Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad visitor77:
pokud tvrdis, ze tva entita ovlivnuje genetiku a metabolismus, ale odmitas definovat fyzikalni korelat teto interakce, tak rezignujes na vedu - v biochemii neexistuje "kvalitativní změna organizmu" bez kvantitativni zmeny v molekularni strukture - tve odvolavan se na "moc Boha" je jen semanticky azyl pro tvou ignoranci.. tvrdit, ze Buh men psychiku skrze "naplnění Duchem", je opet jen kruh v dokazovani - to, co ty nazyvas "metanoiou", je v neurovede standardni zmena neuronalni plasticity vyvolana sugesci, socialnim tlakem nebo kognitivnim preramovanim - vkladat do tohoto procesu "Ducha" je logicky nadbytecne – tvuj Buh je zde jen metafyzickym parazitem na prirozene schopnosti mozku menit sve nastaveni.. jinak tvrdit, ze Buh ovlivnuje "hormony štěstí", je fakt sileny - pokud by k teto produkci dochazelo vlivem nehmotne entity, muselo by dochazet k poruseni zakona o zachovani energie v synapsich - jelikoz nic takoveho nepozorujeme, je tvuj tichy gentleman jen biochemicky podminenou halucinaci

domnívám se že nedostatek lásky může vyvolávat různé genetické změny, které se předávají z generace na generaci ve formě úzkostných poruch.

Studii neznám, ale zajímá se tématem epigenetika.
Tohle říká ai.
Nedostatek lásky, citelné citové odloučení nebo trauma v dětství ovlivňují genetiku nikoliv změnou samotné sekvence DNA, ale prostřednictvím epigenetiky – mechanismu, který určuje, které geny budou aktivní a které „ztichnou“. Dlouhodobý stres z nedostatku bezpečí a lásky může změnit způsob, jakým tělo čte genetické instrukce, což má dopad na duševní i fyzické zdraví.
Změny v genové expresi způsobené nedostatkem lásky a traumatem se mohou přenášet i na další generace (transgenerační přenos traumatu).

Přičemž nedostatek lásky či citové strádání se může projevit jako negativní vlid nejen v dětství nýbrž i v průběhu života a způsobit úzkosti či deprese, nebo alergie, které zdedí potomek.

ad ratka:
epigenetika popisuje, jak materialni faktory (kortizol, oxytocin, neurotransmitery) ovlivnuji methylove skupiny v DNA - to, co nazyvas "nedostatkem lásky", je v biologii meritelny stav biochemicke deprivace - vkladat do tohoto ciste materialniho a evolucne popsaneho procesu "Ducha" nebo "Boha" je logicky nadbytecne.. pokud mechanismus transgeneracniho prenosu traumatu funguje skrze epigeneticke markery vyvolane stresem, pak je tvuj Buh v teto rovnici opet jen metafyzickym parazitem - k popisu aktivace genu nepotrebujeme stvoritele, staci nam endokrinologie - pokud mechanismus staci k vysvetleni nasledku, je jakakoliv nadprirozena pricina ontologicky nulova

to si nedovedu představit, jak laboratoř či endokrinologie nahradí nedostatek lásky či odstraní mechanicky deprivaci.

Podle mě je možná náprava jen a pouze láskyplným zacházením či hledáním (intenzivním) jak tyto defekty lásky naplnit. Nikoliv že si dám nějaký lék nýbrž že tuto lásku doopravdy pocítím a tím se vymaním z působení deprivace či úzkostí. To že mi (teoreticky) někdo řekne že je to biochemický efekt a mám jít za endokrinologem pro léky mi nijak nepomůže.

Bůh je láska, tedy nedotatek lásky je nedostatek Boha. LIdé si stěžují, že ten a onen je nemiluje, že zažívají depresivní či úzkostné momenty a přitom odmítají lásku (Boha). Jsou zaseknutí sami v sobě.

