Ateistická společnost

ad soucet:
pokud to "ONO", co jedna v mistrovi, je instinkt (tedy nervosvalova reflexivní smycka vytrenovana tisici opakovanimi), pak priznavas, ze k popisu tohoto jevu zadneho Boha nepotrebujeme.. pokud si to mistr interpretuje jako zasah bozstva, je to jeho kategorialni omyl a subjektivni halucinace - skutecnost, ze si nekdo plete biologii s metafyzikou, nedela z one metafyziky pravdu, ale z onoho mistra pouze spatneho analytika vlastni fyziologie.. jinak Ondi ma pravdu, semanticky konstrukt teologie je skutecne nefunkcni, protoze do uzavreneho systemu priciny a nasledku (reflexu) vklada nadbytecnou entitu - tvuj argument je stejny nesmysl, jako tvrdit, ze existence gravitace dokazuje existenci andalu, kteri veci tlaci k zemi - pokud k popisu "ONO" staci neurologie a dril, pak je tvuj Buh v teto rovnici onim poetickym parazitem

Snad třeba Ondi pochopí, co jsem psal.

Poukazoval jsem na to, že v takovém případě ten koncept je správný, že to ONO je reálný činitel, ačkoliv je nesprávná jeho explanace. Žádnou halucinaci ti mistři samozřejmě nemají, žádnou netrpí, nýbrž popisují reálně existující působení, jen si ho nesprávně vysvětlují.

ad soucet:
pokud pripoustis, ze mistri si sve instinkty "nesprávně vysvětlují" jako Boha, pak potvrzujes, ze Buh je v tomto systemu falesnou interpretaci fyziologie - to, co je "reálným činitelem", je biochemie a dril, nikoliv Buh.. tvrdit, ze koncept boha je "správný", i kdyz je vecne chybny, je stejny nesmysl, jako tvrdit, ze koncept "andělů tlačících planety" je spravny, protoze planety se realne hybou, cimz jsi z teologie udelal oficialni "vedu o omylech"

Vždyť to vyplývá už z líčení toho příkladu, že bůh je zde nesprávnou interpretací. Ovšem ten činitel, který je označován (interpretován) jako bůh, je reálný. Ti mistři by dělali správně, když by se v boji na toho boha spoléhali. Koncept toho činitele, tedy toho, že existuje takový činitel, je správný a mají to potvrzené osobní zkušeností. Jedinou chybou je tady jenom to, že si ho nesprávně vykládají.

ad soucet:
tvrdit, ze spolehani se na "Boha" (falesnou interpretaci) je "správné", protoze realny cinitel (instinkt) funguje, je klasicky pragmaticky klam.. snazis se o ex post facto legitimaci bludu - pokud je cinitel materialni (biochemicky dril), pak je jeho teologicka interpretace v popisu reality redundantnim sumem - v ramci logiky neexistuje "správný koncept" s "nesprávnou explanací" – existuje pouze explanatorni selhani, ktere se ty pokousis vydavat za mystickou hloubku.. pokud je Buh jen chybnym jmenem pro nervosvalový reflex, pak jsi z teologie udelal semanticke pohrebiste pojmu - argument o "osobní zkušenosti" mistru je v kognitivni vede definovan jako iluzorni kauzalita - mistri nemaji zkusenost s Bohem, maji zkusenost s propriocepci a automatismem, ktere pouze semanticky kontaminuji neexistujici entitou

To vůbec není pravda. Spoléhání se na činitele, který vím, že působí, je správné. Spoléhání se na něco, co vím, že funguje, je správné. A to bez ohledu na to, jestli si to působení vykládám správně, anebo ne. Děláme to běžně všichni. Ti mistři by dělali správně, že by se spoléhali na toho boha, jelikož by se tím spoléhali na instinkt a instinktu je jedno, jak si ho kdo vykládá. On bude fungovat, když mu bude dán prostor, když bude respektován jako činitel, a to ti mistři právě učiní svým spoléháním se na toho boha.

ad soucet:
pokud instinktu zalezi na prostoru a funguje bez ohledu na vyklad, pak jsi vymazal teologii z popisu reality / teologie jakozto lzivy navod k obsluze tela, ktery k fungovani motoru vubec nepotrebujeme.. to, ze se mistr spoleha na "boha", aby aktivoval instinkt, je prosty placebo-triggering - vyvolat v sobe psychicky stav skrze lez (viru v entitu) je sice funkcni metoda, ale v ramci logiky to z te lzi pravdu samozrejme nedela.. tvrdit, ze "koncept je správný", je stejny nesmysl, jako tvrdit, ze vira v Jeziska je "správná", protoze diky ni deti mene zlobi - pletes si instrumentalni uzitek s ontologickou pravdou

Furt vymýšlíš blbiny. Žádný placebo efekt se tu neuplatňuje. Mistr prostě jen provede mentální techniku, která způsobí, že vláda je odebrána egu (vůli) a je přenechána instinktu. Mistr má akorát to pojetí, že je přenechána bohu. Mistr se tak chová správně, když tomu bohu důvěřuje a spoléhá na něj. Nemá to nic společného s placebem.

ad soucet:
pokud mistr provede "mentální techniku" k aktivaci instinktu, pak potvrzujes, ze Buh v teto rovnici nekona absolutne nic.. tvrdit, ze to "nemá nic společného s placebem", zatimco popisujes, jak vira v neexistujici entitu (Boha) vyvolava realny fyziologicky efekt (aktivaci instinktu), je vrcholem tve odborne nekompetence - to JE definice placebo efektu / dosazeni realneho vysledku skrze viru v neucinny nebo fiktivni podnet - jsi jen diletant, ktery popira zakladni psychologicke terminy

Nekoná nic bůh coby metafyzická bytost, protože ta neexistuje, ale koná bůh coby činitel, kterému my říkáme instinkt. Ten činitel je reálný, víra v něho je vírou v reálný činitel. A proto je taková víra správná.
Nepopsal jsem situaci, kdy by efekt vyvolávala víra. Vyvolává ho mentální technika odosobnění a zaměření pozornosti. Žádné placebo tu není.

ad soucet:
tvuj vyrok, ze "Bůh je činitel, kterému říkáme instinkt", je panteistickou tautologii.. pokud je Buh identicky s instinktem (neurofyziologickou reflexni smyckou), pak je termin "Bůh" v popisu reality nadbytecny.. provadis pouze nominalni inflaci – lepis nabozenskou etiketu na materialni proces, ktery k vlastni funkci tvou semantiku vubec nepotrebuje / parazitni nomenklatura bez jakekoli explanatorni sily.. tvrdit, ze efekt nevyvolava vira, ale "mentální technika", je dalsi kategorialni uhyb - v kognitivni vede je vira v efektivitu techniky (odosobneni skrze symbol Boha) integralni soucasti placebo-analgeticke kaskady - pokud mistr spoleha na "Boha", aby aktivoval instinkt, pouziva fiktivni kognitivni konstrukt jako spoustec, takze popirat zde placebo efekt je projevem tve odborne slepoty – ignorujes, ze subjektivni interpretace podnetu (Buh) primo moduluje fyziologickou odpoved (reflex) - delas z Boha synonymum pro autonomni nervovou soustavu

