ad soucet:
ty nezkoumas chovani emoci, ty pouze katalogizujes subjektivni dojmy, ktere ti
tvuj hardware (mozek) serviruje jako hotovy produkt - to, ze umis rozpoznat hnev
od smutku, ma pro pochopeni "funkce psychiky" stejnou vypovedni hodnotu, jako ma
schopnost rozeznat ikonu Wordu od Excelu pro pochopeni strojoveho kodu a spravy
pameti RAM - tve "rozšiřování poznání" je jen nekonecne prerovnavani
nabytku v cele, ze ktere nevidis ven.. pokud tve poznani "psychiky jako celku"
nepredklada data kompatibilni s neurobiologickym korelatem (synaptickou
plasticitou, neurotransmisi, modulaci v amygdale), pak neprovadis analyzu, ale
pouze onu literarni autobiografii vlastniho ega.. veda je vedou prave proto, ze
je intersubjektivne falzifikovatelna, ale tva introspekce je neprodysne uzavreny
kruh, kde si mozek lze o sobe samem a nazyva to "zákonitostmi"
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
není to tak dávno, kdy
stálo v zprávách, že z letadla před startem museli vyhodit jednoho chlapa,
protože si jeho sousedé (v letale) stěžovali na zvuky a smrad z jeho
střevních turbulencí.