úplně stejně to dělá věřícíc kardiolog křesťan. V ten moment se stává odborníkem, který chce udělat vše pro svého pacienta. A tak je to správně. Jeho víra ho posiluje, ale není překážkou v odborné práci. NIc jiného jsem nikdy netrvdila.
úplně stejně to dělá věřícíc kardiolog křesťan. V ten moment se stává odborníkem, který chce udělat vše pro svého pacienta. A tak je to správně. Jeho víra ho posiluje, ale není překážkou v odborné práci. NIc jiného jsem nikdy netrvdila.
ad ratka:
.."úplně stejně to dělá věřícíc kardiolog křesťan. V ten moment
se stává odborníkem, který chce udělat vše pro svého pacienta. A tak je
to správně. Jeho víra ho posiluje, ale není překážkou v odborné práci.
NIc jiného jsem nikdy netrvdila"..
kardiologa neposiluje Buh, ale jeho sebevedomi a trenink - Buh je v te rovnici
jen fiktivni promenna, ktera nema na vysledek zadny vliv.. sama jsi uvedla, ze
kardiolog se stava odbornikem az v momente, kdy viru odlozi - jestli Buh
nepomaha vest skalpel, pokud neupravuje hydrodynamiku krve, pak v te mistnosti
proste neni.. ono "posílení" je jen psychologicky doping pro nejiste - pokud
odbornik potrebuje neexistujici entitu, aby se citil silny, je to spis projev
jeho vnitrni nestability
no a? Ten kdo mi bude tvrdit jak je 100% stabilní je naivní narcista co si nevidí na špičku nosu. Raději se nechám operovat člověkem který o své práci přemýšlí a hledá slabá míst nž někým co vše ví, všude byl a všecko umí.
ad ratka:
.."no a? Ten kdo mi bude tvrdit jak je 100% stabilní je naivní narcista co
si nevidí na špičku nosu. Raději se nechám operovat člověkem který o
své práci přemýšlí a hledá slabá míst nž někým co vše ví, všude
byl a všecko umí"..
hledani slabych mist v praci je soucasti vedecke metody, nikoliv nabozenske
pokory - chirurg nehleda chyby proto, ze veri v Boha, ale proto, ze rozumi
statistice a biologii - pokud potrebuje Boha, aby si uvedomil, ze muze udelat
chybu, pak mu chybi zakladni odborna sebereflexe, nikoliv vira.. tvrdis, ze 100%
stabilita je narcismus? ne, je to vule k moci nad vlastnim strachem
Právě. Také se kdysi kdosi zeptal Lemaitra jato dělá coby duchovní a
vypracoval bibli odporující model "praatomu", pozděj Fredem Hoyle
pojmenovaný Big Bang. A Lemaitre měl odvětit "když se zabývám kosmologií,
jako astrofyzik, tak jsem kosmologem a když se zabývám náboženstvím, tak
jsem knězem". Zřejmě v tom neviděl problém.
A pozděj, po WW2, napsal tehdejšímu Vatikánu, který prohlašoval, že
Lemaitrova teorie je jasný důkaz existence boha, že tomu tak není.
Souhlasím, věda a víra se nijak neruší. Taky v tom nevidím problém.
Akorát to není běžné, je to spíš jen výjimka.
Jan Hus byl zavražděn za kritiku nenažranosti kléru a Lemaitre přežil bez
úhony za za opravu keců z bible.
Tady se setkáváme s problémem jak dát pobožnosti člověka nějakou
hodnotu mezi nulou a 100%. Tak nějak jako hodnotu IQ.
Nevím jestli můžeme například o někom říct, že je pobožným z 20%,
ateistou z 10% a zbylých 70% je neutralistou.