Věda samozřejmě pozoruje chování. Na tom je založena, jak už jsem
zmiňoval poukazem na pozorování a experiment coby její poznávací metody.
Matematický aparát jí slouží k popisu onoho chování. Když na základě
něho vytvoří model a předpověď, tak stejně pak musí provést opět akt
poznání: prostřednictvím pozorování nebo experimentu to ověřit.
Vydávání svědectví možná probíhá v tom tvém pošahaném Matrixu.
Vědecká metoda je pořád stejná, ať je zkoumání na začátku, anebo
pokročilo hloubš do předmětu či jevu.
Ano, slovník definuje význam slov a usvědčuje tě z toho, že to slovo
chápeš i užíváš nesprávně a že jsi se celou dobu mýlil. Strach je
činitel (faktor) bez ohledu na to, jestli je to biochemický stav nebo
kvantový stav atomů, anebo něco zcela jiného.
Jsi pouhý teoretik a o praktickém, reálném životě nic nevíš.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
