nechapes hloubku problemu.. definovat absolutni zlo jako "sobecstvi" nebo "jednani pro vlastni vyhody" je sice hezka moralisticka teze pro zakladni skolu, ale z hlediska hlubinne psychologie je to naprosto smesny konstrukt.. myslis si, ze nekdo dela zlo proto, aby z toho mel profit – aby "to jeho melo vyhody", jenze to, co popisujes, je pouze instrumentalni, utilitarni zlo – nizsi, uboha uroven kriminality.. absolutni zlo, archetypalni Stin v plne sile, vsak funguje diametralne jinak - je naprosto iracionalni a neutilitarni, absolutni zlo nepotrebuje zadne vyhody pro ego - ono totiz v konecnem dusledku likviduje a nici i onoho samotneho hostitele - kdyz Stin posedne cloveka nebo celou spolecnost, jeho finalnim cilem neni profit, ale cista anihilace a autodestrukce / Hitler v rane fazi mozna hledal "vyhody pro sve lidi", ale v zaverecne fazi (v ramci tzv. Nerova rozkazu) chtel znicit samotne Nemecko a chtel videt v popelu i to "svoje".. to neni sobecstvi - sobecstvi chce zit a hromadit - absolutni zlo vsak chce, aby vsechno – vcetne ega, ktere ho propustilo na svet – shorelo v pekle!!! Je to cisty pud smrti (Thanatos) povyseny na transpersonalni zakon - zpusobovani bolesti a skody druhym je jen sekundarni priznak, povrchova kazuistika.. podstatou absolutniho zla je ontologicka revolta proti zivotu jako takovemu, je to fascinace nicotou - dokud budes se souctem zit v iluzi, ze zlo je jen zvetsene sobecstvi, ktere se da vyresit tim, ze budeme hodni a sebekultivovani, budes stale jen bezbrannou obeti na sachovnici sil, o jejichz existenci nemas ani tuseni - zlo neni sobecke, je to kosmicky chladny, inteligentni a naprosto iracionalni program na likvidaci byti - s tim se nedomluvis, to neukecas moralnim apelem na nesobectvi

rozumím tomu co píšeš, proto jme se ptala. Taky e mi nezdá žeby to mělo být sobectví či pud sebezáchovy (a tím potopení druhých), v tvém případu to tak vypadalo. Ale teď jsi to popsal líp jako revoltu proti životu jako takovému a tedy i tomu vlastnímu.

Proces entropie ... když ze semínka roste strom? ... když se vývěrem magmatu vytvoří sopka, třeba Vesuv, Stromboli, nebo Etna?

Asolutní zlo je škození přírodě, zvířatům, rostlinám a tedy i lidem.

když ze semínka roste strom, entropie klesá... nebo ne? Strom je uspořádanější než popel či hlína.

Vše se rozpadá, necháš stádo bez vody... smrad, cholera... a z úhledného zvířete je smrdutý kopec. Co je tedy zničení pokud to není rozpad struktur (tedy zvednutí entropie k nule)
Ptala jsem se co je absolutní zlo, temnota.... co to je?

Odpověděl jsem :
Asolutní zlo je škození přírodě, zvířatům, rostlinám a tedy i lidem.

absolútne zlo je neviera v Boha! - a potom všetko ostatné, lebo pramení z tejto neviery....

absolutní zlo je Putler a jeho uctívači.

Já si myslím, že moje nevíra v Boha je dobro, protože se nepodílím na šíření iluze a slibu života po smrti - neslibuji něco, co nemůžu splnit.

Kde není ani trochu dobra, tak je jen zlo.

co to je?

To jenom jinými slovy pořád točíš jedno a to samé dokola. Z toho, jak se Satan zachoval, z toho plyne, jak se k němu Ježíš stavěl (nevědomí reaguje na aktivitu vědomí a tudíž z aktivity nevědomí lze usoudit na aktivitu vědomí). Pokud by se s ním Ježíš nevypořádal, ale jen ho vytěsnil, tak by Satan z Ježíšovo života a tudíž i jeho příběhu nezmizel. Mára byl sice projekcí budhovi mysli, ovšem projekcí byl určitých tendencí jeho mysli, a s nimi se právě budha vypořádal. Mára je zastupoval coby jejich personifikace. Mára na budhu působil podobně jako Satan na Ježíše taky skrze různé vášně (i v podobě Márovo 3 dcer), přičemž budha jejich vábení a svůdnosti odolal. Ježíš i budha provedli stejný proces, oba odolali pokušení, protože byli dostatečně čistí (kultivovaní, slabostiprostí), že je pokušitelem nabízené hodnoty neoslovili a tak nad pokušením dokázali být povzneseni. A to je právě ta správná cesta. Proto oba ve svých náboženstvích představují jak samotný cíl, tak i cestu k němu. Z toho, co jsem původně napsal, je jasné, že to ovlivnění probíhá nepřímo a podruhé jsem to radši explicitně napsal, protože máš tendenci chápat všechno špatně. Proto ani nejsou platné ty tvoje výtky, protože se netýkají toho, co píšu, ale nějakých tvých představ o tom, co píšu. Vypořádat se se stínem znamená zbavit ho jeho "náboje", jeho moci. Znamená to způsobit, že tě přestane ovládat. Jak na to, to nám ukázali Ježíš s budhou.