Bůh je láska, tedy nedotatek lásky je nedostatek Boha....áno, všetky problémy človeka v tomto svete je nedostatok lásky, niekedy akoby ani láska neexistovala - vieme dobre, že nedostatok lásky znamená svojím spôsobom aj deštrukciu psychiky, metabolizmu, imunity, a následne i choroby - i nádorové, i v krajnom prípade i sebevražda...je to zaujímavé, ako láska ovplyvňuje život človeka po všetkých stránkach - v nedostatku lásky k sebe, k iným, vedie aj k sebevraždám, k eutanázii, ako to čítame v posledných dňoch u danej slečny v Španielsku - čítal som jej prípad - len nedostatok lásky (viacnásobné znásilnenie, neláska od rodičov, blízkych) - proste duchovný kolaps slečny, ktorá požiadala o eutanáziu, a španielsky právny systém eutanáziu povolil, čo je podivuhodné..­.stačila jej len trochu lásky od rodičov, príbuzných, priateľov, a veci by šli inou cestou...láska zachráni všetko, lebo je v nej integrovaný Boh...

Domnívám se že tak jednoduché to není, rodiče ji milovali i přátelé. Ještě před znásilněním měla slečna velké problémy, asi byl ai autistka... bylo tam toho víc, znásilnění to zhoršilo. Ani milující rodiče nepomůžou pokud sám člověk si nechce nechat pomoc.

ale souhlas že se jednalo o trauma z dětsví a nefunkční rodinu:

Castillová se podle deníku El País narodila do dysfunkční rodiny a kvůli duševním problémům a závislostem rodičů velkou část dětství a dospívání trávila v dětských domovech. Sama žena uvedla, že vše odstartovalo v roce 2022, kdy se stala obětí sexuálního násilí. Po užití kokainu se pak 4. října toho roku pokusila o sebevraždu skokem z pátého patra budovy.

Proběhla velká právní bitva s rodinou a zejména s otcem:
Castillová požádala o provedení eutanazie v roce 2024 a úřady zákrok povolily po prošetření případu garanční komisí. Eutanazii měli lékaři provést 2. srpna téhož roku. Tomu však zabránil otec ženy, kterého v jeho snaze podporovala katolická a křesťanská sdružení.

Otec Castillové tvrdil, že jeho dcera není v takovém duševním stavu, aby mohla o eutanazii sama požádat. To ale soudy odmítly.

Bůh je láska, tedy "nedostatek lásky" .{color: red} je nedostatek Boha

"Jaké lásky?"
Bůh je láska - je přece něco jiného než lidská láska, ne? (aspoň tak se vyjadřuje visitor77)

Je to popsané v Bibli ale i zdravý selský rozum řekne že je to stav vyváženosti, kde jsou si všichni a všechno vzájemně prospívající a tedy nekořistící jeden na druhém. Je to i stav vnitřního naplnění a smyslu, že jsem na svém místě a dělám to co dělat mám. Pavel píše co je to láska v listu Korintským, lze každý výraz rozebrat. A taky Ježíš na HOře blahoslavenství kázal jak jednat v lásce. Nebát se ani negativních prožitků, pláče a ústrků protože vše bude naplněno a napraveno v Kristu. Tedy nebýt mstivý, hněvat se, závidět jen proto že mám pocit křivdy ... naopak zachovávat pokoj.

To říkají i psychologové. Člověk je tím více psychicky zdravý, čím více je vyrovnaný, což znamená v čím menší míře je egocentrik, tj. čím větší má pozitivní vztah k objektům (čím pozitivnější je, tím větší sounáležitost s je nimi pociťována).
Třeba to Ježíšovo kázání na hoře představuje výtečnou znalost fungování psychiky.

Bůh je láska - je přece něco jiného než lidská láska, ne? (aspoň tak se vyjadřuje visitor77)..asi nepozorne čítate! - Boh je láska, a on ako láska je v nás, čiže v nás nie je naša láska, ale je to Boh, ktorý je láska...láska v nás je Božia láska - Boh!

