To vůbec není pravda. Spoléhání se na činitele, který vím, že působí, je správné. Spoléhání se na něco, co vím, že funguje, je správné. A to bez ohledu na to, jestli si to působení vykládám správně, anebo ne. Děláme to běžně všichni. Ti mistři by dělali správně, že by se spoléhali na toho boha, jelikož by se tím spoléhali na instinkt a instinktu je jedno, jak si ho kdo vykládá. On bude fungovat, když mu bude dán prostor, když bude respektován jako činitel, a to ti mistři právě učiní svým spoléháním se na toho boha.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Teologie takového boha by potom byla
popisem instinktu.