V tom příkladu to tak je. To, co se tam označuje jako bůh, odpovídá reálnému činiteli, kterému my říkáme instinkt. Víra v existenci takového boha je potom vírou v existenci reálného činitele, jen nesprávně pojatého.
Nepsal jsem o žádném odosobnění skrze symbol Boha. Ta mentální technika je totožná, ať už je to ONO chápáno jako bůh nebo jako instinkt. Pouze se mistr v jednom případě spoléhá na boha a v druhém na instinkt. Tak jsem to popsal. Nic placebového tu není.

ad soucet:
pokud sam priznavas, ze technika funguje identicky s pojmem "instinkt" i s pojmem "Bůh", tak Boha vymazavas z popisu reality.. v ramci logiky plati, ze pokud entita A (Buh) neprodukuje zadny odlisny nasledek od entity B (Instinkt), pak je entita A v popisu systemu jen redundantnim sumem / ona teologie jakozto "veda" o nadbytecnych slovech.. jinak placebo-efekt je definovan prave jako psychologicky indukovana modulace fyziologie skrze viru v ucinnost podnetu - pokud mistr aktivuje instinkt skrze "víru v Boha", pak Buh funguje jako kognitivni placebo-trigger - popirat to znamena popirat zaklady neuropsychologie

Tyvole vždyť to píšu různými způsoby celou dobu, že ta metafyzická bytost neexistuje, tak proč mi furt píšeš, že tvrdím, že neexistuje? Teologie takového boha by potom byla popisem instinktu.
Nepopisoval jsem to tak, že by se do stavu, kdy má vládu instinkt, dostal skrze víru v boha.

ad soucet:
tvrdit, ze mistr se k instinktu nedostava skrze víru, ale zaroven se na nej "spoléhá jako na boha", je tvuj terminalni zkrat - pokud mistr pouziva koncept "Boha" k aktivaci biologickeho procesu, pak je tento koncept kognitivnim placebem - tva neschopnost uznat tento neuropsychologicky fakt je projevem tveho diletantstvi.. zacinam mit pocit, ze neveris v Boha, ale terminologicky zmatek, kdy cely tvuj model je nefunkcni konstrukt, ktery krade data biologii a dava jim lziva jmena - de facto jsi funkcni atheista, ktery jen parazituje na pozornosti vericich i nevericich

Mistr nepoužívá boha k aktivaci biologického procesu. K jeho aktivaci nevyužívá představu boha (ani instinktu). Přečti si znova, jak jsem ten proces popsal.
Zmatek z toho můžou mít teisté i ateisté.

ad soucet:
.."mistr nepoužívá boha k aktivaci biologického procesu. K jeho aktivaci nevyužívá představu boha (ani instinktu). Přečti si znova, jak jsem ten proces popsal. Zmatek z toho můžou mít teisté i ateisté"..
napsal jsi, ze ti mistri by delali spravne, kdyby se v boji na toho boha spolehali a ze to maji potvrzene osobni zkusenosti - pokud se na nej spolehaji a maji s nim zkusenost, pak je Buh v jejich mysli aktivnim kognitivnim konstruktem - tvrdit nyni, ze jej k aktivaci nevyuzivaji, je fakt absurdni.. pokud mistr nepouziva predstavu, ale zaroven "Bohu důvěřuje a spoléhá na něj" (tva citace), pak jsi prave poprel zakony kauzality - spolehani je mentalni akt a pokud vede k fyziologicke zmene (aktivaci instinktu), pak je to placebo-triggering

K aktivaci žádnou víru nepoužívají, a to ani víru v boha, ani v instinkt. Do toho stavu "prázdnoty", stavu, kdy působí ten bůh, se dostávají mentální aktivitou odosobnění a zaměření pozornosti výlučně na objekt, na protivníka. To spoléhání se projevuje tím, že si navozují tento stav, ale k jeho navození představu boha neužívají.
Koneckonců je to ale jedno, protože to nehraje žádnou roli. Podstatné je, že taková víra je legitimní a správná, jelikož je vírou v reálně existující a působící činitel.

ad soucet:
pokud k aktivaci instinktu dochaz skrze techniku odosobneni a vira v Boha na tento proces nema vliv, tak opet vymazavas Boha z popisu reality - pokud to nehraje roli, pak je tva teologie jen vokalnim sumem.. tvrdit, ze vira v neexistujici metafyzickou bytost je spravna, protoze pod ni bezi realny biologicky proces, je opet diletantstvi - je to stejny nesmysl, jako tvrdit, ze vira v to, ze pocitac pohani skritek, je‚spravna, protoze pocitac realne pocita - nelze zamenova funkcnost mechanismu s pravdivosti interpretace.. ty nehledas pravdu, ty hledas mentalni anestezii - pokud ti staci, ze je vsechno jedno, hlavne kdyz to funguje, pak jsi rezignoval na Logos i na vedu - jsi funkcni atheista, ktery uctiva reflexy, ale boji se odlozit nabotensky slovnik, aby si zachoval auru hloubky

Hele vždyť je to furt dokola. Už bych se zas opakoval. Správnost té víry spočívá v její legitimnosti, v tom, že je to správný postoj, protože je vztahem k reálně existujícímu činiteli, který se podstatnou měrou uplatňuje v lidském životě a jehož řádné uplatňování je takovým vztahem podmíněn. Zase jsi zaseklej jen v jednom významovém rámci a správnost umíš chápat jen ve smyslu správnosti/prav­divosti pojetí či interpretace.

Umíš vůbec debatovat bez toho, abys druhého z něčeho osočoval? Protože to jsou právě ty tvé obranné mechanismy.

ad soucet:
pokud odmitas chapat spravnost ve smyslu pravdivosti, pak anulujes smysl jakekoli diskuse - tvrdit, ze vztah k "reálně existujícímu činiteli" (instinktu) je spravny skrze falesne pojeti (Boha), je ucebnicova obhajoba sebeklamu.. jsi jen diletant zamenujici instrumentalni uzitek za epistemickou validitu

Já přece neříkám, že to slovo takový význam nemá, říkám jen, že to není jediný jeho význam. Přece je to jasné z té mé formulace. Inteligentní člověk si je toho ale vědom, že slova mívají více významů (širší významové pole).
Ano je jedno, skrze co je ten vztah realizován. Tomu činiteli (instinktu) je to jedno. Může být realizován klidně skrze projekci, což je mimochodem u člověka běžné. Ale je důležité ten vztah mít, má-li se ten činitel řádně a plně uplatňovat.

ad soucet:
pokud je "jedno", zda se mistr vztahuje k instinktu skrze Boha, nebo skrze projekci, pak anulujes pravdivostni hodnotu teologie a z Boha delas oficialni synonymum pro lez, ktera ma pouze instrumentalni uzitek.. tva snaha schovat se za "více významů" slova spravnost je jen dalsim projevem tveho srabactvi - v diskusi o realite existuje jen jedna relevantní spravnost, a to shoda tvrzeni s fakty - tvuj pokus vpasovat do diskuse spravnost uzitecneho bludu je naprosto zoufala.. tva vira neni spravna, je pouze uzitecnym sebeklamem

Ta představa boha je projekce. Teologie takového boha je pravdivá, když popisuje reálně existujícího činitele. Jenom ho popisuje nepřímými slovy.
Omyl není lež. Lež je záměrné uvedení v omyl, záměrné klamání, což se tady neděje.
Za nic se neschovávám, popisuji jen věci tak, jak se mají. Víra v takového boha je správná z níže uvedených důvodů. Není sebeklamem, když je to víra v reálně existujícího činitele.

