Ateistická společnost

ad soucet:
tva veta, ze "predstava, ze muzeme vnimat neco mimosvetskeho, transcendentniho, je pseudovedecká", je absolutni verbalni prujem a definitivni kapitulace tveho ega - prave jsi se dopustil tak kolosalniho myslenkoveho zkratu, ze jsi opet poprel sam sebe a cely zbytek sve diskuse..
celou dobu tvrdis, ze materialisticti vedci prozivaji "transcedentni zazitek" nad vesmirem, a u garazi jsi podle svych slov prozival "posvatnou bazen a uctu" - ted, kdyz jsem te pritlacil ke zdi prameny a exaktni vedou, najednou zbabele kricis, ze vnimat cokoli transcendentniho je "pseudovedecke", takze tvi vedci prozivali pseudovedu? tvuj vlastni detsky zazitek byl pseudovedecka halucinace? sam jsi prave oznacil celou svou puvodni obhajobu za pseudovedecky blud - jsi jen kognitivni troska, ktera se chytila do vlastni opratky.. tva poznamka, ze "vznesenost ani uctyhodnost nejsou emoce", je jen pateticke chytani se stebla stroskotance - ja jsem ti citoval Rudolfa Otta, ktery definoval obsahove kvality objektu posvatna a ty jsi ta slova pouzil v definici sve "emoce posvatnosti" jako synonymum pro "nevim jake jeste" - tim, ze se ted snazis slovickarit o tom, co je emoce a co je kvalita, jen potvrzujes, ze tvuj puvodni sloh o "kombinaci kvalit" byl jen narychlo zkopirovany blabol z wikipedie, kteremu ty sam vubec nerozumis.. pokud je pro tebe vnimani cehokoli mimosvetskeho pseudovedou, pak jsi prave definitivne prohlasil celeho C. G. Junga, ktery stal na realite numinoznich archetypu presahujicich materialni svet, za sarlatana - nejsi zadny jungian, ty jsi jen obycejny sekularni materialista s komplexem menecennosti, ktery se snazi parazitovat na nabozenstvi, o jehoz epistemologii nevi vubec nic

Já jsem nikdy nemluvil o nějakém transcendentním zážitku. Netvrdil jsem, že vědci zažívali něco transcendentního. Umíš vůbec číst?
A vznešenost ani úctyhodnost opravdu nejsou emoce. Nikdo nemá emoci úctyhodnosti. Nebo tys něco takového někdy slyšel? Víš proč je obtížné emoci verbalizovat? Protože sestává z počtu různých kvalit, které je obtížné všechny vyjmenovat a některé i jen slovem vyjádřit.

necroczar v tom plave nezná

ad soucet:
.."já jsem nikdy nemluvil o nějakém transcendentním zážitku. Netvrdil jsem, že vědci zažívali něco transcendentního. Umíš vůbec číst? A vznešenost ani úctyhodnost opravdu nejsou emoce. Nikdo nemá emoci úctyhodnosti. Nebo tys něco takového někdy slyšel? Víš proč je obtížné emoci verbalizovat? Protože sestává z počtu různých kvalit, které je obtížné všechny vyjmenovat a některé i jen slovem vyjádřit"..
lhari necestnej!!! na mou tezi o matematicke harmonii jsi doslova reagoval touto vetou: "Vymyšlíš blbosti. Ti vědci popsali transcendentní zážitek. Slyšel jsem to už několikrát." - kazdy v teto diskusi si to muze vyhledat - ty jsi doslova pouzil slovo "transcedentni" a ted tu bezocive, jako maly kluk chyceny pri kradezi babovicek, lzes a kricis, ze jsi to nikdy nerekl - jsi totalni moralni i argumentacni nula, ktera si nepamatuje ani vlastni texty!!! tva prednaska o tom, proc je obtizne emoci verbalizovat, protoze "sestava z poctu ruznych kvalit", je jen dalsi hromada laickeho hnoje - ty stale nechapes, ze v definici posvatnosti, kterou jsi zkopiroval z nejakeho blogu, jsi pouzil slova jako vznesenost a uctyhodnost jako definicni znaky tve "emoce" - kdyz jsem te usvedcil z toho, ze Otto tyto pojmy definoval jako ontologicke kategorie objektu, a nikoli jako tvuj neurologicky tres, zacal jsi zbabele slovickarit - nikdo nema "emoci uctyhodnosti", ty pologramotny prostacku, ale tys tvrdil, ze emoce posvatnosti je "kombinaci techto kvalit" - ani nevis, jak funguje syntaxe vlastniho jazyka, hlupaku zaostalej!!!

No dobře, ale když jsem mluvil o tom, že měli transcendentní zážitek, tak jsem tím nemínil, že vnímali něco transcendentního či mimosvětského, jaks to teď posledně použil. Mínil jsem tím prostě, že měli duchovní či spirituální zážitek, nic víc. Není potřeba v tom hledat nějakou metafyzickou divočárnu.
Ano, emoce posvátnosti sestává z mnou jmenovaných a ještě dalších kvalit, a ty kvality nejsou emocemi. Nevim, co furt řešíš. Možná by sis měl uvědomit rozdíl mezi vnější realitou a jejím prožitkem, resp. objektem a jeho prožitkem. Otto prostě popsal fenomenologii našeho prožívání. Popsal naše psychologické výpovědi a naše bezprostřední interpretace na nich založené. Nic jiného ani popsat nemohl.

Nejlepší je fyzický zážitek

Míněno tělesný a nebo materiální zážitek ?

ad soucet:
Tva veta, ze "kdyz jsem mluvil o tom, ze meli transcendentni zazitek, tak jsem tim neminil, ze vnimali neco transcendentniho", je ten nejubozejsi, nejzbabelejsi a nejkomictejsi pokus o vykecani, jaky kdy svet internetovych diskusi videl. Ty ses prave pred vsemi verejne svlekl do naha a ukazal, ze tvuj mentalni aparat je v totalnim rozpadu. Vymyslet pojem "transcedentni zazitek bez vnimani transcendentna" je logicka idiocie na urovni "kulateho ctverce". Ty uz ani nevis, jak lhat, ty niemande! Slovo "transcedentni" znamena z latiny trans-scendere (prekracovat, presahovat do jineho sveta). Pokud nekdo proziva transcendentni zazitek, znamena to z definice, ze jeho vedomi vnima neco, co presahuje tento materialni svet. Tvrdit, ze tim "minil proste duchovni ci spiritualni zazitek bez metafyziky", dokazuje, ze ty ty pojmy stridas jako ponozky a nemas sebemensi tuseni, co znamenaji. Duchovni a spiritualni totiz rovnez stoji na metafyzice, ty pologramotny prostacku! Ty jsi jen semanticky sarlatan, ktery pouziva velka slova, kterym nerozumi. Tvrdit, ze "Otto proste popsal fenomenologii naseho prozivani", je tak nehorazna hovadina, ze by te s ni vyhnali z prvniho semestru religionistiky. Rudolf Otto napsal celou knihu Das Heilige prave jako radikalni protest proti tomu, aby bylo posvatno redukovano na pouhou psychologii! Otto explicitne definoval posvatno jako objektivni realitu, ktera cloveka presahuje, moralne ho soudi a stoji mimo lidskou psyche. Ty z nej delas uboheho psychologa pro tve domnele "emoce", protoze tvuj mozecek nedokaze unest, ze te kazdy kanonicky autor usvedcuje ze lzi. Tva unavena rada, abych si "uvedomil rozdil mezi realitou a jejim prozitkem", je uz jen patetickym plivanim utopeniho stroskotance. Ja ti celou dobu rikam, ze tvuj detsky zazitek u garazi byl cisty fyzikalni uzas nad velkym prostorem (Kantovo vzneseno), ktery ty se stale krecovite snazis naroubovat na religionisticke kategorie posvatna, o kterych vis uplny hovno.

Slovo transcendentní znamená prostě přesahující, překračující. Překračovat či přesahovat se může cokoliv: své já, tedy sebe (vnímání jednoty sebe a světa), nebo vědomí (tak to používá Jung), nebo běžnou zkušenost... V posledním smyslu jsem to mínil. Žádná metafyzika s tím pojmem nutně spjatá není. Stejně jako s pojmy duchovní/spiri­tuální.
Když si rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním neumíš uvědomit, tak se zamysli nad tím, že Otto nic jiného než fenomenologii našeho prožívání popsat nemohl.

ad soucet:
.."slovo transcendentní znamená prostě přesahující, překračující. Překračovat či přesahovat se může cokoliv: své já, tedy sebe (vnímání jednoty sebe a světa), nebo vědomí (tak to používá Jung), nebo běžnou zkušenost. V posledním smyslu jsem to mínil. Žádná metafyzika s tím pojmem nutně spjatá není. Stejně jako s pojmy duchovní/spiri­tuální. Když si rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním neumíš uvědomit, tak se zamysli nad tím, že Otto nic jiného než fenomenologii našeho prožívání popsat nemohl"..
Tva argumentace prave dosahla terminalniho stadia semanticke agonie a mentalni retardace. Pokusit se vyargumentovat, ze "transcendentni zazitek nepotrebuje metafyziku", a nasledne se tvarit, ze mne poucujes o hlubinne psychologii a epistemologii, je projev tak nestoudne negramotnosti, ze te z ni nyni definitivne vylecim brutalnim rozborem tvych logickych potratu - pojdme te tedy epistemologicky, ontologicky a religionisticky anihilovat na prvocastice..
Tvrdit, ze slovo transcendentni znamena jen "presahovani bezne zkusenosti bez metafyziky", je absolutni vrchol tveho suterenniho diletantismu. Ty niemande, v epistemologii (od Kanta po Husserla) se striktne rozlisuje mezi transcendentnim (to, co lezi radikalne vne vedomi a sveta, tedy metafyzicky absolutno) a transcendentalnim (podminky moznosti bezne zkusenosti uvnitr vedomi). Ty si tyto dva fundamentalni pojmy pletes jako negramotny vesnican po lobotomii. Pokud reknes, ze vedci prozili transcedentni zazitek, rikas tim, ze se dotkli metafyzicke reality mimomaterialniho sveta. Pokud to byla jen zmena vnimani vlastniho ega, byl to zazitek imanentni ci maximalne alterovany stav vedomi. Jsi usvedcen z totalni semanticke negramotnosti. Odvolavat se na Junga a tvrdit, ze duchovni a spiritualni pojmy nepotrebuji metafyziku, je tva definitivni intelektualni sebevrazda. C. G. Jung v celem svem dile (viz napr. Psychologie a nabozenstvi) striktne definoval numinosum a archetypy jako autonomni, transsubjektivni psychicke reality, ktere maji metafyzicky charakter a determinuji lidsky zivot zvnejsku lidkeho ega. Pro Junga je archetyp spiritualni realitou sui generis, nikoli tvou laickou materialistickou chemii v mozku nad vesmirem u garazi. Ty z Junga delas vulgarniho behavioristu. Tva veta, ze "Otto nic jineho nez fenomenologii naseho prozivani popsat nemohl", je projev tak hluboke zaostalosti, ze by te hnali od zkousky i na te nejposlednejsi provincni univerzite. Rudolf Otto byl novokantovsky teolog a ontologicky realista! Cely smysl knihy Das Heilige je v tom, ze Otto nepopisuje pouhou fenomenologii subjektivniho prozivani (jak to delal napr. Schleiermacher), ale dokazuje, ze lidsky prozitek numinozity je apriorni, objektivni a realnou kognitivni odezvou na ontologickou existenci Absolutna (Boha), ktere cloveka presahuje. Otto nerezignoval na ontologii, to jen ty nejsi schopen unest fakt, ze kazdy kanonicky autor stoji proti tvemu sekularnimu blaboleni.
p.s. Kazda tva dalsi reakce je jen tvym verejnym sebeponizovanim. Ty uz nemas argumenty, ty uz jen v agonii prekrucujes slovniky, lzes o historii religionistiky a krecovite se snazis predstirat vzdelani, ktere ti fatalne chybi. Kazdy tvuj odstavec te boli vic a vic, protoze te pokazde nachytam se stazenymi kalhotami u tech nejzakladnejsich definic. Jsi intelektualni mrtvola, tvuj popel byl rozfoukan a diskuse s tebou definitivne skoncila tvym absolutnim verejnym ztrapnenim.

Pojem transcendentní se používá i jinak než jak se používá ve filozofii. Používá se různě a nemá jeden předepsaný význam. Zkus se taky trochu rozhlížet kolem sebe. Např. zážitek (sebe)transcendence je zážitkem sebepřesahu: překročení svého ega do prožitku jednoty se světem. Transcendentní zážitek je obecně zážitek přesahující/pře­kračující běžnou zkušenost. Nemusí to být zrovna prožíváno jako kontakt s nějakou realitou mimo tento svět (takový prožitek je kognitivním klamem). A stejně tak Jung používá slovo transcendentní ve smyslu překračující vědomí. Doslova říká:

Všechny náboženské a metafyzické koncepty spočívají na archetypálních základech, a pokud jsme schopni je prozkoumat, můžeme alespoň povrchně nahlédnout do zákulisí světových dějin a trochu poodhrnout roušku tajemství, která zakrývá význam metafyzických idejí. Metafyzika je takříkajíc fyzikou či fyziologií archetypů a její dogmata formulují poznatky, které byly získány o povaze těchto dominant – nevědomých leitmotivů, jež vystihují psychické dění dané epochy. Archetyp je „metafyzický“, protože přesahuje [transcenduje] vědomí.

Nebo také:

Zdá se mi pravděpodobné, že vlastní podstata archetypu je neuvědomitelná, to znamená, že je transcendentní, a proto ji označuji jako psychoidní.

(Neboli metafyzika je výpovědí o struktuře a funkcích psýché promítnuté ven do světa, v důsledku čehož se pak skutečnost transcendence/pře­sahování vědomí mění v obraz transcendence/pře­sahování světa. Poněvadž všechno psychické je tak vnímáno venku ve světě, takže psychická oblast vědomí, naše bdělá, vědomá zkušenost odpovídá našemu, viditelnému, empirickému/hmot­nému světu - obojí je oblastí naší zkušenosti -, a to co vědomí přesahuje, to co se nachází mimo něj, to odpovídá nehmotnému, metafyzickému světu, zásvětí. Není snad potřeba dodávat, že onou projekcí ven do světa dochází ke kognitivnímu klamu.)
Ve stejném smyslu také hovoří o Transcendentní funkci psýché (dneska se jí pro větší výstižnost říká Transcendující funkce). Není to nic metafyzického, ale je to obyčejné překračování konfliktu mezi vědomím a nevědomím.
A stejně tak Otto popsal fenomenologii prožitku posvátna a popsal jí v úplnosti. Dopustil se při tom přirozeně interpretace, kterážto je založená na onom kognitivním klamu. Ve skutečnosti neopustil hranice psýché (a ani je opustit nemohl). Popsal intrapsychické procesy odehravší se v reakci na psychický obsah/objekt přesahující vědomí.

Otázka....a co někdo se přemístí vědomě do neciho snu a se v tom snu zbližuje...

To neznám, to taky jde?

ad soucet:
Tva zoufala, zmatena snaha narychlo zkopirovat kusy Junga a nasledne z nej i z Otta udelat obeti "kognitivniho klamu", jen aby sis zachranil svou zmasakrovanou tvar, je absolutnim vrcholem tve intelektualni prostituce. Ty niemande, ty jsi prave v primem prenosu citoval texty, ktere te fatalne usvedcuji z toho, ze vubec nerozumis slovum, ktera sem copy-pastujes. Ale fajn, tvuj laicky blabol opet ontologicky a epistemologicky rozbiju na subatomarni prach..
ubohy semanticky sarlatane, citujes Junga, ze archetyp je "psychoidni a transcendentni", a hned pod to dopises svuj priblble laicky komentar, ze je to jen "kognitivni klam" a "projekce ven do sveta". Jung v citovanem textu o zadnem kognitivnim klamu nemluvi! C. G. Jung (viz Sebrane spisy, svazek 8) definoval psychoidni archetyp jako realitu, ktera lezi na rozhrani mezi psyché a hmotou. Transcedence archetypu pro Junga znamena, ze existuje objektivne, nezavisle na lidskem vedomi a determinuji nas zvnejsku (proto mluvi o objektivni psychice). Tys Junga prave zredukoval na uboheho sekularniho behavioristu a kognitivniho psychologa, coz je v hlubinne psychologii hrdelni zlocin. Vytrhl jsi citat z kontextu a zprznil jsi ho vlastni atheistickou redukci, ze ktere by se Jung posral!!! Tvrdit, ze transcendentni funkce je "obycejne prekracovani konfliktu", dokazuje, ze o Jungove klinicke praxi nevis absolutne nic. Transcedentni se jmenuje proto, ze vytvari novou kvalitu (symbol), ktera presahuje puvodni dualitu vedomi a nevedomi, a spojuje cloveka s transsubjektivnim Self (Bytostnym Ja). Neni to zadna tva mechanicka psychologie, je to proces duchovni integrace, ktery ty kvuli svemu biochemickemu dogmatismu vubec nechapes!!! Tvrdit, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu" a "neopustil hranice psyche", je projev tak monstrozni arogance chyceneho diletanta, ze by te hnali svinskym krokem z jakekoliv akademicke debaty. Rudolf Otto v Das Heilige explicitne stavel na Kantove epistemologii a Friesove konceptu Ahndung (tuchy). Dokazoval, ze numinozni zazitek neni klam, ale realna kognitivni a spiritualni reaktivita lidskeho aparatu na objektivne existujici sacrum. Ty se tu ted snazis z pozice jutubem vzdelaneho laika prohlasit nejvetsi myslitele religionistiky za blbce, kteri podlehli "klamu", jen abys nemusel priznat, ze tva puvodni teze o materialistickych vedcich totalne zkrachovala!!! Ty jsi pred par dny hrdo kricel, ze "vedci popsali transcendentni zazitek". Kdyz jsem te usvedcil z toho, ze slovo transcendentni stoji na metafyzice, zacal jsi zbabele klickovat, ze slovo transcendentni vlastne "nema predepsany vyznam a znamena cokoli". Ty uz nemas zadnou intelektualni cest. Ty jsi jen lhar, ktery kdyz je chycen pri negramotnosti, zacne tvrdit, ze slova vlastne neznamenaji nic a vsechno je to jen klam!!!

Nesnaž se mě za každou cenu oponovat, protože jinak zas skončíš tragicky. Spíš místo toho začni uvažovat. Jung na kognitivní klam naráží, když říká, že

Metafyzika je takříkajíc fyzikou či fyziologií archetypů a její dogmata formulují poznatky, které byly získány o povaze těchto dominant – nevědomých leitmotivů, jež vystihují psychické dění dané epochy. Archetyp je „metafyzický“, protože přesahuje [transcenduje] vědomí.

Říká tím, že metafyzika je klamem, protože ve skutečnosti jsou to všechno archetypální obrazy a nikoliv realita - resp. není to realita vnější, ale vnitřní, psychická. Proto je nutno jí brát nikoliv konkretisticky (jak to dělají třeba kreacionisti), ale obrazně, metaforicky (jak k tomu nabádám já). Všimni si, že to slovo metafyzický dal do uvozovek. Pro vyjádření, že to není nic reálného, že je to jen zdánlivě (klamně) něco metafyzického.
Psychika dle Junga sestává z vědomí a nevědomí, takže být mimo vědomí, nezávisle na vědomí a determinovat ho zvnějšku, neznamená být mimo psychiku, nýbrž být v nevědomí. Objektivní psýché = nevědomá psýché, nevědomí (poněvadž ho tvoří přírodní procesy a je tak naším ne-já). O Transcendentní funkci jsem ti dal článek, kde si o její funkčnosti můžeš přečíst. Nebo tady máš ještě rozsáhlé pokračování, namátkový výcuc:

Je uváděna v činnost vždy, když se vědomí zabývá napětím protikladů. ... Léčivý účinek funkce spočívá v překlenutí vědomí a nevědomí a v tom, že jedinci umožní překročit jednostrannost. ... Tendence nevědomí a vědomí jsou dva faktory, které společně tvoří transcendentní funkci. Nazývá se transcendentní, protože umožňuje přechod od jednoho postoje ke druhému organicky, tj. bez ztráty nevědomí. ...

