To, co ještě není prozkoumáno a vysvětleno, či experimentálně
dokázáno, je protorem pro fantasty tvořící různé hypotézy, mezi které
patří i hypotéza o věčnosti a o všemocných bytostech, schopných
manipulovat přírodní zákony.
Například se Fred Hoyle, ještě před 70. lety, posmíval představě se
rozpínajícího Vesmíru a počátek expanze Vesmíru nazval posměšně
velkým bácnutím. I velký Einstein, v zajetí doby svého mládí, dlouho
odmítal teorii rozpínání Vesmíru.
Info: Zastávali Steady-State-Theorii, podle které (zjednodušeně) se Vesmír
nemění a nová hmota-energie vzniká nepřetržitě kondenzací vesmírného
vakua, aby se po čase zase do toho vakua vrátila.
No a do dneška jsou (v boha) "věřící" jistí (oni nevěří, oni ví
!!), že Země je placatá a že Noe přistál se svou archou na Araratu.
Pobožní zpochybňují vše, co není zapsané v knize pohádek, zvané biblí.
A když je tam napsané, že bůh stvořil v jednom dni statisíce druhů
zvířat, ... tak je ten jeden den najednou libovolně dlouhým časovým
intervalem,
Náboženství je v tomto smyslu cestou do pravěku, do animální
nevědomosti ....
Je to smutné, ale nedá se to "lámat přes koleno". Rozum a vědění jsou
zřejmě vzácné ingredience, někteří nemají to první, nebo to druhé a
není málo takových co nemají ani jedno z obou.