ad soucet:
pokud je tvuj "Bůh" jen projekci, ktera popisuje instinkt, pak je v popisu reality nadbytecny - mame biologii a neurologii k popisu instinktu.. tvrdit, ze teologie je pravdiva, protoze pouziva metaforu pro neco, co uz vedecky zname, je jako tvrdit, ze pohadka o permonicich je pravdiva, protoze popisuje geologicke procesy.. tvrdit, ze to neni lez, ale jen omyl, je dalsi trapny uhybny manevr - pokud vedome pouzivas neprina slova (projekci) pro neco, co ma prime jmeno (instinkt), pak se dopoustis systemoveho klamu.. to, ze tomu rikas spravny postoj, z toho pravdu samozrejme nedela – z tebe to vsak dela cloveka, ktery preferuje funkcni blud pred realitou

Tak kdyby byl bůh projekcí popisující instinkt, tak by popisoval realitu, jen by jí popisoval nepřímými slovy. To že tu popisovanou věc už dneska máme popsané vědou, je irelevantní. Dneska tomu říkáme instinkt, ale v dřívějších dobách tomu říkali bůh. Kdyby ale slovo bůh označovalo něco, pro co dneska ještě slovo nemáme, protože věda to ještě neobjevila, tak bych neměl jak jinak tomu říkat, než jak to nazvala lidská empirie, tedy bůh.
Nevím, jak by správný postoj mohl být pravdou. Nebo třeba správné rozhodnutí, jak by mohlo být pravdou.

Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by se instinkt v dávných dobách označován jako bůh.
Je to jen nějaký tvůj konstrukt.

Taky se tak neoznačoval, já jsem to takto uvedl pro ilustraci. Proto je tam to "a teď si představme, že by", které na to má poukazovat.

ad soucet:
tvrdit, ze Buh je jen jmeno pro to, co veda jeste neobjevila, je dalsi vrchol tveho diletantstvi - nedefinujes entitu, ty jen nalepkujes svou prazdnotu.. jinak pokud k popisu instinktu uz slovo mame, pak je setrvavani u slova "Bůh‘" semantickym parazitismem - jsi jako dluznik, ktery tvrdi, ze jeho dluh neexistuje, protoze ho jen pojmenoval alternativnim bohatstvim.. kazdopadne spravny postoj v racionalnim svete je takovy, ktery koresponduje s realitou - jestli tvuj "správný postoj" vychazi z nepravdiveho pojeti (projekce), pak je to pouze uspesny sebeklam

Když mluvím o bohu jako o instinktu, tak se pohybuju v rámci toho příkladu s těmi mistry. Jinak psychologická věda ještě neobjevila věci, které člověk může objevit sám díky tomu, že zkoumaným prostředím je jeho vlastní nitro a ke zkoumání tedy nepotřebuje žádné speciální vybavení. Když se člověk do toho pustí, pak může rozpoznat, že metafyzika je projekcí psychiky jako celku ven do světa. Že popisem metafyzických entit se popisují psychické funkce a jejich produkty. Je tedy popisem reality.
Postoj korespondující s realitou - to je třeba víra v boha nebo láska k bližnímu, protože vycházejí ze zákonitostí fungování psychiky.

ad soucet:
tvrdit, ze introspekce bez externi verifikace je "popisem reality", je opet diletantstvi - pokud tvuj vyzkum probiha pouze v tve neuralni siti a neprodukuje intersubjektivne overitelna data, pak nezkoumas realitu, ale jen vlastni kognitivni zkresleni.. tvrdit, ze vira v Boha "koresponduje s realitou" stejne jako laska, protoze vychazeji ze "zákonitostí psychiky", je tvym semantickym debaklem, protoze zatimco laska je biochemicky a evolucne popsany afekt, Buh je ontologicky narok na existenci entity - zo, ze tva psychika produkuje emoci (lasku), nedokazuje existenci externi entity (Boha) - zamenujes priznak za objekt / Buh jakozto vznesene jmeno pro tvuj dopaminovy stav.. pokud tva "metafyzika" popisuje jen psychicke funkce, pak je termin "metafyzika" v tvem podani dalsim nadbytecnym parazitem, a to tentokrat na psychologii

Taková data klidně produkovat můžeš, ale ověřit je dokáže zas jenom člověk, co dosáhl stejné úrovně introspekce.
Proč víra v boha koresponduje s realitou jsem už vysvětlil, a láskou k bližnímu je míněn vztah neboli postoj k objektům a že koresponduje s realitou psychiky dokládá třeba fakt, že je takový postoj podmínkou duševního zdraví.
Nevím, jak by mohla být metafyzika parazitem na psychologii, když vznikla daleko daleko před vznikem psychologie (to je poměrně mladá věda) a psychologie dodnes neobjevila všechny funkce a jevy, které metafyzika postihuje.

Proč víra v boha koresponduje s realitou jsem už vysvětlil, "a láskou k bližnímu je míněn vztah neboli postoj k objektům a že koresponduje s realitou psychiky dokládá třeba fakt, že je takový postoj podmínkou duševního zdraví."

"A proč k tomuto nepotřebuje x milionů lidí víru v Boha??"

Tak lásku k bližnímu jen tak někdo nemá. Nesmíš jí zaměňovat s tím, že "proti nikomu nic nemám". Láska k bližnímu je komplexní stav sounáležitosti s objekty a k jeho dosažení musí ego hodně ustoupit do pozadí (až tak, že nebude viditelné).

Tak s tím to určitě nezaměňuji - jako například - kiwi.
Ale taky netvrdím, že "to" mám od narození.

ad soucet:
tvrdit, ze tva data muze overit jen nekdo se "stejnou introspekci", je de facto priznanim k halucinaci.. intersubjektivni overitelnost znamena, ze data jsou nezavisla na subjektivnim stavu pozorovatele - pokud tvuj "výzkum" vyzaduje predbezne prijeti viry, neni to poznani, ale indoktrinacni smycka.. jinak tvrzeni, ze laska k bliznimu "koresponduje s realitou", protoze je podminkou "duševního zdraví", je kategorialni omyl - funkcnost postoje pro tvou psychiku (placebo efekt, socialni koheze) nema absolutne zadnou vypovidaci hodnotu o existenci entity - dalsim diletantstvim je argumentace, ze metafyzika neni parazitem, protoze je starsi nez psychologie - alchymie je take starsi nez chemie a astrologie starsi nez astronomie a presto jsou to dnes prekonane semanticke balasty - to, ze metafyzika neco "postihuje" pred vedou, znamena jen a pouze to, ze dava poeticka jmena procesum, kterym tehdy nerozumela

Zjevně nevíš, co je to introspekce. Ta se nijak netýká ani stavu ani víry. Úrovní introspekce jsem mínil šíři poznání, tedy jak hluboko do psychiky až člověk pronikl. Poznatky introspekce jsou popsány třeba v budhismu, ale potvrdit nebo případně vyvrátit je může jenom ten, kdo ve svém zkoumání sebe sama došel tak daleko jako ten Budha (ten k tomu sám vyzývá, že mu nemáš jen slepě věřit, ale že si to máš všechno osobně ověřovat).
U lásky k bližnímu, u vztahu k objektům není řeč o existenci nějaké entity. Nechápu ostatně, proč si furt zaměřený na nějakou entitu, o které jsem ti už nesčetněkrát řekl, že neexistuje.
To jsi nic nevysvětlil. Nedává smysl označovat jí za parazita.