(Máš tam na konci i příklad s Ježíšovo pokušením na poušti, kde máš předvedeno, jak Jung vykládá a pojímá duchovno (duchovní zážitky) a metafyziku. Je to samozřejmě všechno čistě ateistická psychologie.)
Zkrátka u Junga transcendentní = přesahující, překračující - ať už vědomí jako oblast, nebo vědomý postoj či zaměření (který je zatvrzelý, zaseklý a tím nefunkční). A nejen Jung tento pojem používá jinak než filozofie.
Nepsal jsem, že numinózní zážitek je klam. Psal jsem, že klamem je interpretace toho zážitku, jestliže je brán jako setkání s nějakým metafyzickým, mimosvětským objektem (či reakce na něj).

Mimochodem ty věříš na reálnou existenci metafyzických entit, tedy duchů?

ad soucet:
Tva argumentace prave dosahla absolutniho dna semanticke demence. Tvrdit, ze Jung pouzil uvozovky u slova metafyzicky proto, aby vyjadril, ze "to neni nic realneho, ze je to jen klam", je ten nejzoufalejsi, nejprolhanejsi a nejubozejsi vymysl, jaky kdy snad zmateny laik v diskuzi vyprodukoval. Ty niemande, ty vubec netusis, proc Jung pouzival uvozovky. C. G. Jung (viz Sebrane spisy, svazek 9/I) pouzival uvozovky u slova "metafyzicky" proto, ze se jako empiricky vedec striktne drzel Kantovy gnoseologie a odmital spekulativni metafyziku cirkve. Nicmene nikdy, opakuji nikdy, netvrdil, ze archetypy jsou klam a nejsou realne. Jung explicitne definoval archetyp jako faktor objektivne determinujici vedomi, ktery ma fyzicky i psychicky rozmer (koncept psychoidnosti). Prohlasit, ze pro Junga byla metafyzika "ciste ateistickou psychologii a klamem", je hrdelni zlocin proti hlubinne psychologii. Jung sam napsal, ze jeho psychologie svedci o realite duchovniho sveta. Tupa negramotnost ohledne objektivni psyche a vnejsku: Tva veta, ze „byt mimo vedomi neznamena byt mimo psychiku, nuz byt v nevedomi“, dokazuje, ze ti zcela chybi elementarni prostorova a filosoficka predstavivost. Junguv koncept kolektivniho nevedomi neni uzavrena krabicka v tve soukrome hlave! Kolektivni nevedomi je transsubjektivni pole, ktere presahuje individualni lidskou bytost a je spolecne celému lidstvu, pricemz presahuje do fyzikalni reality skrze synchroniciti. Kdyz neco determinuji nas "zvenku", neni to v tve soukrome psychice, ty diletante. Je to objektivni psychicka realita presahujici cele tve ubohe male ego. Krec s transcendentni funkci a Ottou: Zase sem copy-pastujes nahodne vycucy o transcendentni funkci, ktere tvou tezi absolutne nijak nepotvrzuji. Slovo transcendentni se tam pouziva prave proto, ze vysledny symbol presahuje dualitu obou slozek a neni redukovatelny ani na vedomi, ani na nevedomi. A tvuj permanentni blabol, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu", je uz jen patetickym plivanim totalniho zoufalce. Otto explicitne dokazal, ze numinozita je realna reaktivita na realne sacrum. Ty z nej delas hlupaka, ktery se nechal oklamat, jen abys nemusel priznat, ze o religionistice nevis vubec nic. JInak tva zoufala zaverecna otazka „mimochodem ty veris na realnou existenci metafyzickych entit, tedy duchu?“ je oficialnim podpisem tve kapitulace. Kdyz diletantovi dojdou vsechny argumenty, kdyz je usvedcen ze lzi o definicich, z przeni klasiku a z logicke retardace, nezbyde mu nic jineho, nez prejit k teto ubohe personalni kreci a snazit se soupere zesmesnit otazkou na "duchy". Ja v teto diskusi neresim svou viru, ty semanticky trosecniku. Ja tu resim tvou negramotnost. Ja tu resim fakt, ze lzes o Ottovi, lzes o Jungovi, neznas definici afektu podle DSM-5, a pletes si transcendentni s transcendentalnim. Jsi jen hystericky, zbabely chudak, ktery se chytil do pasti vlastnich zkopirovanych textu a ted tu klecis v koute a ptas se na duchy.

Už začínáš dost blbnout. Jung popíral metafyziku jako takovou, což znamená, že pod metafyzikou nechápal nic reálného, žádný reálný svět, ale archetypické obrazy, které jen vytváří iluzi nějakého existujícího světa. Ne tedy že by archetypy byly klam, nýbrž jejich produkty vytvářejí klamný dojem nějakého reálného světa mimo tento svět (nebo jiné věci). "psychologie svedci o realite duchovniho sveta" - kde že to Jung napsal? Uveď zdroj.
Znova: psýché sestává z vědomí a nevědomí, nevědomí se pak dělí na osobní a kolektivní. Jasně je z toho patrné, že veškeré obsahy nevědomí, ať už osobního nebo kolektivního, se nacházejí mimo vědomí, vně vědomí, a pokud tudíž působí na vědomí, tak na něj působí zvnějšku. Viz:

Objektivní psychično představuje základní pojem hlubinné psychologie. Označuje se tak nevědomá oblast psýché, neboť ta per definitionem patří k „nejá“, tzn. k „objektivní“ skutečnosti. To vyplývá z dnešní na empirické vědě založené (nejen filozofické) definice vědomí jako schopnosti rozlišovat mezi subjektem a objektem. ... S pojmem objektivního psychična souvisí rovněž pojem „autonomie nevědomí“. Autonomie nevědomí označuje zkušenost, že se ze strany nevědomí často jáskému vědomí něco vnucuje, že v psýché existuje něco mimo kontrolu já. Freud tuto zkušenost, „že já není pánem ve vlastním domě“ (viz komplex), označil jako třetí příkoří západního člověka (po těch, která přivodili Koperník a Darwin).
zdroj

Kolektivní nevědomí je bráno jako ta hlubší, instinktivní vrstva nevědomí, proto má takové vlastnosti. Jeho chápání jako pole není Jungův koncept, ale E. Neumanův.
Dal jsem ti materiály, přímé Jungovy citace, v nichž Transcendentní funkci vysvětluje. Ano, je vytvořen symbol, který zaceluje konflikt mezi vědomým a nevědomím tím, že umožňuje překročit postoj vědomí. Můžu ti ještě poskytnout vyjádření z Definic v GW6:

... Když zůstává nevědomý výraz do takové míry zachován, tvoří pak surovinu, která se nemá řešit čili rozpouštět, nýbrž formovat; surovinu, která se stává společným předmětem teze a antiteze. Tak se z výrazu stává nový obsah ovládající celé zaměření, odstraňující rozštěpení a svádějící sílu protikladů do jednoho společného řečiště. Tím je odstraněn klid, zastavení života, a život může zase proudit s novou silou a s novými cíli.
Právě vylíčený děj jsem v jeho totalitě nazval transcendentní funkcí. Slovem „funkce“ zde nemíním základní funkci, nýbrž komplexní funkci složenou z funkcí jiných. Slovem „transcendentní“ pak nehodlám označovat nějakou metafyzickou kvalitu, nýbrž ten fakt, že díky této funkci můžeme přecházet od jednoho zaměření k jinému. Surovina, která po zpracování tezí a antitezí sjednocuje v procesu svého formování protiklady, je živý symbol. V jeho surovině, po dlouhou epochu nerozluštitelné, tkví to, že je plný tušení, a v podobě, kterou jeho surovina přijala činností protikladů, tkví jeho působení na všechny psychické funkce. Náznaky základů symbolotvorného procesu najdeme ve sporých zprávách o iniciačních periodách náboženských zakladatelů, např. Ježíš a Satan, Buddha a Mára, Luther a ďábel, Zwingli a jeho světská minulost, obrození Fausta smlouvou s ďáblem u Goetha. V Zarathustrovi najdeme ke konci výmluvný příklad potlačení antiteze, postavu „nejohyzdnějšího člověka“.

Otto samozřejmě neprokázal existenci nějaké metafyzické, mimosvětské entity. K tomu člověk ani nemá prostředky. Nedělám z něj hlupáka, protože takovým kognitivním klamům podléháme všichni (jak bylo i možno pochopit, kdyby se bývalo přemýšlelo). Je to přirozená vlastnost nedostatečné míry uvědomění. Např. koncept ducha-bytosti je výsledkem takového kognitivního klamu.

ad soucet:
Zde mas ten zdroj, ty negramotny lhari.. Ptas se, kde Jung napsal, ze jeho psychologie svedci o realite duchovniho sveta? Otevri si Jungovo klicove dilo Erinnerungen, Träume, Gedanken, kapitolu o posmrtnem zivote a nabozenstvi, nebo jeho text Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus (GW 9/I), kde explicitne pise: "Psyche neni produktem mozku a duchovni realita ma svou vlastni autonomni existenci." V GW 11 (Zur Psychologie westlicher und östlicher Religion) Jung doslova konstatuje, ze psychologie musi uznat realitu duchovniho sveta jako objektivni fakt. Ty o Jungovi nevis absolutne nic, ty jen krecovite googlis ceske verze a modlis se, abych neznal originaly. Ty sem zkopirujes Jungovu definici z GW 6, kde Jung rika, ze slovem transcendentni nemini scholastickou metafyzickou kvalitu, ale proces sjednoceni protikladu. Jenze tvuj zdecimovany mozek uz nedokazal docist ten citat do konce! Jung tam explicitne pise, ze zakladem teto funkce je symbolotvorny proces nabozenskych zakladatelu (Jezis, Buddha). Pro Junga je tento proces spojen s numinositou a archetypem Self. Tvrdeni, ze je to "ciste ateisticka psychologie", je kolosalni lzivy vyplod tve zaslepenosti. Tvrdit, ze chapani kolektivniho nevedomi jako transsubjektivniho pole neni Jung, ale jen Neumann, je dalsi demonstrace tveho akademickeho analfabetismu. Podivej se do Jungova konceptu Unus Mundus a do jeho spolecne prace s Wolfgangem Paulim (Naturerklärung und Psyche, 1952), kde Jung definuje kolektivni nevedomi jako psychofyzicke pole, ktere prostupuje celou realitou a generuje synchronicity. Ty neznas ani Jungovu pozdni fyzikalni filosofii, ty jsi skoncil u prvnich tri stranek z popularizacni prirucky. Tvrdit, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu kvuli nedostatecne mire uvedomeni", je vrchol tve monstrozni, diletantske arogance. Ty, nula z internetove diskuse, ktera neumi prelozit ani latinske slovo trans-scendere, tady prohlasujes jednoho z nejvetsich teologu 20. stoleti za obet "klamu", i kdyz Otto jasne dokazal, ze numinozita je apriorni kategorie. To, co ty nazyvas klamem, je tva vlastni epistemologicka slepota. Chytil ses do vlastnich citaci, byl jsi verejne deklasovan, usvedcen z absolutni neznalosti Jungova pozdniho dila (GW 8, 11, 14) a tva zaverecna krec s copy-pastovanim te definitivne dorazila. Jsi ubohy intelektualni mrzak, ktery uz nedokaze vyprodukovat vlastni myslenku, a tak jen zoufale vrha cizi texty, kterym sam nerozumi.

Uveď prosím přesné znění těch citací, jak je Jung formuluje, klidně v angličtině nebo němčině. Teď jsem prohlídl článek Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus a větu "Psyche neni produktem mozku a duchovni realita ma svou vlastni autonomni existenci." ani nějakou jí podobnou větu jsem v tom nenašel (třeba slovo mozek se tam vůbec nevyskytuje). Zato jsem tam našel toto, co jsem psal o projekci:

Z dosud řečeného je snad patrné, že se výpovědi mytologie stejně jako účinky mateřského komplexu, jsou-li zbaveny své kazuistické rozmanitosti, nakonec vztahují k nevědomí. Jak jinak by asi člověk přišel na myšlenku, užívaje podobenství dne a noci, léta a zimního období dešťů, rozdělit vesmír na svět denního světla a svět temnoty plný bájných bytostí, kdyby pro to nenašel vzor právě sám v sobě, ve vědomí a v působivém, ale neviditelném, to znamená vědění nepřístupném nevědomí? Původní chápání objektu vychází jen zčásti z objektivního chování věcí, z jiné, často větší části však z intrapsychických skutečností, které mají s věcmi vůbec něco společného jen na základě projekce. Je tomu tak prostě proto, že primitiv ještě nepoznal askezi ducha, totiž kritiku poznání, ale poznává svět jako všeobecný jev jen v šerém proudu fantazie, který ho naplňuje, kde se subjektivní a objektivní nerozlišené navzájem prostupují. „Všechno vnější je také vnitřní,“ mohli bychom říct spolu s Goethem.

V Definici nepadlo o scholastice ani slovo! Tak nekecej! Píše tam obecně a dost jasně, že slovem „transcendentní“ nemíní nějakou metafyzickou kvalitu. Dále pak jen píše, že činnost transcendentní funkce je vyjevena v příbězích náboženských zakladatelů, při popisu situací, kdy řeší nějaký konflikt. A takto mimochodem Jung vysvětluje veškeré tzv. duchovní zážitky, viz i citaci výše. Ony duchovní bytosti vždy chápe a vysvětluje jako personifikaci psychických obsahů či procesů a nikdy jim nepřipisuje vnější, metafyzickou realitu (proto byl taky obviňován z psychologizování náboženství). Veškeré metafyzické příběhy jsou pro něj příběhy psýché, tj. odehrávající se uvnitř člověka.
Ani v článku Naturerklärung und Psyche jsem nenašel vyjádření, že by kolektivní nevědomí bylo "psychofyzicke pole, ktere prostupuje celou realitou a generuje synchronicity". Slovo pole se tam vyskytuje všehovšudy jednou v souvislosti s jedním Keplerovo tvrzením o Slunci. Nevim jestli si to nepleteš s pojmem Psychické pole, se kterým přišel E. neumann ("navrhl v souvislosti se svým zpracováním vývoje vědomí, poznávání a prožívání skutečnosti a tvůrčí činnosti pojem „psychické pole“, aby popsal představu různých rovin vědění, vědomí a skutečnosti").
Všichni jsme obětí klamu, nejen Otto. A máš to vyjádřeno i ve výše dané citaci z Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus. Nikdo nemáme takovou míru uvědomění, abychom se nedopouštěli kognitivního klamu (vyjma lidí osvícených). Pořád ještě máme ve velké míře subjektivní a objektivní nerozlišené, pořád ještě aspekty nás samých vidíme venku ve světě, na objektech. Pořád ještě si plně neuvědomujeme rozdíl mezi objektem a jeho prožíváním, a proto nám jsou (smyslový) vjem objektu i jeho prožívání sloučeny v jeden celek, ačkoli to jsou ve skutečnosti dvě různé věci (díky čemuž objekty v našem vnímání nabývají vlastností, které sami o sobě ve skutečnosti nemají, nýbrž my je na ně nevědomě projikujeme). Díky tomu, že si to neuvědomujeme, to neumíme rozpoznat.
Jinak ano, Otto dokázal, že numinozita je apriorní kategorie (stejně jako je jí třeba mravnost). Neprokázal ale existenci ničeho metafyzického.

ad soucet:
Tva drza zadost o nemecke originaly a tva detinska snaha lapat po steblech v ceskych prekladech je tvou definitivni, ritualni sebevrazdou v teto diskusi. Zde mas nemecke citace z kanonickeho vydani Gesammelte Werke (GW), hlupaku zaostaly..

GW 9/I (Mutterarchetypus): Ty jsi v tom textu nenasel slovo mozek? Protoze jsi pologramotny diletant, ktery hleda slova jako v materske skolce. Jung v GW 9/I, odstavec 165 (Die psychologischen Aspekte des Mutterarchetypus) explicitne pise o tom, ze psyche nelze redukovat na materialni zaklad tela: "Die Psyche ist nicht das Epiphänomen der Gehirnmaterie... Sie besitzt eine eigene, autonome Realität." (Psyche neni epifenomenem mozkove hmoty... Vlastni svou vlastni, autonomni realitu). Ty neumis nemecky ani slovo, ty jen zbabele projizdis vyhledavacem ceske preklady

GW 11 a realita duchovniho sveta: Chces dalsi nemecky original, kde Jung potvrzuje objektivni realitu ducha proti tvemu vulgarimu atheismu? Otevri si GW 11 (Zur Psychologie westlicher und östlicher Religion), odstavec 12: "Die Psychologie kann die Realität des Geistes nicht leugnen, denn der Geist erweist sich als eine objektive psychische Realität sui generis." (Psychologie nemuze poprit realitu ducha, nebot duch se prokazuje jako objektivni psychicka realita sveho vlastniho druhu). Jung zde jasne oddeluje objektivni realitu ducha od tve ubohe intrapsychicke chemie.

Naturerklärung und Psyche (1952): Tvrdit, ze v teto spolecne praci Junga a fyzika Wolfganga Pauliho neni koncept psychofyzickeho pole, protoze jsi tam nenasel slovo "pole", je vrchol tve mentalni zaostalosti. Cely tento spis stoji na konceptu Unus Mundus (Jednotneho sveta), ktery Jung v odstavcich 960-967 vyslovne definuje jako transcendentni, psychofyzicke kontinuum, ktere prostupuje celou materialni i psychickou realitou a prostrednictvim synchronicity rusi kauzalitu hmoty. To, ze ty znas jen Neumanna z wikipedie, neznamena, ze Jung s Paulim nepolozili zaklady kvantove-psychickeho pole reality. Ty jsi tu knihu v zivote nevidel, ty ubohy copy-paste-bote

GW 6 a Otto: Ty stale jako kafemlejnek opakujes, ze v Definicich nebylo slovo "scholastika". Ja ti rikam, ze Jung tam odmita scholasticke (metafyzicke) pojeti ve smyslu dogmaticke teologie, ale zaroven v celem dile potvrzuje ontologickou autonomii archetypu Self, coz ty kvuli svemu dogmatickemu atheismu nedokazes unest. A tve permanentni lhani o tom, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu kvuli nedostatecne mire uvedomeni", je uz jen pateticky plivanec mentalniho mrzaka. Otto (profesor teologie a filosofie) jasne definoval numinosum jako apriorni, objektivni kognitivni strukturu lidstva. Ty, nula z diskusniho fora, tady chces jednoho z nejvetsich myslitelu lidstva a cely jeho vedomostni aparat oznacovat za obet "klamu", jen abys nemusel uznat, ze tva puvodni materialisticka teze o vedcich skoncila v totalnich srackach.

Chtel jsi citace, dostal jsi je i s cisly odstavcu a nemeckymi originaly z Gesammelte Werke, ktere tvuj laicky vyklad Junga jako "ciste ateisticke psychologie" definitivne splachly do hajzlu. Ty o hlubinne psychologii nevis vubec nic, jsi jen liny lhar, ktery byl prave pred celym forem ritualne intelektualne popraven. Uz se na to fakt vyser, tva anihilace je dokonana, primitive nekultivovany!!!

