Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad Bobkoun:
rovnez o tomu budu rad diskutovat - prozatim nehovorim o konkretnim etickem kodexu, ale Vami zminenych etickych hodnotach.. je dle Vaseho nazoru v Pismu Bohem narizene "vrazdeni" eticky hodnotnym cinem?

Kdo sepsal Písmo?

Skoro každý člověk se naučí psát písma. Aby se určilo autorství písma, tak je písmo autorem podepsáno.
Anonymní písma nejsou podepsány a patří do koše, jako třeba ta bibla.

Jak prosté, Watsone.

ad Bobkoun:
vetsina Pismem tradovanych textu autorstvi neuvadi, ale slo o "komunity pisaru" / v prubehu staleti pisici autory.. uprimne receno netusim, jakou souvislost to ma s mym dotazem

Pak si ještě jednou projděte moje dva příspěvky a dejte si to od kontextu s tím co jsem k tomu nyní přidal. Dostanete odpověď na vaše otázky.

ad Bobkoun:
vysvetlete mi to prosim jako malemu diteti, drahy priteli.. je dle Vami Bohem dle Pisma narizene "vrazdeni" onim "eticky hodnotnym" cinem? predem moc dekuji za Vasi ochotu, uprimnost a "nevykrucovani" se..

třeba neví, o čem je řeč...

ad krudox:
uvidime podle reakce

Bylo nebylo...
Raději se zeptám já Vás. Myslíte si, že hraji šachy a že jsem dobrým hráčem?

ad Bobkoun:
.."Raději se zeptám já Vás. Myslíte si, že hraji šachy a že jsem dobrým hráčem?"..
to bohuzel nemam tuseni, drahy priteli.. uprimne receno to vsak vedet ani nepotrebuji - zajima mne, zda-li je podle Vas "dle Pisma Bohem narizene vrazdeni onim eticky hodnotnym cinem?"

ad:
je to pomerne prosta otazka, nehledejte v ni prosim zadny hacek

Dám Vám jednu radu, když chcete otevřít bednu, nepoužívejte hned páčidlo, raději se poohlédněte po víku.

ad Bobkoun:
dekuji za Vasi radu, ale zadnou bednu se momentalne otevirat nechystam.. a nyni opet k veci - je podle Vas "dle Pisma Bohem narizene vrazdeni onim eticky hodnotnym cinem?"

Právě proto se ptáme na tu etiku v náboženství, která by měla dovést člověka k lásce ke všem lidem.

Proč se tak neděje?

Vše jsem zmínil. I přes etické zásady dané náboženstvím zůstává člověk omylný. Negativní emoce, jako je strach, hněv či předsudky, mohou převážit nad ideály lásky a porozumění. Rozdílné chápání náboženských textů, vliv společnosti, historie, politické zájmy, vzdělání a vzdělávání, ego (jako osobní zájem) může překrýt původní etické hodnoty náboženství a vytvořit rozdíly mezi ideálem a realitou.

Ano - lidi jsou omylní - etika jim v tom nezabrání a zatím má malý vliv na to, aby si člověk uvědomil, že se má chovat eticky.
Proto jsou války - kdyby se všichni chovali neomylně eticky, byl by klid.
Neomylný člověk ale neexistuje.

Protože jsem člověk od přírody hloubavý, ptal bych se, proč tomu tak je. Tedy od konstatování bych přešel k otázce a asi bych se dostal až někam ke vzniku vesmíru.
Výsledkem naší společné debaty by tedy mohla být touha člověka po nějakém ideálu o kterém nevíme, kde se v člověku bere.

Jasně vyjádřeno : náboženství ze zlého člověka neudělá člověka hodného. Rozený padoch zástane padouchem nezávisle na počtu svatých přijímání a zpovědí.

Nyní se debata tlačí nějak až k alelám. Kde zůstal prostor na vlivy vnějšího prostředí? Na utváření osobnosti a chování má prostředí obvykle větší vliv než genetika ( 50–60 %), zejména pokud jde o naučené dovednosti a hodnoty.

Tak hádám, že nejspíš ze stejného důvodu, jako v případě, kdy i z "dobré" rodiny vzejde hajzl. Etiku můžeme lidem vštěpovat, ale ne každý je stejně vnímavý a "tvárný".

Netvárnost zatím převažuje.