ad soucet:
tvrdit, ze pravdivost buddhismu potvrdi jen ten, kdo dosel "stejně daleko", je ucebnicova definice halucinace.. vedecky fakt (napr. gravitace) plati, i kdyz v nej neveris a "nedošel jsi daleko" - pokud tvuj system vyzaduje pro sve potvrzeni transformaci vedomi pozorovatele, pak nezkoumas objektivni realitu, ale jen vlastni schopnost vyvolat si specificky psychicky stav.. jestli u lasky k bliznimu "není řeč o existenci entity" a metafyzika "postihuje psychické funkce", tak jsi vlastni rukou zlikvidoval teologii i metafyziku, protoze pokud je to jen psychologie s poetickymi jmeny, pak je tvuj sakralni slovnik presne onim redundantnim parazitem, ktery k popisu reality nepridava zadnou novou informaci - pouze balis neurobiologii do orientalniho mysticismu.. jinak onu "hloubku psychiky" neobjevujes, ty se v ni dojimas nad vlastni sugesci, protoze pokud tva metafyzika nepopisuje nic mimo lidsky mozek, pak je to jen beletrie o neurochemii

Fakt nevíš, o čem je řeč. Tady nejde o žádnou víru ani transformaci, ale o šíři poznání. Vědecká fakta z kvantové mechaniky ti taky neověří kdekdo, na to už potřebuješ mít docela složitou aparaturu a znalosti. Do počátku 20. století ta fakta nikdo ověřit nedovedl. Protože šíře poznání ještě nebyla taková, neboli protože proces poznání ještě nedošel tak daleko. To platí pro jakoukoli oblast lidského zkoumání, včetně lidské psychiky.
Už jsem to psal, psychologie ještě zdaleka nedospěla ve svém zkoumání tak daleko, aby se dali metafyzické pojmy nahradit nějakými psychologickými. Kromě toho ta projekce je legitimní, protože je přirozeným procesem, což dokazuješ i ty tím, jak se z ní nedovedeš vymanit.

ad soucet:
kvantova mechanika vyzaduje aparaturu k mereni fyzikalnich velicin, ktere jsou nezavisle na tve vire - pokud urychlovac nameri castici, nameri ji atheistovi i theistovi - tve "vnitřní poznání" vsak vyzaduje, aby pozorovatel nejprve prijal tvou ideologii, aby "uviděl" to, co ty.. to vsak neni sire poznani, to je indoktrinacni slepota, protoze fyzika se do reality neprocituje, fyzika realitu mezinarodne verifikuje - tvrdit, ze psychologie "ještě nedošla tak daleko", aby nahradila metafyziku, je snad tvuj nejzoufalejsi uhybny manevr / ty necekas na vedu, ty se jen schovavas v mezerach soucasneho poznani - navic nepostihujes jevy, ktere veda nezna, ty jen davas lziva jmena tem, ktere uz zna.. tvrdit, ze projekce je "legitimní", protoze je prirozená, je uplne stejny nesmysl, jako tvrdit, ze rakovina je legitimni lecba, protoze je to prirozeny biologicky proces - projekce je kognitivni zkresleni a nikoliv metoda poznani reality - tvuj svet stoji na nefunkcnim semantickem malwaru, ktery odmitas odstranit..

tve "vnitřní poznání" vsak vyzaduje, aby pozorovatel nejprve prijal tvou ideologii, aby "uviděl" to, co ty
kde jsem to napsal?

Je vidět, že se v tom, co píšu neorientuješ a pořád máš tendenci mi něco vnucovat. Tohle už není debata, to je tvé obviňování mě z všelijakých blbostí. Není na co reagovat. Takže pokud nemáš opravdu nějaký argument, tak už nemáš co napsat.

ad soucet:
.."kde jsem to napsal? Je vidět, že se v tom, co píšu neorientuješ a pořád máš tendenci mi něco vnucovat. Tohle už není debata, to je tvé obviňování mě z všelijakých blbostí. Není na co reagovat. Takže pokud nemáš opravdu nějaký argument, tak už nemáš co napsat."..
pokud tvrdis, ze tva data muze overit jen ten, kdo dosel stejne daleko v introspekci, pak primo a nevyhnutelne vyzadujee, aby pozorovatel nejprve adoptoval tvou metodiku a mentalni nastaveni.. pokud k uvideni pravdy potrebuji tve bryle, pak to neni objektivni fakt, ale indoktrinacni podmunka - tvrdit, ze jsi to "nenapsal", je projevem tve semanticke amnezie.. navic tvrdit, ze "nemám argument", zatimco ignorujes moji dekonstrukci tve falesne analogie s kvantovou fyzikou a tveho parazitismu na neurologii, je absurdni - nebranis se mym "blbostem", ale v kreci se branis faktu, ze tvuj model definitivne vyhorel - nehledas debatu, ale nekriticke publikum pro svou sugesci a v momente, kdy je tvuj syseém podroben auditu, zacnee obvinovat auditora z "esesáctví" nebo "nesvobody"

Prosimtě kde píšu o nějakých brýlích? Vážně vůbec nerozumíš tomu, co píšu a furt si tam něco přimýšlíš. Ukazuju ti to na příkladu té kvantové mechaniky. Pokud bys chtěl ověřit pravdivost poznatků kvantové mechaniky, a to za použití vlastní aparatury, tak bys musel s procesem poznání hmoty postoupit na úroveň dnešní vědy. S introspekcí je to to samé. Chceš-li si třeba ověřit poznatky budhismu o tom, jaký je kauzální řetězec vzniku žádosti, tedy jaké všechny psychické procesy proběhnou předtím, než člověk zaznamená pohnutku žádosti - ty procesy jsou nevědomé, tj. člověk o nich neví, protože probíhají pod prahem vědomí, ale mohou se stát vědomými, pokud bude člověk provádět introspektivní sebeanalýzu a to pořád dál a dál (hloubš a hloubš) - tak musíš ve své introspekci dojít až tak daleko (či hluboko), že tyto procesy objevíš, uvidíš neboli zvědomíš. Žádná speciální metodika, žádné nastavení, žádné brýle, nýbrž prostý analytický proces.
Tvoje obviňování a osočování nejsou argumenty. To jsou obranné mechanismy, jak už jsem psal. Je to irelevantní šum. Stejně jako vkládání do mých slov něčeho, co tam není, také není argument, je to falešný argument. Spíš ty mi připadáš, že se na to co píšu díváš ideologickými brýlemi.