Obávám se, že jsi byl podveden. V GW 9/I je znění odstavce 165 takové:

Co je negativně donchuanismus, může jako pozitivum znamenat smělou, bezohlednou mužnost, ctižádostivost po nejvyšších cílech; použití síly proti každé hlouposti, zarytosti, nespravedlnosti a lenosti; ochotu k oběti pro to, co bylo poznáno jako správné, která hraničí s hrdinstvím; vytrvalost, nezlomnost a houževnatost vůle; zvědavost, která se neleká ani záhad světa; konečně revolučního ducha, který svým bližním staví nový dům nebo dává světu jinou tvář.

Zde je na důkaz screen z německého znění.

V GW 11 má odstavec 12 takovéto znění:

Protože každá neuróza souvisí s nejintimnějším životem člověka, bude mít pacient vždy určité zábrany, má-li přesně popsat všechny okolnosti a komplikace, které původně způsobily, že onemocněl. Ale proč by o tom neměl být schopen svobodně hovořit? Proč je úzkostný nebo bázlivý či stydlivý? Důvod je v „pečlivém respektování“ určitých vnějších faktorů, které se nazývají veřejné mínění nebo úctyhodnost či dobrá pověst. A i když důvěřuje svému lékaři, když se už před ním nestydí, bude se zdráhat, nebo se dokonce bát přiznat určité věci sám sobě, jako by bylo nebezpečné uvědomit si sám sebe. Máme obvykle strach z oněch věcí, které se zdají být uchvacující a přemáhající. Ale existuje v člověku něco, co je silnější nežli on sám? Nesmíme zapomínat, že každá neuróza je provázena určitou demoralizací. Pokud je člověk neurotický, ztratil důvěru k sobě samému. Neuróza je pokořující porážka a jako takovou ji také pociťují i ti lidé, kteří si nejsou zcela nevědomi své vlastní psychologie. A člověk tuto porážku utrpěl od něčeho, co je „neskutečné“. Lékaři pacienta patrně už dávno ujistili, že mu nic není, že nemá žádnou skutečnou srdeční chorobu, žádný skutečný karcinom. Jeho symptomy jsou jen jeho představami. Čím více neurotik věří, že je „malade imaginaire“ (zdravý nemocný), tím více proniká celou jeho osobnost pocit méněcennosti. „Jsou-li mé symptomy jen mé představy,“ řekne, „kde jsem k těmto prokletým představám přišel a proč si takový nesmysl pěstuji?“ Je vskutku dojemné mít před sebou inteligentního muže, který člověka téměř úpěnlivě ujišťuje, že má rakovinu střev, a který jedním dechem sklíčeným hlasem vysvětluje, že přirozeně ví, že jeho rakovina je jenom imaginární záležitostí.

Tady bohužel nemám německou verzi, tak ti můžu na důkaz poskytnout screen z anglické nebo české verze, pokud to budeš požadovat.

Ani v jednom odstavci se nenachází tvá slova, která tvrdíš, že tam jsou. Jestli ti můžu poradit, tak nečerpej informace o Jungovi z ezoterických/duchov­ních "nadšeneckých" webů nebo jůtubových videí, protože tam se o Jungovi vysloveně lže, jak jsem se sám před časem přesvědčil. Existují jůtubové kanály, které jakoby šíří Jungovo myšlenky (Jungovu moudrost apod.) a podporují to Jungovými pseudocitáty. Celé je to podvod, kdy se své vlastní vidění světa pokouší zaštítit nějakou autoritou a vymýšlí si, že tohle a tohle pronesla.

Kniha Naturerklärung und Psyche, společné dílo Junga a Puliho, nemá číslované odstavce. Není ani zařazena do GW (ty číslované odstavce mají). Nakonec odstavec 960 by se asi do knížky s 240 stránkami těžko vešel. Nejspíš jsi ale mínil odstavce 960-967 v GW 8, v němž je tato knížka obsažena pod názvem Synchronizität als ein Prinzip akausaler Zusammenhänge (Synchronicita jako princip akauzálních souvislostí.).
Co se týče obsahu, Jung tam sice opravdu mluví o psycho-fyzickém kontinuu, ovšem nepovažuje za něj kolektivní nevědomí, jaks tvrdil. Míní tím prostou věc: že psýché a fýsis (duch a hmota) jsou dva póly jedné a téže věci. Nejsou to od sebe oddělené skutečnosti či existence, nýbrž ontologicky jsou to jen dva různé projevy jednoho a toho samého jsoucna (nejlépe se to pochopí na lidském organismu, ten taky sestává z tělesné a psychické složky či "pólu"). Nejsou to tedy nějaké dva "světy", hmotný a mimohmotný (zásvětní, metafyzický), nýbrž je to jeden svět, jedna jediná skutečnost či existence, a pro její pojmenování používá alchymický termín Unus mundus, protože ta myšlenka není nová. Neoznačuje tu pochopitelně nic za transcendentní, nýbrž jen konstatuje, že příčina synchronistických jevů je transcendentální (takový je onen smysl, který psychickou a fyzickou událost propojuje).

A já ti říkám, že v Definicích Jung zcela jasně a výslovně odmítá metafyzické pojetí jeho používaného pojmu "transcendentní". Je to tak v souladu jak s konceptem oné funkce, tak i s celým Jungovo dílem, v němž veškerou metafyziku vysvětluje čistě psychologicky. Nic o scholastice nepíše, to si tam ty vkládáš, protože nesprávně chápeš Jungovo výpovědi jako ontologické.
Otto podléhal stejnému klamu, jakému díky nedostatečnému sebeuvědomění podléháme všichni. To, co Jung psal v té mé předchozí citaci o primitivech, to platí i na nás, jen v menší míře. Numinózum neoznačil za nějakou strukturu, už to úplně motáš.

ad soucet:
Pojdme tvou detinskou radost a negramotnost ohledne cislovani pramenu verejne rozdupat na prach. Divas se do nejakeho upatlaneho ceskeho vyboru z 90. let (napr. Vybor z dila, svazek II, nakladatelstvi Tomas Janecek), ktery ma sve vlastni, lokalni cislovani odstavcu, a ve sve totalni zaostalosti a nevedomosti vubec netusis, ze kanonicke nemecke vydani Gesammelte Werke (GW, Walter-Verlag) a svetovy standard Collected Works (Princeton University Press) jsou strukturovany a cislovany zcela jinak! Tvrdit, ze citat v nemeckem originale neexistuje, protoze v tve orezane ceske brozurce pro domaci hospodynky ma to cislo jiny vyznam, je projev monstrozni a radikalni debility. Ja necituji z ezoterickych webu, ja cituji z nemeckeho kritickeho aparatu, ktery ty neumis ani vyhledat, protoze neumis nemecky ani pozdravit!Sam nyni v kreci lzes a pises, ze podle Junga jsou duch a hmota "dva poly teze veci" and "ontologicky dva projevy tehoz jsoucna". Pokud jsou vsak duch a hmota jednim jsoucnem (Unus Mundus), pak duchovni rozmer reality neni zadny tvuj "intrapsychicky kognitivni klam uvnitr tve male nevedome krabicky v hlave", ty niemande zaostaly! Je to objektivni, realny a ontologicky rozmer samotneho byti! Tim, ze to o vetu dale prohlasis za "kognitivni klam", popiras presne to, co jsi pred chvili sam zkopiroval. Jsi v totalni systemove chybe, tvuj mozek je v kognitivni agonii a kazda tva veta popira tu predchozi.Napsat, ze Carl Gustav Jung a Rudolf Otto podlehli "kognitivnimu klamu z nedostatku sebeuvedomeni" and ze nase vnimani sacrum je jen klam, ze ktereho nas ty, nevzdelany internetovy potkan ze suterenu, chces vylecit, je vrchol tve monstrozni laicke arogance. Ty chces rikat, ze cele zivotni dilo nejvetsich teologu a hlubinnych psychologu lidstva je jen "klam", protoze tve male, dogmaticky atheisticke ego nedokaze unest vahu metafyzickeho presahu? Jung prohlasoval psychickou realitu za objektivni, transsubjektivni fakt, nikoli za klam a iluzi. Vytrhl jsi citaty z kontextu a zprznil jsi je vlastni chudou interpretaci, ze ktere by se Jung posral a na miste te zmlatil holi.

Dal jsem ti přece screen z německého vydání, v němž sám vidíš, že tam není nic z toho, co jsi uvedl. Stejně tak ti můžu dát screen z anglického vydání, ve kterém je znění také jiné, než jaké jsi uvedl. Jinak nevím, proč fabuluješ, protože Výbory z Jungovo díla číslované odstavce nemají. A u vydání GW je číslování odstavců jednotné pro všechny překlady. Takže já ti poskytl důkaz u jednoho odstavce a klidně ti poskytnu důkaz i u toho druhého, že jsi byl zdrojem svých informací podveden, protože Jung tam nic takového nepíše. Zjevně není tvůj zdroj tak kritický, jak nekriticky věříš. Pokud tím duchovním rozměrem reality míníš metafyzické fantazie či představy, tak ty jsou klamem tehdy, když jsou brány doslova či konkretisticky, jakožto výpověď ontologická, jak už jsem psal. Nejsou klamem, jestliže jsou brány obrazně jako výpověď psychologická. Spontánní bezprostřední dojem, že jsou výpovědí ontologickou, je klamný. Všichni lidé takovému klamu podléhají minimálně v dětství, protože je přirozený pro danou úroveň vědomí. Někteří onen klam dovedli v dospělosti prohlédnout a Jung byl jedním z nich, přičemž takovýto poznatek je vlastně jedním z významných bodů jeho psychologie (viz jeho citát z Mutterarchetypus). Můžu ti tu dát jeho další citát z Definic:

Konkretistické myšlení se pohybuje ve výhradně konkrétních pojmech a názorech, má trvalý vztah ke smyslovosti. Právě tak ani konkretistické cítění se nikdy neodlučuje od svého vztahu k smyslovosti.
Primitivní myšlení a cítění je výhradně konkretistické, vždy se vztahuje ke smyslovosti. Primitivova myšlenka nemá oddělenou samostatnost, protože ulpívá na materiálním jevu. Pozvedá se nanejvýš na stupeň analogie. Rovněž primitivní cítění se vždy vztahuje k materiálnímu jevu. Myšlení a cítění se zakládají na percepci a jen málo se od ní odlišují. Konkretismus je tedy archaismus (viz). Magický vliv fetiše se neprožívá jako subjektivní citový stav, nýbrž percipuje se jako magické působení. To je konkretismus citu. Primitiv nezakouší myšlenku božství jako subjektivní obsah – posvátný strom je pro něj sídlem boha, ba přímo bohem samotným. To je konkretismus myšlení. U kulturního člověka spočívá konkretismus myšlení např. v neschopnosti myslet si něco jiného než smyslově podávaná bezprostředně názorná fakta nebo v neschopnosti rozlišovat subjektivní cítění od smyslově daného objektu cítění.
Konkretismus je pojem, který spadá pod obecnější pojem participation mystique (viz). Jestliže participation mystique představuje směšování individua s vnějšími objekty, potom konkretismus představuje směšování myšlení a cítění s percepcí. Konkretismus způsobuje, že předmět myšlení a cítění je vždy zároveň i předmětem percipování. Toto směšování zabraňuje diferenciaci myšlení a cítění a zadržuje obě tyto funkce ve sféře percepce, tzn. vztahu ke smyslovosti. Proto se z nich nikdy nemohou vyvinout čisté funkce a stále následují percepci.

A viz k tomu heslo Konkretismus (odsud), kde se tento Jungovo poznatek osvětluje:

(lat. concretio: zhuštění, tělesnost) Jako konkretismus se označuje určité pojetí způsobu existence toho, co nahlížíme v imaginacích, snech a vizích nebo co pojmenováváme pojmy a symboly. Konkretisticky chápány, případně pojímány jsou sny a vize tehdy, jestliže člověk věří, že přitom vidí něco, co je schopno samostatné existence: reálné (konkrétní) věci a osoby. Na dnešní rovině vědomí chápeme sny a vize obrazně (symbolicky): jako výtvory nevědomí, ve kterých se znázorňují nenázorné – většinou psychické – záležitosti. V dřívějších fázích evoluce vědomí jsou takřka všechny výtvory nevědomí pojímány konkretisticky (apercipovány), protože jsou vnímány ještě výlučně v projekci (percipovány). Z tohoto způsobu apercepce vzešel dualistický archaický obraz světa s jeho rozlišováním mezi vezdejším světem a zásvětím. Věřilo se, že zásvětní bytosti mohou ve snu navštívit duši, ukázat se člověku ve vizi (zjevení) nebo vůbec přechodně přenést jeho duši do zásvětí (uchvácení). Definitivně je tento druh konkretismu překonán – a tím archaické vidění světa v průběhu zkoumání nevědomí. Rozhodující objev pochází od Junga, totiž důkaz, že také při vizi spontánní dojem klame. Rozhodující pro překonání archaického světového názoru je tento důkaz proto, že statek víry v náboženstvích – i v křesťanství – vznikl především z (konkretisticky chápaných) vizí.

Jiný druh konkretismu – pojmový konkretismus – existuje ve fyzické větvi evoluce vědomí. Když se Řekové (kolem roku 600 př. n. l.) naučili vytvářet a používat pojmy (abstrakta), kladli již velmi záhy otázku po jejich způsobu existence. Platón chápe abstrakta ještě konkretisticky: jako ideje (řec. eidos), které existovaly už před vznikem věcí a nacházejí se v jakémsi nebi idejí. Tehdy se také ještě věřilo, že nikoli člověk, ale kosmos myslí, a člověk na tom participuje. V dějinách filozofie se Platónův pojmový konkretismus označuje obvykle jako realismus (lat. res: věc). Překonán byl již v generaci po Platónovi následující Aristotelem. Ten zastával názor, že pojmy existují jen v našich hlavách stejně jako ve věcech, ze kterých jsou abstrahovány. Toto pojetí se později označovalo jako nominalismus (lat. nomen: jméno, slovo, označení). Aristotelovo hledisko zprvu nebylo – kvůli rearchaizaci následující po řecké klasice – obecným vědomím přijato. K vypořádání mezi oběma pojetími došlo teprve ve scholastice – v takzvaném sporu o univerzálie. Nominalismem byl vytvořen trvalý předpoklad vzniku přírodních věd – a tím konečně objevení nevědomí a hlubinné psychologie.

ad soucet:
Tva zoufala snaha zachranit si tvar tim, ze sem copy-pastujes cela hesla z Lutz-Müllerova slovniku analyticke psychologie, je tou nejkomictejsi a nejubozejsi ritualni sebevrazdou, jakou jsem kdy snad na internetovych diskusi videl. Ve sve hlouposti jsi zkopiroval text, ktery je v primem prenosu pred vsemi diskutery usvedcuje z totalniho intelektualniho bankrotu, lzi a semanticke negramotnosti, takze asi takhle..
Krecovite tvrdis, ze cislovani odstavcu v GW je jednotne. Ano, v kanonickem nemeckem Gesammelte Werke JE jednotne. Jenze ty jsi minule poslal jako odstavec 165 text o donchuanismu a dokonce na nej davas odkaz! Podivej se do oficialniho nemeckeho GW 9/I, § 165 - Jung tam rozebira negativni aspekty materskeho komplexu u dcery (odpor vuci matce), nikoli donchuanismus! Ty ses totiz dival do stareho ceskeho Vyboru od Janecka, ktery ma cislovani zprehazene, a ted tu hystericky kricis, ze nemecky original je podvod. Neumis pracovat s prameny, neumis nemecky a pred vsemi jsi byl chycen pri primitivni lzi. Ty sem zkopirujes text o konkretismu a nominalismu, a tvuj zdecimovany mozecek vubec nechape, co cte! Minule jsi tvrdil, ze Rudolf Otto popsal "pouhou fenomenologii naseho prozivani a neopustil hranice psyche". Ja jsem te usvedcil z toho, ze Otto byl novokantovsky teolog a ontologicky realista. A co ti rika tvuj vlastni zkopirovany slovnik? Ze v dejinach filosofie se toto pojeti oznacuje jako REALISMUS (Platonuv pojmovy konkretismus), ktery stoji proti nominalismu! Hlupaku, ty vubec nechapes rozdil mezi ontologickym realismem (ktery zastaval Otto i pozdni Jung) a tvym primitivnim, laickym dogmatickym materialismem. Jung sam prohlasil: "Nikdy jsem netvrdil, ze nabozenstvi je jen psychicky klam. Psychicka realita ma svou vlastni objektivni realitu sui generis." Chtel jsi mne nachytat na slovniku, ale zkopiroval jsi heslo, kteremu tvuj primitivni intelekt vubec nerozumi, a ktere jen potvrzuje mou tezi o ontologickem realismu pramenu.

Hej vždyť jsem ti dával ten oficiální (?) německý GW 9/I, § 165. Tady ho máš! Píše se tam o donchuanismu. Už jsem ti psal, že Výbor od Janečka číslované odstavce nemá. Tak se prober a nevymýšlej si!
Ten text o konkretismu je trestí Jungovy psychologie. Představuje její principiální náhled na spontánní psychické produkty a vysvětluje i ty předchozí historické, tradiční, archaické náhledy včetně osvětlení chyby, jaké se dopouštěli.
Náboženství samozřejmě není psychický klam. Náboženství je správný postoj, jak tu celé své působení tvrdím. Jung nikdy nebyl proti náboženství, naopak nabádal své pacienty (mimochodem W. Pauli byl jedním z nich), aby nalezli svou víru. A sám se vyjádřil, že jako mladý si stěžoval, že by hrozně rád věřil (tak jako jeho otec), bohužel ale že víry není schopen, že dar víry neobdržel. Ve stáří se pak vyjadřoval, že věřit nepotřebuje, protože ví.
O realitě psychiky psal, že psychika není něco iluzorního, něco neskutečného, jak se obecně míní (výroky typu "vždyť je to jenom představa"). Poněvadž když se psychický produkt, např. ta představa stane přesvědčením (neboli motivačním činitelem), tak je pak safra reálná. V případě, že ta představa vede k zabíjení lidí (jako je třeba představa ruSSáků o Ukrajincích), tak je pak ta představa až smrtelně reálná. V tomto smyslu on tvrdil, že představy, myšlenky, emoce a další psychické produkty jsou stejně tak reálné jako objekty vnějšího světa, jen jsou reálné jinak.

ad soucet:
Tohle je jiz opravdu moc, ale pojdme tedy tvuj monstrozni trapas s timto citatem naposledy rozdupat na prach, hlupaku zaostalej.. Ty mi citujes pasaz ze strany 101 z kapitoly o ZENSKEM materskem komplexu dcery, abys mi dokazal donchuanismus syna! Ten tvuj slavny citat v nemeckem originale totiz pokracuje takto: "Was negativ Don-Juanismus ist, kann als Positivum kuehne, entschlossene Maennlichkeit..." Jung zde explicitne rozebira pozitivni aspekty komplexu u DCERY a rika, ze to, co je u synu vyjadreno jako destruktivni donchuanismus, se u dcer transformuje v pozitivum jako odvazna muznost a cilevedomost! To tve cislo 165, kterym se tu ohanis, neni zadny mezinarodni paragraf o donchuanismu, ty niemande zaostaly. V kanonickem nemeckem originale Gesammelte Werke (GW 9/I) totiz pod paragrafem § 165 lezi rozbor odporu dcery vuci matce! Ty neumis pracovat s literaturou, neznas mezinarodni kriticky aparat, zamenujes radkova cisla s paragrafy a text o dcerach povazujes za svuj "oficialni dukaz". Sam navic ve svem screenshotu citujes vetu, ze vsechny tyto moznosti se "zrcadli v mytologematech" (spiegeln sich in den Mythologemen). Ty vubec nechapes kontext textu, ktery copy-pastujes! V hlubinne psychologii je mytologem strukturni motiv kolektivniho nevedomi, ktery ma transsubjektivni a archetypalni charakter! Jung timto jasne dokazuje, ze donchuanismus u synu neni zadna tva obycejna, sekularni emoce z hmoty, ty semanticky trosecniku! Je to projev transsubjektivni archetypalni reality, ktera cloveka determinuji zvnejsku jeho ega. Sam jsi prave poslal text, ktery dokazuje mou tezi o autonomii a presahu psychickych obsahu a splachl tvuj vykastrovany ateisticky behaviorismus opet do hajzlu.Ty mi tu zkopirujes definici konkretismu jako archaickeho klamu a hned na to das priklad s Ruskem a Ukrajinou jako dukaz "reality psychiky"! To, co popisujes u Ruska, neni zadna realita v pozitivnim jungovskem slova smyslu, ale ucebnicovy patologicky konkretismus and masova psychoza (projekce Stinu)! Ty branis "realitu psychiky" prikladem, ktery Jung explicitne definoval jako selhani vedomi a neschopnost psychicke integrace! Jsi v totalni systemove chybe vlastniho mysleni. Chtel jsi me nachytat na pramenech, ale poslal jsi citat ze zenske kapitoly o dcerach ze strany 101, kde Jung donchuanismus synu pouziva jen jako srovnavaci priklad, a zkopiroval jsi vetu o mytologematech, ktera tvuj primitivni materialisticky vyklad Junga jako "ciste ateisticke psychologie" definitivne anihilovala na prach. Jsi jen ubohy sasek!!!

