Zjevně nevíš, co je to introspekce. Ta se nijak netýká ani stavu ani
víry. Úrovní introspekce jsem mínil šíři poznání, tedy jak hluboko do
psychiky až člověk pronikl. Poznatky introspekce jsou popsány třeba v
budhismu, ale potvrdit nebo případně vyvrátit je může jenom ten, kdo ve
svém zkoumání sebe sama došel tak daleko jako ten Budha (ten k tomu sám
vyzývá, že mu nemáš jen slepě věřit, ale že si to máš všechno
osobně ověřovat).
U lásky k bližnímu, u vztahu k objektům není řeč o existenci nějaké
entity. Nechápu ostatně, proč si furt zaměřený na nějakou entitu, o
které jsem ti už nesčetněkrát řekl, že neexistuje. 
To jsi nic nevysvětlil. Nedává smysl označovat jí za parazita.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