ad soucet:
kvantova mechanika vyzaduje aparaturu, ktera produkuje verejne pristupna, meritelna a nezavisla data - pokud urychlovac detekuje castici, uvidi ji na grafu kdokoli, bez ohledu na to, zda meditoval nebo veri v Buddhu - tva "introspekce" vsak neprodukuje nic jineho nez privatni psychologicky fakt o tobe - pokud tvrdis, ze uvidis nevedome procesy jen tehdy, kdyy pujdes hloubeji, neprovadis analyzu, ale autosugestivni trenink k vyvolani specificke iluze.. tvrzeni, ze ke zvedomeni nevedomi nepotrebujes metodiku ani nastaveni, je metodickym diletantstvim - buddhismus, kterym se zaklinas, je extremne rigidni soubor mentalnich technik a ideologickych premis - pokud k objeveni pravdy musis trenovat mysl podle konkretniho schematu, pak jsou ty bryle soucasti tve lebky.. ty realitu nezkoumas, ty se v ni jen dojimas nad vlastnim sebeklamem

To je jasné, že k introspekci nelze použít přístroj, který by produkoval měřitelná data. Stejně jako, že introspekcí se získávají fakta o jedné osobě, stejně jako je tomu při pitvě těla. Při provádění analýzy postupuješ pořád dál a dál či hloubš a hloubš, ať už analyzuješ hmotu, anebo psychiku. Elektrony taky neuvidíš hned, jak píchneš do hmoty. Stejně tak jisté podprahové procesy nenajdeš hned, ale až potom, co odkryješ jiné. Ke zvědomování potřebuješ provádět analýzu. Způsob té analýzy si můžeš zvolit dle svého uvážení. Hledáš problémy tam, kde nejsou.

ad soucet:
pokud provadim pitvu tela, zkoumam biologicky hardware, ktery existuje nezavisle na mych citech.. jatra uvidi kazdy, kdo ma oci, bez ohledu na to, zda medituje - pokud vsak provadis introspekci, nezkoumas hardware, ale jen vystupy vlastniho softwaru - tvrdit, ze "hledání podprahových procesů" je totez co "hledání elektronů", je tvuj zoufalej pokus o semanticky podvod - elektrony maji meritelny naboj a spi, tve "podprahové procesy" vsak maji jen takovou podobu, jakou jim tva autosugesce vtiskne.. tvrdit, ze si "způsob analýzy můžeš zvolit dle svého uvážení", je tvym priznanim k absolutni iracionalite - pokud si metodu (a tedy i filtr vnimani) volis podle uvazeni, pak nezkoumas realitu, ale jen konstruujes vlastni blud.. skutecna analyza (fyzikalni ci chemicka) je na tvem uvazeni nezavisla – ta te k vysledku nuti skrze fakta - ty se jen v ramci sveho "příběhu" snazis dohledat to, co jsi tam predem vlozil

Při introspekci jen pozoruješ dění. Pozoruješ činnost mysli, takže případně i autosugesci při její činnosti. To je právě smysl introspekce, analyzováním odhalit rozličné neuvědomělé dění a odhalit tak zákonitosti fungování mysli (stejně jako při pitvě se odhaluje stavba těla a princip jeho fungování). Je to metoda sebepozorování, sebeanalýzy vedoucí k sebepoznání. A ta analýza je na tvém uvážení samozřejmě nezávislá, tady už fakt vymýšlíš blbosti. Chemická analýza se taky může provádět různými způsoby a ty si můžeš vybrat jeden dle svého uvážení, který je ti pohodlnější nebo dostupnější.

ad soucet:
pokud v chemii zvolim jinou metodu, musim dojit ke shodnemu objektivnimu vysledku, jinak je metoda chybna - pokud dva lide analyzuji stejny vzorek, chemie jim nedovolí mit "vlastní pravdu".. tva introspekce vsak produkuje tolik "zákonitostí", kolik je na svete mystiku - tvuj "výzkum" postrada jakekoli externi meritko validity - tvrdit, ze analyza nitra je na tvem uvazeni nezavisla, je metodickym debaklem - introspekci je pozorovatel zaroven pozorovanym objektem i mericim pristrojem, bez externi verifikace (EEG, fMRI, kognitivni testy) zkoumas pouze vlastni semanticky sum, protoze tva "sebeanalýza" neni pitvou hardwaru, ale jen nekonecnou smyckou tveho softwaru, ktery interpretuje vlastni chyby jako moudrost - provadis jen autosugestivni stvrzeni vlastniho dogmatu.. srovnavat pitvu jater s tvym "zvědomováním" je nejtezsi forma kategorialniho omylu / jatra jsou intersubjektivni fakt a tve "podprahové dění" je pouhou literarni fikci ega

Je vidět, že introspekci neznáš. Člověk je souhrnem různých funkcí, a to platí jak pro tělo, tak pro psychiku. Zdaleka ne všechny psychické funkce probíhají na vědomé bázi (nad prahem vědomí) a introspektivním pozorováním psychických procesů se tedy děje to, že jedna funkce pozoruje svou činnost i činnost ostatních funkcí, přičemž se do jejího zorného pole postupně dostává i činnost funkcí dosud probíhajících podprahově, podvědomě. Podprahové dění je vědeckým faktem a ne literární fikcí ega, tou můžou být max. tvé ideologické představy, které tady prezentuješ.

ad soucet:
to, ze podprahove procesy jsou vedeckym faktem (potvrzeným fMRI a kognitivni psychologii), nijak nevaliduje tvou introspekci - veda tyto procesy meri skrze externi korelat - tva introspekce je pouze vedomy komentar k nevedomemu sumu - pokud tvoje "funkce pozoruje funkci", stale se pohybujes v uzavrenem systemu vlastniho softwaru - bez externiho meritka (napr. EEG) je tve "zvědomění" jen semantickou fabulaci, kterou tve ego zpetne racionalizuje.. v psychologii je znamo, ze clovek nema primy pristup ke svym kognitivnim procesum, ale pouze k jejich finalnim produktum - tvrdit, ze vidios zakonitosti mysli jen tim, ze do sebe koukas, je stejny nesmysl, jako tvrdit, ze pohledem na monitor vidis zdrojovy kod operacniho systemu.. ty nevidis kod, ty si jen vymyslis pribeh o tom, jak ten kod asi vypada - delas tak z introspekce vedu o hadani z ruky

Tak měl by sis uvědomit, že i rozum patří do toho tvého softwaru (je to jedna z psychických funkcí), a že o tom, že existují emoce, představy, myšlenky, přání a další psychické jevy, o tom víme právě díky introspekci a zvědomění, stejně jako díky introspekci a zvědomění víme, jak se tyto chovají, jak fungují a jak je od sebe rozeznat. Popisuješ něco, co vůbec neznáš a fantazíruješ u toho.

ad soucet:
tvrdit, ze diky introspekci vime, "jak funkce fungují", je vrcholnym diletantstvim - to, ze na monitoru vidis ikonu kose a umis ji smazat, neznamena, ze rozumis binarni logice procesoru - ty vnimas pouze finalni uzivatelske rozhrani sve psychiky - o tom, jak emoce realne vznika (neurochemicka kaskada a limbicky system), nevis z introspekce absolutne nic.. tva "věda" konci u popisu barev na obrazovce, zatimco se snazis mluvit o architekture hardwaru.. tvuj argument, ze "rozum patří do softwaru", je tvym verejnym certifikatem semantickeho nihilismu - pokud je rozum uzavrenou funkci softwaru bez moznosti externi verifikace, pak jsi prave anuloval pravdivostni hodnotu vseho, co pises - rozum je totiz nastrojem Logu prave proto, ze se dokaze podridit vnejsimm faktum (fMRI, EEG, chemie), ale se krecovite snazis tvrdit, ze software muze analyzovat svuj vlastní zdrojovy kod pouhym "koukáním na sebe", coz neni analyza, ale narcistni halucinace