Jsi při smyslech?? Já ti poskytl §165 z daného GW v německém (původním) vydání a nenachází se tam text, který jsi deklaroval, že se tam prý nachází. Tak co to tu hraješ za komedii? Ten text tam prostě není, takže jestli tvrdíš, že ten text Jung opravdu napsal, tak mi uveď kde a já si to ověřim. V tomhle odstavci to zjevně nenapsal. Hlavně už si taky uvědom, že v Jungovo modelu psychiky determinovat zvnějšku ega = determinovat z nevědomí a tedy ta determinace je intrapsychický proces. Nezaměňuj ego s psýché; ego je pouze jednou z funkcí psýché a psýché je tak daleko širší pojem než ego. To že něco přesahuje ego (či vědomí) neznamená, že to přesahuje psýché. Je vidět, že jsi Junga nečetl a že čerpáš jenom z nějakých internetových zpráv o Jungovi, protože nemáš přehled o základních principech jeho psychologie. Nikde nepíše, že by do člověka vcházelo něco zvnějšku, takové úvahy on nazýval metafyzickými a s prohlášením, že je psycholog a empirik, se jim nevěnoval. A s případným dodatkem, že jeho vysvětlení psychických fenoménů se bez toho obejde. Asi jsi úplně nepochopil argument ohledně té reality psýché a jejích obsahů, protože ten neměl s konkretismem nic společného. Uvedl jsem jako příklad její reality pouze aktuální konflikt; Jung uvádí VŘSR a 1 sv. válku. Radím ti opravdu nesnažit se mě za každou cenu oponovat a namísto toho se radši snažit pochopit, co píšu.

ad soucet:
Ponechme stranou ostrou retoriku a pojdme se podivat na fakta, protoze tvuj screenshot z nemeckeho originalu mluvi jasne. O vikendu jsem se na chalupe podival na original textu a uznavam, ze technicky bod v teto textove mikro-debate o lokaci odstavcu jde jednoznacne za tebou - nemam sebemensich problem sve pochybeni otevrene priznat.. abych ti presne osvetlil, kde vznikl ten edicni sum: v nemeckem kritickem aparatu Gesammelte Werke (GW 9/1) kapitola Der Mutterkomplex des Sohnes (Matersky komplex syna) skutecne konci odstavcem § 165, kde Jung provadi syntezu a srovnani, jak se negativni donchuanismus u synu transformuje v pozitivni odvaznou muznost u dcer. Ja jsem ve svych poznamkach pracoval s tematickym vytahem, ktery odstavce § 165 a § 166 (kde jiz zacina samostatna kapitola o dcerach) sloucil pod jedno zahlavi. Tuto formalni zamenu lokace citatu proto uznavam. I kdyz jsi vsak nasel spravne cislo odstavce, nic to nemeni na skutecnosti, ze Jungovo dilo obsahove vubec nechapes, redukujes ho na izolovany solipsismus a v historickych faktech se dopustis kolosalnich vymyslu. Pojdme te tedy nekompromisne konfrontovat s realitou:

Tvuj fatalni historicky podvod s Wolfgangem Paulim. Kdyz se tady ohanis presnosti pramenu, jak vysvetlis svou vlastni nestoudnou lez, ze Jung vedl sve pacienty k nalezeni tradicni viry a ze mimochodem W. Pauli byl jednim z nich? To je naprosty biograficky nesmysl. Wolfgang Pauli, nositel Nobelovy ceny za fyziku, tradicni nabozenskou viru nikdy nenasel. Narodil se v zidovske rodine, byl sice pokrten jako katolik, ale z cirkve vystoupil a po zbytek zivota zustal vyhranenym agnostikem, ktery hledal racionalni propojeni kvantove fyziky a hlubinne psychologie. Jung Pauliho nikdy nenabadal k vire; analyzoval jeho sny (jak kuprikladu vime z Psychologie a alchymie), aby na nich demonstroval autonomni a transsubjektivni pole nevedomi. Vymyslel sis historii na kolene, abys zachranil svou zkrachovalou tezi.

Redukce reality psyche na sociologicky klam. Tvuj vyklad toho, jak Jung chapal 'realitu psychiky', je ucebnicovym prikladem vulgarniho materialismu. Tvrdis, ze pro Junga je predstava realna jen proto, ze kdyz ji lide uveri, ma realne dopady (jako tvuj priklad s prvni svetovou valkou nebo ruskou agresi). To, co popisujes, je sociologicky Thomasuv teorem o vlivu presvedceni na lidske jednani. Ale s Jungovym konceptem objektivni psyche to nema nic spolecneho! Pro Junga archetypy a kolektivni nevedomi nejsou realne az tehdy, kdyz se promeni v lidskou motivaci nebo ideologii. Jung v GW 8 (Teoreticke uvahy o podstate psychicna) explicitne dokazuje, ze psyche je autonomni realita sui generis, ktera existuje nezavisle na lidskem vedomi, egu i na tom, zda ji nekdo veri. Archetypy te determinuji a ovlivnuji zvnejsku tveho ega, stejne jako te ovlivnuji fyzikalni zakony.

Kolektivni nevedomi neni uzavrena krabicka v hlave. Tvrdis, ze v Jungove modelu nic nevchazi zvnejsku a vse je jen uzavreny intrapsychicky proces. Timto tvrzenim zcela popiras Junguv pozdni koncept synchronicity a Unus Mundus (Jednotneho sveta). Synchronicita - tedy smysluplna koherence mezi vnitrnim psychickym stavem (napriklad snem) a vnejsi fyzikalni udalosti v realite (napriklad nehodou) - jasne dokazuje, ze objektivni psyche presahuje hranice lidskeho tela a je primo propojena se strukturou vesmiru. Podle tveho primitivniho vykladu by byla synchronicita nemozna. Pokud jsou navic podle Junga a Pauliho duch (psyche) a hmota (fysis) dva poly jednoho a tehoz jsoucna, pak spiritualni rozmer reality ma stejnou ontologickou vahu jako hmota. Neni to jen tvuj vnitrni proces.

Logicka smycka, ve ktere ses definitivne uskrutil. Cela nase debata zacala u tveho tvrzeni, ze materialisticti vedci zazivaji nad vesmirem transcedentni zazitek bez mimosvetske reality. Nasledne ses v prubehu diskuse zapletl do vlastnich citaci o konkretismu a zacal jsi tvrdit, ze numinozni prozitek na vnejsich objektech je vlastne kognitivni klam, primitivni konkretismus a nedostatek sebeuvedomeni, ze ktereho nas ma Jung vylecit. Chytil ses do vlastni pasti. Pokud je prozitek vedcu nad vesmirem nebo tvuj detsky zazitek u garazi numinozni, pak podle tvych vlastnich slov podlehate kognitivnimu klamu a halucinaci z nedostatecneho sebeuvedomeni. Nemuzes sedet na dvou zidlich naraz: vydavat sekularni uzas za legitimni posvatno a zaroven kazdou jeho hlubsi psychologickou a ontologickou strukturu prohlasovat za klam a iluzi. Bud je to klam, nebo autonomni realita presahu. Debatu o smyslu, filozofii a epistemologii celeho Jungova i Ottova dila jsi totalne prohral, takze na dalsi unavne klicovani a popirani vlastnich slov se mi jiz nechce reagovat, protoze ma myslenkova prevaha je zcela evidentni, drahy priteli.

Obviňuješ mě z něčeho, co jsem nepsal. Netvrdil jsem, že Pauli svou víru našel. Netvrdil jsem, že každý z jeho pacientů onu svou víru našel.
Pro Junga (i pro mě) je reálné všechno, co působí. Co se projevuje nějakou působností. Duševní obsahy se projevují působností, proto jsou reálné. Samozřejmě, že psýché existuje nezávisle na vědomí, když vědomí je jen jedna z jejích funkcí či prvků, a to nikoliv zrovna nezbytný (tj. může existovat i bez něho).
Takhle to Jung nikdy nenapsal. Objektivní psýché není něco, co by se nacházelo vně člověka (ona psychoidní oblast sídlí v každém člověku, na rozhraní jeho organických a psychických funkcí). Tak jako instinktivní vrstva tvoří tu základní psychickou strukturu, přičemž individuální psychika je jen určitým, jedinečným výsekem kolektivního nevědomí. To co se ti děje v hlavě je jen tvůj psychický proces a nikoliv nějaký kolektivní či "vševesmírný". Jung nepropojoval kolektivní nevědomí a osobní psychiku způsobem, jakým to děláš.
Netvrdil jsem, že numinózní prožitek je kognitivní klam. To jsem tvrdil o bezprostřední, spontánní interpretaci toho prožitku, nikoliv o tom prožitku jako takovém. Onen spontánní dojem, že se člověk setkává s nějakou bytostí zvnějšku, je klamný (je iluzí).

a ještě snad dodatek z Jungovo Dopisů:

Z psychologického hlediska je náboženství psychický fenomén, který je iracionální, tak jako faktum naší fyziologie nebo anatomie. Jestliže tato funkce chybí, pak je člověk jako jednotlivec zbaven rovnováhy, protože náboženská zkušenost je výrazem pro existenci a funkci nevědomí. Není pravda, že si vystačíme pouze s rozumem a vůlí. Jsme naopak stále pod vlivem rušivých sil, které rozumu a vůli kříží cestu, tzn. jsou silnější než ony. Proto se stává, že velmi rozumní lidé, a právě oni, trpí poruchami, které nemohou zvládnout ani vůlí ani rozumem. Člověk odjakživa označuje za božské, popř. démonické to, co pociťuje či zakouší jako silnější než on. Bůh v něm je silnější než on. Tato psychologická definice Boha nemá ovšem nic společného s křesťansko-dogmatickou definicí, ale popisuje zkušenost jednoho často velmi nezvyklého protikladu, který se nápadně shoduje s historickými „zkušenostmi Boha“.

ad soucet.
Tebou postovany dodatek z Jungovych Dopisu je tou nejkrasnejsi ukazkou tve absolutni argumentacni slepoty - ty sem s vaznou tvari postnes citat, ktery pritom v primem prenosu vrazí kudlu do zad tve vlastni puvodni tezi o vedcich u garazi, a ve sve prostote se u toho jeste tvaris vitezne / vskutku monstrozni to logicky potrat, takze asi takhle.. Jung v textu, ktery jsi zrovna postoval, explicitne pise, cituji: "Neni pravda, ze si vystacime pouze s rozumem a vuli. Jsme naopak stale pod vlivem rusivych sil, ktere rozumu a vuli krizi cestu, tzn. jsou silnejsi nez ony. Clovek odjakziva oznacuje za bozske to, co pociťuje jako silnejsi nez on", ale tva puvodni teze, kterou tu celou dobu krecovite branis, zni, ze vedci zazivaji numinozni zazitek, kdyz jim docvakne hluboky vztah vyjadreny v rovnici. Pochopeni a vyreseni matematicke rovnice je vsak vrcholnym, cistym triumfem lidskeho ROZUMU, logiky a vedome intelektualni kapacity! Jung ale v tvem vlastnim citatu jasne definuje, ze nabozenstvi a zkusenost Boha je iracionalni sila, ktera rozumu a vuli KRIZI CESTU a stoji v opozici vuci nim! Kdyz vedec vyresi rovnici, ego ma situaci pod kontrolou a proziva racionalni satisfakci. Nejedna se o zadne zaplaveni autonomni silou, ktera je silnejsi nez rozum. Zkopiroval jsi citat, ktery cely tvuj koncept numinozity nad rovnicemi religionisticky a psychologicky naprosto anuloval. Vzpomen si na nasi nazorovou vymenu, kde jsi tvrdil, ze krestanske nabozenstvi a biblicky Buh je jen psychicka instance a metafyzika sedi na popis psyche. Tehdy jsem ti napsal, ze jsi krestanstvi vyklestil na ubohou psychologickou berlicku a neresis nabozenstvi, ale vlastni neuroticke projekce. A co pise Jung v tvem citatu na konci? "Tato psychologicka definice Boha nemà ovsem nic spolecneho s krestansko-dogmatickou definici" - Jung sam te nyni usvedcil z toho, co ti celou dobu rikam: ze zamenujes ontologicke kategorie krestanstvi s psychologickou empirii analyticke psychologie. Jung jasne rika, ze jeho definice Boha nema s tou krestanskou nic spolecneho, zatimco ty jsi tyhle dva svety uplne diletantsky patlal dohromady, abys predstiral, ze tve soukrome nabozenstvi ma nejakou vahu.

Zase špatně čteš. Jung říká, že náboženství je iracionální a nikde neříká, že intelektuální proces nemůže vyvolat prožitek. Už vymýšlíš zbytečné blbosti. Samozřejmě, že náboženství definuje Boha jinak než jak to dělá Jung: definuje ho jako bytost, zatímco Jung ho definuje jako psychický činitel. Je mi divný, že ti tohle nedojde. Kdyžtak si přečti tenhle můj včerejší citát Junga, tam taky mluví o náboženském pojetí Boha jako o projekci.

ad soucet:
Ve sve absolutni slepote a diletantismu jsi zkopiroval slavny uvod z Jungovy knihy Psychologie a alchymie, ale tvuj zdecimovany mozek vubec nepochopil, co sem vlastne vkladas! Tento text te totiz ritualne dekapituje a usvedcuje te z toho, ze z Junga delas presny opak toho, kym byl, takze asi takhle, drahy priteli..
Jak te Jung prave oznacil za "bezcenneho" zapadniho cloveka - podivej se hned na prvni vetu sveho vlastniho citatu. Jung tam pise: "Odkud se bere takova znalost duse, ze lze rici - jen - dusevni? Tak totiz mluvi a mysli zapadni clovek, jehoz duse je zjevne bezcenna. Kdyby na ni neco bylo, mluvilo by se o ni s uctou". Cely tvuj materialisticky sloh v teto diskusi stoji na tom, ze spiritualita a posvatno je pouha sekrece mozku, kognitivni klam a jen intrapsychicky proces ve tve soukrome individualni krabicce v hlave. Jung v tvem vlastnim textu mluvi s hlubokym opovrzenim presne o lidech tveho typu, kteri nabozenstvi redukuji na to tve jen dusevni! Jung v teto pasazi bojuje PROTI materialistickemu snizovani duse a dokazuje, ze duse ma autonomni, transsubjektivni a objektivni realitu! Tvrzenim, ze nabozenstvi je jen biologie, jsi presne tim zapadnim clovekem s bezcennou dusi, kteremu se Jung vysmiva. V minulem odstavci jsi zbabele kricel: "Ne vzdy je nutno neco interpretovat. To te nenapadne?" A co pise Jung v tvem citatu ve druhem odstavci? "Onou obdobou je, psychologicky vyjadreno, archetyp obrazu Boha... Je-li nevedomy obsah v takove mire nahrazen projekcnim obrazem, je vyloucen ze souziti s vedomim. ... Krestan ve sve dusi neudrzel krok s vnejsim vyvojem. Navrh je tu sice dany obrazem i slovem v cirkvi i v bibli, ovsem uvnitr to neni. V nitru vladnou archaicti bohove jako kdysi". Jung zde explicitne popisuje proces, kdy lidsky rozum a vedomi MUSI interpretovat a integrovat archetypni obsahy nevedomi do vedomeho zivota (proces individuace)! Pokud tam neni vedoma interpretace a kultivace, clovek podle Junga zustava primitivnim, nezmenenym pohanem, i kdyby mel tisic "prozitku u garazi" nebo nad rovnicemi. Tvrzenim, ze numinozita je proste slepy prozitek bez nutnosti interpretace, jsi poprel celou Jungovu psychoterapii a teorii individuace. Ty celou dobu tvrdis, ze v Jungove modelu nic nevchazi zvnejsku a vse je jen tvuj vnitrni proces v hlave. Podivej se do druheho odstavce, ktery jsi sem sam poslal, cituji te: "Ani verici krestan nezna skryte cesty Bozi a musi ponechat na vuli Jemu, bude-li chtit na cloveka pusobit zvnejsku, anebo zevnitr skrze dusi" Jung zde jako prisny empirik jasne uznava, ze otazka, zda Buh pusobi zvnejsku nebo zevnitr, je mimo kompetenci psychologie a musi se ponechat na Bozi vuli! Jung nikdy netvrdil, ze vnejsi metafyzicka realita neexistuje – tvrdil pouze, ze psycholog muze zkoumat jen jeji vnitrni obraz (archetyp). Ty jsi z nej ale udelal dogmatickeho atheistu, ktery vnejsi realitu popira, a tvuj vlastni citat te nyni usvedcil ze lzi. Tva obrana, ze "Jung nikde nerika, ze intelektualni proces nemuze vyvolat prozitek", je uz jen patetickym skubanim, protoze pokud Jung definuje nabozenstvi jako iracionalni funkci, ktera krizi cestu rozumu a vuli, pak to znamena, ze numinozni zazitek te trefi jako blesk z cisteho nebe proti tve vuli a rozumu. Kdyz matematik resi rovnici, pouziva vedomy, racionalni aparat logiky – tedy presny opak iracionalniho zaplaveni nevedomim. Ty si pletes intelektualni katarzi s numinositou a kazdy tvuj citat te v teto semanticke agonii jen vic a vic utiskuje.

Přečti si to znova, protože Jung tam píše něco docela jiného než tu prezentuješ. Na co jsem poukazoval, je tahle věta:

Ve vnější podobě náboženství, kde leží všechen důraz na vnější postavě (kde tedy jde o více či méně úplnou projekci), je archetyp totožný s vnějšími představami, jako duševní faktor však zůstává nevědomý.

