Už si zase předěláváš má tvrzení. Říkám, že neexistují žádné
"matematické zákony fyziky". Nejsou žádné zákony fyziky a pak ještě
nějaké matematické zákony fyziky. Jsou prostě jen fyzikální zákonitosti,
které jsou formulované matematickým jazykem (stejně jako jsou formulované i
slovně). To je jediný rozdíl oproti zkoumání, které dělá zvíře nebo
dítě; fyzikální věda postupuje úplně stejně jako oni, jen pozorovaná
chování a fungování objektů a jevů formuluje nejen slovně, ale ještě i
matematicky. Vědeckou metodou jsou pořád pozorování a experiment, což jsou
metody poznání i dítěte a zvířete.
To byl prosím Slovník spisovného jazyka českého, který vydal
Ústav pro jazyk český akademie věd ČR. Vyšší jazykovou autoritu
už tu tyvole nemáme. Chyba je pochopitelně na tvé straně. Slovo činitel se
běžně užívá v souladu s touto definicí (viz třeba zde zde). Činitelem nemusí být
nutně jen objekt, ale taky třeba síly nebo podmínky. Inflace je činitelem,
protože má vliv na ekonomiku: znehodnocuje úspory a zdražuje životní
náklady. Stejně tak jsou zase činitelé působící na inflaci: vývoj
peněžní zásoby, výše HDP, míra nezaměstnanosti aj. Stejně tak jsou
činitelem emoce coby motivátory, včetně strachu (viz třeba "Většina dokladů
ukazuje strach jako aktivního činitele"). Jsi zaseklej ve svém pošahaném
ideologickém světě snů a přání, ve svém Matrixu, a reálnému světu
vůbec nerozumíš. Sníš si svůj ideologický sen, kterému říkáš
realita.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
V realitě určuje reálnost to, co je objeveno v
realitě, a ne co nám vychází v rovnicích. Nikdy totiž nemáme jistotu, že
ty rovnice jsou správné. Proto jsou modely i předpovědi založené jen na
rovnicích klasifikovány jako teorie, nikoli jako fakt. Atom klidně můžeme
předpovídat z nějakých modelů nebo rovnic, ale dokud ho opravdu
"nenahmatáme", tak ho fyzikální věda nebere jako reálně existující
objekt. Vždycky jenom jako předpoklad. Takhle to funguje v reálném
světě.
1
Intelektuálně jsi na tom vážně bídně,
když dovedeš prohlásit takový protimluv, že je to "prazdny prostor vyplneny
kvantovymi poli". Když tam jsou kvantová pole, tak ten prostor není
prázdný. Prázdný by byl, kdyby tam nebylo prostě nic: žádné částice,
žádné pole. Žádné objekty, žádné síly. Prostor, ve kterém něco je;
který je něčím vyplněn, ten není prázdný (=prostá logika). Když
odstraním popisný formalismus, tak odstraním popis, ale ta popisovaná
částice tam pořád bude, bude se dál projevovat svými vlastnostmi. Popsat
jí můžu klidně jiným způsobem, ne zrovna nějakou takovou funkcí. A
neexistence skrytých parametrů znamená jen tolik, že některé vlastnosti
částic skutečně nejsou pevně dané, tedy že na fundamentální úrovni
panuje indeterminismus. Ale reálným objektem (skutečnou věcí) ty částice
jsou.
1
Foton je, coby polní
částice, samozřejmě částicí hmoty. 
1