V nás je nejen boží láska, ale i boží slepé střevo, boží konečník, boží kosti, boží paraziti ... teda podle kreacionistické ideologie.

ad ratka:
to, ze k vymaneni se z uzkosti potrebujes "lásku doopravdy pocítit", je fakt o zpusobu aktivace tve biochemie - laskyplne zachazeni je vnejsi podnet, ktery tvemu mozku spousti kaskadu neurotransmiteru.. skutecnost, ze tento proces vyzaduje interpersonalni kontakt a nikoliv jen tabletu, je evolucne dany mechanismus socialnich savcu, nikoliv dukaz metafyzickeho zasahu.. pokud se pusobeni Boha projevuje vyhradne skrze standardni psychosocialni interakce, pak je v popisu reality redundantni - k popisu vyleceni z deprivace skrze lasku staci psychologie a biologie

To nepopírám že postačí, neznám nějaké vědecké studie které by sledovali jaká metoda je účinnější. Zda stačí psycholog a biolog nebo zda úzkostný či deprivovaný člověk musí opravdu lásku pocítit, prožít, mít. A láska jak jsme si řekli je Bůh.

ad ratka:
tim vsak rezignujes na jakykoliv dukaz existence nezavisle entity - pokud Buh je Laska, pak je slovo Buh v popisu vesmiru naprosto nadbytecne - stejne jako visitor jsi vzala biologicky a socialni proces (lasku) a prejmenovala ho na "Boha", coz neni teologie, ale vokalni projev potreby po posvatnem oznaceni pro prirozene jevy..

Nemyslím že láska je až tak přirozená. Pozorujeme často nedostatek lásky, takže kdyby byla biologicky podmíněná, byla by automaticky přítomná a nemuseli bychom být frustrovaní či nějak ukřivdění :-)) TAky je překvapivé, že zrovna u nás se žije dobře, v míru a dostatku a přesto potkávám hodně frustrovaných lidí co si problémy přidělávají sami. O lásku je třeba pečovat, usilovat a snažit se v ní žít.

Tak například chválením "Boha" se do člověka dostávají pozitivní myšlenky a slova, o což ateisté bývají ochudobněni - vlastní zkušenost :-). .

vybírám vnoučata z vany, musím běžet. přeji hezký večer.

bacha ať ti neuplavou do Černého moře

ad ratka:
.."nemyslím že láska je až tak přirozená. Pozorujeme často nedostatek lásky, takže kdyby byla biologicky podmíněná, byla by automaticky přítomná a nemuseli bychom být frustrovaní či nějak ukřivdění :-)) TAky je překvapivé, že zrovna u nás se žije dobře, v míru a dostatku a přesto potkávám hodně frustrovaných lidí co si problémy přidělávají sami. O lásku je třeba pečovat, usilovat a snažit se v ní žít"..
podle tve logiky by i zrak ci sluch nemely byt biologicky podminene, protoze existuji lide slepi ci hlusi - skutecnost, ze v populaci pozorujeme deficit nejakeho biologickeho procesu (lasky/emocí), neni dukazem nadprirozena, ale dukazem patologie, deprivace nebo evolucni variability - tvrdit, ze nedostatek lasky dokazuje Boha, je stejny nesmysl, jako tvrdit, ze existence tmy dokazuje boha Apollona.. to, te o lasku je treba "pečovat a usilovat", je fakt o neuroplasticite a socialnim uceni a nikoliv o metafyzice.. i svaly rostou jen tehdy, kdyz o ne "pečuješ" cvicenim a neznamena to, ze biceps je nadprirozena entita - zamenujes usili o udrzeni biologickeho stavu za dukaz existence mimoprostoroveho stvoritele

Anóbrž "jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá".

Promiň, to jsme si neřekli, to říkají pouze lidé v zajetí náboženské ideologie.
Z depresí a z úzkostí ti pomůže přítel, sourozenec, rodič, prarodič, dobrá kniha, film, možná i nějaký sutanáš, ale sotva neexistující entita.