ad soucet:
tvrzeni, ze sledovanim radosti ci hnevu rozumis "jak fungují"‘, je tvuj
definitivni intelektualni kolaps.. nevidis totiz kod, ale jen graficke rozhran
(GUI) - klidne muzes tisic let sledovat, jak se chova postava ve videohre, a
presto budes mit absolutne nulovou predstavu o programovacim jazyku, shaderech
nebo sprave registru procesoru, ktere tu postavu generuji - tvrdit opak je
semanticky podvod, protoze ty nezkoumas mechanismus, ty jen antropomorfizujes
vysledne pixely.. oznacit emoci za "objektivně existující činitel" je dalsi
kategorialni omyl - emoce neni vec v krabici, ale dynamicky stav neuronalni site
- to, ze tva data nejsou falzifikovatelna, neznamena, ze jsou "možná
přesná", ale to, ze jsou vedecky irelevantni a ontologicky nulova.. tvrdit, ze
"uvědomění sebe sama" definuje cloveka a tim legitimizuje tvou metodu, je jen
kruhovy blud, protoze uvedomeni je produktem mechanismu a nikoliv mechanismem
samotnym - jsi na urovni pasazera v letadle, ktery tvrdi, ze rozumi
aerodynamice, protoze v zaludku citi turbulence
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
není to tak dávno, kdy
stálo v zprávách, že z letadla před startem museli vyhodit jednoho chlapa,
protože si jeho sousedé (v letale) stěžovali na zvuky a smrad z jeho
střevních turbulencí.
