len to, že "posvátnost" je všeobecný výraz na veci len spojené s vierou, ktorý používajú aj ateisti v sprofanizovanom zmysle slova...."posvátnost" je od slova "svätý", a tak, ak ho nejako použijem, len všeobecne na kresťanskú vec alebo jav....
len to, že "posvátnost" je všeobecný výraz na veci len spojené s vierou, ktorý používajú aj ateisti v sprofanizovanom zmysle slova...."posvátnost" je od slova "svätý", a tak, ak ho nejako použijem, len všeobecne na kresťanskú vec alebo jav....
Posvátnost je emoce, kdy člověk u objektu prožívá kombinaci kvalit jako vznešenost, úctyhodnost, tajemnost a nevim jaké ještě. To že jí nejčastěji vyvolává náboženství a proto z jeho oblasti pochází i její pojmenování, hned neznamená, že náleží jen jemu. Zažívají jí i ateisté.
ad soucet:
kdybys misto sledovani jutubovych videi nekdy otevrel knihu "Das Heilige", vedel
bys, ze Rudolf Otto definoval posvatno jako autonomni kategorii sui generis
(sveho vlastniho druhu) - Otto vyslovne varoval pred tvou vesnickou chybou -
pred snahou redukovat posvatno na slepenec profannich emoci jako je
"vznešenost" nebo "úctyhodnost", protoze posvatno neni kombinace beznych emoci
- je to radikalne jiny prozitek setkani s absolutni transcendenci, niemande..
kazdopadne obrat "a nevim jaké ještě" je nejlepsim autoportretem tve ubohe
pseudovedecke urovne..
Jestli je něco pseudovědecké, tak je to naopak představa, že můžeme vnímat něco mimosvětského, transcendentního. Vznešenost ani úctyhodnost navíc nejsou emoce.
ad soucet:
tva veta, ze "predstava, ze muzeme vnimat neco mimosvetskeho, transcendentniho,
je pseudovedecká", je absolutni verbalni prujem a definitivni kapitulace tveho
ega - prave jsi se dopustil tak kolosalniho myslenkoveho zkratu, ze jsi opet
poprel sam sebe a cely zbytek sve diskuse..
celou dobu tvrdis, ze materialisticti vedci prozivaji "transcedentni zazitek"
nad vesmirem, a u garazi jsi podle svych slov prozival "posvatnou bazen a uctu"
- ted, kdyz jsem te pritlacil ke zdi prameny a exaktni vedou, najednou zbabele
kricis, ze vnimat cokoli transcendentniho je "pseudovedecke", takze tvi vedci
prozivali pseudovedu? tvuj vlastni detsky zazitek byl pseudovedecka halucinace?
sam jsi prave oznacil celou svou puvodni obhajobu za pseudovedecky blud - jsi
jen kognitivni troska, ktera se chytila do vlastni opratky.. tva poznamka, ze
"vznesenost ani uctyhodnost nejsou emoce", je jen pateticke chytani se stebla
stroskotance - ja jsem ti citoval Rudolfa Otta, ktery definoval obsahove kvality
objektu posvatna a ty jsi ta slova pouzil v definici sve "emoce posvatnosti"
jako synonymum pro "nevim jake jeste" - tim, ze se ted snazis slovickarit o tom,
co je emoce a co je kvalita, jen potvrzujes, ze tvuj puvodni sloh o "kombinaci
kvalit" byl jen narychlo zkopirovany blabol z wikipedie, kteremu ty sam vubec
nerozumis.. pokud je pro tebe vnimani cehokoli mimosvetskeho pseudovedou, pak
jsi prave definitivne prohlasil celeho C. G. Junga, ktery stal na realite
numinoznich archetypu presahujicich materialni svet, za sarlatana - nejsi zadny
jungian, ty jsi jen obycejny sekularni materialista s komplexem menecennosti,
ktery se snazi parazitovat na nabozenstvi, o jehoz epistemologii nevi vubec
nic
Já jsem nikdy nemluvil o nějakém transcendentním zážitku. Netvrdil
jsem, že vědci zažívali něco transcendentního. Umíš vůbec číst? 