Asi ti nedošlo, že zpochybňováním kognitivní validity introspekce zpochybňuješ, že víme, že existují emoce, představy, myšlenky, přání a další psychické jevy, a že víme, jak se tyto chovají, jak fungují a jak je od sebe rozeznat. Popíráš tím tu základní lidskou zkušenost. Introspekcí samozřejmě nezkoumáš, jak je to všechno realizováno na úrovni mozku (stejně jako studiem chemických reakcí a jiných chemických jevů nezkoumáš, jak jsou tyto realizovány na subatomární úrovni).
Rozum je psychická funkce a dost to s ním motáš. O nějakém zdrojovém kódu nic nepíšu, to jsou nějaké tvoje ideologické fantazie.

ad soucet:
tvrdit, ze zpochybnenim introspekce popiram existenci emoci, je naprosto absurdni - ja nepopiram existenci datoveho vystupu (hnevu, myslenky), ja usvedcuji tvuj model z neschopnosti nahlednout jeho kauzalni genezi - to, ze vnimas emoci, ma stejnou vypovedni hodnotu o fungovani psychiky, jako ma vnimani barvy na monitoru o architekture GPU - ty nezkoumas jak se emoce chovaji, ty pouze sekundarne racionalizujes post-procesni stavy - tvuj "pohled dovnitř" neni analyzou kodu, ale pouhou pasivni konzumaci uzivatelskeho rozhrani, kterou vydavas za hlubinnou vedu.. tve srovnani chemie a subatomarni urovne je tvou metodickou popravou - chemie je validni vedou prave proto, ze jeji zakonitosti jsou prisne korelovany s kvantovou elektrodynamikou a jsou intersubjektivne verifikovatelne nezavisle na "ponoru" chemika - pokud tve "zvědomění" nepredklada data kompatibilni s neurofyziologii, pak neprovadis analyzu, ale pouze literarni fikci v uzavrenem cyklu vlastniho sebeklamu

Samozřejmě že pozorováním emocí zkoumám, jak se emoce chovají. Jejich zkoumáním je umím rozpoznat od jiných psychických jevů a poznávám, jaké mají charakteristické vlastnosti - a to jak obecně emoce jako typ jevu, tak i každá jednotlivá emoce. Zpochybňováním kognitivní validity introspekce zpochybňuješ základní lidskou zkušenost. Stejně tak zkoumáním dalších psychických jevů a funkcí zkoumám jejich chování a poznávám jejich vlastnosti. Tím poznávám, jak fungují jednotlivé komponenty psychiky a v důsledku toho i jak funguje psychika jako celek. A tohle poznání můžu rozšiřovat. Tvoje analogie o kódu a uživatelském rozhraní tady nesedí.

ad soucet:
ty nezkoumas chovani emoci, ty pouze katalogizujes subjektivni dojmy, ktere ti tvuj hardware (mozek) serviruje jako hotovy produkt - to, ze umis rozpoznat hnev od smutku, ma pro pochopeni "funkce psychiky" stejnou vypovedni hodnotu, jako ma schopnost rozeznat ikonu Wordu od Excelu pro pochopeni strojoveho kodu a spravy pameti RAM - tve "rozšiřování poznání" je jen nekonecne prerovnavani nabytku v cele, ze ktere nevidis ven.. pokud tve poznani "psychiky jako celku" nepredklada data kompatibilni s neurobiologickym korelatem (synaptickou plasticitou, neurotransmisi, modulaci v amygdale), pak neprovadis analyzu, ale pouze onu literarni autobiografii vlastniho ega.. veda je vedou prave proto, ze je intersubjektivne falzifikovatelna, ale tva introspekce je neprodysne uzavreny kruh, kde si mozek lze o sobe samem a nazyva to "zákonitostmi"

Už bych se zas opakoval. Popíráš tu základní lidskou zkušenost, i poznatky psychologie. Emoce nejsou žádné dojmy, ale v psychice objektivně existující motivační činitelé. Jsou to psychické obsahy či objekty. Zkoumáním emocí samozřejmě zkoumám emoci a nic jiného než emoci. Poznání, čím se emoce vyznačují a jak fungují, a jak funguje každá jednotlivá emoce (protože třeba radost funguje jinak než hněv; některé emoce mají obsesivní povahu a proto není dobré je nechat naplno "vzrůst", zatímco jiné jí nemají), mi samozřejmě dává poznání, jak fungují emoce. A emoce jsou jedna z funkcí psychiky. Poznáváním fungování psychických funkcí poznávám fungování psychiky. Popíráš tu funkci, která přímo definuje člověka: uvědomění sebe sama. Rozhodně neplatí, že když introspekce není intersubjektivně falzifikovatelná, tak že nepředstavuje provádění analýzy. Znamená to jenom tolik, že nemůže být brána jako vědecká metoda. To samo o sobě ale neříká nic o tom, jestli produkuje přesná nebo nepřesná data.
Používáš neplatné analogie. I když koneckonců poznáním toho, jak funguje software, poznávám i to, jak funguje jeho zdrojový kód.
Pokud je mi známo, tak neurobiologicky lze mapovat psychické dění jen do určité míry. Alespoň v současnosti.

ad soucet:
tvrzeni, ze sledovanim radosti ci hnevu rozumis "jak fungují"‘, je tvuj definitivni intelektualni kolaps.. nevidis totiz kod, ale jen graficke rozhran (GUI) - klidne muzes tisic let sledovat, jak se chova postava ve videohre, a presto budes mit absolutne nulovou predstavu o programovacim jazyku, shaderech nebo sprave registru procesoru, ktere tu postavu generuji - tvrdit opak je semanticky podvod, protoze ty nezkoumas mechanismus, ty jen antropomorfizujes vysledne pixely.. oznacit emoci za "objektivně existující činitel" je dalsi kategorialni omyl - emoce neni vec v krabici, ale dynamicky stav neuronalni site - to, ze tva data nejsou falzifikovatelna, neznamena, ze jsou "možná přesná", ale to, ze jsou vedecky irelevantni a ontologicky nulova.. tvrdit, ze "uvědomění sebe sama" definuje cloveka a tim legitimizuje tvou metodu, je jen kruhovy blud, protoze uvedomeni je produktem mechanismu a nikoliv mechanismem samotnym - jsi na urovni pasazera v letadle, ktery tvrdi, ze rozumi aerodynamice, protoze v zaludku citi turbulence

Turbulence v žaludku ... není to tak dávno, kdy stálo v zprávách, že z letadla před startem museli vyhodit jednoho chlapa, protože si jeho sousedé (v letale) stěžovali na zvuky a smrad z jeho střevních turbulencí.