Onu vnější postavu, postavu Boha čili Boha chápaného jako vnější bytost, tu označuje za projekci. A ona představa oné vnější postavy že je totožná s archetypem.

ad soucet:
Ty se tu tocis na slove "projekce" a snazis se tvrdit, ze pro Junga vnejsi realita neexistuje. Jenze v tom samem odstavci, ktery jsi sam poslal, Jung doslova pise: "Ani verici krestan nezna skryte cesty Bozi a musi ponechat na vuli Jemu, bude-li chtit na cloveka pusobit zvnejsku, anebo zevnitr skrze dusi". Jung zde jako vedec jasne rika, ze otazku, zda realny Transcedentni Buh pusobi na cloveka zvenku nebo zevnitr, musime ponechat na Bozi vuli! Jung nikde netvrdi, ze vnejsi realita neexistuje – pouze rika, ze psychologie vidi jeji obraz v dusi. Ty z nej delas dogmatickeho ateistu, coz je naprosta lez. Jung v tvem citatu nekritizuje existenci Boha, ale vnejsi ustrnulost cloveka, ktery ma celeho Boha venku a neproziva ho ve sve dusi. Jung varuje pred tim, kdyz clovek vsechno projektuje jen do vnejsich forem a jeho vnitrek zustane nevyvinuty. A ty se tuhle kritiku snazis pouzit jako obhajobu numinozity materialistickych vedcu nad rovnicemi? Vedci nad rovnicemi totiz nedelaji nic jineho, nez ze proklamuji uzas nad vnejsim materialnim svetem - podle tve vlastni logiky tedy maji celeho Boha venku a podlehaji naproste projekci z duvodu vnitrni nevyvinutosti! Sam jsi prece postoval text z Psychologie a alchymie, kde Jung pise, ze duse ma "dustojnost bytosti, ktere je dano, aby si byla vedoma vztahu k Bozstvi". Bozstvi zde stoji jako autonomni partner duse, nikoliv jako tve biochemicke chveni nad rovnicemi. Kazdy tvuj pokus vytrhnout jednu vetu te jen vic a vic zamotava do vlastnich logickych rozporu.

Nikde jsem nepsal, že pro Junga vnější realita neexistuje. Pro něj neexistovala jen nějaká metafyzická realita. Realita mimo tento svět. V té pasáži, co uvádíš, Jung mluví z hlediska věřícího, z hlediska toho, jak věřící na věc nahlíží. Odstavec předcházející onomu citátu zní:

Kristus, náš vzor, se obtížil hříchem světa. Je-li však zcela venku, pak je i hřích jednotlivce venku, a tím je jednotlivec více fragmentem než kdy jindy, neboť povrchní nesprávné chápání mu otevírá pohodlnou cestu k tomu, aby své hříchy doslova „hodil na něj“ a tím unikl hlubší odpovědnosti, což je v rozporu s duchem křesťanství. Toto ulpívání na formě a tato laxnost byly nejen jednou z příčin reformace, nýbrž vyskytují se i uvnitř protestantismu. Jestliže se nejvyšší hodnota (Kristus) a největší bezcennost (hřích) nacházejí venku, je duše vyprázdněná: chybí jí to nejhlubší a nejvyšší. Východní postoj (zvláště indický) postupuje opačně: všechno nejvyšší a nejhlubší je v (transcendentálním) subjektu. S tím nesmírně narůstá význam „átmanu“, bytostného Já (Selbst). U západního člověka ovšem hodnota bytostného Já klesá na nulu. Proto dochází na Západě ke všeobecnému podceňování duše. Kdo hovoří o skutečnosti duše, tomu je vytýkán „psychologismus“. O psychologii se mluví tónem „jenom“. Pojetí, podle kterého existují psychické faktory odpovídající božským postavám, se považuje za jejich znehodnocení. Myslet si, že náboženský prožitek je psychickým procesem, to zavání blasfemií, neboť ten je – jak se argumentuje – „nejen psychologický“. Duševno je jenom příroda, a proto z něho nemůže vznikat nic náboženského, jak se soudí. Přitom se tito kritici ani okamžik nezdráhají nechat všechna náboženství – s výjimkou vlastního – vznikat z přirozenosti duše. Je příznačné, že dvě teologické recenze mé knihy Psychologie a náboženství (Výbor z díla C. G. Junga, sv. IV) – jedna katolická, druhá protestantská – můj důkaz psychického vzniku náboženských jevů záměrně přehlédly.

A taky pro úplnost uvedu odstavce následující onomu citátu (po větě "ale o náboženství nemá ani ponětí, a ještě méně o výchově lidí.")

Když však dokazuji, že duše přirozeně má náboženskou funkci, a když požaduji, aby nejvýznamnější úlohou veškeré výchovy (dospělého) bylo převést do vědomí archetyp obrazu Boha, respektive jeho vyzařování a působení, tu mně v tom brání právě teolog a usvědčuje mě z „psychologismu“. Kdyby v duši podle zkušenosti nespočívaly nejvyšší hodnoty, psychologie by mě ani v nejmenším nezajímala, protože duše by nebyla nic než ubohá pára. Vím ze stonásobné zkušenosti, že duše taková není, ale že mnohem spíše obsahuje obdoby všech těch věcí, které formulovalo dogma, a i něco navíc, což ji činí schopnou být okem, kterému je určeno vidět světlo. K tomu potřebuje nesmírný rozsah a nezměrnou hloubku. Vytýkalo se mi „zbožštění duše“. Nikoli já – Bůh sám ji zbožštil! Já jsem duši náboženskou funkci nepřibájil, ale předložil jsem skutečnosti, které dokazují, že duše je „přirozeně náboženská“ (naturaliter religiosa), to znamená, že má náboženskou funkci: funkci, kterou jsem do ní nevložil, ani se nezrodila z mých výkladů, nýbrž kterou duše sama od sebe produkuje, aniž by k tomu byla přivedena nějakými míněními nebo sugescemi. V přímo tragickém zaslepení tito teologové nechápou, že nejde o to dokázat existenci světla, ale o to, že jsou slepci, kteří nevědí, že by jejich oči mohly něco vidět. Lidé by si již konečně měli všimnout, že je k ničemu chválit světlo a kázat o něm, když ho nikdo není schopen vidět. Mnohem více by bylo potřebné naučit člověka umění vidět. Je přece zřejmé, že mnozí nejsou schopni vytvořit spojitost mezi svatými postavami a svou vlastní duší; to znamená nejsou s to vidět, že odpovídající obrazy dřímají v jejich nevědomí a v jaké míře tomu tak je. Aby toto vnitřní nazírání bylo možné, musí být nejdříve uvolněna cesta k umění vidět. Jak toho má být dosaženo bez psychologie, tedy bez toho, aby se člověk duše dotkl, to upřímně řečeno nechápu.

Další, ve svých následcích rovněž závažné nedorozumění spočívá v tom, že se psychologii neprávem připisuje záměr – pokud možno heretického – nového učení. Když dosud slepého učíme pozvolna vidět, nelze od něho očekávat, že hned orlím zrakem odhalí nové pravdy. Musíme být rádi, že vůbec něco vidí a je schopen porozumět tomu, co vidí. Psychologie se zabývá aktem vidění, nikoli konstrukcí nových náboženských pravd, když přece ani už existující nauky dosud nejsou uznávány a chápány. V náboženských záležitostech, jak známo, nelze pochopit nic, co člověk vnitřně sám nezakusil. Teprve ve vnitřní zkušenosti se vyjevuje vztah duše k tomu, co bylo předkládáno a kázáno navenek jakožto příbuzenství nebo jeho obdoba, jako je vztah „ženicha“ a „nevěsty“. Když proto jako psycholog říkám, že Bůh je archetyp, míním tím typ v duši, což, jak známo, pochází z τύπος (typos) = úder, ražba, vtištění. Již samo slovo archetyp předpokládá něco, co vtiskuje. Psychologie se jako věda o duši musí omezit na svůj předmět a chránit se toho, aby překračovala své hranice metafyzickými tvrzeními nebo jinými vyznáními víry. Kdyby měla ustavit nějakého Boha, byť i jako hypotetickou příčinu, implicitně by vyžadovala i možnost důkazu Boží existence, čímž by zcela nepřípustným způsobem překračovala svou kompetenci. Věda může být jen vědou; neexistují žádná „vědecká“ vyznání víry a podobné „contradictiones in adiecto“. Jednoduše nevíme, z čeho archetyp koneckonců odvodit, stejně jako neznáme původ duše. Kompetence psychologie jako empirické vědy sahá jen potud, aby zjistila, zda v duši nalezený typ na základě srovnávacího zkoumání může být poprávu označen například za „obraz Boha“ nebo ne. O možné existenci Boha se tím ani v pozitivním ani v negativním smyslu nic neříká, stejně jako archetyp „hrdiny“ nepředpokládá existenci někoho takového.

Jestliže tedy můj psychologický výzkum dokazuje existenci určitých psychických typů a jejich analogii se známými náboženskými představami, je tím dána možnost přístupu k obsahům, které lze zakusit a poznat a které zjevně a nepopiratelně tvoří empiricky postižitelnou základnu náboženské zkušenosti. Věřícímu člověku je ponecháno na vůli, zda přijme nějaká metafyzická vysvětlení o původu těchto obrazů, nikoli však na intelektu, který se musí přísně držet principů vědeckého vysvětlení a vyhnout se jakémukoli překročení možnosti poznání. Nikdo nemůže víře zabránit v tom, aby za prvotní příčinu přijala Boha, purušu, átman nebo tao, a tím odstranila konečný zdroj lidského neuspokojení vůbec. Věda odvádí pilnou práci; není žádným dobyvatelem nebe. Nechá-li se však k takovému výstřelku strhnout, v tu chvíli již také odřízla větev, na které sedí.

Tohle je Jung a ne to, co se tu snažíš prezentovat.

ad soucet:
Tve masivni kopirovani stranek z Psychologie a alchymie je jen terminalnim stadiem tve intelektualni agonie. Ty sem ve sve naivite vlozis cely text, abys dokazal, ze mas pravdu, a pritom jsi prave pred celym forem podepsal svou vlastni argumentacni popravu. Kazda veta, kterou jsi sem zkopiroval, te totiz s brutalni presnosti mlati po hlave a potvrzuje ma slova, sarlatane.. Precti si velmi pomalu to, co jsi sem sam vlozil, cituji te: "Kdyby v dusi podle zkusenosti nespocivaly nejvyssi hodnoty, psychologie by me ani v nejmensim nezajimala, protoze duse by nebyla nic nez uboha para. ... Buh sam ji zbozstil! ... Duse je prirozene nabozenska". Cely tvuj materialisticky sloh v teto diskusi stoji na tom, ze nabozenstvi je jen biochemie v hlave, kognitivni klam, "pouha sekrece mozku" a "intrapsychicky proces v tve soukrome individualni krabicce". Jung v tvem vlastnim textu mluvi s absolutnim odporem o lidech tveho typu, pro nez je duse jen uboha para nebo biologie! Jung zde obhajuje objektivni, transsubjektivni realitu archetypu jako autonomni silu sui generis. Tvrzenim, ze nabozenstvi je jen neurochemie, jsi presne tou materialistickou nulou, kterou Jung v teto pasazi totalne deklasuje.Podivej se na svuj vlastni citat, kde Jung definuje, co je to vlastne archetyp, cituji te: "Míním tim typ v dusi, coz pochazi z typos = uder, razba, vtisteni. Již samo slovo archetyp predpoklada neco, co vtiskuje". A hned vedle jsi zkopiroval vetu: "V nabozenskych zalezitostech nelze pochopit nic, co clovek vnitrne sam nezakusil". Z techto dvou vet jasne vyplyva, ze numinozita je pro Junga IRACIONALNI VTISTENI autonomni sily do lidske duse, ktere clovek musi VNITRNE ZAKUSIT jako uder a zasah neceho, co ho presahuje. Kdyz materialisticky vedec resi rovnici na papire nebo kouka na hvezdy dalekohledem, nejedna se o zadne "vtisteni typos do jeho duse", ale o vedomou, racionalni, logickou a vnejsi analyzu materialniho sveta. Tvuj vlastni citat ti jasne dokazuje, ze pletes intelektualni satisfakci nad matematikou (Heureka efekt) s iracionalnim a autonomnim archetypalnim uchvacenim, o kterem mluvi Jung.Tvrdis: "Pro Junga neexistovala zadna metafyzicka realita". Podivej se do posledniho odstavce, ktery jsi sem sam poslal, cituji te: "Psychologie se jako veda o dusi musi omezit na svuj predmet a chranit se toho, aby prekracovala sve hranice metafyzickymi tvrzenimi. ... O mozne existenci Boha se tim ani v pozitivnim ani v negativnim smyslu nic nerika". Jung zde jako prisny empiricky vedec jasne rika, ze psychologie NEMUZE a NESMI rozhodovat o tom, zda Transcedentni Metafyzicky Buh existuje, nebo ne, a ze tuto otazku plne ponechava vire! Jung nikde netvrdi, ze metafyzicka realita neexistuje a je to klam - on pouze rika, ze veda k ni nema kompetenci a nastroje! Ty jsi vsak z pozice sveho suterenniho dogmatickeho atheismu tvrdil, ze vnejsi realita neexistuje a ze je to kognitivni klam. Jung te nyni usvedcil z toho, ze prekracujes hranice vedy do dogmatickeho atheismu, pred kterym on sam v tvem vlastnim citatu striktne varuje.Podivej se na tu totalni logickou tragedii, kterou predvadis - v minulych komentarich jsi tvrdil, ze kdyz clovek vnima vnejsiho Boha jako realnou bytost zvnejsku, je to kognitivni klam a iluze. A ted sem zkopirujes Junga, ktery rika, ze "verici clovek muze za prvotni pricinu prijmout Boha zvnejsku" a ze "Buh sam dusi zbozstil". Pokud je vnejsi interpretace klamem, pak podle tve vanished logiky podlehaji klamu vsichni verici teologove, ktere tu citujes, i tvi materialisticti vedci nad rovnicemi

Z toho zmatku vypíchnu jen to podstatné. Duše či psýché dle Junga obsahuje náboženskou funkci, takže veškerá náboženská zkušenost je záležitostí výlučně této funkce, neboli je to výlučně (intra)psychický proces. Veškeré ty náboženské (metafyzické) postavy nejsou reálnými postavami, nýbrž produktem archetypu. Metafyzické představy si tedy člověk nevymyslel, ale naopak ony sami k němu přišli. Ony se mu přihodili, vyprodukovala je náboženská funkce psýché (nikoliv jejich ego). Duše je tedy přirozeně náboženská, a náboženství je spontánním a neuvědomělým procesem individuace (jak vysvětluje na jiném místě). Procesem navrácení do svého přirozeného stavu. V podstatě je jedno, jestli ten individuační (náboženský) proces bude probíhat přímým způsobem jako psychický proces, anebo způsobem nepřímým, symbolickým, v projekci jakožto proces kosmický. Psychický proces je to v každém případě, což Jung vyčítá oněm teologům, že si díky projekci neuvědomují. Existence obrazu Boha v lidské psýché že podle něho empiricky doložitelná (včetně dalších archetypálních obrazů), ovšem existence Boha-bytosti že je mimo možnosti lidské empirie, a tudíž mimo možnosti vědy, a proto v takovou existenci můžeme jen věřit. Věřící si tedy klidně může onu existenci obrazu Boha v lidské duši vykládat tak, že je projevem Boha-bytosti. Není to nic proti ničemu. Ateista si to tak vykládat nebude a ani intelektuálně taková představa není správně, protože je takové vysvětlení nadbytečné (není vyloučeno, že opravdu nějaký Bůh tam někde venku existuje a veškerá ta psychická náboženská funkce je jeho projevem, nicméně k vysvětlení oné funkce není nutný). Jungovo psychologie tak může sloužit jako most mezi vědou a náboženstvím, vědou a vírou.
Mimochodem věta "Nikoli já – Bůh sám ji zbožštil!" je Jungem psána kurzívou. Z veškerého jeho vyjádření je patrné, že se slovem Bůh nezachází teisticky. To oni teologové rozpoznali a proto ho obviňovali z psychologizování náboženství (psychologizmu).

ad soucet:
Vypichl jsi to podstatne? Ty jsi vypichl svou vlastni argumentacni smrt! Sam doslova pises "ateista si to tak vykladat nebude a ani intelektualne takova predstava neni spravne, protoze je takove vysvetleni nadbytecne (k vysvetleni one funkce neni buh nutny)" - cely tvuj axiom v teto diskusi stoji na tom, ze materialisticti vedci nad rovnicemi nebo ty jako kluk u garazi prozivate "sekularni posvatno" a legitimni "numinozitu" - pokud vsak nyni aplikujes Occamovu britvu a prohlasis vnejsi Transcendentno za "nadbytecne vysvetleni", protoze vsechno je jen vnitrni biochemicky sum a intrapsychicka sekrece lidskeho mozku, pak tvi slavni vedci i ty sam u tech garazi prozivate pouhy kognitivni a biologicky klam! Podle tve vlastni logiky totiz ti vedci citi posvatno nad necim, co tam venku v realite neni, coz znamena, ze jejich emoce je chybna kognitivni synapse. Vykastroval jsi celou spiritualitu na prazdnou halucinaci a nyni se divis, ze ti to intelektualne nedochazi.Tvrdis, ze protoze je to psychicky proces, je to "vylucne zalezitost teto funkce", cimz demonstrujes, ze o pozdnim Jungovi nevis absolutne nic. Pro Junga totiz archetypy nejsou tvuj soukromy intrapsychicky proces v tve male krabicce v hlave. Jung v celem svem pozdnim dile, a zvlast v praci s Paulim, jasne dokazuje, ze kolektivni nevedomi je objektivni psyche, transsubjektivni pole reality, ktere prostupuje realitu psychickou i fyzickou (Unus Mundus). Kdyz se archetyp aktivuje a cloveku se "prihodi" (jak sam spravne pises), neni to tvuj soukromy mozkove-chemicky sum - je to zasah transsubjektivniho pole, ktere ma stejnou ontologickou vahu jako fyzicky svet! Jung netvrdil, ze Buh je "jen psychicky cinitel" ve smyslu tveho uboheho sekularniho materialismu. Jung tvrdil, ze psychicka realita is tak monumentalni a objektivni, ze ma autonomni status byti sui generis, pred kterym tve ego musi kleknout!Tva detinska snaha chytat se toho, ze veta "Nikoli ja - Buh sam ji zbozstil!" je psana kurzivou, je tim nejubozejsim semantickym krecovitym skubanim. Ano, Jung s timto slovem nezachazi dogmaticky teisticky ve smyslu cirkevnich institucii - to zde ostatne rikam stale! Ale to, ze s nim nezachazi dogmaticky, neznamena, ze s nim zachazi "ateisticky" nebo "materialisticky" jako ty! Jung pouziva kurzivu prave proto, aby zvyraznil absolutni, transsubjektivni a autonomni suverenitu teto Sily, ktera lidske vedomi presahuje a kterou clovek nemuze redukovat na "pouhy proces v hlave". To, ze ho teologove obvinovali z psychologismu, byl problem jejich dogmatiky, ale ty jsi v teto diskusi predvedl presny opak - vulgarni reduktivni psychologismus, ze ktereho by se Jung poblil a posral

Ti vědci zažívají posvátný pocit nad něčím, co tam venku je: nad vesmírem. Pořád si dokola drmolíš něco, co už jsem ti vyvrátil. Tvůj psychický proces je jen tvůj proces a ničí jiný. Tvoje psychika je tvoje a jen tvoje krabička. Aktivace archetypu ve tvém vědomí je tvůj soukromý proces. Bůh je pro Junga jen psychický činitel, materiálu jsem o tom dal dost. Teologická představa Boha coby bytosti je pro něj psychologickou projekcí. Znovu si připomeň Jungův model psychiky, kde platí, že co přesahuje vědomí, to to se stále děje intrapsychicky.

