ad soucet:
tvrdit, ze viru "nedefinuješ, ale popisuješ" jako stav, kdy je predmet viry
bran jako pravdivy, je logicka tautologie nejhrubsiho zrna.. popis vlastnosti je
v tomto kontextu definici funkcniho vztahu - snaha o distinkci je jen tvuj
mentalni ukryt, protoze tvuj "popis" usvedcuje viru z epistemickeho podvodu -
pokud tvuj vnitrni stav validuje pravdivost externiho objektu, nezabyvas se
realitou, ale autosugesci - tve "když něčemu věříš, tak tomu věříš
jakožto pravdivému" je semanticky prazdne, protoze si pletes psychologickou
jistotu (feeling of knowing) s ontologickou pravdivosti (truth conditions) -
intelektualni infantilita na steroidech.. dovolavat se "normy" a "ostatních" v
diskusi o pravde je argumentacn dno - veda a logika samozrejme nejsou
demokraticke discipliny - to, co nazyvas mou "nesvobodou" a "diktátem", je v
analyticke tradici poslusnost k zakonum logiky - pro tebe je vsak "svoboda"
moznost lhat si do kapsy bez nasledku.. tvrdit, ze me zavery zavisi na tom, s
kym mluvim, je tvuj nepochopitelny zkrat, protoze moje fakta o tvem
neurobiologickem bludu jsou nemenna - to, co se meni, je mira me trpelivosti s
tvou negramotnosti.. s krudoxem mohu vest dialog, protoze on rozumi vyznamu slov
- s tebou provadim jen semantickou asanaci - jsi jen negramotny harant, ktery za
sebou taha dreveneho kacera svych pocitu a divi se, ze ho dospeli neberou
vazne

S vírou se to má tak, že když věříš třeba,
že Sparta vyhraje nad Slávií, tak to znamená, že bereš jako pravdivé či
odpovídající skutečnosti, že Sparta porazí Slávii. Nebo když věříš,
že energie je základem hmoty, tak bereš jako pravdivé či odpovídající
skutečnosti, že základem hmoty je energie. Nebo když věříš v boha, tak
bereš jako pravdivé či odpovídající skutečnosti, že bůh existuje. Tohle
se při víře děje a tohle dění jsem popsal. Pochopit můj popis ovšem tak,
že tvrdím, že víra je něco, co je "pravdivé z podstaty věci", to
už vyžaduje nižší než průměrné IQ.