Sledováním jevu či objektu sleduji ten jev/objekt. Sledováním jeho chování poznávám jeho fungování. Jevy ani objekty nemají žádný zdrojový kód.
Emoce je objektivně existující činitel, poněvadž má motivační sílu neboli projevuje se nějakým působením. Např. strach je objektivní faktor. Že je to stav neurální sítě je stejně podstatné, jako že je to konfigurace atomů a jejich stavů. To, jak jsou emoce realizovány na úrovni mozku nebo na úrovni hmoty jako takové, je tu irelevantní.
Debata také není o vědecké relevanci. Nemožnost falzifikace automaticky neznamená, že metoda neprodukuje korektní data.
Co to uvědomění sebe sama je, je tu irelevantní. Popíráním jeho schopností popíráš základní dovednost člověka, která ho definuje.

ad soucet:
tvrdit, ze sledovanim "chování" jevu poznavas jeho "fungování" bez ohledu na jeho substrat, je fakt narez / diletantstvi na steroidech - uroven uvazovani ditete, ktere veri, ze televize funguje, protoze v ni bydli mali lide - kazdy psychicky proces MA svuj zdrojovy kod – je jim algoritmicka struktura neuralnich vyboju - pokud tento kod (neurobiologii) ignorujes, nezkoumas "fungování", pouze si vymyslis mytologicke pohadky o povrchovych dojmech / psychologie jakozto veda o zirani na stiny.. tvrdit, ze emoce je "objektivní činitel", protoze ma "motivační sílu", je tvym logickym matem - to, ze te strach nuti utikat, nedela ze strachu nezavislou entitu, stejne jako tlacna sila pistu nedela z tlaku neviditelneho demona - je to vlastnost systemu a nikoliv cinitel v nem.. tvuj pokus oddelit pusobeni od realizace na urovni mozku je korektne receno tragikomicky, protoze neurobiologie ti sebrala prostor k lhani

Sledováním chování jevu samozřejmě poznáváš jeho fungování. Je to obecně způsob, jak jako děti poznáváme svět i jak věda historicky poznává přírodu (např. klasická mechanika).
Psychické procesy nemají žádné zdrojové kódy, tak jako je nemají jiné přírodní procesy. Mytologické pohádky si tu vymýšlíš ty.
Jak jsou emoce realizovány na úrovni mozku je irelevantní, stejně jako jak jsou realizovány na úrovni hmoty jako takové. Tvrdit, že emoce nejsou činitelé, ale vlastnosti systému, je stejné jako tvrdit, že předměty a síly kolem nás nejsou činitelé, ale vlastnosti systému (hmoty).

ad soucet:
presne tomuto se na akademicke pude rika epistemicka anihilace skrze totalni popreni zakonu kauzality - tvrdit, ze prirodni procesy nemaji zdrojovy kod, je eutanazie racionalniho subjektu.. zdrojovym kodem klasicke mechaniky jsou matematicke zakony fyziky, zdrojovym kodem biologie je DNA a zdrojovym kodem psychiky je algoritmicka architektura neuralni site - jestlize tyto zakonitosti (kod) ignorujes, nezkoumas "fungování", ale pouze pasivne konzumujes povrchovy sum, kteremu rikas poznani.. jinak tvuj primer, ze predmety a sily jsou cinitele a nikoliv vlastnosti systmu (hmoty), je fakt rozkosny - sila (napr. gravitace) NENI nezavisly cinitel, ale vlastnost casoprostoru vyvolana hmotou - emoce NENI cinitel, ale neurochemicky stav systemu - tvuj svet stoji na primitivnim animismu, kde veci konaji samy od sebe, protoze se bojis priznat, ze jsou jen funkci materialniho substratu

Žádné matematické zákony fyziky neexistují, stejně jako neexistuje žádný zdrojový kód. Ten existoval leda v Matrixu. Měl by ses už fakt probrat z pohádky do reality.
Sledováním chování předmětů a jevů poznáváš právě zákonitosti jejich fungování. Poznávají tak lidi i zvířata, jak fungují věci kolem nich, jak funguje svět. Potřebují nabýt takového poznání ke svému přežití.
Gravitace je činitel, stejně jako vítr, zima, zeď, déšť, rychlost, inflace, válka, strach, touha, deprese, magnetismus, rotace Země apod. Viz definice činitele: osoba, věc n. okolnost, která něco působí, má na něco vliv; faktor (Slovník spisovného jazyka českého).

ad soucet:
tvrdit, ze "matematické zákony fyziky neexistují", v momente, kdy pises ze zarizeni fungujicim na bazi kvantove elektrodynamiky a Maxwellovych rovnic, je tvou dalsi eutanazii jakozto racionalniho subjektu - nevidis zdrojovy kod ne proto, ze neexistuje, ale proto, ze tvuj procesor postrada abstraktni kapacitu k jeho dekodovani - to, ze zvirata a deti "poznávají svět" sledovanim jevu, je uroven prezivani v jeskyni - veda zacina tam, kde konci tvuj povrchovy vjem a zacina matematicky audit mechanismu.. tve vrseni "činitelů" jako inflace, zima nebo strach je dalsi kategorialni omyl - tyto pojmy jsou totiz vlastnostmi systemu a nikoliv jejich nezavislymi hybateli - inflace není entita, je to statisticky korelat penezni zasoby - gravitace neni vec, je to geometricke zakriveni casoprostoru - tim, ze vse nalepkujes jako "činitele", se vracis k primitivnimu animismu, kde vitr fouka, protoze chce, a mozek mysli, protoze v nem bydli "ONO".. neresis realitu, ty se v ni jen tupe orientujes na urovni reflexu - pokud je pro tebe neurobiologicky korelat (hardware) "pohádkou", pak tvuj software postrada jakoukoli explanatorni silu..

Ne, opravdu žádné matematické zákony fyziky neexistují. Ani zdrojový kód, ty náš Morfeusi.
To je úplně jedno, jaká je to úroveň, pořád je to proces poznání. K učinění poznání o fungování jevu či předmětu stačí pouhé pozorování jeho chování. Fyzikální věda ostatně nedělá nic jiného, jen to chování navíc formuluje matematickým jazykem.
Jsi nesmírně tupej. Dal jsem ti definici pojmu činitel, z níž vyplývá, že i vlastnost je činitel. Činitelem je cokoliv, co "něco působí, má na něco vliv" (něco něčemu činí či způsobuje). Žiješ si ve svém fantazijním světě, z něhož nemáš vůli se probudit do reality, protože snění je ti příjemnější než realita. (Neříká se to tady o věřících?)

ad soucet:
tva teze, ze matematicke zakony "neexistují" a jsou jen popisem vnejsiho chovani, je verejnym certifikatem tve agonie.. veda diky matematickemu kodu (rovnicim) peedpovida existenci entit (cerné diry, Higgsovuv boson, gravitacni vlny) desitky let predtim, nez je kdokoli schopen je "pozorovat" - pokud by tva jeskynni metoda "pouhého pozorování chování" byla validni, dodnes bys lecil mor modlitbou k "činiteli" nemoci, misto abys rozumel mikrobiologii.. jinak to, ze slovnik pro zakladni skoly oznacuje "okolnost" za cinitele, nijak nepodporuje tvou snahu delat z vlastností (inflace, strach) autonomni hybatele - zamenujes priznak za objekt.. neobhajujes realitu, ale svou neschopnost domyslet kauzalitu pod povrch jevu - pokud je pro tebe neurobiologicky hardware snenim, zatimco tve pocity jsou realitou, pak jsi se prave de facto priznal k solipsismu - tve popreni matematicke struktury reality te archivuje jakozto semantickou fosilii