A vznešenost ani úctyhodnost opravdu nejsou emoce. Nikdo nemá emoci
úctyhodnosti. Nebo tys něco takového někdy slyšel? Víš proč je
obtížné emoci verbalizovat? Protože sestává z počtu různých kvalit,
které je obtížné všechny vyjmenovat a některé i jen slovem
vyjádřit.
ad soucet:
.."já jsem nikdy nemluvil o nějakém transcendentním zážitku.
Netvrdil jsem, že vědci zažívali něco transcendentního. Umíš vůbec
číst? A vznešenost ani úctyhodnost opravdu nejsou emoce. Nikdo
nemá emoci úctyhodnosti. Nebo tys něco takového někdy slyšel? Víš proč
je obtížné emoci verbalizovat? Protože sestává z počtu různých kvalit,
které je obtížné všechny vyjmenovat a některé i jen slovem
vyjádřit"..
lhari necestnej!!! na mou tezi o matematicke harmonii jsi doslova reagoval touto
vetou: "Vymyšlíš blbosti. Ti vědci popsali transcendentní
zážitek. Slyšel jsem to už několikrát." - kazdy v teto diskusi si
to muze vyhledat - ty jsi doslova pouzil slovo "transcedentni" a ted tu
bezocive, jako maly kluk chyceny pri kradezi babovicek, lzes a kricis, ze jsi to
nikdy nerekl - jsi totalni moralni i argumentacni nula, ktera si nepamatuje ani
vlastni texty!!! tva prednaska o tom, proc je obtizne emoci verbalizovat,
protoze "sestava z poctu ruznych kvalit", je jen dalsi hromada laickeho hnoje -
ty stale nechapes, ze v definici posvatnosti, kterou jsi zkopiroval z nejakeho
blogu, jsi pouzil slova jako vznesenost a uctyhodnost jako definicni znaky tve
"emoce" - kdyz jsem te usvedcil z toho, ze Otto tyto pojmy definoval jako
ontologicke kategorie objektu, a nikoli jako tvuj neurologicky tres, zacal jsi
zbabele slovickarit - nikdo nema "emoci uctyhodnosti", ty pologramotny
prostacku, ale tys tvrdil, ze emoce posvatnosti je "kombinaci techto kvalit" -
ani nevis, jak funguje syntaxe vlastniho jazyka, hlupaku zaostalej!!!
No dobře, ale když jsem mluvil o tom, že měli transcendentní zážitek,
tak jsem tím nemínil, že vnímali něco transcendentního či
mimosvětského, jaks to teď posledně použil. Mínil jsem tím prostě, že
měli duchovní či spirituální zážitek, nic víc. Není potřeba v tom
hledat nějakou metafyzickou divočárnu. 
Ano, emoce posvátnosti sestává z mnou jmenovaných a ještě dalších
kvalit, a ty kvality nejsou emocemi. Nevim, co furt řešíš. Možná by sis
měl uvědomit rozdíl mezi vnější realitou a jejím prožitkem, resp.
objektem a jeho prožitkem. Otto prostě popsal fenomenologii našeho
prožívání. Popsal naše psychologické výpovědi a naše bezprostřední
interpretace na nich založené. Nic jiného ani popsat nemohl.
