Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad soucet:
tvrdit, ze viru "nedefinuješ, ale popisuješ" jako stav, kdy je predmet viry bran jako pravdivy, je logicka tautologie nejhrubsiho zrna.. popis vlastnosti je v tomto kontextu definici funkcniho vztahu - snaha o distinkci je jen tvuj mentalni ukryt, protoze tvuj "popis" usvedcuje viru z epistemickeho podvodu - pokud tvuj vnitrni stav validuje pravdivost externiho objektu, nezabyvas se realitou, ale autosugesci - tve "když něčemu věříš, tak tomu věříš jakožto pravdivému" je semanticky prazdne, protoze si pletes psychologickou jistotu (feeling of knowing) s ontologickou pravdivosti (truth conditions) - intelektualni infantilita na steroidech.. dovolavat se "normy" a "ostatních" v diskusi o pravde je argumentacn dno - veda a logika samozrejme nejsou demokraticke discipliny - to, co nazyvas mou "nesvobodou" a "diktátem", je v analyticke tradici poslusnost k zakonum logiky - pro tebe je vsak "svoboda" moznost lhat si do kapsy bez nasledku.. tvrdit, ze me zavery zavisi na tom, s kym mluvim, je tvuj nepochopitelny zkrat, protoze moje fakta o tvem neurobiologickem bludu jsou nemenna - to, co se meni, je mira me trpelivosti s tvou negramotnosti.. s krudoxem mohu vest dialog, protoze on rozumi vyznamu slov - s tebou provadim jen semantickou asanaci - jsi jen negramotny harant, ktery za sebou taha dreveneho kacera svych pocitu a divi se, ze ho dospeli neberou vazne

Ty jsi fakt blázen, člověče! S vírou se to má tak, že když věříš třeba, že Sparta vyhraje nad Slávií, tak to znamená, že bereš jako pravdivé či odpovídající skutečnosti, že Sparta porazí Slávii. Nebo když věříš, že energie je základem hmoty, tak bereš jako pravdivé či odpovídající skutečnosti, že základem hmoty je energie. Nebo když věříš v boha, tak bereš jako pravdivé či odpovídající skutečnosti, že bůh existuje. Tohle se při víře děje a tohle dění jsem popsal. Pochopit můj popis ovšem tak, že tvrdím, že víra je něco, co je "pravdivé z podstaty věci", to už vyžaduje nižší než průměrné IQ.
Poukaz na fakta není žádné argumentační dno. Rysy tvého projevu o tobě hovoří, ať si to přeješ nebo ne.
Díky své vnitřní nesvobodě, vnitřnímu diktátu musíš dělat věci, které normální člověk dělat nemusí a nepotřebuje. Na vážném vypořádávání se s tvrzením, které bylo proneseno nevážně, v legraci, není nic logického. Je to pro tebe obyčejná vnitřní nutnost, která se zdá, že nese rysy paranoie vzhledem k tomu, že své chování vysvětluješ tím, že se musíš před něčím chránit - čistit prostor apod. Mohl sis všimnout, že nikdo ten prostor čistit nepotřebuje, zatímco ty to potřebuješ.
To jsi tady právě předvedl, že tvé závěry závisí na vztahu k tomu, s kým debatuješ. Najednou, když se uváží i Krudox, už pro tebe není teismus diagnózou.