To nevim, na základě čeho to vyhodnocuješ, nemyslím si, že máš k takovému vyhodnocení dostatek dat. Ale netvárnost tu bezesporu je.

no, háček je v použitém pojmu "vraždění". Ten představuje subjektivní hodnocení toho děje. Pokud bys chtěl být nestranný a zcela objektivní, tak bys měl použít slovo "zabíjení".

Vražda je úmyslné zabití - agresor jde s tím úmyslem
O zabití se dá mluvit u obránce.

A co trest smrti coby justiční výkon? Ten je taky vraždou?

To je z jiné kategorie.
Je to zabití, do které se dostal člověk sám, i když věděl, co riskuje.
Ale z mého pohledu je to vražda - a hlavně při justičním omylu.

Je to ze stejné kategorie jako ono biblické zabíjení, protože to je tam prezentováno jako výkon spravedlnosti, jako Boží trest.

Tak pokud by trest smrti měla být vražda, tak by potom třeba udělení pokuty nebo zaplacení odškodnění měla být krádež. Justiční tresty by se kriminalizovali.

prezentováno být může, to nic nedokazuje...

a ono by to mělo něco dokazovat?

nejspíš mělo, když se to prezentuje...

co by to mělo dokazovat?

to, co píšeš, že je to nějaký trest, no přece se to tam píše, tak to tak musí být, co je psáno, to je dáno...

Tomu vůbec nerozumim. Ty požaduješ u všech biblických příběhů důkaz pravdivosti? Tak když Bibli nevěříš, tak jí označ za fikci jak to dělají ateisté. Ale na co takovéhle tanečky?

nepovažuju, ale když už se argumentuje tak a onak, tak je dobré připomínat, že to může být a nejspíš i je úplně jinak, aby se na tom moc nestavělo...

Vůbec nevím, o čem mluvíš.

Samotný trest smrti je proti morálce - z mého pohledu - ale zákony v některých zemích toto zabití/vraždu mají jako boží návod trestu : oko za oko - zub za zub (to oni - to Bůh)

Pohádky o zničení Sodomy a Gomory, nebo všeho živého na planetě Zemi zpáchané neurotickým bohem nelze brát vážně. Jako nelze brát vážně zhltnutí babičky a Karkulky vlkem a jejich záchrany císařským řezem provedeným lokálním hajným.

Takovéhle pohádky taky nikdo vážně nebere.

proto se od trestů smrti odstoupilo...

trest smrti coby justiční výkon je barbarstvím.
V civilizované společnosti máme možnost zločince umístit do prostředí, ve kterém je neškodný.
A pak - máme také justiční omyly, máme sugestivní vyšetřování doprovázené "dobrou" radou - "TAK SE PŘIZNEJ" a bude to polehčující okolnost. I Milada Horáková se přiznala ...
Po popravě také nelze napravit justiční omyly, nevinného propustit a odškodnit, i když prachy nemohou nikdy odčinit napáchané bezpráví a ztracené léta života.

Tak tresty smrti jsou i v civilizované společnosti.

To sotva.
Asi máš na mysli Čínu, nebo rusácko.

ne, USA

Ne ve všech státech USA.
V patnácti státech USA je zrušen rozsudek smrti, v jiných lze vyslovit rozsudek smrti, ale nepopravuje se.

Ano a ne

A teď čekáš na mou ješitnou odpověď.

Nečekám, protože ji nepotřebuji.

ANO - má 50% naději na správnou odpověď.
NE - je 100% jistota, protože nelze definovat, co jr to dobrý hráč.

Byl jsem donucen k tomu, abych položil takovou otázku. Jak se posunou tvé naděje v takovém případě? Není naděje na špatného hráče utvrzující vírou vlastního já v převahu nad diskutujícím?

Ne.
Cílem diskutujícího není mít převahu nad oponentem, ale postupně se společně dopracovat ke shodě.
Tak to vnímám já.
Ale musím ti dat za pravdu, že v mnohých případech, to tak je.

To je ten ideál o kterém jsem psal před krátkou chvílí. Nyní budu bedlivě sledovat jeho naplnění.

Jojo taky by jsem řekla že jakési společné vědomí asi že vzniká, živé tvory mají takové vlastnosti.

