ad soucet:
tvoje klickovani mezi "obecnou vírou" a "vystihováním skutečnosti" je jen
alibismus, takze tvuj zmatek budu velmi rad formalizovat, aby vynikla jeho
vnitrni absurdita.. tvrdis, ze predstava P spravne
vystihuje skutecnost S - ve vyrokove logice plati
implikace: pokud P vystihuje
S, pak ma pravdivostni hodnotu "pravda
(1)" - pokud odmitas konstatovat, ze P je
pravdiva, pak nutne popiras, ze vystihuje skutecnost - nemuzes mit oboji
soucasne, aniz bys porusil zakon sporu.. pokud tvuj vyrok
V o vire "obecně" nema pravdivostni hodnotu, je to
jen prazdna mnozina - pokud ale o sve "konkrétní" vire tvrdis, ze "vystihuje
skutečnost", pak se te ptam: ktera konkretni vira ma tedy pravdivostní hodnotu
1 (pravda)? a hlavne, jakou nezavislou metodu verifikace
pouzivas k odlisení sve "správné skutečnosti" od ciziho bludu, kdyz oba
subjekty to "berou jako reálné"?
p.s. jinak tve "nabádání", abych do toho "nevkládal obsah", je komicke –
pouze odhaluji, ze tva logicka impotence ti nedovoluje udrzet ani elementarni
vnitrni konzistenci
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