ad soucet:
Tva veta, ze "kdyz jsem mluvil o tom, ze meli transcendentni zazitek, tak jsem
tim neminil, ze vnimali neco transcendentniho", je ten nejubozejsi,
nejzbabelejsi a nejkomictejsi pokus o vykecani, jaky kdy svet internetovych
diskusi videl. Ty ses prave pred vsemi verejne svlekl do naha a ukazal, ze tvuj
mentalni aparat je v totalnim rozpadu. Vymyslet pojem "transcedentni zazitek bez
vnimani transcendentna" je logicka idiocie na urovni "kulateho ctverce". Ty uz
ani nevis, jak lhat, ty niemande! Slovo "transcedentni" znamena z latiny
trans-scendere (prekracovat, presahovat do jineho sveta). Pokud nekdo proziva
transcendentni zazitek, znamena to z definice, ze jeho vedomi vnima neco, co
presahuje tento materialni svet. Tvrdit, ze tim "minil proste duchovni ci
spiritualni zazitek bez metafyziky", dokazuje, ze ty ty pojmy stridas jako
ponozky a nemas sebemensi tuseni, co znamenaji. Duchovni a spiritualni totiz
rovnez stoji na metafyzice, ty pologramotny prostacku! Ty jsi jen semanticky
sarlatan, ktery pouziva velka slova, kterym nerozumi. Tvrdit, ze "Otto proste
popsal fenomenologii naseho prozivani", je tak nehorazna hovadina, ze by te s ni
vyhnali z prvniho semestru religionistiky. Rudolf Otto napsal celou knihu Das
Heilige prave jako radikalni protest proti tomu, aby bylo posvatno redukovano na
pouhou psychologii! Otto explicitne definoval posvatno jako objektivni realitu,
ktera cloveka presahuje, moralne ho soudi a stoji mimo lidskou psyche. Ty z nej
delas uboheho psychologa pro tve domnele "emoce", protoze tvuj mozecek nedokaze
unest, ze te kazdy kanonicky autor usvedcuje ze lzi. Tva unavena rada, abych si
"uvedomil rozdil mezi realitou a jejim prozitkem", je uz jen patetickym plivanim
utopeniho stroskotance. Ja ti celou dobu rikam, ze tvuj detsky zazitek u garazi
byl cisty fyzikalni uzas nad velkym prostorem (Kantovo vzneseno), ktery ty se
stale krecovite snazis naroubovat na religionisticke kategorie posvatna, o
kterych vis uplny hovno.
Slovo transcendentní znamená prostě přesahující, překračující.
Překračovat či přesahovat se může cokoliv: své já, tedy sebe (vnímání
jednoty sebe a světa), nebo vědomí (tak to používá Jung), nebo běžnou
zkušenost... V posledním smyslu jsem to mínil. Žádná metafyzika s tím
pojmem nutně spjatá není. Stejně jako s pojmy duchovní/spirituální.
Když si rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním neumíš uvědomit, tak se
zamysli nad tím, že Otto nic jiného než fenomenologii našeho prožívání
popsat nemohl.
ad Asasins:
.."vidíš i červený smajl má emoci"..
Ma draha, trefila jsi to naprosto presne! Ten cerveny, rozzlobeny smajlik ma
totiz v teto chvili mnohem vetsi intelektualni cest a kognitivni kapacitu nez
muj drahy pritel soucet. Ten smajlik nelze a ma stabilnejsi nazory nez nas
zdejsi pseudo-odbornik, ktery neustale popira sve vlastni vety. Tuto rudou emoci
jsem zpritomnil proto, ze u dospelych muzu povazuji intelektualni cest za
absolutni zaklad. Kdyz nekoho exaktni veda, prameny a citace Otta s Jungem
pritlaci ke zdi a on se z ponizeni pokusi vylhat tvrdohlavym prohlasenim, ze
"nikdy nemluvil o transcendentnim zazitku" – pricemz to ma o par odstavcu vyse
napsane cerne na bilem – pak uz to neni debata na urovni. To je materska
skolka, kde male dite s pusou od cokolady krici, ze zadny dort nesezralo. Takze
ano, ma draha, ten smajlik emoci ma. Je to emoce hlubokeho, ale nesmirne
pobaveneho opovrzeni nad tim, jak hloupe se dokaze ztrapnit clovek, kteremu
jutubove algoritmy zlomily vsecny argumentacni kosti.