Napsal jsi : Náboženství navíc může být vnímáno jako prakticky přínosné, protože poskytuje etické hodnoty, pocit sounáležitosti

\náboženství provází člověka celou historii lidstva.
Prakticky se celou dobu až po dnešek mezi sebou mlátí.
Tak jaký přínos mají ty etické hodnoty, když dneska vidíme, že křesťan zabíjí, okrádá a znásilňuje křesťana??

Tak jaký přínos mají ty erotické hodnoty, když dneska vidíme, že křesťan zabíjí, okrádá a znásilňuje křesťana??

Pan Blbkoun měl na mysli, že takový člověk není křesťanem. Např. jako Vizitor.

Píše o náboženství ve všeobecnosti.

Ale i tak : Kolik křesťanů miluje bližního svého?? (Jako že to opravdu vnímá a dodržuje)

Odhaduji tak 0,1% - ale spíš je to ještě míň.

odhad zcela mimo mísu všichni ti co chodí ke zpovědí a přijímání a těch je skoro 100% miluje bližního svého.

A ty ostatní co bližní něčím nejsou?
(L 6:27,Mt 5:44)

Já se ptal na počet z celkového počtu, co uvádí církev.

Takže zpověď a hned na to například - pomlouvání, závist majetku, dělání naschválů - co je běžná "záležitost křesťanská" to je to milování bližního?

add Dalko co je běžná "záležitost křesťanská"

tvoje mysl je spoutána ateistickou ideologii která ji velí pomlouvat křesťany za jakýchkoliv okolností a to výhradně bez důkazů. Opak je pravdou, je to zcela výjimečná záležitost blížící se nule.

Ale no.

Rovnou naproti nám bydlí bába katolička, která tchána obrala o pozemky, pomlouvá kde koho a atd. a je první v kostele - je o berlích a vozí ji rovnou farář z vedlejší vesnice.
A takových zkušeností mám x krát x.
Ranní mše v Košických kostelech, končila odchodem skupinek chlapů do hospod a skupinky ženských do kaváren, nebo rovnou pomlouvali u kostelů. Na dominikánským náměstí je tržnice - zelenina, ovoce, květy a atd. - v blízkosti jsou 3 kostely - i Dóm sv. Alžběty - to by ses divil jak se tam pomlouvalo cestou z kostelů.

Víra hrála zásadní roli v dějinách lidstva při formování a udržování sociálních skupin, ať už to byly kmeny, komunity nebo státy. Poskytovala společnou identitu, sdílené hodnoty a vysvětlení fungování světa, což napomáhalo soudržnosti a posilovalo sociální vazby. V raných společnostech propojovaly rituály, mýty a víra v božstva členy kmene a posilovaly loajalitu. Ve větších civilizacích, jako byl například starověký Egypt, bylo náboženství využíváno i jako nástroj pro legitimaci moci vládce. Ve tvém příspěvku je zmiňována konkrétní náboženská skupina, ale ten původní se týká náboženství jako celku, tedy jeho role bez ohledu na konkrétní vyznání. Dnes zdánlivě není víra hlavním prvkem, který drží společnost pohromadě. Moderní státy často spoléhají na sdílenou kulturu, politické instituce, ekonomické zájmy nebo občanské hodnoty. Přesto i samotná touha po poznání je vírou člověka v opodstatněnou existenci.

Víra hrála zásadní roli v dějinách lidstva při formování a udržování sociálních skupin,

Všichni lidé a i zvířata mají svou víru. Víra je mentální vlastnost mozku. Můj kocour mi věří, sousedovic kocour mi nevěří, ale věří svému pánu.
Komunisté věřili, že komunismus je ten ideální sociální systém, Indové věří, že společnost rozdělená do kast je ideální, kanibalové věří, že sežráním nepřítele získají víc síly ....

Pořádek v prvotně pospolných společnostech udržoval staršina, který řídil společnost, rozsuzoval spory a trestal provinilce. Na tohle boha nikdo nepotřeboval.

S nástupem zemědělství bylo nutno zvolit i silného člověka, který byl staršinovy silnou paží a dbal o to, aby ten, který zasel zrno ho také mohl sklízet, aby ten, který si postavil obydlí nebyl někým z něj vyhozen. Dalším logickým krokem bylo ustanovit pravidla a zákony. To bylo v dobách, kdy se o biblích, o knězích, o chrámech a o mafiózní struktuře zbožných nadlidí nic ani netušilo. Náboženské ideologie a mafiánské struktury vznikaly pozděj právě jako pomůcky k oblbování a i zotročování poddaných.

samotná touha po poznání je vírou člověka v opodstatněnou existenci.

