Prostí lidé jsou ti jediní, kteří se dali náboženskými dogmaty
přesvědčit o faktické existenci bohů.
Přestože mají oči - nevidí.
Malují si boha jako všemocného supermana, který je vytáhne na božské niti z bahna problémů. Věří v boha, který ty problémy vyřeší za ně. Nechápou, že budou mít jen to, co si sami (kolektivně) udělají. To platí jak pro válku, tak pro mír, jak pro školy, tak pro příbytky, jak pro potraviny, tak pro hlad.
Když je sucho - pobožní se modlí k bohu a žadoní o déšť.
Když je válka - pobožní se modlí k bohu a žadoní o mír.
Když je hlad a epidemie - pobožní se modlí k bohu a žadoní o potraviny a o
léky.
Sadistické matinka Terezka poučovala ve svém špitále trpící nemocné -
radujete se, bolest je dotyk boha. Čím větší bolesti, tim blíž bohu. Jo,
láskyplný bůh se stará o rakovinu rozežírající tělo. A pobožní tomu
fakt věří !
Pobožní si zjednodušili život iluzí - bůh je životem provází a pomáhá jim.
Kdysi jsme měli na DF téma, jestli je lež lepší, než pravda. A došli jsme k závěru, že lež je pro mnoho lidí prospěšnější, než pravda - a také proto považují lež o posmrtném životu za pravdu. Důkaz? Na co důkazy, mají přece víru, že lež je pravdou. A asi i naopak. Prostě převrácenej svět.
Asi jako "řešení" individuálních problémů drogami.
Typický případ - chlap prochlastá výplatu ze žalu, že musí pracovat a
přesto zůstane chudej. To, že kašlal na školu, nemá vzdělání je pro
něj nedůležité, za všechno mohou učitelé ... a pravdu utopí v alkoholu.
Manželka se zlobí, že prochlastal výplatu, nemají na nájem, děti jsou
hladné ..., tak ji zmlátí. Justice ho za domácí násilí vypoví z bytu,
tak spí pod mostem, nadává na svět, na společnost, utápí žal v chlastu a
mudruje s jemu podobnými. Odmítá pravdu a naslouchá lžím.