Uvedl jsem přece příklady pocitů, které vyjadřují skutečný stav věcí, tj. pravdu: pocit již viděného, pocit že jsi něco zapomněl, pocit že někde děláš chybu (třeba při matematickém výpočtu, nebo při úvahách) - v případě, že jsi opravdu dané již jednou viděl, že jsi něco zapomněl, že někde děláš chybu. První typ pocitu tě může v zalesněném terénu upozornit na to, že se točíš v kruhu a to je přece kognitivní výkon. Podobně tě pocit může upozornit, že druhý člověk má vůči tobě nepřátelské úmysly nebo přímo že na tebe chystá útok (na základě tvé nevědomé percepce jeho řeči těla), nebo že ti na nějakém místě hrozí nebezpečí (též na základě nevědomé percepce onoho místa). Druhé dva typy pocitů ti mohou pomoci korigovat jednání či myšlení (směr úvah). Za zmínku stojí i to, čemu se říká "mít na to čuch", např. někteří úspěšní byznysmeni se řídí svou intuicí, jak přiznávají (opět nevědomě zpracované informace-signály). To je jenom pár příkladů ilustrující, že pocity jsou součástí kognice. Poznání nepřichází jen skrze smysly a intelekt, ale také skrze cit.