Můžu vědět jak to myslíš?
Proč by to měla být víra?
Touha a víra jsou rozdílné pojmy.
Touha tě může k něčemu dovést.
Víra je koneckonců jenom víra

Touha po poznání je výrazem naší víry, že naše existence má smysl, a že hledání odpovědí nám přináší pochopení života a světa. Je to spojení touhy vědět a přesvědčení, že ta námaha stojí za to.

Touha po poznání je výrazem naší víry, že naše existence má smysl

To jako vážně?
Proč by jsme se měli zabývat smyslem naší existenci?
Pro každého to může mít rozdílnou "definici".
Pro mě je to jednoduše jen to, že jsme se náhodně vyskytli souhrnem různých forem dění v našem vesmíru.

O smyslu naší existence se dá bavit donekonečna a k výsledku se nedopracujeme.

Každý na to máme jiný náhled. Já hledám a ty už ve své (subjektivní) pravdě víš. Kdo je na tom lépe?
Proč člověk prahne po vědění? Je to instinkt, zvědavost, jsou v tom ambice nebo pokrok ve vývoji a nebo je za tím něco jiného? Třeba smysl a identita?

Clovek hleda smysl sve existence, protoze ho vede touha po vecnem zivote, ma strach ze smrti..z pomijivosti..hleda tedy, jak by se dal zivot prodlouzit ..nabozenstvi ma pro to odpoved, ze clovek byl stvoren za ucelem hledat Boha a nakonec s nim splynout

Člověk možné že evolučně se vyvíjí k Bohu, ženy k Bohové :-).

Tobě samozřejmě přeji tvou Bohyni, protože každému, co jeho jest. Pokud si to srdce žádá i vesmír dokáže být konečný.

No nemohu se podobat na Boha Otce to nejde, ni na Syna :-).
Bůh otců je dobrý ale pro syny :-).
Mi ženy máme trošičku jinou obrazopodobnost :-)
A taky je božská :-).

Také se říká, že pokud se ženě narodí syn, bere jí část její krásy.

taky se mu nemáš podobat fyzicky

Fyzicky zrovinka to ne ale mateřství je trochu jiná záležitost než-li otcovství a Bůh se v Bibli ke svému mateřství zná :-)

ani po nás není žádáno nějaké otcovství. Nevim kdes to vzala.

Že není ?
Máme být dokonalí jako Otec dokonalý je :-)
A to nikdy nemohu splnit :-).

tam není ani slovo o nějakém otcovství. Máš být prostě mravně dokonalá.

No ano k obrazu a k podobě ženy :-)
V tom se odzrcadlují i vztahové záležitosti mezi partnery.

Znovu: o něčem takovém tam není ani slovo.

Nicméně na první stránce Bible ve verši 26 Bůh někoho oslovuje k činění člověka když říká: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.
I stvoří člověka, muže a ženu stvoří je.

O Otci tam je a když mám uvést biblickou verzi v praxi tak nemohu lpět jenom na Otcovství už třeba jenom proto že ctít máme otce i matku to aby se nám dobře vedlo na zemi.

Tam není o nějakém lpění na otcovství ani slovo. Vkládáš tam něco, co tam není.

Jenom jsem si všimla že Bible oslovuje syny a Mojžíšovi se zjevil Bůh otců ale máme hledat tvář boží a jsem toho názoru že má tváře dvě, jednu mužskou a druhou ženskou i se k tomu doznává v Izaiáši 66:10-13 i se prohlašuje za kvočnu v (Lukáš 13/34, Mt 23:37) či jako orlice v(Dt 32/1).
Tet nedávno jsem našla že Bůh dal matce svých synů rozlukový lístek pro jejich neposlušnost v Izaiáši 50:1 což proto ona se asi že vytratila ale existuje :-)..

ať má Bůh jakoukoli tvář, co na tom záleží?

Jsou v Bibli o tom mnohá přikázání že jo že máme hledat boží tvář.. tak proč by jsem to nedělala?
Ráda si nechávám dobře poradit :-).

Tak hledej tvář a ne nějakou otcovskost či mateřskost. Ty s tím nesouvisí.

