Když říkám, že je to správná představa, tak tím říkám, že je
správné mít takovou představu, přece ne? 
Když říkám, že je to správná představa, tak tím říkám, že je
správné mít takovou představu, přece ne? 
ad soucet:
.."když říkám, že je to správná představa, tak tím říkám, že je
správné mít takovou představu, přece ne?"..
ucebnicova ekvivokace, kdy pletes dve naprosto odlisne kategorie: epistemickou
spravnost / shodu s realitou a pragmatickou vhodnost / uzitkovost.. pokud v
diskusi o pravdivosti viry reknes, ze je to "správná představa", tak tvuj
partner v diskusi (i pravidla logiky) predpoklada, ze mluvis o deskriptivni
pravde - tvrdit ted, ze tim myslis "je správné (vhodné) tu představu mít",
je logicky uskok.. podle tve logiky by byla i predstava, ze 2+2=5, spravna,
pokud by se diky ni nekdo kuprikladu citil stastny - to ale neni matematika, to
je kognitivní selhani, protoze pletes pravdivostni hodnotu vyroku se
subjektivnim pocitem uzitecnosti.. tvuj argument postrada jakoukoli vnitrni
konzistenci - jsi jako clovek, ktery si plete posmrtnou ztuhlost s pevnou erekci
/ je to sice tuhe, ale bez zivota a v rozkladu
Zase příspěvek plný výmyslů. Já jsem nikde nenapsal, že je ta představa správná proto, že člověku dělá dobře. Neustále naopak píšu, že náboženské představy a příběhy správně vystihují skutečnost. Nauč se konečně číst výhradně to, co ti druhý píše, a nevkládat do toho žádný svůj obsah. Nebo ti pak z toho vychází takovéhle patlaniny.
V mladosti jsem měl představy, že budu "plout" vesmírem k jiným
hvězdám.
Byla to dobrá představa.

A co myslíš, vystihovala skutečnost?

"náboženské představy a příběhy správně
vystihují skutečnost"

Raději to nekomentuji
