To je všechno dobře popsáno tady:
Podle veršů 16-18 Deuteronomia 31 se Jahve setkal s Mojžíšem a jeho jmenovaným nástupcem Jozuem u „stánku setkávání“ a řekl jim, že po Mojžíšově smrti izraelský lid nedodrží smlouvu, kterou s ním Jahve uzavřel, a bude uctívat bohy zemí, které obsadil. Jahve řekl Mojžíšovi, aby zapsal slova písně a naučil ji komunitu, aby byla „mým svědkem proti synům Izraele“. 22. verš uvádí, že Mojžíš učinil, jak mu bylo přikázáno, a ve 30. verši pak „přednesl celému shromáždění Izraele slova této písně až do konce“.
Píseň začíná exordiem (verše 1-3), v němž jsou nebe a země svolávány, aby slyšely, co má básník vyslovit. Ve verších 4-6 je definováno téma: je jím spravedlnost a věrnost Jahveho vůči jeho zkaženému a nevěrnému lidu. Verše 7-14 líčí prozřetelnost, která Izrael bezpečně provedla pouští a dala mu bohatou a úrodnou zemi. Verše 15-18 jsou věnovány nevěrnosti Izraele a jeho upadnutí do modloslužby. Toto selhání přimělo Jahveho, aby mu pohrozil (verše 19-27) národní katastrofou a téměř zánikem národa. Verše 28-43 popisují, jak se Jahve rozhodl promluvit k Izraelitům skrze krajní nouzi, přivést je k lepšímu smýšlení a dopřát jim vítězství nad nepřáteli.
Ve svitku Tóry je píseň zapsána zvláštním uspořádáním, ve dvou souběžných sloupcích.