Já také psal o životním optimismu, tj. optimismu jakožto habituálním postoji. Ne o momentálním optimismu založeném na posouzení vývoje situace na základě dat. Samozřejmě existují různé míry šíře důvěry, ale o to tu nejde, podstatou mého sdělení je to, že všechny takové důvěry a naděje jsou iracionální. Přesto jsou ale platné.
Nevim jaké máš životní zkušenosti, ale já jsem v životě poznal
několik své partnery/manžely podvádějících žen, a věru žádná z nich
se ve společnosti nechovala jako "LACINA KURVICI SE PICA". Podle nějakého
takového chování nevěru nepoznáš.