Jak to že ne ?
Tak a nebo muž a nebo žena a když je Bůh Otcem tak je předpoklad že je i matkou, co by nebyl ?
Po kom jiném by byla Eva obrazem a podobou ?

Bůh není žádným otcem, on je jenom ve vztahu k nám Otec. Otec není nějaká jeho vnitřní vlastnost, nýbrž jenom my máme k němu mít vztah, jaký máme ke svému biologickému otci. Máme ho tak vnímat, to je vše.
Ty se s ním furt z nějakého důvodu chceš identifikovat a proto ho chceš obléct do ženských šatů.

No vidíš ale ja se v Bibli nedočetla že máme mít k Bohu vztah, Bůh by měl být v nás.

To jsi se dočetla, když jsi četla, že ho máme milovat a že je náš Otec. Teprve když ho budeš milovat a správně ho pojímat (jako Otce) a dodržovat "jeho" mravní principy - neboli když budeš v souladu s jeho vůlí, bude v tobě přítomen (v podobě Ducha).

Milovati máme Boha svého celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí i celou svoji silou a bližní své tak jako sebe.
Což je o jiném než ty píšeš.

v čem je to jiné?

No není napsáno tamtoho Boha ale svého, což je přivlastňovací zájmeno a "celým svým" je o nás a bližní jako sebe je taky o nás, tedy že je v nás.

Svého otce taky neznamená, že je otec v tobě, ty krávo, (to by byl dokocne trestný čin, rozhodně do určitého věku) a že není otec jen tvůj ale i všech tvých sourozenců.

Tys dodnes nepochopila boha ani tak jako ho chpeme my ateisté.

a proč?
protože si sama vymýšlíš hrozný píčoviny
a nedáš s nima pokoj a nedáš ...

No právě - co ja jako mám společného s Otcem ?

Geny, krávo

Jako že nemohu být i po mamince ?

Můžeš, co bys nemohla?

Boha máš milovat celým svým srdcem. Tečka

Bližní své máš milovat jako sama sebe. Tečka

1. Kde je napsáno, kdo všechno je tvůj bližní?
2. Proč, když máš milovat Boha celým svým srdcem - a své kamarádky ze cviokárny jako sebe - znamená, že je Bůh v tobě?
3. Aby bylo jasno, Bůh je v tobě, ale proč by to mělo vyplývat z té 2, těch bližních? a tys z toho následně domýšlela zhovadilost, že svůj bůh jsi ty, ona hospodinka. ty ses obstojně pustila mimo logický svět. no vlastně jak jinak se slepičím mozkem, co jediný vlastníš.

Ty tečky tam právě že nejsou, ale souvztažnost, ty dvě přikázání si jsou podobná a stojí na nich zákon celý i proroci.

Jsou si podobné, ale každé o něčem jiném.
Kdyby byly o tomtéž, nebyly by dvě.

Spojuje je naše bytost.

jasně.
Ale jedno je o vztahu tebe jako bytosti k bytosti Boha a druhé je o vztahu tebe jako bytosti k jiným bytostem tvé úrovně.

Což je nebe a dudy :-)
Ale ta dvě přikázání si mají být podobná :-).

Ta dvě přikázání jsou si naprosto podobná v tom, že popisují tvůj požadovaný vztah k jiným.
A protože se jedná o RŮZNÉ JINÉ, různé bytosti (Bůh, já) tak je tam i jiný požadavek na to milování .-))))))))))))))))))

ty jsi vážně kráva blbá :-)))))))))))))))))
nechceš mi říct, že ses na tomhle zacyklila? .-)))))))))))))) zauzlovala? .-)))))))))))))))

Tak že Bůh je jenom jeden z našich bližních ?

Kdyby byl jen jeden z našich bližních, požadavek by byl, abys homilovala jen jako sebe

co se ti stalo? zkoušela jsi berany berany duc s pendolínem a pendolíno vyhrálo?

No ano ale Boha svého milovat celým svým a bližní své tak jako sebe.

celým svým srdcem, proč to vynecháváš?
bližní nemusíš milovat celým svým srdcem, to se nidkde nepíše

Protože to už je zase o tom že bližní jako sebe.

no ano, bližní máš/můžeš milovat jen jako sebbe. tedy úplně jinak než boha.

No ano když Boha svou celým svým.. tak potom bližní tak jako sebe.