spájanie Budhu a Ježiša v pokušení je naprosto neprijateľné.­..neviem, prečo by mal byť pokúšaný Budha, jeho filozofia (ktorá nie je náboženstvo) nemá nič spoločné s kresťanstvom, a tak ani s podobnosťou pokúšania s Ježišom....

nepřijatelné je to pro rigidního křesťana.

pokúšanie Krista má jasné vysvetlenie (odpútanie od jeho obety pre spásu)...neviem, v čom- a prečo bol pokúšaný Budha, ráč to vysvetliť...

Každý z nás je pokoušen. Tak i Ježíš a budha. Oni ovšem díky své čistotě dovedli tomu pokušení odolat.

budha diablom nebol pokúšaný, nie je dôvod, petože budhizmus je filozofia, nemá vzťah k náboženstvu, je k náboženstvu (smerom k Bohu a ku Kristovi) irelevantný, a tam je diabol v pokoji, tých má v pasci...
...diabol pokúša tam, kde sa narušuje viera k Bohu a Božia morálka (prirodzený Boží mravný zákon Desatora a Boží zákon lásky), tam, kde sa bojuje o spásu...inak nemá záujem, lebo tam kde nie je Boh, tam koná človek vo svojej samým sebou si stanovenej svetskej etike a "morálke", ktorá môže byť v niečom v súlade s Bohom (prirodzenosť dobra, rešpekt konania dobra bez viery), ale i nie...

Tak jestliže ďábel nepokouší všechny lidi, ale jen některé, tak potom ti, co nikdy nebyli vystaveni pokušení, ti jsou potom taky bez hříchu. Poněvadž jestliže se s ďáblem nikdy nesetkali, tak je ani nemohl svést a nemůžou být tedy hříšní.

Jinak budhismus samozřejmě má vztah k náboženství, a to až takový, že je náboženstvím. Každé náboženství, budhismus nevyjímaje, má filozofickou stránku a pak také obsahuje kult či praktické postupy a úkony, které mají vést k cíli (náboženskému).

na návšteve Bratislavy Dalajláma vo svojej reči na Univerzite Komenského v r. 2016 ( v univerzitnej aule) vyhlásil: "moja viera nepotrebuje Boha"! (v sále to zašumelo)...

no a?

to, že budhizmus nie je náboženstvo ale filozofia...

Wikipedie:
"Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“."

Probuzený to bude něco jako vzkříšený :-)

A vzkříšený je rekonstrukcí z atomů 50 prvků mendělejev-ovy tabulky, do mozku nalitým vědním, zkušenostmi, vzpomínkami a v saku rekonstruované doklady a certifikáty vysokoškolských titulů. Viď?
Spousta lidí se považuje za inkarnaci nějaké mrtvoly. Nejraděj pochopitelně nějakého krále, královny, princezny, nebo Einsteina. ... A chtějí být vypuštěni z nervových sanatorií mezi normální lidi. Už jen protože mají IQ nad 200 stupňů.

By sem řekla že vzkříšený a nebo probuzený je to samé co osvícený, je to o prozření což tvoje úvahy o tomto asi že nebudou, ty mají blížeji k pohádkám :-)

ne to je ve smyslu "zvědomělý" (podobně jako probuzení ze spánku).

je to náboženství z toho důvodu, jaký jsem napsal.

Katolíci zřejmě rádi šumí údivem nad absolutně zlým Dalajlamou. Podle visitorovy77 definice je nevíra v boha absolutním zlem. Jak unikl ten absolutně zlý Dalajlama z Bratislavy? Kanalizací a dunajskou ponorkou?

A co vodníci? Už netopí lidi v rybnících a neskadují "Sílu" duše v hrníčcích pod deklíkem?
Že by se polepšili a stali se praktikujícími katolíky?