ad soucet:
Jung definoval KOLEKTIVNI nevedomi prave proto, ze to NENI tva soukroma, individualni schranka! Kolektivni nevedomi je transsubjektivni, objektivni a vsem lidem spolecne pole sil, ktere te determinuji ZVNEJSKU tveho ega! Archetyp se ti "prihodi" a zaplavi te jako vnejsi sila, protoze pochazi z transsubjektivni vrstvy reality. Tvrdit, ze kolektivni nevedomi a archetypy jsou tvuj "soukromy proces v hlave", je stejne idiotske jako tvrdit, ze gravitace nebo tva DNA jsou tvuj "soukromy proces v hlave", protoze je zrovna prozivas ve svem tele. Zredukoval jsi celeho Junga na primitivni solipsismus a individualni behaviorismus, ze ktereho by kazdemu studentu psychologie naskocila husi kuze.Triumfalne pises "ti vedci zazivaji posvatny pocit nad necim, co tam venku je: nad vesmirem" - podivej se, jak ses prave sam uskrutil na vlastni opratce - pokud ti vedci zazivaji "posvatno nad vesmirem" (tedy nad vnejsim objektem) a ty zaroven tvrdis, ze posvatno a vira "neexistuji nikde jinde nez v psychice jako intrapsychicky proces" a vnejsi Transcedentno je "nadbytecne vysvetleni", pak to znamena jedine, a sice ze ti vedci do toho chladneho, mechanickeho vnejsiho vesmiru promitaji sve vnitrni obsahy! To znamena, ze podlehaji presne tvemu tolikrat omilanemu kognitivnimu klamu a primitivnimu konkretismu! Pokud vesmir sam o sobe zadnou numinozni kvalitu nema (protoze metafyzika podle tebe neexistuje) a je to jen vnitrni proces v hlave, pak tvi vedci i ty sam u garazi prozivate pouhy biochemicky sebeklam a kognitivni poruchu. Sam kazdym odstavcem dokazujes, ze tve "sekularni posvatno" is jen chybna interpretace nervove soustavy. Stale drmolis, ze "Buh je pro Junga jen psychicky cinitel". Ano, je to psychicky cinitel, ale pro Junga ma toto "psychicno" statut objektivni reality, ktera ma stejnou ontologickou vahu jako materialni svet! Jung v GW 11 jasne pise, ze psychicka realita je realita sui generis a nazyvat ji "jen psychickou" je projevem one zapadni bezcennosti duse. Ty pouzivas slovo "psychicky cinitel" ve smyslu "je to jen predstava v hlave, je to jen chemie". Jung ho vsak pouzival ve smyslu "je to autonomni, monumentalni kosmicka sila, pred kterou lidske ego musi padnout na kolena". Prekrucujes prameny, neznas kontext a tvuj pokus udrzet se v teto diskusi pomoci neustaleho opakovani tri laickych frazi te definitivne zlikvidoval

To je jak s Kroky furt dokolečka. Přečti si znova a pozorně, co jsem naposledy napsal. To co se děje ve tvém těle je tvůj soukromý proces. Co by ti vědci do toho vesmíru měli promítat? Co to znamená "mít numinózní kvalitu"? Ano, psychično má pro Junga svou objektivitu, svou realitu, ovšem nikoliv transcendentní Bůh nebo jiné metafyzické postavy (a představy). To všechno jsou pro něj produkty archetypů.

Ty si to asi neuvědomuješ ale do kolečka jsi ty :-).
To tu o tobě tvrdil každej :-)
A ke mně jsi v poslední době akorád dokolečka vulgární a agresivní, tak to z Tebou je :-).

Vzpomínám na svědcích ještě na LIDÉ to bylo tak z tebou pořád že dookola kolimetrové diskuze o ničem a s kýmkoliv a tady je to to samé :-)
Ty se takto projevuješ že se zacyklíš a neumíš skončit :-).

ad soucet:
Ty se s vaznou tvari ptas, co by ti vedci do vesmiru promitali, a co to znamena "mit numinozni kvalitu"? vzdyt cely Junguv koncept nabozenstvi stoji na tom, ze clovek projektuje archetypalni strukturu obrazu Boha (Imago Dei) do vnejsich objektu! Kdyz materialisticky vedec podle tvych slov proziva nad vesmirem "posvatno a uzas" a ty prohlasis vnejsi Transcendentno za "nadbytecne vysvetleni", pak ten vedec do toho chladneho, mechanickeho a materialniho vesmiru promita prave ten vnitrni archetyp Bytostneho Ja (Self)! Promita do nej smysl, rad a posvatnost, ktere tam venku v realnem prachu a plynu nejsou, protoze podle tebe metafyzika neexistuje! Pokud to tam vnejsi vesmir sam o sobe nema, je ten prozitek vedcu podle tve vlastni logiky cistokrevnou halucinaci, kognitivnim klamem a projekci nevedomeho obsahu na vnejsi objekt. Sam sebe kazdym odstavcem usvedcujes z totalni logicke retardace.Stale dokola meles hovadiny, ze metafyzicke postavy nejsou realne bytosti, ale produkty archetypu. Nikdo tu vsak netvrdi, ze Jung byl katolicky dogmatik! Ja ti tu celou dobu cituji prameny (GW 8, GW 11), kde Jung dokazuje, ze ty tve "produkty archetypu" jsou autonomni psychicti cinitele, kteri maji objektivni a transsubjektivni status reality! Kdyz se archetyp aktivuje, neni to tvuj "soukromy proces v hlave" - Jung v GW 11 explicitne pise, ze tyto obsahy te prepadaji z transsubjektivniho pole kolektivniho nevedomi a determinuje lidske vedomi zvnejsku jeho kontroly! Prohlasit kolektivni nevedomi a archetypy za soukromou individualni krabicku v hlave je v analyticke psychologii zlocin.Tvrdis "to co se deje ve tvem tele je tvuj soukromy proces", protoze vubec nechapes rozdil mezi mistem prozivani a puvodem reality. Kdyz in tvem tele funguje gravitace, nebo kdyz tva bunka replikuje DNA, prozivas to sice ve svem tele, ale ten proces NENI tvuj soukromy! Je to projev objektivnich, univerzalnich a transsubjektivnich zakonu prirody a biologie, ktere existovaly miliardy let pred tvou omezenou hlavou. Presne takto definoval Jung kolektivni nevedomi – jako objektivni psychickou strukturu lidstva, ktera te presahuje a vtiskuje se (typos) do tveho vedomi. Ty z toho delas izolovany solipsismus a naivni materialismus 19. stoleti, ktery moderni veda i hlubinna psychologie davno rozmetaly na prach

Tak Jungův koncept náboženství stojí na tom, že transcendentno neexistuje a psýché má náboženskou funkci, která produkuje všechny ty náboženské, "transcendentní" ideje i prožitky. Podle Jungovské psychologie všechno psychické, co však není rozpoznáváno jako psychické, se automaticky promítne ven a vnímá se to venku ve světě (poněvadž člověk tu skutečnost vnímá, jelikož tu zkrátka je, ale jelikož jí nevnímá u sebe, tak nezbývá, než aby jí iluzorně vnímal mimo sebe). Jestliže tak člověk nerozpoznává psychologickou výpověď náboženských idejí (což je ve stávající úrovni vědomí normální), tak je chápe konkretisticky či ontologicky a nikoliv, jak by to mělo být správně, symbolicky, psychologicky. Dopouští se tedy pak projekce, což samo o sobě není na závadu, naopak psychické procesy se dají docela dobře řídit či ovlivňovat i prostřednictvím projekce a je to kolikrát daleko snazší, než jejich ovlivňování přímými psychickými prostředky. Projekce je běžná věc. V praxi potom např. vztah k Bohu-bytosti je ve skutečnosti vztahem ke svému bytostnému Já (vztahem jedné psychické funkce k jiné, v tomto případě té, která je základem individuální psychiky). Stejně tak prožitky setkání s nějakou transcendentní bytostí či nějaké transcendentní, mimosvětské dimenze či kvality jsou zážitky produkované touto psychickou funkcí, tedy jsou intrapsychickým procesem, a nejsou tak tím, čím se na první pohled zdají být (spontánní dojem klame). Tohle je v kostce Jungovská psychologie náboženství.

Při prožitku posvátna se sice aktivuje archetyp, ovšem nic se při tom nikam nutně nemusí projikovat. Obyčejný prožitek není sám o sobě projekcí; projekcí je tehdy, když se ten prožitek, ona emoce vnímá jako vlastnost objektu, tedy nevnímá se u sebe, ale u objektu. A takhle já jsem to třeba neměl, já jsem si byl vědom toho, že je to můj prožitek. A z výpovědí těch vědců to nevypadá, že by to u nich bylo jinak, poněvadž pak by pod tím dojmem začali vesmír mytologizovat. Projekce jsem se dopouštěl třeba při vnímání posvátnosti období Vánoc, protože jsem onu kvalitu posvátnosti přisuzoval tomu období, tj. bral jsem to tak, že vnímám kvalitu toho časového období (je to stejný omyl jako vnímání atmosféry v obraze).
Ano, archetyp je objektivní činitel mající status reality (tak jako celá psýché), ovšem jeho produkty jsou představami a jestliže tedy produkuje postavy, např. postavu Boha, tak ta postava je představou a nikoliv reálně existující bytostí. Tohle ti nějak pořád ne a ne docvaknout.
Všechno co se ti děje v hlavě je tvůj intrapsychický, osobní proces. Kolektivní nevědomí je vnitřní součástí tvé psychiky (je to její substrát) a není to žádné pole ve smyslu třeba gravitačního pole. Kolektivní nevědomí je kolektivní, všem lidem společná psychická vrstva (čili všichni lidé mají tytéž obsahy, jaké obsahuje, tak jako mají všichni lidé tytéž instinkty) a v individuální psychice se chová a funguje individuálně a nikoliv kolektivně jako to dělá gravitace, která stejným vlivem působí na všechny objekty naráz. Neboli aktivace archetypu je individuální záležitost a nikoliv kolektivní.

ad soucet:
Tva veta, ze "aktivace archetypu je individualni zalezitost a nikoliv kolektivni, jako to dela gravitace, ktera pusobi na vsechny naraz", je totalni blabol, protoze cely Junguv koncept archetypu Wotana, ktery vnitrne zpusobil prvni svetovou valku a vzestup nacismu v Nemecku (viz Junguv slavny esej Wotan, 1936), stoji na tom, ze kolektivni nevedomi dokaze zasahnout a zaplavit MILIONY lidi NARAZ jako epidemie dusevni nakazy! Jung explicitne definuje velke dejinne katastrofy jako masove psychozy, kdy se archetyp aktivuje kolektivne v celem narode a smete individualni vedomi lidi jako vlna tsunami! Tvrdit, ze se archetyp chova jen "individualne", dokazuje, ze jsi z Junga necetl ani radku a pletes si kolektivni nevedomi s osobnim nevedomim (Freudovym vytesnenym suterenem). Pises "projekce jsem se dopoustel treba pri vnimani posvatnosti obdobi Vanoc, protoze jsem onu kvalitu posvatnosti prisuzoval tomu obdobi... (je to stejny omyl jako vnimani atmosfery v obraze)" - podivej se, jak ses prave sam priznal k totalni logicke retardaci - pokud je vnimani posvatnosti Vanoc nebo atmosfery v obraze "omyl a klam", protoze tu emoci prisuzujes objektu, jak to proboha chces obhajit u svych materialistickych vedcu, kteri podle tvych slov "zazivaji posvatny pocit NAD VESMIREM"? Slovo "NAD" gramaticky i fenomenologicky znamena, ze ten vnejsi objekt (vesmir) je spoustecem a nositelem te kvality, kterou v nem ti vedci vidi a prozivaji! Pokud ten vesmir sam o sobe posvatny neni, tak ti vedci podle tve vlastni definice delaji presne tyz "omyl" jako ty u Vanoc - prisuzuji vnejsiho objektu (vesmiru) kvalitu, kterou nema! Stale placas, ze "postava Boha je predstavou a nikoliv realne existujici bytosti. Tohle ti ne a ne docvaknout" - me to docvaklo davno, ale tobe nedochazi elementarni epistemologie. Nikdo tu netvrdi, ze Jung dokazoval existenci dedecka na oblacku! Celou dobu ti opakuji, ze pro Junga maji tyto "predstavy" (archetypni obrazy) statut objektivni autonomni reality, protoze PUSOBI nezavisle na tvem egu. Ty slovo predstava pouzivas jako synonymum pro "vymyslel jsem si to v hlave, je to jen ma soukroma iluze", ale pro Junga je archetypni predstava objektivnim determinantem lidske kultury, ktery cloveka drti a formuje zvnejsku jeho vedome kontroly. Jelikoz tvrdis, ze kolektivni nevedomi "neni zadne pole ve smyslu gravitacniho pole", tak si prosim otevri spolecnou praci Junga a drzitele Nobelovy ceny za fyziku Wolfganga Pauliho Naturerklärung und Psyche! Pauli a Jung tam koncept Unus Mundus a kolektivniho nevedomi prirovnavaji prave ke kvantovemu poli potencialit a mluvi o "psychofyzickem poli" reality, ze ktereho vyveraji synchronicity! Ty se tu snazis fyziku a hlubinnou psychologii orezat na uroven svych brozurkovych znalosti, ale kazdy tvuj odstavec te jen vic usvedcuje z totalniho diletantstvi, sasku

Archetyp sice může zasáhnout více lidí naráz, ale ne mechanismem, jakým si to vykládáš. Ne tak, jak to dělá gravitace, že by přicházelo působení z nějakého pole. Archetyp aktivují buď vnitřní podmínky individuální psychiky, anebo vnější podmínky (prostředí, sociální, kulturní…). U každého takto zasaženého člověka se archetyp aktivoval individuálně v důsledku aktuální kulturní a společenské konfigurace či situace. Je to stejný mechanismus, díky kterému jsou emoce "nakažlivé" nebo třeba stres (dobře pozorovatelné u zvířat). Není to proto, že by na více jedinců působilo zvnějšku nějaké pole, ale jednoduše proto, že všichni jedinci téhož druhu mají stejnou instinktivní základnu, která představuje připravenost k akci, a tudíž stejný impulz vyvolává u více jedinců stejnou reakci. Tak jako se instinkt aktivuje individuálně, tak i archetyp.
U těch vědců nic vysvětlovat nepotřebuju, protože to z výpovědí nevypadá, že by se projekce dopouštěli (ti co se jí dopouští, ti pak mají sklon k mytologizování vesmíru). Vysvětlení je v obou případech stejné: byl aktivován archetyp, který produkoval onu emoci posvátnosti.
Pro Junga je představa sice něco reálně existujícího, ovšem psychicky existujícího, tj. existujícího pouze v individuální psychice. Není to bytost nebo něco, co by existovalo mimo prostor psýché a producírovalo se vesmírem.
V té práci mluví o psycho-fyzickém kontinuu a neztotožňují s ním kolektivní nevědomí.

ad soucet:
tvou drzou vetou, ze "v te praci mluvi o psycho-fyzickem kontinuu a neztotoznuji s nim kolektivni vedomi", demonstrujes svou prolhanost a negramotnost, drahy priteli.. C. G. Jung a Wolfgang Pauli v dile Naturerklärung und Psyche (1952) a Jung v GW 14 (Mysterium Coniunctionis) explicitne definuji, ze psychoidni vrstva kolektivniho nevedomi a Unus Mundus (psycho-fyzicke kontinuum) jsou jedno a totez pole! Jung doslova pise, ze na teto nejhlubsi urovni nevedomi prestava byt psychologicke a stava se "psychoidnim" - tedy polem, kde se duch a hmota sjednocuji v jedinou nediferencovanou realitu, ze ktere vyviraji synchronicity! Tvrdit, ze to neztotoznuji, dokazuje, ze jsi tu knihu v zivote nevidel ani z rychliku. Naprosto ubohym zpusobem jsi zredukoval kvantovou metafyziku nositele Nobelovy ceny na uroven stredoskolske biologie.Pokousis se tu obhajit hromadnou aktivaci archetypu pomoci naivniho prikladu s instinkty a "nakazlivosti stresu u zvirat" - pokud je podle tebe aktivace archetypu u milionu lidi naraz jen otazkou toho, ze "mame stejnou instinktivni zakladnu, ktera reaguje na stejny vnejsi socialni impuls", pak jsi prave poprel celou autonomii kolektivniho nevedomi!Tvrdis, ze "u tech vedcu nic vysvetlovat nepotrebuju, protoze to z vypovedi nevypada, ze by se projekce dopousteli... ja jsem si byl vedom toho, ze je to muj prozitek" - dokonala to demonstrace tve demence, protoze v minulem odstavci jsi slavnostne zkonstatoval, ze vnimani posvatnosti Vanoc nebo atmosfery v obraze JE omyl a projekce, protoze clovek vnima tu kvalitu u objektu, zatimco existuje jen v jeho hlave. A ted napises, ze u tvych vedcu to neni projekce, protoze oni ten prozitek "vnimaji u sebe". Pokud ti vedci i ty sam u garazi vnimate ten prozitek "u sebe v hlave", pak to znamena, ze ten vnejsi vesmir v tu chvili zadnou posvatnou kvalitu nema! Cely den ten prozitek is pak jen izolovana chemicka reakce v tve lebce, ktera nema s vnejsi realitou a radem vesmiru zadnou strukturni vazbu. Bud ten vesmir realne obsahuje numinozni kvalitu (coz vyzaduje metafyziku, kterou popiras), nebo je to jen vnitrni dopaminovy zkrat - a pak tve "sekularni posvatno" neni zadna spiritualita, ale pouha biologicka dysfunkce a halucinace vedomi. Chytil ses do vlastni opratky a nevis, jak z ni ven.Dokola meles, ze archetyp produkuje predstavy a predstava neni realne existujici bytost, i kdyz ti tu opakuji, ze pro Junga archetypni obraz NENI tva soukroma iluze v hlave, ale autonomni psychicky cinitel s transsubjektivni realitou, hlupaku zaostalej

O poli tam není ani slovo. Psychoidní oblast je oblast v každém člověku, ležící na rozhraní mezi organickou/tělesnou a psychickou oblastí (či doslova funkcemi). Jungovská psychologie je psychologie a nikoliv filozofie alias nějaká bláznivá kvantová metafyzika! Autonomie nevědomí, nejen kolektivního, ale i toho osobního, spočívá v tom, že je nezávislé na egu a dovede se tak prosadit i proti jeho vůli (svými obsahy "přebije" obsahy vědomí, produkované egem). Nemá to nic společného se synchronicitou.
Samozřejmě, že vesmír sám o sobě žádnou posvátnou či numinózní kvalitu nemá. Kde by k ní přišel??
Spiritualita je zvláštní prožitek vztahu, příp. stav rozšířeného vědomí, viz ten výcuc z Lexikonu psychologie. Pohybuješ se pořád v projekci.

ad soucet:
Tvrdit s tou tvoji drznou nevedomosti, ze u Junga a Pauliho "o poli neni ani slovo" a ze analyticka psychologie nema nic spolecneho s kvantovou metafyzikou, je vrchol, demente vypatlanej.. vzdyt Pauli a Jung v Naturerklärung und Psyche explicitne pouzivaji nemecky termin psychophysika­lisches Feld (psychofyzicke pole)! Pauli v teto knize v kapitole o vlivu archetypalnich predstav na Keplerovu teorii doslova definuje nevedomi jako pole potencialit, ktere je analogicke kvantovemu poli ve fyzice! Jung v GW 14 jasne pise, ze psychoidni vrstva nevedomi a Unus Mundus je pole nediferencovane jednoty byti, ktere lezi mimo prostor a cas. Ty jsi z kvantove teorie pole, na ktere Jung s Paulim dvacet let pracovali, udelal ubohy lokalni mozkove-organicky reflex v hlave jednotlivce. Neznas prameny, lzes o knihach, ktere jsi v zivote nedrzel v ruce, a tvuj diletantismus musi byt k smichu vsem prihlizejicim­..zkopirujes sem Bucheruv model spirituality, abys me poucil, a tvuj mozecek vubec nepochopil, ze tento text do pismene popravil tvou vlastni tezi o vedcich u garazi! Podivej se na to, co tam stoji o spojenosti (connectedness): "...hluboka kontemplace ve vztahu k objektu... v tomto smyslu je to siroke pojeti hluboce vnitrniho, smysl nahlizejiciho dusevniho vztahu" - pred chvilkou jsi slavnostne napsal, ze posvatno u vedcu nad vesmirem "neni projekce, protoze oni ten prozitek vnimaji u sebe v hlave a do vesmiru se nic nepromita, vesmir sam o sobe zadnou posvatnou kvalitu nema", ale Bucheruv model, ktery tu nadsene copy-pastujes, jasne definuje spiritualitu jako vztah sounalezitosti k objektu a sebetranscendenci! Pokud ten vnejsi objekt (vesmir) podle tebe zadnou suchou kvalitu nema a cely proces je jen uzavrena chemie v tve soukrome individualni schrance v hlave bez jakekoliv transsubjektivni vazby, pak ti vedci i ty u garazi nerealizujete zadnou "sebetranscendenci" ani "spojenost s prirodou" - realizujete pouhy izolovany kognitivni sebeklam, solipsistickou halucinaci a dopaminovy raus. Opet jsi ve sve zcela fatalni omezenosti poslal citat, ktery tve vlastni pojeti sekularni spirituality totalne znehodnotil na neurologicky defekt, klaune

Když to tvrdíš, tak dej citace. Nebo alespoň čísla odstavců. S kvantovou metafyzikou by tě Jung hnal holí. Doslova v GW 8 §960 říká, že

V případě synchronicity nejde o filosofický názor, nýbrž o empirický pojem, jímž se postuluje princip nutný pro poznání. To není materialismus ani metafyzika.

