Fakt nevíš, o čem je řeč. Tady nejde o žádnou víru ani transformaci,
ale o šíři poznání. Vědecká fakta z kvantové mechaniky ti taky
neověří kdekdo, na to už potřebuješ mít docela složitou aparaturu a
znalosti. Do počátku 20. století ta fakta nikdo ověřit nedovedl. Protože
šíře poznání ještě nebyla taková, neboli protože proces poznání
ještě nedošel tak daleko. To platí pro jakoukoli oblast lidského
zkoumání, včetně lidské psychiky.
Už jsem to psal, psychologie ještě zdaleka nedospěla ve svém zkoumání tak
daleko, aby se dali metafyzické pojmy nahradit nějakými psychologickými.
Kromě toho ta projekce je legitimní, protože je přirozeným procesem, což
dokazuješ i ty tím, jak se z ní nedovedeš vymanit.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