Už si zase předěláváš má tvrzení. Říkám, že neexistují žádné "matematické zákony fyziky". Nejsou žádné zákony fyziky a pak ještě nějaké matematické zákony fyziky. Jsou prostě jen fyzikální zákonitosti, které jsou formulované matematickým jazykem (stejně jako jsou formulované i slovně). To je jediný rozdíl oproti zkoumání, které dělá zvíře nebo dítě; fyzikální věda postupuje úplně stejně jako oni, jen pozorovaná chování a fungování objektů a jevů formuluje nejen slovně, ale ještě i matematicky. Vědeckou metodou jsou pořád pozorování a experiment, což jsou metody poznání i dítěte a zvířete.
To byl prosím Slovník spisovného jazyka českého, který vydal Ústav pro jazyk český akademie věd ČR. Vyšší jazykovou autoritu už tu tyvole nemáme. Chyba je pochopitelně na tvé straně. Slovo činitel se běžně užívá v souladu s touto definicí (viz třeba zde zde). Činitelem nemusí být nutně jen objekt, ale taky třeba síly nebo podmínky. Inflace je činitelem, protože má vliv na ekonomiku: znehodnocuje úspory a zdražuje životní náklady. Stejně tak jsou zase činitelé působící na inflaci: vývoj peněžní zásoby, výše HDP, míra nezaměstnanosti aj. Stejně tak jsou činitelem emoce coby motivátory, včetně strachu (viz třeba "Většina dokladů ukazuje strach jako aktivního činitele"). Jsi zaseklej ve svém pošahaném ideologickém světě snů a přání, ve svém Matrixu, a reálnému světu vůbec nerozumíš. Sníš si svůj ideologický sen, kterému říkáš realita.

Říká debílek, co si vymýšlí píčoviny...

ad soucet:
tve tvrzeni, ze veda je jen "formálnější verze zvířecího pozorování", a tve detinske ohaneni se jazykovym slovníkem jako argumentem o podstate reality, dokonale doklada tve kognitivni vyhasnuti a totalni metodicky bankrot.. zvire ani dite nikdy nepozorovalo zakriveni casoprostoru ani spin elektronu - veda nepozoruje "chování", ona skrze matematicky aparat konstruuje modely reality, ktere odhalují struktury, jez jsou tvxm smyslum a tve "introspekci" principialne nedostupne - matematika neni "popis" pozorovaneho, ale nastroj, ktery realitu nuti vydat svedectvi - pokud by veda byla jen "pozorováním jako u zvířat", dodnes bys veril, ze Slunce obiha Zemi, protoze to tak tve oci "pozorují" - tvuj svet konci u stredovekeho vizualismu.. jinak ohanet se Slovnikem spisovneho jazyka ceskeho v diskusi o kauzalnich mechanismech je logicky faul dekady - slovnik definuje, jak lide slova pouzivaji, nikoliv jak realita funguje - to, ze lide rikaji "strach je činitel", ma pro ontologii stejnou vahu, jako kdyz lide rikaji "slunce zapadá" - fyzikalne slunce vsak nezapada a strach neni nezavisly hybatel, ale biochemicky stav amygdaly - zamenujes lingvistickou konvenci za prirodni zakon..

Věda samozřejmě pozoruje chování. Na tom je založena, jak už jsem zmiňoval poukazem na pozorování a experiment coby její poznávací metody. Matematický aparát jí slouží k popisu onoho chování. Když na základě něho vytvoří model a předpověď, tak stejně pak musí provést opět akt poznání: prostřednictvím pozorování nebo experimentu to ověřit. Vydávání svědectví možná probíhá v tom tvém pošahaném Matrixu. Vědecká metoda je pořád stejná, ať je zkoumání na začátku, anebo pokročilo hloubš do předmětu či jevu.
Ano, slovník definuje význam slov a usvědčuje tě z toho, že to slovo chápeš i užíváš nesprávně a že jsi se celou dobu mýlil. Strach je činitel (faktor) bez ohledu na to, jestli je to biochemický stav nebo kvantový stav atomů, anebo něco zcela jiného.
Jsi pouhý teoretik a o praktickém, reálném životě nic nevíš.

ad soucet:
tvuj uporny navrat k jeskynnimu empirismu a tvuj pokus definovat realitu skrze pravidla pravopisu doklada tvuj kognitivni kolaps a vedecky analfabetismus - veda nepozoruje "chování" elektronu, ona skrze matematicky aparat definuje jeho existenci, ktera je tvym smyslum nedostupna - pokud by veda byla jen "pozorováním jako u zvířat", nikdy by nevznikl tranzistor ani GPS, protoze ty nefunguji na bazi "pozorování chování", ale na bazi matematicke manipulace se strukturou reality, o ktere tva introspekce nema ani tuseni.. jinak slovnik ti nerika, co strach JE, slovnik ti jen rika, jak o nem negramotne MLUVIS - kdyz rikaji "strach je činitel", ma to pro ontologii stejnou vahu, jako kdyz lide v antice rikali "blesk je hněv Dia" - tvuj svet stoji na lingvistickem animismu

Zjevně neumíš rozpoznat mezi teorií a praxí, představou a skutečností. Věda samozřejmě pozoruje chování elektronu. Bez provádění pozorování a experimentů, bez praktické práce s hmotou by nebyla vědou, ale filozofií. Matematický aparát používá k formálnímu zápisu onoho chování. Když např. fyzici ve 20. letech min. stol. matematicky popsali chování elementárních částic, tak jim vyšla rovnice, o níž bylo známo, že popisuje chování vln. Vědeckou metodou je pořád pozorování a experiment, bez ohledu na hloubku poznání. Teoretické matematické modely se musejí ověřovat pozorováním nebo experimentem a za odpovídající realitě jsou považovány až tehdy, když jsou s nimi v souladu. Ani tranzistor ani GPS by bez těchto metod nevznikly. Věda není snění, pleteš si jí s filozofií.
Slovník ti říká, co je to činitel. A usvědčuje tě z toho, že jsi se celou dobu mýlil, protože strach, tak jako každá jiná emoce, jsou činitelé.
Ostatně poukazuju na to už drahnou dobu, že nerozumíš významu pojmů a díky tomu i správnému smyslu vět a vůbec sdělení druhých.

ad soucet:
veda diky matematickemu kodu (rovnicim) nepozoruje chovani, ona vynucuje existenci entit, ktere lidske oko nikdy neuvidi - Diracova rovnice neposlouzila k "zápisu" pozorovaneho, ona predpovedela existenci antihmoty ciste na bazi matematicke symetrie, roky predtim, nez ji kdokoli mohl "pozorovat" - tvym "pozorováním jako u zvířat" bys vsak antihmotu nikdy nenasel, protoze tve smysly o ni samozrejme nemaji ani tuseni.. veda nepozoruje chovani a pak ho zapise - veda skrze matematicky formalismus odhaluje vnitrni logiku systemu.. tvuj neustaly ukryt v definici "činitele" je skutecne je jen jazykovy fetisismus / lingvisticka magie, kdy si myslis, ze pojmenovanim veci jsi vysvetlil jeji mechanismus.. slovnik definuje uzus jazyka, nikoliv prirodni zakon - to, ze lide metaforicky oznacuji strach za "činitele", ma pro objektivni realitu stejnou vahu, jako kdyz namornici rikali, ze more je "krutý pán" - more neni pan a strach neni nezavisla entita..