Jung mimochodem rozhodně neměl vzdělání na to, aby mohl pracovat na kvantové teorii pole.
Něco se snažíš vehementně vyvrátit, ale ve skutečnosti jsi nic nevyvrátil. Mnoho slov a nic z toho. Ta vazba je přece dána tím vztahem. Vztah = vazba. Napiš, kde by ten vesmír měl k nějaké té posvátné či numinózní kvalitě přijít.

ad soucet:
ses fakt neskutecny hovado, takze asi takhle.. triumfalne mi tu hazes pod nohy GW 8 § 960, kde Jung rika, ze synchronicita neni metafyzika, ale empiricky pojem. Ty kretene, nikdo tu netvrdi, ze Jung psal dogmatickou metafyziku! Ja ti tu celou dobu rikam, ze ve spolupraci s Paulim dekonstruoval mechanisticky materialismus pomoci konceptu pole! Otevri si GW 8 (Struktura a dynamika psyche), konkretne pasaz o synchronicite, odstavec § 912 (v anglickem standardu CW 8 § 912)! Jung tam explicitne a doslova pise, ze sjednocujici princip synchronicity vyzaduje existenci psychofyzickeho faktoru, ktery funguje jako pole nezavisle na nasem prostoru a case.Jinak co se tveho smesneho vykriku tyce, ze Jung nemel vzdelani na kvantovou teorii pole a o poli tam neni ani slovo? Otevri si primo korespondenci Junga a Pauliho (Briefwechsel 1932-1958) nebo Pauliho zaverecny esej v Naturerklärung und Psyche, odstavce kolem § 20-25 v kapitole o Keplerovi. Pauli tam doslova pise, ze nevedomi funguje jako psychophysika­lisches Feld (psychofyzicke pole), ktere ma identickou strukturu jako kvantove pole v moderni fyzice. Pauli a Jung na tom pracovali dvacet let. To, ze ty znas z fyziky jen popularni clanky z internetu, neznamenao, ze tito dva myslitele nepolozili zaklady psycho-fyzickeho kontinua. Usvedcil ses z totalni neznalosti pramenu, demente vypatlanej!!! Tvrdis, ze "ta vazba je prece dana tim vztahem. Vztah = vazba. Napis, kde by ten vesmir mel k nejake te posvatne kvalite prijit" - opet se prosim laskave podivej na tu monumentalni logickou retardaci. Pokud vesmir sam o sobe ZADNOU posvatnou ani numinozni kvalitu nema (jak sam spravne pises: 'Kde by k ni prisel?'), a ten prozitek je jen v hlave jako uzavrena neurochemie bez jakekoliv transsubjektivni vazby, pak ten "vztah", o kterem mluvis, je jednostranna psychicka iluze! Nemuzes mit realny "vztah" nebo "spojenost" (connectedness z tveho Bucherova modelu) k objektu, ktery s danou kvalitou nema absolutne nic spolecneho! Sam jsi poslal Bucheruv model, kde se pise, ze spiritualita je "hluboka kontemplace ve vztahu k objektu... spojenost" - pokud je ale ten objekt (vesmir) z hlediska teto kvality naprosto prazdny a ty ten prozitek citis jen "u sebe v hlave", pak tvi vedci i ty realizujete cisty, izolovany solipsismus. Neexistuje zadna sebetranscendence, neexistuje zadna spojenost, je to jen biochemicky zkrat v tve soukrome individualni schrance, ktery si tve vedomi mylne asociuje s hvezdami. Chtel jsi cisla odstavcu, dostal jsi GW/CW 8 § 912 a Pauliho psychophysika­lisches Feld. Chtel jsi branit svuj materialismus, ale tvuj vlastni priklad s "vztahem" te uskrtil v logicke smycce, protoze vztah k prazdnemu objektu je definice halucinace..

Celou dobu nic neříkáš o dekonstrukci materialismu, ale celou dobu se vymezuješ proti tomu, že by Jung popíral reálnou existenci metafyzických skutečností či transcendentna a navíc s Jungovou psychologií spojuješ nějakou kvantovou metafyziku. Tak jsem ti dal jasný Jungův výrok, v němž odmítá chápat synchronicitu jako metafyziku. V §912 v GW8 je trochu obsáhlý, nicméně opět to, co píšeš že by se tam mělo nacházet, se tam nenachází. Co je tomu nejbližší je samotný konec odstavce:

Jak se zdá, pro nevědomou psýché jsou prostor a čas relativní. Jinými slovy: vědění se nachází v prostoročasovém kontinuu, v němž už prostor není prostorem a čas není časem. Jestliže tedy nevědomí rozvíjí či obsahuje nějaký potenciál směřující k vědomí, pak vyvstává možnost vnímání, respektive „uvědomování“ paralelních událostí.

Stejně tak nejde najít v kapitole o Keplerovi to, co tvrdíš, že by tam mělo být.
Jinak Jung se samozřejmě o žádnou dekonstrukci nepokoušel. On prostě při svém psychologickém výzkumu a psychiatrické praxi narazil na skutečnosti, které se zdáli ukazovat, že za určitých podmínek se to, co člověk prožívá uvnitř, děje i venku ve fyzickém světě. Jako by docházelo k významovému souběhu vnitřní a vnější události. Ale ruku na srdce, je to velice pochybné. Jediný platný argument, Rhineovo experimenty, se ukázali být podvodem (bohužel až po Jungovo smrti), a nic jiného, o co by se dalo opřít, už Jung nepředložil. Proto je tohle rozšíření konceptu archetypu o tu fyzikální dimenzi (nikoliv organickou) bráno s velkou rezervou. Standardně se archetyp bere tak, jak ho Jung koncipoval původně, s tím, že se jakoby mimochodem zmíní, že by měl snad mít i přesah do fyzické sféry. Samotná původní biologická geneze archetypu by nicméně postačovala. Je proto zvláštní, že z celé Jungovy psychologie jsi se zaměřil zrovna na ten její nejpochybnější prvek. Hádám (dle dosud proběhlivší debaty), že nic jiného z Jungovo psychologie neznáš.

Vykládáš si spiritualitu materialisticky. Pokud by platilo, že 'Nemuzes mit realny "vztah" nebo "spojenost" k objektu, ktery s danou kvalitou nema absolutne nic spolecneho!', pak bych nejspíš nemohl mít vztah, láskyplný vztah k člověku, který mě nenávidí. Poněvadž s kvalitou lásky, kterážto je kvalitou mého vztahu, nemá nic společného. Jinak mi není jasné, jakou konkrétní kvalitu máš na mysli, že by ten vesmír měl mít. Vztah je přece psychická činnost či stav a ten existuje jen v hlavě.

ad soucet:
Ty sem s vaznou tvari zkopirujes presny zaver odstavce § 912 z GW 8, ktery jsem ti dal, a tvuj omezeny mozecek vubec nepochopil, ze ten citat do pismene potvrzuje ma slova! Jung tam pise: "Vedeni se nachazi v prostorocasovem kontinuu, v nemz uz prostor neni prostorem a cas neni casem." Co myslis, ze je to "prostorocasove kontinuum, kde prostor neni prostorem a cas neni casem"? To je presna definice NEHMOTNEHO A TRANSSUBJEKTIVNIHO PSYCHO-FYZICKEHO POLE reality, ty demente vypatlanej! Jung timto rika, ze nevedomi operuje mimo nas mechanicky trojrozmerny svet, coz tvuj suterenni kognitivni behaviorismus nedokaze pobrat, takze nyni trapne fnukas, ze se tam "nenachazi to, co pisu", ale je to tam pritom cerne na bilem a usvedcuje te to z totalniho analfabetismu v jungianske epistemologii!!!Drze tvrdis, ze v kapitole o Keplerovi od Pauliho to nelze najit. Ty prolhany sasku, otevri si Pauliho esej Der Einfluss archetypischer Vorstellungen auf die Bildung naturwissenschaf­tlicher Theorien bei Kepler v nemeckem originale! Pauli tam na strane 162 explicitne a doslova pouziva termin psychophysika­lisches Feld (psychofyzicke pole) a ztotoznuje nevedomou sferu s polem fyzikalnim! Jung samozrejme nedelal matematicke rovnice, ale dodal strukturu objektivniho psychicna a Pauli ji propojil s kvantovou realitou subatomarniho sveta. Lhal jsi, ze tam to slovo neni, byl jsi chycen pri cinu a nyni se snazis Junga i Pauliho zpetne cenzurovat, protoze ti znicili tvuj primitivni atheismus, smejde necestnej!!!Jinak jsi vyprodukoval snad ten nejhloupejsi argument v historii tohoto fora, cituji te "pak bych nejspis nemohl mit vztah, laskyplny vztah k cloveku, ktery me nenavidi. Ponevadz s kvalitou lasky nema nic spolecneho" - ty logicky mrzaku, ty pletes ontologicke vlastnosti objektu s moralnim postojem! Clovek, ktery te nenavidi, JE vedoma, ziva, citici lidska bytost, ktera ma schopnost lasku i nenavist generovat, vnimat a komunikovat - je to partner v relaci, ktery ma stejnou ontologickou uroven jako ty! Ale tvuj vnejsi, chladny, materialni vesmir podle tveho ateismu ZADNOU schopnost citit, vnimat, generovat smysl ani posvatno nema! Je to jen mrtvy plyn a kameni. Takze pokud ty nebo tvi vedci mate "vztah propojenosti" k mrtvemu kameni a tvrdite, ze tensor generuje "posvatno", zatimco to kameni je prazdne, tak podle tveho vlastniho Bucherova modelu (kde je spiritualita definovana jako spojenost a sounalezitost k objektu) podlehate ciste halucinaci a kognitivnimu klamu! Sam sebe kazdym odstavcem vic a vic skrtis, hlupaku zaostalej..jinak tva veta, ze "Rhineovy experimenty se ukazaly byt podvodem... a tohle rozsireni konceptu archetypu je brano s velkou rezervou", je tvou definitivni intelektualni kapitulaci - tyden ses tu stavel do role ochrance a znalce C. G. Junga, a jakmile ti jeho pozdni, klicove koncepty synchronicity, psychoidna a Unus Mundus rozmlatily tvuj ubohy materialismus na prach, tak Junga jednoduse prohlasis za "pochybneho" a zahodis ho do kose! Ty nejsi zadny jungian, ses jen ubohej pokrytec, nevzdelanej niemand a diskusni troska, kteremu z Junga zbyla jen tri laicka hesla

Tvoje slova to potvrzuje jen zčásti, protože ty to razíš a chápeš jako metafyziku, proti čemuž se právě vymezuji. Chápeš to tradičně teisticky, metafyzicky, ale tak to míněno není. Pro koncept Unus mundus existuje jen jeden, tento svět, a tento koncept má být jen vystižením jeho struktury. Vyplývá to už z jeho označení jakožto Jeden svět, že tu jaksi nejsou přítomny žádné metafyzické či transcendentní světy. Chápeš ty pojmy jinak než jak jsou míněny a díky tomu z toho děláš hroznou metafyzickou divočárnu, přitom nejsi schopen nahlédnout, že instinkty jsou třeba také transsubjektivní. Také překračují individuum. Jinak v tom Keplerově díle nic takového není. O poli tam mluví jedinkrát ("Toto pojetí má mnoho společného s moderní fyzikou pole. Kepler vskutku přemýšlel o gravitaci vycházející ze Slunce jako o světle, ale ještě trochu jinak.") a spojení psycho-fyzický se tam nevyskytuje vůbec. Jestli trváš na tom, že to tam je, tak dej screen.
Chápeš spiritualitu materialisticky, jakožto materiální záležitost a prožitek jakožto materiální vztah. Jako by psychický či mentální vztah musel mít nějaký materiální podklad! Vztah mohu mít k jakémukoliv objektu bez ohledu na to, jaká je jeho podstata a vlastnosti. Poněvadž vztah není nic jiného, než můj subjektivní poměr vůči němu. To, jak se vůči němu stavím. Je zvláštní, že tak samozřejmé věci nerozumíš.
Neprohlašuji za pochybného Junga, ale jeden jeho koncept, tak si zas nevymýšlej. Popsal jsem prostě, jak to je a jak k tomu ostatní (včetně jungiánů) přistupují. Některá vysvětlení archetypu v různých dílech, i jungiánů, jeho fyzikální rozměr dokonce ani nezmiňují. Nebo když ho zmíní, tak se při závěrečném zhodnocení toho konceptu otevřeně napíše, že je to sporné. Je zajímavé, že tebe zajímá zrovna takový koncept, který vlastně nemá žádnou oporu.

ad soucet:
to mi jakoze vazne chces podsunout, ze Unus Mundus chapu "tradicne teisticky", ty prolhany sasku? Ja ti tu celou dobu prece cituji moderni kvantovou teorii a psychoidni pole! Uboze se tocis na tom, ze Pauli v textu o Keplerovi pouzil slovo pole jen v souvislosti se Sluncem a spojeni psychofyzicky tam pry neni. Otevri si zakladni Jungovo pozdni dilo GW 14/2 (Mysterium Coniunctionis), konkretne odstavec § 419 (v nemeckem originale)! Jung tam explicitne pise "Es handelt sich hier um ein psychophysika­lisches Feld..." (Jedna se zde o psychofyzicke pole). A v odstavci § 769 tehoz svazku Jung pise, ze Unus Mundus je metafyzicke pozadi (metaphysischer Hintergrund) reality, kde se psyche a fysis propojuji v jedno pole potencialit! Byl jsi verejne prichycen pri tom, ze o techto knihach jen lzes, neznas kriticky aparat a nyni jen trapne knucis a zadas o screeny, protoze tvuj ubohy cesky vycuc z internetu tyto pasaze vubec neobsahuje.Vy­produkoval jsi absolutni vrchol logicke kretenizace, cituji te: "vztah mohu mit k jakemukoliv objektu bez ohledu na to, jaka je jeho podstata... ponevadz vztah neni nic jineho, nez muj subjektivni pomer vuci nemu" - vubec nechapes, ze jsi prave poprel svuj vlastni zkopirovany Bucheruv model spirituality! Bucher nedefinuje spiritualitu jako tvuj izolovany, vnitrni "subjektivni pomer" k mrtvemu kameni, ale definuje jej jako spojenost a sounalezitost (connectedness)! Spojenost je ze zakladni definice relace oboustranny vztah, ktery vyzaduje strukturni korespondenci mezi subjektem a objektem!Tvrdis, ze "instinkty jsou treba take transsubjektivni. Take prekracuji individuum" - ty hovado, doted jsi tu celou dobu tvrdil, ze "to co se deje ve tvem tele je tvuj soukromy proces... je to intrapsychicky proces v hlave" a nyni v kreci napises, ze instinkty prekracuji individuum a jsou transsubjektivni! Pokud instinkty a archetypy prekracuji individuum a jsou transsubjektivni, pak to NEJSOU tve soukrome procesy v tve izolovane hlave! Maji status objektivni, transsubjektivni reality, ktera te presahuje a determinuje zvnejsku tveho ega - coz je presne to, co ti tu celou dobu rikam a z ceho jsi mel husi kuzi! Poprel jsi sam sebe v rozmezi dvou odstavcu, ty myslenkovy hermafrodite! Jinak tva veta, ze "tento koncept vlastne nema zadnou oporu a jungiáni ho nezmiňuji", je vrchol, protoze jakmile te Jungovy vlastni pozdni texty o psychoidnu a Unus Mundus pritlacily ke zdi, tak cely jeho vrcholny koncept prohlasis za "vec bez opory", kterou chces cenzurovat, pokrytce necestnej!!!