Jo jo ta síla duše.
Vojáky na frontě chrání "Síla" duše a po zničení těla ta duše zdrhne někam daleko do jiného Vesmíru.
Lidstvo se řítí do katastrofy přelidnění, v Indonésii se za 50 let ztrojnásobilo obyvatelstvo. Uživí se tak tak jen s masivním nasazením chemického hnojiva a chemickému boji proti hmyzu a plísním.
Jaksi ta "Síla" duše slábne. U nemajetných a chudých se ta "Síla" jaksi vytrácí.

"Tady jde o tu symboliku v paralelách těchto "příběhu"" .{color: blue}****, kterou si Ježíš přizpůsobil.

AI
Zatímco Ježíš čelil Satanovi, který ho pokušoval skrze hlad, moc a pýchu, Buddha čelil Marovi. Mara představuje síly vášně, strachu a iluze, které člověka odvracejí od duchovního osvícení.
Mara se pokusil Siddhárthu Gautamu (budoucího Buddhu) zlákat několika způsoby. Nejdříve poslal své dcery, aby ho zotročily svou krásou a sváděním, a když to neuspělo, zaútočil na něj armádou příšer a démonů.
V obou příbězích jde o moment klíčové zkoušky charakteru a víry. Buddha zůstal v meditaci nehybný a nedotknutelný vůči Marovým útokům. Podobně jako Ježíš v poušti, i Buddha musel překonat tyto vnější i vnitřní pokušení, aby dosáhl svého cíle (osvícení vs. splnění Boží vůle).
Mara je v buddhismu symbolem lidských vášní, které nás „oslepují a klamou“, což odpovídá křesťanskému pojetí pokušení jako boje mezi dobrem a zlem.

Výstižné přirovnání a důkaz, že Ježíš si ten příběh mohl od Buddhu přizpůsobit pro své potřeby.

Ježíš budhovo příběh nejspíš neznal. Spíš by se mělo uvažovat tak, že pokušení je univerzální lidská zkušenost vzhledem k tomu, že všichni máme stejnou strukturu psychiky, takže tím jsou dány ty podobnosti a stejnosti popisu jejího průběhu.

Buddha od pokušení odešel: ..zakladatel buddhismu Siddhártha Gautama (Buddha) prožil první polovinu svého života v naprostém přepychu. Jako syn krále Šuddhódany z kmene Šákjů v dnešním Nepálu/Indii byl obklopen neomezeným bohatstvím, paláci a rozkošemi

jo tuším že ve svých 29 letech odešel z přepychu a ve svých 35 letech dosáhl osvícení.

Jako Karel Marx.

Traduje se, že v čase Ježíšova života, který bible neopisuje, Ježíš trajdal po různých asijských zemích - takže se s buddhismem mohl potkat.

jo taky jsem měl doma knížečku Životopis svatého Issy. To měl být jakýsi popis Ježíšova pobytu v Indii. Podle jedné tradice má Ježíš hrob v Japonsku. Ale i kdyby byl s budhovo příběhem seznámen, tak pořád platí, že nikdo opisovat proces pokušení nepotřebuje, protože pokušení je obecnou zkušeností.

Ježíš budhovo příběh nejspíš neznal. Spíš by se mělo uvažovat tak, že pokušení je univerzální lidská zkušenost...
....Ježiš poznal všetko od počiatku sveta, ...Boží prirodzený zákon (Desatoro) je však vštepený do svedomia a srdca človeka, a teda platí od počiatku ľudstva, a stejne prikázanie lásky ako Bohom stanovený zákon (naviac Bohom pridaný k Desatoru) je vo svedomí taky od počiatku ľudstva...
...takže budha sa ich (týchto prikázaní - hoc neuvedomele) zrejme držal (ako každý človek, ktorý myslí v dobru a pre dobro človeka), ale nie vo viere v Boha, ale na základe vštepenej prirodzenosti konania dobra...
....či bol budha pre to pokúšaný diablom, nie je možné vyhodnotiť (isto nie pre vieru v Boha), - ale zrejme tam, kde je túžba konať dobro (lebo je to vždy v súlade s Bohom), tam je nejaké pokúšanie (diablom?), hoc mimo viery v Boha/Krista....je to zložité hodnotiť...po­kúšanie diablom narastá tam, kde je (či narastá) viera v Boha v Kristovi, vieme to všetci, ...kde nie je viera v Boha, tam nie je pokúšanie (človek si to neuvedomuje), resp. je na základe prirodzenosti konanie dobra...

Je to to samé, jen katolíci/křesťané mají potřebu lidské vlastnosti vázané na pokušení nahradit padlým andělem, aby jim to sedělo ve vztahu k Bohu, protože padlí andělé jsou synové boží a pokušitelé.

Padlý anděl ? Je tohle vůbec možné, aby andělíček padl?