Jestli je něco pseudovědecké, tak je to naopak představa, že můžeme vnímat něco mimosvětského...nie je to tak: pseudovedecký len imituje(napodobňuje vedu, nespĺňa základné vedecké kritériá a metódy - ide teda o "falošne vedecký" - je tu absencia odborného vedeckého jazyka (vedeckej terminológie, ktorá je špecifická pre daný vedecký odbor), chýbajú vedecké dôkazy.....
"Ano, vědecky není dokázaná neexistence neexistujícího."
Náboženství nemá však ani náznak jediného důkazu existence
pohádkových bytostí, jak těch třech tvořících zvláštní věc
nazývanou trojjednotkou, tak věčného života v nebi. Jde o slibotechnu o
věčném životě v radovánkách v pohádkovém nebi. Za existence druhu homo
Sapiens, jehož počet vatíkánští "vědcové" přesně odhadli na 100,000
miliard věčně žijících mrtvol. 
Jdi se se svým náboženským fanatismem vycpat.
"Ano, vědecky není dokázaná neexistence neexistujícího.
"Náboženství nemá však ani náznak jediného důkazu existence
pohádkových bytostí....
náboženstvo, presnejšie kresťanská viera, nič vedecky nedokazuje, lebo je
to viera - a viera je mimo vedy, viera je dar milosti Boha ponúknutá všem,
ale nie všetci ju prijímajú (lebo človek má slobodu rozumu a
vôle/rozhodovania)...
...to však neznamená, že viera v Boha je mimo/oddelená od vedy, ale je v
súlade s vedou, doplňuje vedu, ako aj veda doplňuje vieru, pretože o
existencii tohto sveta, Vesmíru a existencii prírodných zákonov veda nevie
principiálne nič, len veda to popisuje na základe na
základe daných prírodných zákonov, ktoré prijíma veda - a popisovanie
niečoho, čo je, nie je dôkaz! ...
... a viera napovedá vede, že je v tom Boh Stvoriteľ - veda tak, viera tiež
tak, ale hovorí naviac o Stvoriteľovi... ...
...stejne ako o živote nevieme principiálne nič (nevieme,
čo to je), ale vieme ho dobre (geneticky, biochemicky, imunologicky) popísať
- ako bežia jeho energetické a iné/napr. kognitívne reakcie, prispôsobenie
sa vonkajším podmienkam, reakcie na ne...ale na otázku: čo je život? -
nikto ešte v dejinách principiálne neodpovedal...o tom vie len Boh
Stvoriteľ, tak hovorí viera, veda neodpovie!....
Ještě jednou pro pochopení pomalého : věření (víra) je pro život zvířat a tedy i lidí nezbytná vlastnost intelektu. Lidi věří tomu, co jim zprostředkují rodiče a jiní zkušenější a autoritou vybavení lidé. I samozvaný zástupce boha na Zemi - kněz požívá značnou autoritu a když dětem vypráví, že smrtí začíná krásný a život věčného mládí, ta k mu prostě věří a těší se na svou smrt.
Příklad : když ti někdo starší a rozumnější popíše, jak vypadá muchomůrka, nebo ocůn, či voňavá krásná konvalinka a řekne ti, že jsou jedovaté, tak jen díky víře jsi chráněn před otravou. Ve škole pak věříš učitelce, že 7 krát 13 je 91 aniž bys si to musel spočítat na sedmi hromádkách po třinácti makových zrnek (pro dalekozraké je lepší použít místo makových zrnek melouny)
Víru potřebují i zvířata. Například Tučňák převezme vejce svého
syna, nebo dcery od své Tučňačky, která se jde vykoupat a nažrat do moře,
jen proto, že věří, že se jeho Tučňačka vrátí sytá a převezme
starost o vejce svého potomka.
Kolumbus věřil, že Země je koulí a že když vypluje směrem západ, tak
dopluje na východ. Spousta nábožensky věřících mu nevěřila a značná
část suchozemců v USA v kulatost Země nevěří dodnes.
Pochopitelně rozumný člověk nebude věřit pohádkovým nesmyslům, jaké
popisuje třebas pohádka O Karkulce, nebo ta O Potopě.