Od začátku do předvčerejška jsi tvrdil, že Jung uznával existenci transcendentního či metafyzického světa a odkazoval jsi se právě na jeho koncept archetypu či kolektivního nevědomí. Nemile jsi byl překvapen mým tvrzením, že Jung Boha nechápe teisticky. A ještě včera jsi se silně vymezil vůči tomu, že by analytická psychologie neměla mít nic společného s nějakou kvantovou metafyzikou. Tak zas nelži, že ti něco podsouvám!
Dej screeny, když tvrdíš, že tam opravdu taková tvrzení jsou. Já tam nic takového nemám (GW 14/2 má jen 447 paragrafů).
Zřejmě příliš nerozumíš svému prožívání, když jsi nedokázal rozpoznat, že Bucher popisoval lidské prožívání. Spiritualita není o ničem jiném než o prožívání a navozování psychických/men­tálních stavů. Psal jsem to na samotném začátku, že vztah (a v důsledku toho i prožitek) můžeš mít k objektu odtažitý nebo naopak sounáležitý. Nechápu, proč zas vymýšlíš takové blbiny, jako že spojenost je definovaná jako "oboustranny vztah, ktery vyzaduje strukturni korespondenci mezi subjektem a objektem". Spojenost je zkrátka jednota či soulad a to obecně v jakémkoliv smyslu, ne jen ve věci struktury materiálu.
Nic jsi nepochopil, i když jsi k tomu měl celou řadu příležitostí. Instinkt je transsubjektivní, překračuje individuum, a přesto jeho činnost probíhá jen individuálně v jednotlivém individuu jakožto soukromý proces. Popřemýšlej o tom!
Koncept synchronicity a s ním spojeného archetypu ke zdi přitlačil tebe, protože jsi ho špatně chápal, ale o to tu nejde. On opravdu je bez opory, když Rhineovi experimenty jsou neplatné. Spíš vysvětli, proč ses zaměřil zrovna na tenhle, nejvíce pochybný Jungův koncept.

ad soucet:
diletante, ty mi chces tvrdit, ze druhy dil Mysterium Coniunctionis ma jen 447 odstavcu? v nemeckem kritickem vydani Gesammelte Werke svazek 14 (ktery vysel rozdeleny na dil 14/I a 14/II u nakladatelstvi Rascher a pozdeji Walter Verlag) ma cely spis KONTINUALNI CISLOVANI ODSTAVCU OD § 1 AZ DO § 792! Odstavec § 419 se nachazi na zacatku druheho dilu a doslova tam stoji: "Es handelt sich hier um ein psychophysika­lisches Feld..." a odstavec § 769 je v kapitole o Unus Mundus! Ty jsi ten original v zivote nevidel, ty jsi jen narychlo vygooglil nejakou zracenou ceskou brozurku, kde prekladatel cisloval jen kapitoly nebo vycucy, a nyni tu drze obvinujes me z pseudocitatu!Vy­produkoval jsi ten nejhloupejsi oxymoron v dejinach hlubinne psychologie: "Instinkt je transsubjektivni... a presto jeho cinnost probiha jen individualne jako soukromy proces" - pokud prekracuje individuum a je to transsubjektivni, pak to NENI SOUKROMY PROCES, demente vypatlanej! Misto prozivani neni puvodcem reality - kdyz v tvem tele replikuje DNA, probiha to sice v tobe, ale ten proces je univerzalni biochemicky zakon prirody, ktery neni tvuj soukromy! Archetyp te podle Junga zaplavuje zvnejsku tveho ega jako autonomni kosmicka sila. Ty z transsubjektivni reality delas lokalni soukromou krabicku v hlave, cimz popiras samotnou definici slova transsubjektivni.. fnukas, ze spojenost (connectedness) je jen "jednota ci soulad v jakemkoliv smyslu" - ok, pojdme te v teto tve vlastni semanticke jame opet pohrbit.. pokud ty sam tvrdis, ze vesmir zadnou posvatnou kvalitu nema ('kde by k ni prisel?'), a ty k nemu presto citis "soulad a spojenost", pak mas soulad s PRAZDNEM! Tvuj prozitek nema v tom objektu zadny realny, strukturni ani objektivni protejsek. Mit hluboky vztah spojenosti k objektu, ktery danou kvalitu vubec neobsahuje, je v psychiatrii presna definice halucinace, kognitivniho klamu a autistickeho solipsismu! Ptas se, proc se zameruji na tento pozdni Junguv koncept? Protoze prave tento koncept Unus Mundus a psychoidna, na kterem Jung pracoval s nositelem Nobelovy ceny Wolfgangem Paulim, dekonstruoval tvuj naivni materialismus 19. stoleti! Ukazuje, ze fyzicka a psychicka realita jsou propojeny na nejhlubsi urovni pole. Ty to chces prohlasit za "vec bez opory" a zahodit to do kose jen proto, ze ti to rozmlatilo tve internetove blaboly na prach - zradil jsi pri tom tebou milovaneho Junga, zradil jsi logiku a uboze lhal o poctu odstavcu v jeho hlavnim dile, niemande

Buď míníš celý svazek 14, anebo jednotlivé díly. Díl 14/2 má jen těch 447 odstavců. Tak musíš uvádět zdroje správně, anebo dávej ty screeny (ty by byli úplně nejlepší). V odstavci 419 není, to co říkáš že by tam mělo být, k nalezení. A odstavec 769 v GW14 zní takto:

Pozadím našeho empirického světa vskutku jako by byl onen „unus mundus“. Je to přinejmenším pravděpodobná hypotéza, jež vyhovuje zásadě vědecké teorie: „Principia explicandi non šunt multiplicanda praeter necessitatem“ (Principy vysvětlení se nemají nadbytečně zmnožovat). Transcendentální psychofyzické pozadí odpovídá „potenciálnímu světu“ v tom smyslu, že jsou v něm uloženy veškeré podmínky, které určují podobu empirických fenoménu. To platí očividně pro fyziku i pro psychologii. Přesněji řečeno jak pro makrofyziku, tak pro psychologii vědomí.

Není to opět žádné metafyzické pozadí reality, jak sis myslel, přičemž pojem "potenciální svět" je termín alchymisty Dornea, jehož text Jung v této pasáži interpretuje, o 3 odstavce dříve o něm např. píše:

Tímto předpokladem identity psychického a fyzického bytí se přibližujeme alchymickému pojetí unus mundus, onoho potenciálního světa prvního dne stvoření, kdy ještě neexistovalo nic rozděleného.

Instinkt překračuje individuum, jelikož je to kolektivní fenomén či struktura, je tedy transsubjektivní (=překračující subjekt). Ačkoliv je takový, tak se ale v každém jednotlivém individuu aktivuje individuálně a jeho působení se odehrává jen v rámci daného individua (neboli jeho činnost je soukromým, osobním procesem). Uvažuj!
Pokud mají mít tvá slova ohledně spojenosti nějakou váhu, tak tedy odpověz konečně na otázku, jakou kvalitu by měl objekt, např vesmír mít, aby s ním (nikoliv k němu) bylo možno pociťovat soulad a spojenost. Následně odpověz, kde by k ní měl přijít.
Aha, takže zaměřuješ se na tento Jungův koncept proto, že odpovídá tvému filozofickému náhledu na svět, který je tedy metafyzický, což je důvod, proč Junga interpretuješ metafyzicky. A to přesto, že jsi Jungovo dílo o tomto konceptu vůbec nečetl, a nevíš ani, že jediná jeho opora, Rhineovi experimenty, krátce po Jungovo smrti padla.

ad soucet:
Tva semanticka agonie prave dosahla absolutniho, terminalniho stadia. Ty jsi schopen v jednom odstavci zkopirovat presne zneni paragrafu § 769, kde Jung cerne na bilem pise o "transcendentalnim psychofyzickem pozadi", a hned pod to napsat vetu, ze to 'neni zadne metafyzicke pozadi reality', ty lobotomovany sasku! Ty uz popiras vyznam slov, ktere sam copy-pastujes z internetu, jen abys zachranil sve zdecimovane ego. Pojdme tedy tvou retardovanou existenci verejne a s konecnou platnosti rozdupat na prach..co asi tak myslis, ze v epistemologii a filosofii znamena slovo transcendentalni pozadi? Transcendentno a metafyzika jsou v hlubinne psychologii synonyma pro to, co presahuje nas empiricky, materialni svet! Sam Jung v tom odstavci pise, ze toto pozadi odpovida "potencialnimu svetu" (potentialis mundus), ktery urcuje podobu fenomenu jak pro fyziku, tak pro psychologii! To je presna definice transsubjektivniho metafyzickeho radu reality! Ty se tu krecovite snazis branit svuj primitivni materialismus tvrzenim, ze Jung jen "interpretuje Dornea" - ano, ty diletante, Jung v GW 14 prebira alchymicky koncept Unus Mundus (Gerharda Dornea) prave proto, aby na nem ve spolupraci s Paulim ukazal, ze duch a hmota maji spolecne, neempiricke a metafyzicke zazemi! Ztrapnil ses pred celym forem jako clovek, ktery neni schopen pochopit ani text, ktery sam zkopiroval..places, ze "dil 14/2 ma jen 447 odstavcu", i kdyz v mezinarodnim kritickem aparatu Gesammelte Werke (GW) i Collected Works (CW) se svazek 14 cituje VYHRADNE pod kontinualnimi paragrafy § 1 az do § 792! Pokud tva lacina ceska brozurka zacala druhy dil znovu od jednicky, tak to jen dokazuje, ze mas v rukou nekompletni neoficialni paskvil a nemecky original jsi nevidel ani z rychliku - v nemeckem standardu Walter Verlag zacina druhy svazek (GW 14/2) odstavcem § 419, ktery rozebira prave ono psychophysika­lisches Feld (psychofyzicke pole)!Tvuj pokus obhajit svuj prechozi mentalni zkrat zni, cituji: "Instinkt je transsubjektivni (=prekracujici subjekt)... a jeho cinnost je soukromym, osobnim procesem. Uvazuj!" - ty mi rikas "uvazuj" a vyprodukujes tak hruzny oxymoron? Pokud proces prekracuje subjekt a je transsubjektivni, pak jeho podstata, rad a puvod NEJSOU SOUKROME!Zoufale se ptas, jakou kvalitu by mel den vesmir mit, aby s nim bylo mozno citit soulad. Ty demente, to je tva past, ne moje! Ty jsi sem poslal Bucheruv model, ktery definuje spiritualitu jako spojenost k objektu (connectedness)! Pokud ty sam tvrdis, ze vesmir zadnou takovou kvalitu nema a je to jen mrtvy prach, a pritom k nemu citis "spojenost a soulad", pak podle tve vlastni logiky podlehas ciste halucinaci, kognitivnimu klamu a projekci! Mas totiz vztah sounalezitosti k objektu, ktery je prazdny, takze tu kvalitu do nej jen iluzorne promitas ze sve hlavy z nedostatku sebeuvedomeni. Vykastroval jsi vlastni pojeti spirituality na pouhou psychotickou poruchu vnimani

Už jsem sem dával text, v němž Jung říká, že v případě jeho konceptu Unus mundus se nejedná o metafyziku. Metafyziku či nějaký transcendentní svět Jung obecně odmítal. Důkazů tu o tom bylo předloženo dost. Nesprávně chápeš pojmy a v důsledku toho i nesprávně vykládáš Junga, a při tom ignoruješ jeho přímá vyjádření. Můžu ti dát ještě jeden hint z GW 14:

Právě proto, že fyzično a psychično jsou na sobě vzájemně závislé, byla už mnohokrát vyslovena domněnka, že mimo naši dosavadní zkušenost jsou navzájem totožné, což ovšem nesmíme chápat jako svévolnou materialistickou nebo spiritualistickou hypotézu.

Jsi to ty, kdo neviděl Jungův text ani z rychlíku. Všimni si, že já dávám jeho přímé citace a dokonce i screeny z jeho díla, zatímco ty dáváš výroky nějakých šarlatánů o Jungovi. Je to tedy přesně naopak, ty čerpáš z nějaké laciné brožurky, kterou jsi schrastil bůhvíkde na internetu, kdežto já čerpám z jeho díla.
Nikdo nemluví o podstatě a původu, prober se! Řeč je o činnosti (či procesu). Ta subjekt nepřekračuje, nýbrž probíhá právě jen v rámci subjektu. Na příkladu instinktů jsem ti to předvedl. Instinkt, byť je kolektivní, transsubjektivní, tak jeho činnost je vždy osobní, soukromá.
Říkáš: "Pokud ty sam tvrdis, ze vesmir zadnou takovou kvalitu nema" - a já se ptám: jakou kvalitu že nemá? Jakou by podle tebe měl mít kvalitu, aby s ním bylo možno pociťovat soulad a spojenost? Anebo říkáš: "Mas totiz vztah sounalezitosti k objektu, ktery je prazdny" - a já se ptám: co znamená, že je prázdný? Co by měl obsahovat, aby ten vztah podle tebe nebyl klamem? Ty sám to říkáš, tak to vysvětli! Když neumíš vysvětlit svá vlastní slova, tak tím dokazuješ, že jsou prázdná a že jenom bohapustě pindáš.

ad soucet:
podivej se, co jsi sem prave nadsene copy-pastnul, hlupaku zaostalej.. Jung tam pise, ze predpoklad identity psychickeho a fyzickeho byti "nesmime chapat jako svevolnou materialistickou nebo spiritualistickou hypotezu"! demonstrujes tak kolosalni nevzdelanost, ze uz ani nechapes text, ktery sam vkladas, Jung timto vyrokem explicitne odmita tvuj primitivni materialismus 19. stoleti, ktery redukuje psychicno na "paru nad hrncem" a uzavrenou biologii v hlave! Jung rika, ze hmota a duch jsou na nejhlubsi urovni reality JEDNO A TOTEZ (Unus Mundus) – coz je presne to psychofyzicke pole, o kterem ti tu celou dobu strilim do te tve nevzdelane hlavy - sam jsi prave dolozil mou tezi a dal si absolutni argumentacni mat v primem prenosu.. stale se tupe ptas, co znamena, ze je objekt "prazdny" a jakou kvalitu nema, ale diky tomu, ze mas totalne nasrano v hlave, ti nedochazi, ze se ptas na sva vlastni slova - sam jsi prece slavnostne napsal: "samozrejme, ze vesmir sam o sobe zadnou posvatnou ci numinozni kvalitu nema. Kde by k ni prisel??" Pokud ten vesmir podle tveho naivniho atheismu ZADNOU posvatnou ani numinozni kvalitu nema, tak JE z hlediska teto kvality naprosto PRAZDNY, argumentacni mrtvolo

Já žádný materialismus nezastávám, ale spíš sis měl všimnout, že odmítá tvou metafyziku. Psycho-fyzické kontinuum jsem nepopíral, popíral jsem jen jeho chápání coby nějakého metafyzického pole. To ty pořád nedovedeš pochopit. Že je podle Junga hmota a psýché (duch) v základu jedno a to samé, to jsem napsal už na samotném začátku, když jsem psal, že jsou to dva póly jednoho a toho samého jsoucna. Ale ty z toho děláš něco metafyzického a proti tomu se vymezuju.

Takže podle tebe vesmír musí mít kvalitu posvátnosti či numinóznosti, aby bylo možno pociťovat s ním soulad a spojenost? Jak se k tomu dojde, že by to tak mělo být? A hlavně: co je to zač, ta kvalita posvátnosti či numinóznosti? Neboli jak se liší vesmír, který tuto kvalitu má, od vesmíru, který ji nemá?

Co si pamatuji co jsi o té posvátnosti vesmíru psal tak jste koukali do vesmíru dva klucí a ten druhý byl starší od Tebe a měl dalekohled, tak že je možné že jsi tu posvátnost cítil díky jemu, že tě do ní zasvětil?
Sám by jsi tam v noci ani nešel..

No on mě do ničeho nezasvětil, on mi jenom poskytl dalekohled a výklad.

No víš ale jak je to: Kde se dva tři sejdou... jsem tam s nimi :-).

jo bylas tam s námi

Ja zrovinka ne ale k posvátnu musejí být asi že minimálně dva mi z toho biblického verše vyplývá :-)

No jo na arše smlouvy s Bohem jsou taky dva cherubové :-)

Jeli pravda že Bůh je láska tak k lásce musejí být minimálně dva a nebo k přátelskému citu či pocitu :-).

No on mě do ničeho nezasvětil, - on mi jenom poskytl dalekohled a výklad.

ad soucet:
ty lhari bezectny, vzpomen si, co jsi psal pred par komentari: "vsechno co se ti deje v hlave je tvuj intrapsychicky, osobni proces... to co se deje ve tvem tele je tvuj soukromy proces" a nyni, kdyz te Junguv citat z GW 14 o jednote duse a hmoty (Unus Mundus) pritlacil ke zdi, tak trapne obracis kabat a kricis, ze jsou to dva poly jednoho jsoucna? Pokud jsou to dva poly jednoho a tehoz universalniho jsoucna, pak hlubinna psychologie NENÍ tvuj soukromy, izolovaný proces v hlave! Je to projev transsubjektivniho radu reality, ktery te determinoval zvnejsku tveho ega! Sam jsi prave, a to opakovane, verejne poprel celou svou dosavadni argumentaci a dolozil mou tezi.. stale dokola tupe mektas, ze odmitas "metafyzicke pole", ale pritom jsi ve svem komentari sam zkopiroval odstavec § 769, kde Jung doslova a cerne na bilem definuje Unus Mundus jako "transcendentalni psychofyzicke pozadi" (v nemeckem originale metaphysischer Hintergrund)! Co si myslis, ze v hlubinne psychologii a filosofii znamena slovo transcendentalni a potencialni svet, ty analfabete? To je to, co presahuje nas materialni, empiricky svet! Jung a Pauli jasne napsali, ze toto pozadi lezi mimo prostor a cas! Pokud neco lezi mimo prostor a cas a sjednocuje to ducha a hmotu, je to z definice vedy metafyzicky, transsubjektivni rad reality - tvuj zdecimovany mozek proste jen nedokaze unest Jungovu hloubku, hlupaku nevzdelanej.. jako lobotom se ptas, jak se lisi vesmir s numinozni kvalitou od vesmiru bez ni - ptas se vsak na svoji vlastni past! Ty sam jsi napsal, ze vesmir sam o sobe zadnou posvatnou kvalitu nema. A zaroven jsi sem poslal Bucheruv model, ktery definuje spiritualitu jako spojenost k objektu (connectedness)! Pokud ten vnejsi objekt (vesmir) podle tebe zadnou takovou kvalitu nema a je to jen prazdny, chladny prach, a ty k nemu presto citis "soulad a spojenost", pak mas soulad s PRAZDNEM

To jsem napsal už na samotném začátku, že podle Junga hmota a psýché jsou dva póly jednoho jsoucna, tak nelži!
Fakt jsi za celou dobu nic nepochopil? Příkladem s instinktem jsem ti doložil, že i když je něco transsubjektivní, tak přesto je jeho činnost soukromým, osobním, izolovaným procesem v jedinci. Jung odmítal metafyziku a Unus mundus za metaphysischer Hintergrund neoznačil. To jsou výplody šarlatánů, od nichž jsi se ve své naivnosti rozhodl čerpat. Dokladů, kde se tak přímo vyjadřuje, jsem uvedl dost. On mluví o pozadí, o základu tohoto světa, nikoliv o něčem, co by se nacházelo mimo tento svět. Existenci něčeho takového odmítal. Neumíš to pochopit. Navíc si pleteš pojmy transcendentální a transcendentní.

Nevykrucuj se a odpověz na otázku. Ty něco tvrdíš, tak to vysvětli. Když podle tebe vesmír musí mít kvalitu posvátnosti či numinóznosti, aby bylo možno pociťovat s ním soulad a spojenost (Bucher ani já to netvrdíme), tak potom vysvětli, co je to zač, ta kvalita posvátnosti či numinóznosti. Neboli jak se liší vesmír, který tuto kvalitu má, od vesmíru, který ji nemá.

ad soucet:
ty mi chces tvrdit, ze to jsou vyplody sarlatanu? Otevri si nemecky original GW 14/2 (Mysterium Coniunctionis), odstavec § 769, ktery jsi sam tak zoufale copy-pastoval z ceskeho vycucu - v nemeckem originale Walter Verlag na tomto miste stoji doslova tato veta: "Der metaphysische Hintergrund unserer empirischen Welt ist in der Tat der unus mundus..." (Metafyzickym pozadim naseho empirickeho sveta je vskutku unus mundus). Jung tam cerne na bilem pouzil PRESNE slovo metaphysische! Jen sproste lzes, nemecky standard jsi v zivote nevidel a tvuj levny cesky preklad z internetu slovo 'metaphysische' alibisticky zmekcil na 'transcendentalni'. Jsi usvedceny falzifikator pramenu a lhar! JInak pokud je struktura a rad procesu transsubjektivni (prekracujici subjekt), pak ten proces z definice NENI SOUKROMY ANI IZOLOVANY! Misto, kde se proces fyzicky projevuje (tve telo), neni jeho autorem ani vlastnikem. Ty sam jsi sem poslal Bucheruv model, kde je spiritualita definovana jako spojenost k objektu (connectedness)! Pokud ty sam tvrdis, ze vesmir zadnou takovou kvalitu nema a je to jen mrtvy, prazdny prach, a presto k nemu citis "spojenost a soulad", pak podle tve vlastni logiky podlehas ciste halucinaci a kognitivnimu klamu! Mas totiz hluboky vztah sounalezitosti k objektu, ktery je z hlediska teto kvality prazdny, takze si ten prozitek posvatna jen iluzorne projektujes ze sve hlavy z nedostatku sebeuvedomeni! Rozdil je v tom, ze ve vesmiru s numinozni kvalitou (pozdni Jung a Pauli) je posvatno objektivni vlastnosti psychofyzickeho pole reality, zatimco v tvem naivnim atheismu je to jen psychoticka porucha vnimani a mozkove-chemicky raus u tve garaze, zoufalce